Vojenské námořní síly SSSR a Německa na začátku 2. světové války
Dotaz: Vojenské námořní síly SSSR a Německa na začátku 2. světové války
Tazatel: Franta | Datum: 27. 5. 2011
Dobrý den, chtěl bych se zeptat, které námořnictvo bylo na začátku války větší (případně početnější), jestli německé nebo sovětské.
Autor: Jiří Kříž
| Datum: 9. 7. 2011
Pokud jste měl na mysli stav k 1. září 1939, pak Německo mělo oficiálně ve službě toto:
SSSR měl v tu dobu ve službě:
Tento výčet plavidel si neklade za cíl být zcela přesný a podrobný, neboť by si to vyžadovalo vypracování rozsáhlé srovnávací studie. Při srovnávání je mimo jiné zapotřebí vycházet nejen z velikosti lodí, ale také z jejich stáří a tedy bojové hodnoty, jejich rozmístění (Německo v Severním moři a na vedlejším Baltu s možností skrytého přesunu vnitrozemskými kanály, SSSR v Severním ledovém oceánu, Bílém moři, Tichém oceánu, Černém moři, Kaspickém moři a na několika řekách), dále ze situace ve vybavení a rozmístění základen, z logistického zázemí, možnosti soustředěného a rychlého nasazení, úrovně výcviku důstojníků a mužstva, schopnost součinnosti s jinými zbraněmi (pozemní vojsko, letectvo) a mnoha dalších faktorů určujících bojovou hodnotu vojenského námořnictva jako druhu zbraně.
I když se vrchní velení ozbrojených sil SSSR snažilo v dalších dvou letech své námořní síly posilovat a německé námořní síly v citované době doznaly v několika případech při nasazení nejen jisté úhony, ale posléze i značných posil, nepodařilo se Sovětům i přes jisté pozitivní výsledky celkový poměr námořních sil obou velmocí zvrátit. Námořní zbrojení je, jak známo, nejnákladnější a vojenské lodě se na rozdíl kupříkladu od letadel či tanků většinou stavějí měsíce a roky, neboť obvykle jde o velmi složitý bojový komplex zbraní a techniky. Následuje začlenění do bojové služby, které si vyžaduje dlouhé období výcviku lodních posádek a tak je jakékoliv rozhodnutí o stavbě vojenských lodí během na dlouhou trať.
Pokud provedeme základní hrubé srovnání dle výše uvedených kritérií, vychází z něj pro období začátku druhé světové války jednoznačně jako daleko silnější a akceschopnější německé válečné námořnictvo - Kriegsmarine.
Prameny:
- 2 velmi moderní bitevní křižníky SCHARNHORST a GNEISENAU
- 3 „kapesní“ bitevní lodě ADMIRAL GRAF SPEE, ADMIRAL SCHEER a DEUTSCHLAND
- 2 staré školní bitevní lodě SCHLESIEN a SCHLESWIG-HOLSTEIN
- 2 těžké křižníky ADMIRAL HIPPER a BLÜCHER
- 6 lehkých křižníků NÜRNBERG, LEIPZIG, KÖLN, KARLSRUHE, KÖNIGSBERG a EMDEN
- 22 torpédoborců
- 20 torpédovek
- 8 doprovodných lodí velikosti torpédovky
- 14 minolovek
- 40 minolovných člunů
- 20 torpédových člunů
- 44 ponorek šesti typů
- 2 říční monitory a 12 říčních minolovných člunů na Dunaji
- 2 školní dělostřelecké lodě BRUMMER a BREMSE
- 4 staré školní torpédovky
- přibližně 30 pomocných plavidel nejrůznější velikosti a účelu
- Ve stavbě pak byly bitevní lodě BISMARCK a TIRPITZ, 8 silných moderních torpédoborců, 16 torpédovek a řada minolovek spolu s 20 ponorkami oceánského typu.
SSSR měl v tu dobu ve službě:
- 3 zastaralé bitevní lodě z dob carského Ruska - MARAT, OKTJABRSKAJA REVOLUCIJA a PARIŽSKAJA KOMMUNA
- 3 těžké křižníky MAXIM GORKIJ, KIROV a zastaralý KRASNYJ KAVKAZ
- 4 zastaralé lehké křižníky vesměs z doby carského Ruska PROFINTERN, KOMINTERN, ČERVONA UKRAINA a školní křižník AURORA
- velké moderní torpédoborce MINSK, LENINGRAD, TAŠKENT, MOSKVA a CHARKOV
- 28 torpédoborců, z nichž pouze 10 nepocházelo z carského Ruska
- minonoska MARTI
- 16 hlídkových lodí velikosti torpédovky
- 4 staré torpédovky používané jako minonosná plavidla
- 8 větších minonosek většinou z dob carského Ruska
- 148 ponorek devíti různých typů a velikosti od 150 tun do 1400 tun, z nich řada zastaralých
- 26 minolovek, z nich 8 zastaralých
- 6 dělových člunů
- 11 říčních monitorů
- přibližně 60 strážních člunů
- okolo 60 pomocných plavidel (ledoborce, dílenské a zásobovací lodě, tankery atd.)
- 14 školních lodí pro jednotlivé námořní profese
- přibližně 40 torpédových člunů šesti různých typů, stáří a velikosti
- Ve stavbě bylo 9 torpédoborců, dvě bitevní lodě, těžký křižník a řada menších plavidel.
Tento výčet plavidel si neklade za cíl být zcela přesný a podrobný, neboť by si to vyžadovalo vypracování rozsáhlé srovnávací studie. Při srovnávání je mimo jiné zapotřebí vycházet nejen z velikosti lodí, ale také z jejich stáří a tedy bojové hodnoty, jejich rozmístění (Německo v Severním moři a na vedlejším Baltu s možností skrytého přesunu vnitrozemskými kanály, SSSR v Severním ledovém oceánu, Bílém moři, Tichém oceánu, Černém moři, Kaspickém moři a na několika řekách), dále ze situace ve vybavení a rozmístění základen, z logistického zázemí, možnosti soustředěného a rychlého nasazení, úrovně výcviku důstojníků a mužstva, schopnost součinnosti s jinými zbraněmi (pozemní vojsko, letectvo) a mnoha dalších faktorů určujících bojovou hodnotu vojenského námořnictva jako druhu zbraně.
I když se vrchní velení ozbrojených sil SSSR snažilo v dalších dvou letech své námořní síly posilovat a německé námořní síly v citované době doznaly v několika případech při nasazení nejen jisté úhony, ale posléze i značných posil, nepodařilo se Sovětům i přes jisté pozitivní výsledky celkový poměr námořních sil obou velmocí zvrátit. Námořní zbrojení je, jak známo, nejnákladnější a vojenské lodě se na rozdíl kupříkladu od letadel či tanků většinou stavějí měsíce a roky, neboť obvykle jde o velmi složitý bojový komplex zbraní a techniky. Následuje začlenění do bojové služby, které si vyžaduje dlouhé období výcviku lodních posádek a tak je jakékoliv rozhodnutí o stavbě vojenských lodí během na dlouhou trať.
Pokud provedeme základní hrubé srovnání dle výše uvedených kritérií, vychází z něj pro období začátku druhé světové války jednoznačně jako daleko silnější a akceschopnější německé válečné námořnictvo - Kriegsmarine.
Prameny:
- Bredt, Alexander: Weyers Taschenbuch der Kriegsflotten 1940, J. F. Lehmanns Verlag, München/Berlin 1940
-
Hrbek, Ivan & Hrbek, Jaroslav: Loďstva států účastnících se druhé světové války, Naše vojsko, Praha 1994
- Home
- > Dotazy a odpovědi
- > Námořní válka
- > Vojenské námořní síly SSSR a Německa na začátku 2. světové války
Přebírání a další publikace materiálů z webu Fronta.cz - druhá světová válka je bez předchozího písemného souhlasu autorů zakázáno.