Zahraniční letec Josef Duda

Dobrý den,

Josef Duda se narodil v Praze dne 9. srpna 1905. V mládí se rozhodl pro dráhu profesionálního vojáka. Ve svých jednadvaceti letech, roku 1926, se stal důstojníkem dělostřelectva. Jako řada dalších důstojníků této zbraně absolvoval výcvik leteckého pozorovatele a od roku 1928 sloužil v řadách letectva (i když nadále zůstával dělostřeleckým důstojníkem). Létání ho uchvátilo natolik, že se přihlásil k pilotnímu výcviku v roce 1933. Následně byl roku 1934 jmenován polním pilotem a díky svým schopnostem působil u Vojenského leteckého učiliště jako učitel létání.

V letech 1936 až 1938 se stal velitelem 64. zvědné letky (součást Leteckého pluku 3, ve výzbroji měla dvouplošníky Aero A-100), 35. stíhací letky (součást LP 2, B-534) a nakonec ve Spišské Nové Vsi velel škole stíhacích pilotů. Po okupaci odešel do zahraničního odboje do Francie.

Ve Francii byl v září 1939 pověřen organizací výcviku čs. stíhačů u CIC No.6 v Chartres. Po začátku německé ofenzívy odešel na frontu v hodnosti Capitaine (kapitán). Byl zařazen od 18. května 1940 k stíhací jednotce GC II/5 a absolvoval operační lety na stíhačce amerického původu Curtiss Hawk 75. Spoluúčast na pravděpodobném sestřelu Do 17 měl Josef Duda přiznánu dne 7. června, podíl na jistém sestřelu He 111 dosáhl 15. června. Po zhroucení Francie přelétl se svou jednotkou do severoafrických kolonií, kde byl 4. července 1940 z francouzských služeb propuštěn. Z Casablancy pak 9. července odplul jako velitel transportu skupiny československých letců do Gibraltaru a odtud 21. července dále do Británie. Do přístavu Cardiff dorazili 5. srpna.

Po vstupu do řad RAF obdržel osobní číslo 83224 a ke dni 5. září 1940 se na základně Duxford stal jedním z prvních příslušníků nově vznikající 312. československé stíhací squadrony. Byl postaven do čela její letky A v hodnosti Flight Lieutenant. Absolvoval další operační lety a má přiznán statut účastníka Bitvy o Británii. Ovšem už 17. listopadu 1940 s operační činností skončil a od squadrony odešel k výcvikovým jednotkám.

Od prosince 1941 působil na Inspektorátu čs. letectva (de facto nejvyšší československý letecký orgán na půdě Velké Británie), v roce 1943 se stal československým styčným důstojníkem u velení Fighter Command. Na konci války pak měl československou hodnost podplukovníka a britskou Group Captain.

Po návratu do vlasti byl roku 1945 ustanoven velitelem vznikajícího Vojenského leteckého učiliště. Jemu podřízené výcvikové jednotky sídlily i na obou prostějovských letištích - odtud patrně pochází Vaše původní informace. Josef Duda tedy nebyl velitelem letiště, ale velitel jednotek na tomto letišti působících.

Po únorovém převratu byl v březnu 1948 nejprve odeslán na dovolenou, poté na dovolenou s čekaným a od 1. září pak propuštěn do zálohy, o necelý rok později pak ještě degradován na vojína.

Jeho další život nebyl příliš radostný a v Prostějově dne 7. 12. 1977 zemřel. V devadesátých letech byl plně rehabilitován a povýšen do hodnosti brigádního generála.

Zajímavým faktem je, že roku 1986 byl příbuzným Josefa Dudy předán britským velvyslancem řád CBE (tedy velmi vysoké britské vyznamenání). Samotný řád byl Dudovi udělen už roku 1947, ovšem Josef Duda jej sám převzít již nemohl.

Osudům Josefa Dudy se podrobně věnuje kniha:
Zbyněk Duda: "Velitel stíhacího letectva", Naše vojsko 1994 a 2005.

Literatura:

• Miroslav Irra: Československé vojenské letectvo 1945-1950, Svět křídel, Cheb 2006, ISBN 80-86-808-33-5 (zde krátký životopis s fotografií a údaje o Leteckém učilišti)
• Jiří Rajlich: Na nebi sladké Francie 1 a 2, v několika vydáních (zde fotografie Josefa Dudy z Francie a fotografie jeho Curtissu H.75 No.63 a No.140 a barevný bokorys No.63)
• Jiří Rajlich: Na nebi hrdého Albionu 1, v několika vydáních (zde fotografie Josefa Dudy u 312.sqn)
• http://www.army.cz/acr/raf/seznam/d.htm
• Duda, Zbyněk, PhDr.: Nezradil, Letectví+Kosmonautika 7/1991, str. 11/251