Východní fronta
|
|
|
|---|---|
|
Kreon (2457) dodozv je alespoň prozatím zablokován, takže odpovídat nemůže - a kdo ví co by z něj vypadlo kdyby mohl . |
|
|
|
|
dodzv: dobře a co lze z těch 2,9 mil. tun ocele vyčíst? |
|
|
|
|
Priemerná mesačná výroba surového železa Nemecka v 1943 - 2.3 mil. ton, ocele 2.9 mil ton. produkcia v prvom polroku 1943 - Nemecko : tanky a samohybné delá 4 541, lietadlá 12 263, delá nad 75 mm 15 585, nákladné automobily 56 973, ponorky 139 Bez ponoriek viac ako 70% tejto produkcie Nemecko stratilo na Východe. Japonsko : tanky 400, delá 14 700, lietadlá 6 800, boj. lode hlav. kategórií 21 ZSSR : tanky 11 189, lietadlá 16 545, delá 61 900 GB : tanky 4 188, lietadlá 13 011, delá 61 800 z toho nad 75 mm 5 700, nákladné automobily 30 215, boj. lode hlav kategórií 37 USA : tanky 20 952, iba bojové lietadlá 21 383, delá 120 600 nad 75 mm 29 600, boj. lode hlav. kategórií 168 Taliansko som tam už nezahrnul. A nerátal som ani produkciu ostatnej výzbroje a výstroje nákladných lodí, pretože už z tohoto pomeru je absolútne jasné, že spojenci disponovali nepomerne väčším ekonom. potenciálom, ktorý ale nevyužívali dostatočne(rozumej západní). 11.4.1943 Donitz: "Obávam sa, že ponorkovú vojnu prehráme ak nedokážeme potápať nepriateľovy viac obchodných lodí ako ich spúšťa na vodu.... Preto musíme rozšíriť program stavby ponoriek až maximálnym možnostiam našich lodeníc. Hitler(podráždene): "Bolo by to možné iba na úkor niektorého iného druhu ozbrojených síl.... Pretože ostatné druhy majú veľké nedostatky výzbroje nebude to možné realizovať. Je celkom jasné, čo mal týmto Hitler na mysli. |
|
|
|
|
|
Sice vás nemohu nijak sankcionovat, ale jelikož je to moje téma, tak vás žádám, aby jste se krotili ve výrazivu. |
|
|
|
|
dodozv: mohu jenom požádat o vypisování celých jmen, ne jenom zkratek? Ono se sice dá tak nějak vydedukovat, že jde o Hitlera Dönitze, ale bývá slušností to psát celé. Děkuji. |
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 2446: Dočkáš sa! Len nie som doma. Ba ešte aj rozhovoru medzi H. a D. ohľadom zvýšenia produkcie ponoriek a snáď ti hodím aj plánovanú výrobu na rok 1943 a skutočnoť. "Pořád čekám na to zhodnocení, ať už průmyslové výroby v Německu, nemožnosti " |
|
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 2444: Ty by si bol určite schopný vyčarovať novú kvalif. prac. silu a s pár alchimystami by si menil žulu na oceľ. "Hádám, že ztráty tanků na východní frontě, že..? " |
|
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 2442: Ty *******. Prečo asi nemohlo Nemecko rozšíríť výrobu ponoriek?"Kolik, kupříkladu, vložíš práce („přidané hodnoty“) do tuny tanku, a do tuny letadla..?" Takto by som mal okamžite reagovať na teba. Tie urážky, ktoré tu tak s ľúbosťou používate iba vypovedajú o Vašich duševných schopnostiach a pri všetkej úcte k slušným prispievateľom, som presvedčený o tom, že kto sa nedrží Vašich názorov je podľa Vás hlupák. MF. |
|
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 2440: A ja už som si dúfal, že sa tu niekto zmôže aj na porovnanie priem. výroby. Odporúčam "hviezde tvojho rangu" naozaj si pozrieť, kde Nemecko nasadzovalo gro materiálnej (hlavne s ohľadom na spotrebu priem. kovov) výroby plus, koľko produkovali Angloameričania a aký pomer z toho išiel do Ruska. Bye "Neboj, nás ty tvoje somáriny už také bavit přestaly — a je tomu už dost dlouho…" |
|
|
|
|
| Dám do placu skromnú otázku. Koľko ocele spotrebovalo Nemecko na výrobu ponoriek, hladinových lodí a torpéd a koľko na výrobu tankov a diel v 1943 a koľko z toho pomeru stratilo mimo Východnej fronty? Prestávajú ma baviť somariny o maximálnej angažovanosti Spojencov a o ich údajnej slabosti a nepripravenosti. | |
|
|
|
|
Těmi prototypy byly myšleny PzKpfw V "Panther" Ausf. D. Asi nejlepší knížka na toto téma u nás je Cross Robin - CITADELA, vyšla v roce 1996 a neměl by být problém si ji půjčit v jakékoliv městské, případně okresní knihovně. |
|
|
|
|
Please - hoďte sem někdo seznam německých obrněných jednotek SS bojujících u Kurska - prý Němci poslali do útoku i prototypy , o jaké prototypy se jednalo - parametry, odkazy na stránky na internetu. oprava otřesných pravopisných chyb. čet.Hrad |
|
|
|
|
Díky, už ji (tu knihu) zaměřuju. |
|
|
|
|
|
Maximus: Doporučuji knihu Davida Glantze Charkov 1942. |
|
|
|
|
|
Čau, lidi. Neposkytli byste unavenému pocestnému pár informací o (neúspěšné) sovětské ofenzívě u Charkova v roce 1942? Kdyby někdo věděl, jak blízko byla "barvenkovská past na myši" městu, co jí dalo název, potěšilo by mě to. Ale jinak beru každou zdánlivou pitomost, třeba předpovědi počasí z tý doby, jak moc byly v RA rozšířené "špaginy" ... atd. Předem dík za každou ověřenou informaci. |
|
|
|
|
|
Z člověka na člověka ani ne, ale stačí třeba znečištěný vodní zdroj. |
|
|
|
|
ja_62 napsal v č. 2428: Práve som prešiel niekoľko stránok na internete, a i tam sa prikláňajú skôr k prírodnému zdroju. Ale aj tak je zaujímavý ten počet postihnutých osôb. Jedna sovietska epidemiologická štúdia uvádzala za rok 1941 10 000 prípadov tularémie v celom Sovietskom zväze, pri Stalingrade to skočilo na 100 000, a následne v r. 1943 to zrazu kleslo znovu na zhruba 10 000 prípadov. Samozrejme, pri tak zúfalých podmienkach, v akých sa tam na jeseň a v zime 1942/1943 bojovalo, je možné i rýchle šírenie choroby z pôvodne prírodneho zdroja."Já tedy nemám vždy nejpříznivější mínění o sovětském vedení války, ale pokud jde o mne, viděl bych to jako přírodní nákazu - kdyby šlo o úmyslný útok, nic jim asi nebránilo připravit se po této stránce předem." Ale, podľa Alibeka sa tularémia takmer nikdy neprenáša z človeka na človeka, a... ďalej píše, že neskôr, keď už bol pevnou súčasťou sovietskeho biologického programu, mu nejaký starý plukovník (meno neuvádza, len že pracoval v Kirove na vývoji bakteriologických zbraní) povedal, že tularemická zbraň bola vyvinutá práve v Kirove v r. 1941. |
|
|
|
|
|
|
HARM napsal v č. 2427: Já tedy nemám vždy nejpříznivější mínění o sovětském vedení války, ale pokud jde o mne, viděl bych to jako přírodní nákazu - kdyby šlo o úmyslný útok, nic jim asi nebránilo připravit se po této stránce předem. "potom i medzi útvarmi Červenej armády, na čo sovietske velenie reagovalo vyslaním 10 poľných nemocníc." |
|
|
|
|
Tom napsal v č. 2425: Konkrétne baktéria Francisella tularensis. Bežne v podstate nie je smrteľná, antibiotiká je zvládnu, ale práve pod vedením Alibeka (alebo Alibekova v ruskej verzii) sa Sovietom podarilo vypestovať kultúru, ktorá prekoná očkovanie a dokáže zabíjať."Tularémie? To je ta zaječí nemoc? Můj brácha myslivec to někde chytil - a pak ho drželi dva týdny v nemocnici, aby se na něj mohli jezdit koukat medici Pokud se pamatuju, vcelku mu nic moc nebylo." Možno mal tvoj brat kliku, že sa nepotuloval v Rusku...  Čo sa týka oblasti Stalingradu, práve na jeseň 1942 zrazu vyskočil počet ochorení nad 100 000 prípadov, najprv medzi nemeckými jednotkami, potom i medzi útvarmi Červenej armády, na čo sovietske velenie reagovalo vyslaním 10 poľných nemocníc. Problémom, alebo z opačného pohľadu výhodou tularémie je, že je veľmi nákazlivá, takže pacienti a dĺžka liečby enormne zaťažia každú armádu. Len chcem vedieť, či naozaj šlo o biologický útok zo strany Sovietov, alebo o prírodnú nákazu, pretože i Alibek hovorí len o svojej domienke. |
|
|
|
|
|
|
Tom napsal v č. 2425: To je rozšířením antibiotik, "hlodavčí mor" způsobuje přinejmenším silné horečky, a na oslabený organismus může mít smrtelné účinky, zvlášť při nedostatečné péči.
"Pokud se pamatuju, vcelku mu nic moc nebylo."
HARM napsal v č. 2424: No, možné je mnohé, na druhou stranu by to bylo celkem nepodařené nasazení, protože se rozšířila na obou stranách fronty - s čímž mohli počítat napřed. Možné je i přirozené rozšíření - vzhledem k chabým hygienickým podmínkám během války. "Ken Alibek (svojho času stál na čele sovietskeho programu vývoja biologických zbraní) vo svojej knihe Biohazadr píše, že je možné, že Sovieti vtedy použili práve tularémiu." |
- Home
- > Diskuzní forum
- > Východní fronta