V době vrcholící mnichovské krize zaslal 26. září 1938 prezident USA F. D. Roosevelt telegram prezidentu Československa Edvardu Benešovi a ve stejném znění i německému kancléři Hitlerovi, britskému premiéru Chamberlainovi a francouzskému předsedovi vlády Daladierovi.

V telegramu Roosevelt vyzval k hledání mírového řešení krize a k odvrácení hrozby války. V dalších dvou dnech Benešovi přišly podobné telegramy vyzývající k zachování míru od 21 zemí střední a jižní Ameriky, šlo o koordinovanou akci americké diplomacie.

Beneš se telegramem cítil poněkud dotčen a v odpovědi Rooseveltovi zdůraznil, že Československo vždy hledalo nenásilné řešení krize. Hitler ve své odpovědi Rooseveltovi opakoval svá obvinění Československa z útlaku sudetských Němců.

Ve svých pamětech Beneš k Rooseveltovu telegramu uvedl:
„kladl Německo i nás zcela naroveň, obracel se stejně na mne jako na Hitlera s výzvou k dohodě a k vyřízení sporu bez války a nebral v úvahu, jak konflikt vznikl, proč vznikl, o co v něm šlo, a že se jedná o hrozby válkou a násilím proti nám... Fakt, že Roosevelt poslal obdobný telegram nejen mně a Hitlerovi, nýbrž i Chamberlainovi a Daladierovi, dal oběma ministerským předsedům příležitost, aby vyslovili s telegramem presidenta Spojených států svůj plný souhlas a pokládali jeho telegram za podporu své politiky v celé krizi...

Byla to pro mne poslední těžká rána v zářijovém konfliktu. Byla dobře myšlena, nebyla namířena proti nám; nevylučuji, že mnozí z těch, kdo se v té chvíli na nás a na Německo obraceli, soudili, neznajíce podstatu konfliktu, že nám prokazují službu proti Německu. Nebylo tomu tak. Byla to v této chvíli rozhodující pomoc politice a taktice Chamberlainově a snahám Bonnetovým a Daladierovým.“


Pane presidente,

stavba míru na kontinentě evropském, ne-li v celém ostatním světě, je v přímém nebezpečí. Důsledky jejího rozrušení jsou nevypočita-telné. Kdyby propuklo nepřátelství, životy miliónů mužů, žen a dětí v každé z účastněných zemí budou s naprostou určitostí zmařeny za okolností nevýslovné hrůzy. Hospodářský systém všech účastněných států bude určitě rozvrácen. Sociální struktura všech účastněných států by mohla býti úplně zničena.

Spojené státy nemají žádných politických zápletek. Nejsou chyceny do sítě nenávisti. Celá Evropa přispěla k jejich civilizaci. Nejvyšším přáním amerického lidu je žíti v míru. Ale vypukne-li obecná válka, bude postaven tváří v tvář skutečnosti, že žádný národ nemůže uniknouti jisté míře důsledků takové světové katastrofy. Tradiční politikou Spojených států bylo vždy podporovati urovnávání mezinárodních sporů pokojnými prostředky. Je mým přesvědčením, že všechny národy, jimž hrozí dnes válka, se modlí, aby mír byl uzavřen raději před válkou než po ní.

Je nezbytně nutno, aby všichni lidé si všude připomněli, že všechny civilizované národy světa vzaly na sebe dobrovolně slavnostní závazek Briand-Kelloggova paktu z roku 1928 řešiti své spory toliko pokojnými prostředky. Velká většina států je nadto vázána jinými platnými smlouvami, zavazujícími je, aby uchovaly mír. Všechny státy mají dále pro pokojné urovnávání nesnází, jež by povstaly, po ruce smlouvy o řízení rozhodčím a smírčím, na nichž jsou účastny.

Ať je rozdílnost názorů v kontroverzích, o něž jde, jakákoli, a pokojné jejich řešení sebeobtížnější, jsem přesvědčen, že není problému, který by byl tak obtížný nebo jehož řešení by bylo tak naléhavé, aby nemohl být spravedlivě rozřešen rozumem spíše než silou. Za nynější krize lid Spojených států a jeho vláda doufali, že jednání o řešení rozporu, který nyní v Evropě vyvstal, dojdou úspěšného konce. Pokud tato jednání pokračují, potud zůstává naděje, že rozum a duch ekvity převládne, a že tak svět unikne novému šílenství války.

Jménem 130 miliónů Američanů a v zájmu lidstva v celém světě obracím se na Vás s největší vážností, abyste nepřerušoval jednání hledící k pokojnému, poctivému a konstruktivnímu řešení těchto otázek.

Důrazně opakuji, že pokud jednání pokračují, rozpory mohou být smířeny. Jakmile však budou přerušena, rozum bude potlačen a uplatní se síla.

A síla nevytváří řešení pro budoucí dobro lidstva.

Franklin D. Roosevelt

Washington
26. září 1938

Benešova odpověď:

Pane presidente,

byl jsem hluboce dotčen Vaším telegramem. Přišel ve chvíli, kdy naše země a náš národ nadmíru silně pociťují nebezpečí války. Dvacet let naše vlády dělaly politiku míru, držely se zásady vyřešení všech mezinárodních sporů pokojnými prostředky, uzavíraly arbitrážní smlouvy, podporovaly mírovou politiku Společnosti národů a nikdy se proti tomu všemu neprohřešily. Naše vláda podepsala také pakt Briand-Kelloggův a neučiní v žádném případě nic, čím by jej porušila.

Ačkoli Československo přineslo již veliké oběti v dosavadním vyjednávání, oběti, jež se dotýkají jeho zájmů životních, nepřerušuje jednání a přeje si, aby spor byl vyřešen smírně, dohodou. Československo podepsalo mimoto s Německem arbitrážní smlouvu, navrhlo již spor dle ní řešit a je ochotno znovu tuto nabídku učinit. Je vděčno Vám, pane presidente, za Vaše poselství, jež v těchto těžkých chvílích může přispěti ke spravedlivému vyřešení sporu. Věřím, že by i dnes spor mohl býti vyřešen v duchu ekvity bez konfliktů násilných, a celý československý národ v to dosud doufá. Bránil by se, kdyby byl napaden, ale je hluboce přesvědčen s Vámi, že válka nakonec nic neřeší a že má zde zvítězit rozum, cit lidskosti a zásada spravedlnosti.

Dr. Edvard Beneš

V Praze dne 26. září 1938
Zdroj: E. Beneš, Mnichovské dny, Praha 1968, s. 333-335