40.M Turan

40.M Turan

V roce 1940 byla podepsána smlouva mezi Maďarskem a závody Škoda na licenční výrobu středního tanku T-21. První v Maďarsku vyrobený prototyp nového tanku byl představen v srpnu 1941, v říjnu téhož roku byla zahájena sériová výroba u společností Manfred Weisz (70 tanků), Ganz (50 tanků), MVG (70 tanků) a MAVAG (40 tanků). V roce 1942, kdy se sériová výroba opravdu rozběhla, byla objednávka zvýšena o dalších 70 tanků (24 Ganz, 12 MVG, 19 MAVAG). Jméno tanku Turan bylo tradičně převzato z maďarské historie.

40.M Turan I 

Korba tanku se vyznačovala hranatými tvary s mírně skloněnými pancéřovými pláty. Jednotlivé pancéřové pláty byly spojeny nýty. Ocel používaná na výrobu pancíře postrádala některé důležité legovací prvky jako např. nikl, pancéřování tanků Turan tak bylo velice křehké a prakticky nevydrželo více zásahů. Vnitřní uspořádání korby bylo konvenční, řidič seděl vpravo vpředu, radista vlevo vpředu. V levé čelní části korby byl lafetován kulomet 34/40.M ráže 8 mm. Za oběma muži byl bojový prostor, motorový prostor zabíral zadní část tanku. K pohonu sloužil v zadní části korby uložený motor Manfred Weisz o výkonu 260 HP. Podvozek sestával na každé straně z hnacího kola vpředu, devíti pojezdových kol, napínacího kola vzadu a pěti napínacích kladek. Podvozek tanku Turan měl obdobnou konstrukci jako podvozek tanku Lt vz. 35, vzhledem k větší hmotnosti tanku Turan byl ale celkově robustnější. U tohoto podvozku již také nebyly použity škrabáky bahna.

40.M Turan I 

Tank Turan byl vybavený třímístnou věží, ve které byl lafetován maďarský kanón 41.M ráže 40 mm spolu s koaxiálním kulometem 34/40.M ráže 8 mm. Kanón 41.M vznikl spojením maďarského kanónu 40.M ráže 40 mm (vyvinut z německého protitankového děla PAK 35/36 ráže 37 mm) s lafetou českého kanónu A17. Náměr kanónu byl možný v rozmezí -10° až +25°.

Celkem bylo vyrobeno 285 tanků Turan I. 

41.M Turan II

Zkušenost maďarské armády s odolností sovětských tanků dala v roce 1941 vzniknout novému tanku rozvíjejícího rozšířený Turan. Posláním nového tanku bylo poskytovat těžkou palebnou podporu útočícím tankům Turan. V modifikované věži byl lafetován krátký kanón 41.M ráže 75 mm, vyvinutý firmou MAVAG ze starého polního děla Bohler 18.M ráže 76,5 mm. Náměr byl možný v rozmezí -10° až +30°. S kanónem byl opět spojený koaxiální kulomet 34/40.M ráže 8 mm. Celkem bylo v letech 1943 až 1944 vyrobeno 139 tanků označovaných jako Turan II. 

41.M Turan II

43.M Turan III

Boje na východní frontě volaly po nutnosti nasazení tanků vyzbrojených kanónem s vysokou úsťovou rychlostí, o ráži minimálně 75 mm. U firmy MAVAG byl na základě německého kanónu KwK 40 sestrojen nový kanón 43.M ráže 75 mm, schopný používat jak německou, tak i maďarskou munici. Tímto kanónem, lafetovaným v nové věži, měly být modernizovány všechny stávající tanky Turan. Další úpravy zahrnovaly např. zesílení pancéřování a instalaci představných pancéřových plátů.

Prototyp byl vyroben koncem roku 1943, sériová výroba nebyla zahájena, stejně jako plánovaná modernizace stávajících maďarských tanků. Jediným výsledkem tohoto programu byla instalace představného pancéřování na několik starších tanků Turan.

43.M Turan III

Nasazení

Tanky Turan začaly přicházet k 1. a 2. tankové divizi v roce 1942 a k 1. jízdní divizi v roce 1943. V té době již byly tyto slabě vyzbrojené a pancéřované tanky ve značné nevýhodě oproti sovětským tankům. K prvnímu nasazení tanků Turan došlo 17. dubna 1944 během obrany Haliči, kde se 2. tanková divize pokoušela prorazit ve směru Kolomea. Tající sníh značně znesnadňoval pohyb maďarských tanků s úzkými pásy, dílo zkázy dokonala malá skupina tanků T-34. Do odvolání útoku bylo ztraceno 30 tanků Turan“, což činilo téměř třetinu síly celé divize.

V období od června do září 1944 bojovala 1. jízdní divize s tanky Turan I a Turan II v Polsku, v září byly všechny tanky přesunuty na obranu Maďarska. Jen několika těmto tankům se podařilo ustoupit na Slovensko a do Rakouska, kde se jejich osádky vzdaly.