Diskuse k článku »Mohli jsme se v roce 1938 bránit?«
|
|
|
|---|---|
|
tomik.lomy napsal v č. 215: Pokud nebudeme počítat několikadenní boje s Maďary na Podkarpatské Rusi, což - uznávám - není právě nejzásadnější kapitola československých dějin, nicméně zapomínat by se na ni nemělo. "pokud se ovšem nemýlím,tak se českoslovenko v roce 1938,respektive v 1939 nebranilo" |
|
|
|
|
|
ja_62 napsal v č. 211: To bych řekl, že by záleželo na vývoji války - jestli by Sověti viděli šanci urvat ještě něco víc na úkor Polska, případně i Německa..a to vše by záleželo i na tom, jak by se k tomu všemu postavila Francie a Velká Británie.."Spíš bych se obával, zda by se Sověti neomezili jen na "osvobození západní Ukrajiny" a poté si neekli, že už udělali dost a nehledali nějaký "konstruktivní kompromis" s Německem, případně Polskem a Německem." Na druhou stranu i kdyby jen "osvobozovali" západní Ukrajinu, nějakou dobu by to zabralo a mezitím jsme (aniž bychom se museli obávat ještě Poláků) se mohli bránit Německu..
ja_62 napsal v č. 211: S tou sovětskou pomocí nám proti Polsku jsem to myslel až pro případ, že by skutečně Polsko napadlo ČSR, ne nějak "preventivně" - zkusit to vyjednat se Sověty tak, že když nás napadne jen Německo, poskytněte nám pomoc třeba jen letecky, kdyby nás napadli i Poláci, pomozte nám s nimi - a nevysloveno zůstane - "osvoboďte" si klidně přitom západní Ukrajinu, ať vám to za to stojí.."Já bych se spíše obával, že poté co by se Sověti jali vynucovat si průchod do ČSR/osvobozovat západní Ukrajinu, Polsko, které k nám jinak zastávalo - v nejlepším případě - ambivalentní postoj[téma č. 6 - přísp. č. 3170] [téma č. 6 - přísp. č. 3177] by mohlo být tímto postupem přitlačeno na stranu Německa, přinejmenším dočasně." Nemyslel jsem, že v případě, že Polsko nás nanapadne, že by jej měli napadnout s cílem probojovat se na naše území za účelem pomoci proti Německu. |
|
|
|
|
tomik.lomy napsal v č. 218: Zatím jste zde uvedl jediný zdroj - knihu Jiřího Nolče - o ostatních Vašich zdrojích nemám ponětí.."Moje zdroje jsou dle Vašeho názoru klamavé až mylné" K té literatuře: Možná by stačilo se snažit hledat www.fronta.cz/dotaz/mnichov-1938 |
|
|
|
|
bush napsal v č. 220: Ovšem rád prostuduji...prosím tedy tímto o doporučení knih,potažmo webů,kde se dozvím víc...Moje zdroje jsou dle Vašeho názoru klamavé až mylné...děkuju...a rád bych slušné jednání.....jsem rád,když se dozvím věci,které nevím,nebo si nejsem jist.. "Algernon napsal v č. 213: "prostudovat vícero literatury, nejprve…"" |
|
|
|
|
|
|
tomik.lomy napsal v č. 215: Pokud byste si myslel opak, svědčilo by to o více než tristních znalostech české historie - považme, že si tato základní fakta má odnést každý student základní školy."pokud se ovšem nemýlím,tak se českoslovenko v roce 1938,respektive v 1939 nebranilo"
tomik.lomy napsal v č. 215: Nechápu, kam tímto slovem míříte. Spojistost mezi názorem L. Svobody na ne/možnost obrany ČSR v r. 38 a
"takže???"
tomik.lomy napsal v č. 215: mi naprosto uniká. "mnichovký diktát a následné dooszazení 15.března proběhlo de facto hladce" |
|
|
|
| pokud se ovšem nemýlím,tak se českoslovenko v roce 1938,respektive v 1939 nebranilo...mnichovský diktát a následné dooszazení 15.března proběhlo de facto hladce... | |
|
|
|
|
|
tomik.lomy napsal v č. 212: Pardon, ale jedinec, který danou událost prožil, ji vnímá pod zorným úhlem své tehdejší/dobové situace. Tím chci naznačit, že pamětník není člověk neomylný - přesnější informace je možné získat až s nadhledem a zpravidla časovým odstupem od celé události.
"můj děda byl na řopíkach v roce 38..bohužel jsem ho nezažil..asi bych byl chytřejší"
tomik.lomy napsal v č. 212: Pokud vím, tak nikdo zde na fóru si nevymýšlí vlastní theorie, konstrukce, ale reprodukuje ověřitelná fakta - zřejmě narozdíl od autora knihy."Nerad bych popíral vaše teorie"
tomik.lomy napsal v č. 212: Názor je každého vlastní věc. Ovšem v tomto případě nejde o něčí názory, ale nepřesná nebo naprosto zkreslující fakta.
"ale každy má na toto téma svůj názor"
Pavel Šrámek napsal v č. 206: Nezbývá nic jiného, než doufat a konat.. "No nazdar, že by se rodil nový Miloslav John? Při té představě mi běhá mráz po zádech." |
|
|
|
| je hezké,že jste se do mě obuli,ale to nebylo z mé hlavy...pouze jsem citoval text knihy...možný je,že se vám knížka nezamlouvá,ale mě docela jo..můj děda byl na řopíkach v roce 38..bohužel jsem ho nezažil..asi bych byl chytřejší...ale moje babička (1925) ví o tom své...Nerad bych popíral vaše teorie...ale každy má na toto téma svůj názor...já mám tento...já osobně bych chtěl v této době žít..bojovat za vlast,kterou miluju,ale asi to tenkrát nešlo...nikomu se za svůj názor omlouvat nebudu.. | |
|
|
|
|
spelter napsal v č. 208: Spíš bych se obával, zda by se Sověti neomezili jen na "osvobození západní Ukrajiny" a poté si neřekli, že už udělali dost a nehledali nějaký "konstruktivní kompromis" s Německem, případně Polskem a Německem.
"pomoc SSSR nám by rozhodně z jeho strany nebyla nezištná (koneckonců proto Sověti ty smlouvy uzavřeli, aby v případném konfliktu urvali co nejvíc pro sebe..), "
spelter napsal v č. 208: Já bych se spíše obával, že poté co by se Sověti jali vynucovat si průchod do ČSR/osvobozovat západní Ukrajinu, Polsko, které k nám jinak zastávalo - v nejlepším případě - ambivalentní postoj[téma č. 6 - přísp. č. 3170] [téma č. 6 - přísp. č. 3177] by mohlo být tímto postupem přitlačeno na stranu Německa, přinejmenším dočasně. " ale i kdyby se v rámci pomoci nám jali "osvobozovat" západní Ukrajinu, Poláci by si aspoň napadení nás pořádně rozmysleli" |
|
|
|
|
|
karaya1 napsal v č. 207: 1946"Rudá armáda byla totiž na Sovětskou přejmenována až po WW2, tuším r. 1947..." cs.wikipedia.org/wiki/Rud%C3%A1_arm%C3%A1da |
|
|
|
|
|
ja_62 napsal v č. 205: Kdyby v září 38 na věc došlo, a SSSR by nám pomoc poskytl (i když jeho ochota tak učinit byla pochybná, ale kdybychom dali jasně najevo odhodlání se bránit a jednali s nimi o pomoc proti Polsku a současně i s Rumuny proti Maďarsku..) pak pomoc SSSR nám by rozhodně z jeho strany nebyla nezištná (koneckonců proto Sověti ty smlouvy uzavřeli, aby v případném konfliktu urvali co nejvíc pro sebe..), ale i kdyby se v rámci pomoci nám jali "osvobozovat" západní Ukrajinu, Poláci by si aspoň napadení nás pořádně rozmysleli.. "tomik.lomy, č. 202: "Na své západní hranici stáhl SSSR 30 pěších a několik jezdeckých divizí. " Mám pocit, že se zde někde (ačkoliv to teď nemůžu najít) o tom už několikrát diskutovalo, zejména o tom, že je stáhl k tehdejším hranicím Polska, takže pomoc těchto divisí nám, při přirozené polské ostražitosti vůči úmyslům SSSR, by byla spíše nulová, nanejvýš by možná došlo o něco dříve k "osvobození" západní Ukrajiny." |
|
|
|
|
tomik.lomy napsal v č. 202: To je originálníí Svobodovo vyjádření, nebo to vyplodil sám autor? Rudá armáda byla totiž na Sovětskou přejmenována až po WW2, tuším r. 1947... "představitelů Sovětské armády" |
|
|
|
|
tomik.lomy napsal v č. 202: No nazdar, že by se rodil nový Miloslav John? Při té představě mi běhá mráz po zádech. "Jinak kniha je skvělá...Vřele doporučuji" |
|
|
|
|
|
|
K těm citacím:
tomik.lomy, č. 202: Louis–Eugène Faucher, bývalý náčelník francouzské vojenské mise u nás, byl tuším nositelem francouzské hodnosti Géneral de Corps d'Armée (sborový generál), v žádném případě maršál.
" byl například francouzký maršál Faucher, který prohlásil, že se dává k dispozici československé armádě."
tomik.lomy, č. 202: Malá dohoda byla zaměřena na obranu proti Maďarsku, tudíž i z ní vyplývající rumunské závazky.
"Rumunsko potvrzovalo věrnost spojeneckým závazkům, které pro ně ve vztahu k Československu vyplývaly z Malé dohody"
tomik.lomy, č. 202: Mám pocit, že se zde někde (ačkoliv to teď nemůžu najít) o tom už několikrát diskutovalo, zejména o tom, že je stáhl k tehdejším hranicím Polska, takže pomoc těchto divisí nám, při přirozené polské ostražitosti vůči úmyslům SSSR, by byla spíše nulová, nanejvýš by možná došlo o něco dříve k "osvobození" západní Ukrajiny.
"Na své západní hranici stáhl SSSR 30 pěších a několik jezdeckých divizí. "
tomik.lomy, č. 202:
"Domnívám se, že je užitečné seznámit se kupř. s názorem někdejšího prezidenta republiky arm.gen. Ludvíka Svobody.O tomto problému řekl následující: S vědomím,že po bitvě je každý vojín moudřejší než generál před bitvou,"
tomik.lomy, č. 202: Řekl bych spíš, že L. Svoboda byl po bitvě, resp. po válce, spíše řádně proškolený, a viděl situaci správně "po sovětské linii", nežli moudřejší proběhnuvšími událostmi."Sovětský svaz myslel své spojenectví doopravdy a byl připraven poskytnout nám pomoc. To byla naděje, kterou bylo možné přeměnit ve skutečnost, kdyby českoslovenští politikové vyvinuli dostatečnou iniciativu..." 
tomik.lomy napsal v č. 202:
"Z knížky Českoslovenká armáda za první republiky - Jiří Nolč "
tomik.lomy napsal v č. 202: Třeba konkrétně tady Nolč selhává jako autor, když tuto pamětnickou vzpomínku nekoriguje v jednotlivých detailech směrem blíže k realitě.[téma č. 6 - přísp. č. 4847] "Jinak kniha je skvělá...Vřele doporučuji" |
|
|
|
|
tomik.lomy napsal v č. 202: taková možnost byla jen teoretisticky
"Noabízela se ještě třetí možnost: bojovat a nebýt sami. "
tomik.lomy napsal v č. 202: nemyslel, SSSR sledoval jen a pouze své zájmy, nic jiného
"Sovětský svaz myslel své spojenectví doopravdy a byl připraven poskytnout nám pomoc. "
tomik.lomy napsal v č. 202: není skvělá a už vůbec není k doporučování"Jinak kniha je skvělá...Vřele doporučuji" _________________________
tomik.lomy napsal v č. 202: plynout, plýtvat... "Vyplívá z nich, že Československo nebylo a nemuselo být samo." |
|
|
|
|
|
tomik.lomy napsal v č. 202: Viz proběhnuvší diskuse www.fronta.cz/forum.php?tema=6 "Jinak kniha je skvělá...Vřele doporučuji" |
|
|
|
|
Z knížky Českoslovenká armáda za první republiky - Jiří Nolč Cituji: "Domnívám se, že je užitečné seznámit se kupř. s názorem někdejšího prezidenta republiky arm.gen. Ludvíka Svobody.O tomto problému řekl následující: S vědomím,že po bitvě je každý vojín moudřejší než generál před bitvou, nemohu souhlasit, že přijetí mnichovského diktátu bylo menším zlem. Naopak, ukázalo se záhy zlem neskonale větším, protože má-li být národ vyhuben, je jeho dejinná velikost v tom, za jakou cenu to připustí. Čekám námitku. Jenže národ vyhuben nebyl, všechno dobře dopadlo. Ano, příznivou souhrou historických sil. Ptá se někdo, proč tuto šťastnou náhodu nepochvállit, když nejedna velká a slavná událost dějin lidstva visela také jen na ní? Proč ale potom nepřiznat i nám, kteří jsme tehdy chtěli bojovat, právo veřit ve svou šťastnou náhodu? Nikde přece není psáno, že malý národ musí vždycky prohrát, i na to máme v minulosti nemálo příkladů. Ostatně Benešovy propočty, i když mu výsledek vyšel, měly chyby v položkách. Nebylo volby mezi dvěma možnostmi. Noabízela se ještě třetí možnost: bojovat a nebýt sami. Rumunsko potvrzovalo věrnost spojeneckým závazkům, které pro ně ve vztahu k Československu vyplývaly z Malé dohody. V Jugoslávii se hlásily desetitisíce dobrovolníků, kteří chtěli bojovat za svobodu Československa. I na západě mělo Československo zcela jistě podporu demokratické veřejnosti posilovanou činorodým úsilím svých nikoli nevýznamných přátel, jako byl například francouzký maršál Faucher, který prohlásil, že se dává k dispozici československé armádě. A co bylo nejdůližetijší: v noci z 23. na 25. září se konala v Moskvě závažná porada představitelů Sovětské armády, na níž bylo rozhodnuto okamžitě vyslat do Prahy skupinu sovětských důstojníků a připravit k odletu do Československa 700 stíhaček... Sovětský svaz po 23.září uvedl do pohotovosti tankové a letecké jednotk. K přesunu do ČSR bylo připraveno 550 letounů. Na své západní hranici stáhl SSSR 30 pěších a několik jezdeckých divizí. Dne 28.září oznámil Vorošilov sovětské vládě, že je okamžitě pomoci Československu jsou připraveny čtyři letecké brigády... To jsou fakta, kteráý nelze přejít bez povšimnutí. Vyplívá z nich, že Československo nebylo a nemuselo být samo. Sovětský svaz myslel své spojenectví doopravdy a byl připraven poskytnout nám pomoc. To byla naděje, kterou bylo možné přeměnit ve skutečnost, kdyby českoslovenští politikové vyvinuli dostatečnou iniciativu..." |
|
|
|
|
|
|
ja_62 napsal v č. 195: Další problém, který jsem původně opominul zmínit, by nejspíš vznikl s údržbou sovětských letdal u nás - jak jsme se tu dříve dozvěděli, v případě příletu letadel francouzských [téma č. 195 - přísp. č. 513] se počítalo pro první sled s československým pozemním personálem, pro případné další skupiny přelet i s mechaniky - (přičemž jde nejspíš o maximální urychlení jejich nasazení [téma č. 195 - přísp. č. 514], a ne kvůli kompatibilitě s naším vybavením, která existovala spíš jen rámcově [téma č. 195 - přísp. č. 509] ) - nicméně by asi bylo docela zajímavé, zda by se u nás našlo dost mechaniků pro případná sovětská letadla (v případě, že by naopak nepřiletěli Francouzi by snad bylo pro začátek možné předisponovat ty připravené pro ně, i když netuším do jaké míry by s diametrálně odlišnou sovětskou technikou mohli pracovat efektivně?), resp. do jaké míry, jak a kudy by byli Sověti schopni rychle přisunout dostatek vlastního pozemního personálu. " přičemž i v tomto bodě by byly dodávky nových, po vyčerpání původních zásob, možné buď pouze vzduchem anebo omezenými pozemními cestami. " |
|
|
|
|
|
Ano, asi by ale záleželo na několika (přinejmenším mně ) neznámých - jaký podíl motorů jsme před válkou vyváželi, jak by se vyvíjela naše výroba za války, jaká by byla naše spotřeba v období bojů, a jaká by byla jejich potřeba u Sovětů. V každém případě by byly motory pro sovětské letectvo odebírány z celkového vyrobeného množství, které by jinak bylo plně k disposici našemu letectvu. |
|
|
|
|
|
Takže - nejspíš bylo teoreticky možné sovětské SB-2, v případě potřeby, zprovoznit instalací našich motorových jednotek (tj. nejspíš navíc na úkor potřeb našeho letectva), ale značně nepravděpodobné opravit jejich motory našimi náhradními díly? |
- Home
- > Diskuzní forum
- > Československo, protektorát
- > Diskuse k článku »Mohli jsme se v roce 1938 bránit?«