43.M Zrinyi II

Po katastrofě na Donu začal v Maďarsku s maximální prioritou vývoj samohybného děla. Podle plánu měly vzniknout dvě varianty samohybného děla – stíhač tanků Zrinyi I a útočné dělo Zrinyi II. Vozidla byla pojmenována po hrdinovi z bojů s Turky, hraběti Zrinyiovi. Obě vozidla měla společný základ - rošířenou korbu tanku Turan, na které vyrostla nízká hranatá pancéřová nástavba. Ačkoliv se podle jména zdá opak, první spatřilo světlo světa samohybné dělo 43.M Zrinyi II.

43.M Zrinyi II

Prototyp samohybného děla Zrinyi II byl společností Manfred Weisz vyroben již v prosinci roku 1942, sériová výroba se rozeběhla v dubnu 1943. Nové maďarské samohybné dělo bylo vzhledově značně podobné italskému Semovente da 105/25. Jedinou výzbrojí vozidla Zrinyi II byla houfnice 40/43.M ráže 105mm, lafetovaná uvnitř pancéřové nástavby. Tato houfnice vycházela z běžné tažené houfnice 40.M vyráběné firmou MAVAG. Maximální dostřel této houfnice činil cca 10 km. Osádka čítala čtyři osoby.

43.M Zrinyi II

Celkem bylo vyrobeno 66 samohybných děl Zrinyi II. Koncem roku 1944 byla některá samohybná děla Zrinyi II po německém vzoru dovybavena představným pancířem na bocích.

44.M Zrinyi I

Vývoj stíhače tanků 44.M Zrinyi I trval mnohem déle, zahájen byl teprve v květnu roku 1943. Prototyp byl postaven na přelomu let 1943/44, sériová výroba měla začít v červnu 1944. Prototyp byl vyzbrojen kanónem 43.M ráže 75mm (převzatém z projektu tanku Turan III), který byl lafetován uvnitř hranaté pancéřové nástavby.

Vzhledem k zastavení výroby tanků v Maďarsku z toho ale nakonec sešlo, perspektivní stíhač tanků Zrinyi I tak zůstal pouze v jediném prototypu, sloužícím ke zkušebním účelům. Například v listopadu 1944 s tímto prototypem byly prováděny zkoušky, při kterých bylo korbu vozidla namontováno šest hlavní raketometu ráže 152 mm.

Nasazení

Samohybnými děly Zrinyi II byly vybaveny 1. a 10. prapor útočných děl, zatímco ostatní prapory byly vybaveny německými samohybnými děly StuG III a stíhači tanků Hetzer. K jejich prvnímu nasazení došlo v dubnu 1944, kdy byla tato samohybná děla nasazena 1. praporem útočných děl při obraně Haliče.

43.M Zrinyi II

Ačkoliv Zrinyi II nebyl vozidlem specializovaným na boj proti tankům, vedl si na bojišti mimořádně dobře, zejména v porovnání s tanky Turan. Zrinyi II se v boji ukázal jako nejsilnější z maďarských obrněných vozidel, prakticky byl jediným vozidlem schopným boje se sovětskými tanky. Jedno samohybné dělo Zrinyi II zůstalo po válce i na území tehdejšího Československa.