Zprávy ministerstva vnitra o průběhu mobilizace z 24. září 1938.

Prezídium zemského úřadu v Praze (dr. Panýrek) hlásí dne 24. září 1938 v 5,45 hodin toto:

„Mobilizace v Čechách pokračuje bez závad a v úplném klidu. Pouze z Horšovského Týna bylo hlášeno, že jsou tam potíže s vylepováním vyhlášek, poněvadž téměř všichni starostové obce, příslušníci SdP, buďto uprchlí nebo jsou zatčeni. České obyvatelstvo a demokratičtí Němci rukují všeobecně s nadšením a ještě před vylepením vyhlášek. O chování ostatních Němců nemohla dosud být získána zpráva, poněvadž mobilizační vyhlášky v době, kdy podřízené úřady podávaly svá hlášení, buďto nebyly ještě vylepeny, nebo teprve velmi krátkou dobu, a tito Němci se většinou zdržovali ještě doma. Značná část jich též již dříve uprchla. Pokud bylo lze zjistit, působí mobilizace na stoupence SdP velmi depresivně a tito jsou téměř přestrašeni.

V místech, kde došlo k odvlečení našich veřejných orgánů nebo jiných státních občanů do Německa, jsou zadržováni rukojmí. Podezřelé osoby jsou všude zatýkány. Pátrání po zbraních nepřináší již téměř žádných kladných výsledků.“

Dr. Ma.

Zemský úřad v Bratislavě (Banská Bystrica, dr. Prauda) hlásí o 6,15 hodin dne 24. září 1938 toto:

„Mobilizace pokračuje nerušeně v klidu a pořádku na celém území Slovenska a taktéž v celém pohraničí. Osoby povolané k vojenské službě začaly odcházet ke svým útvarům již po vyhlášení mobilizace rozhlasem a nečekaly na úřední vyhlášky. Nálada je dobrá. Mobilizace byla přijata u obyvatelstva československé a židovské národnosti s povděkem, u obyvatelstva maďarské národnosti vyvolala náladu skleslou. Občanstvo chová se úplně klidně.

K zatýkání a zadržení rukojmí došlo v obvodu státního policejního úřadu v Parkáni, kde byly vzaty do vazby tři osoby a dalším 38 osobám bylo zakázáno opustit vykázané místo. Též v obvodu státního policejního úřadu a okresního úřadu v Rimavské Sobotě a v Košicích provede se zatýkání osob podle pokynů ústředny.“

Zemský úřad žádá pak o pokyn, zda mají být maďarští železničáři v Copu vzati jako rukojmí, a upozorňuje, že stejným způsobem mohlo by postupovat Maďarsko vůči našim železničářům v Hidasznemethi. Byl dán pokyn, aby prozatím nebyli zadržováni a ve věci bylo postupováno po dohodě s velitelstvím příslušného sboru.

OU.

Prezídium zemského úřadu v Brně (dr. Mat) hlásí dne 24. září 1938 o 6. hodině ranní telefonicky toto:

„O průběhu mobilizace a původních opatření lze prozatím podat toliko kusou zprávu. Mobilizace není ještě ve všech místech uvedena ve známost a obyvatelé se dovědí o jejím vyhlášení teprve v ranních hodinách. V některých oblastech byl v noci z důvodů CPO vypnut elektrický proud, takže posluchači nemohli z rozhlasových přijímačů vyslechnout zprávy o mobilizaci. Podle informací, jež jsou k disposici, možno charakterizovat průběh mobilizace tak, že u českého obyvatelstva je toto opatření vítáno s nadšením. Vojáci jsou zdraveni obecenstvem, a to i německým, pokud pozůstává ze složek demokratických. Zatím co nálada u českého obyvatelstva je veskrze povznesená, u německého obyvatelstva je pozorovat depresi, sklíčenost a někde i strach.

U německého obyvatelstva jsou také zjišťovány případy dezerce a pokusy vyhnout se branné povinnosti. Na Frývaldovsku není možno velikou část povolání doručit, neboť občanstvo se z velké části vystěhovalo do Německa. Tento kraj od Frývaldova ke Krnovu, který byl obsazen povstalci, není dosud vyčištěn a obce jsou poloprázdné. V Šumperku rovněž několik osob, vojenskou službou povinných, uprchlo, některé z nich se chystaly na útěk a některé byly zachyceny již na útěku. Ve Fulneku bylo zjištěno, že některé předvolané osoby prchají do lesů.

Zadržování a zatýkání rukojmí a podezřelých osob je u všech úřadů prováděno; téměř všechny úřady mají 5, 10 i 20 osob zadržených. Zpráva o provádění těchto opatření není ještě mezi občanstvem valně rozšířena, a proto nelze také pozorovat zvláštní reakci z toho vyplývající. Rovněž jsou prováděny prohlídky za účelem pátrání po zbraních, ovšem bez zvláštního výsledku.

Během doby, kdy byla již vyhlášena mobilizace, došlo k incidentům na československo-polské hranici mezi Českým a Polským Těšínem. Polské bojůvky oděné v občanském oděvu, rozběhly se na Jubilejním mostě k československé hranici a odtud vrhly asi 5 granátů na naše území. Útok byl proveden najednou a najednou také granáty vybuchly. Na tento útok odpověděla naše hlídka SOS, která proti útočníkům vrhla na most asi 2 granáty. Škoda z tohoto incidentu nebyla zatím zjištěna. Polští útočníci ihned po provedeni útoku uprchli a nastal klid. Nejsou patrně ani mrtví, ani zranění. Bylo zjištěno, že polské pohraniční a policejní orgány přihlížely k útoku polské tlupy, aniž by zakročily. O dalšími průběhu mobilizace, která se v ranních hodinách teprve rozproudí, bude ještě podáni zpráva.“

Průběh mobilizace v zemi Podkarpatoruské.
Prezídium zemského úřadu v Užhorodě (dr. Voldán) hlásí dne 24. září 1938 v 6,15 hodin telefonicky toto:

„Podle souhlasných zpráv okresních a státních policejních úřadů je v zemi Podkarpatoruské všude průběh mobilizace klidný. Jediný incident byl hlášen z obce Berehy, okres Berehov, kde je většina maďarského obyvatelstva; v této obci asi 10 mladíků zpívalo maďarskou hymnu. Naproti tomu v Mukačevu uspořádali obyvatelé po vyhlášení mobilizace rozhlasem velké manifestace, při nichž provolávali obyvatelé slávu armádě a generálu Syrovému. Těchto projevů se zúčastnilo i maďarské obyvatelstvo. Jinak všude přijalo obyvatelstvo vyhlášení mobilizace s klidem a předvolaní již nastupují; dokonce z některých míst je hlášeno, že předvolané osoby nastupují předčasně, jakmile byla vyhlášena mobilizace rozhlasem.“

Dr. Ší.

Ústřednímu vedení ministerstva vnitra
Úřadu pana ministra inž. Vavrečky
Kanceláři prezidenta republiky
Kanceláři prezidenta republiky, vojenská kancelář
Předsednictvu ministerské rady
Tiskovému odboru předsednictva ministerské rady
Ministerstvu národní obrany
Ministerstvu zahraničních věcí, II. a III. sekci
Ministerstvu zahraničních věcí, Černínský palác
Ministerstvu vnitra, oddělení 13
Ministerstvu spravedlnosti
Ministerstvu železnic

Zdroj: Protifašistický a národně osvobozenecký boj českého a slovenského lidu 1938-1945. I. díl. Mnichov a březnová tragedie. 2. svazek, 2. sešit, Praha 1982, s. 33-35