Sovětský výsadek Chan

Dotaz: Sovětský výsadek Chan

Tazatel: Jan Honců | Datum: 30. 11. 2011

V posledních týdnech druhé světové války seskočil u Dolní Kalné (poblíž Jilemnice a Vrchlabí) sovětský výsadek. V místěch seskoku bylo smíšené německo-české obyvatelstvo, parašutisté však našli podporu v českých usedlostech. Po třech dnech byli obklíčeni snad komandem z Vrchlabí, ale probili se. Utrpěli ztráty na lidech i materiálu, přišli o vysílačku a tím ztratili možnost spojení. Usídlili se na vrchu Strážník u Mříčné, místní lidé je zásobovali jídlem. Osoba mně velmi blízká parašutisty vyhledala a veliteli slíbila, že jejich spojku převede přes Krkonoše vstříc frontě. Také poto, že výborně znala terén v Krkonoších,měla akce úspěch - v noci bylo linii stále aktivní fronty snadné rozeznat a spojka průchodem fronty potvrdila své kvality. Krátce po skončení války byl průvodce vyzván, aby se dostavil do Semil. Když místnímu sovětskému velení prokázal, že měl při cestě u seba zbraň, dostal na místě sovětské vyznamenání (to je nyní uloženo u mého bratra). Rád bych se o výsadku dověděl něco víc, než znám z vyprávění. Děkuji za vaše úsilí.

Autor: Vojtěch Šír | Datum: 14. 12. 2011

Jde o sovětský zpravodajský výsadek Chan (resp. Chan II) v čele s npor. J. A. Frolovem. Desetičlenná skupina (tři příslušníci RA, jeden Polák, zbytek Čechoslováci) byla vycvičena ve středisku GRU u Moskvy koncem roku 1944 a v noci z 13. na 14. ledna 1945 vysazena na polském území. Úkolem výsadku bylo zjistit stav německé obrany na severovýchodní Moravě a navázat kontakt se zpravodajskou skupinou ARAP. Po přestřelce s německými vojáky, kdy byl zraněn zástupce velitele se skupina rozdělila na dvě části. Část vedená Frolovem po ztrátě radiového spojení 1. března 1945 přešla přes frontu zpět k Rudé armádě.

Na sovětské straně byla skupina znovu zformována (označována i jako Chan II) ve složení: velitel npor. J. A. Frolov, zástupce velitele npor. A. N. Manzjuk, radisté rtm. Š. Varačka, rtm. J. Segeň, velitel průzkumu ppor. P. Gaboda, průzkumníci čet. I. Boldaňuk, des. L. Sikorsky, P. M. Solomko, T. J. Buravljev a M. Nagabajev. Novým úkolem skupiny bylo zjistit stav německé obrany v severovýchodních Čechách (oblast Jičín - Dvůr Králové - Trutnov - Vrchlabí - Semily - Turnov).

V noci z 26. na 27. března 1945 v ranních hodinách skupina seskočila mezi obcemi Horní a Dolní Kalná. Části padáků byly další den nalezeny četnictvem a byla zahájena rozsáhlá pátrací akce. S pomocí jednoho občana Horní Kalné se skupina vydala směrem na Černou Horu, kde se utábořila a navázala radiové spojení s 1. ukrajinským frontem. Skupina se pohybovala na území převážně osídleném nepřátelským sudetoněmeckým obyvatelstvem a měla velké problémy při shánění potravin, několik Němců bylo při obstarávání jídla zastřeleno.

Německá pátrací akce se na přelomu března a dubna stále zvětšovala, účastnilo se jí až několik set mužů policie, volkssturmu a stíhacího komanda Giel z Liberce. Při přestřelce se 2. dubna 1945 zastřelil zraněný radista Segeň (pochován v Zálesní Lhotě) a gestapo ukořistilo i radiostanici.

Hrob Josefa Segeňě v Zálesní Lhotě

Dne 4. dubna při přestřelce zahynul P. M. Solomko (pochován v Černém Dole). Další dva členové výsadku (Š. Varačka, L. Sikorsky) padli do zajetí a 30. dubna 1945 měli být v Liberci popraveni.

Památník Petra Solomka v Černém Dole

Zbytek skupiny ustoupil v noci z 11. na 12. března 1945 zpět do Horní Kalné a v českém prostředí navázal zpravodajské kontakty a získal spolupracovníky v Mříčné, Martinicích, Peřimově, Jilemnici a dalších obcích. Skupina navázala i spojení s posledním členem výsadku Barium Tomášem Býčkem, ilegálními skupinami Mamut a Krystal a se skupinou uprchlých sovětských válečných zajatců. Protože ztratila radiostanice i oba radisty, tak získané informace o německých obranných přípravách byly 20. dubna 1945 kurýrní cestou s pomocí M. Rudiše z ilegální skupiny Mamut poslány přes frontu k Rudé armádě. V posledních týdnech války se skupina Chan podílela na železničních destrukcích v severovýchodních Čechách.

Podrobnosti o výsadku Chan najdete v literatuře:

J. Šolc, Za frontou na východě, Cheb 2003
J. Koutek, Tichá fronta, Praha 1985
J. Jožák, Památná místa protifašistického boje Východočeského kraje, Praha 1980

Doplnění 24. ledna 2012

Po zveřejnění této odpovědi nám pan Pavel Sajenko zaslal zajímavé doplňující informace a fotografie (včetně těch uvedených výše), za které mu děkujeme. Jeho dědeček Jiří Sajenko, pocházející z Volyně, s partyzány z výsadku Chan za války spolupracoval jako tlumočník a spojka.