Provoz na letadlových lodích
Proč piloti při startu a přistáni na letadlové lodě měli otevřenou kabinu?
Dobrý den!
Provoz na letadlové lodi vždycky byl, je a asi navždy bude provázen řadou rizik pro posádky letadel. Nebezpečí hrozí už při startu - i malé selhání katapultu, motoru, startovacích raket (nemusí jít o celkové vysazení, mnohdy může stačit krátkodobý pokles výkonu), nedostatečný protivítr, "houpání" paluby a podobně. Podobně a ještě horší je to při přistání. "Strefit" se s poměrně rychlým letounem na malou palubu letadlové lodi, navíc v situaci kdy letoun může být po boji poškozen, není snadná záležitost.
Proto takřka všichni letci působící v letech druhé světové války na palubách letadlových lodí startovali a přistávali s otevřenými kabinami. Otevřená kabina skýtala mnohem vyšší šanci, že v případě havárie (náraz do nástaveb, minutí lan záchytným hákem, selhání brzd, selhání přistávacích klapek, odskočení letounu atd.) bude snazší z havarovaného, či dokonce potápějícího se letounu (který například minul brzdící lana a záchranné sítě a spadl z letové paluby do moře), uniknout. Zapomenout bychom neměli ani na lepší výhled z kabiny.
Například britské stíhačky Seafire (adaptace slavného Spitfiru pro palubní službu) byly vybaveny i výškově stavitelnou sedačkou - ta se dala při otevřené kabině zvednout a pilot měl mnohem lepší výhled vpřed přes dlouhou příď letounu.
Za povšimnutí stojí fakt, že v letech druhé světové války byly prakticky všechny palubní letouny vybaveny snadno odsouvatelným krytem kabiny. Jedinou výjimkou - svědčící o naprosté neznalosti provozu na letadlových lodí a podle mne i jisté naivitě konstruktérů - byl německý pokus adaptovat stíhací Bf 109 pro letadlovou loď. Bf 109T si ponechal obvyklý těžký překryt kabiny odklápěný na stranu. Naštěstí pro potenciální německé palubní stíhače, se nikdy nemuseli pokoušet o skutečné operace s Bf 109T z paluby letadlové lodi.
- Home
- > Dotazy a odpovědi
- > Letadla, letecká válka
- > Provoz na letadlových lodích