Diskuse k článku »Mohli jsme se v roce 1938 bránit?«

  • Je možné zadat více jmen oddělených čárkou, nebo jen jejich části
Pro přidání nového příspěvku se přihlašte
41-60 z 203
<< 1 2 3 4 5 6 >>
Po
Ondřej Kolář 10.1.2008 09:11 - č. 226
tomik.lomy napsal v č. 215:
"pokud se ovšem nemýlím,tak se českoslovenko v roce 1938,respektive v 1939 nebranilo"
Pokud nebudeme počítat několikadenní boje s Maďary na Podkarpatské Rusi, což - uznávám - není právě nejzásadnější kapitola československých dějin, nicméně zapomínat by se na ni nemělo.
spelter 10.1.2008 09:09 - č. 225
spelter
ja_62 napsal v č. 211:
"Spíš bych se obával, zda by se Sověti neomezili jen na "osvobození západní Ukrajiny" a poté si neekli, že už udělali dost a nehledali nějaký "konstruktivní kompromis" s Německem, případně Polskem a Německem."
To bych řekl, že by záleželo na vývoji války - jestli by Sověti viděli šanci urvat ještě něco víc na úkor Polska, případně i Německa..a to vše by záleželo i na tom, jak by se k tomu všemu postavila Francie a Velká Británie..
Na druhou stranu i kdyby jen "osvobozovali" západní Ukrajinu, nějakou dobu by to zabralo a mezitím jsme (aniž bychom se museli obávat ještě Poláků) se mohli bránit Německu..

ja_62 napsal v č. 211:
"Já bych se spíše obával, že poté co by se Sověti jali vynucovat si průchod do ČSR/osvobozovat západní Ukrajinu, Polsko, které k nám jinak zastávalo - v nejlepším případě - ambivalentní postoj[téma č. 6 - přísp. č. 3170] [téma č. 6 - přísp. č. 3177] by mohlo být tímto postupem přitlačeno na stranu Německa, přinejmenším dočasně."
S tou sovětskou pomocí nám proti Polsku jsem to myslel až pro případ, že by skutečně Polsko napadlo ČSR, ne nějak "preventivně" - zkusit to vyjednat se Sověty tak, že když nás napadne jen Německo, poskytněte nám pomoc třeba jen letecky, kdyby nás napadli i Poláci, pomozte nám s nimi - a nevysloveno zůstane - "osvoboďte" si klidně přitom západní Ukrajinu, ať vám to za to stojí..
Nemyslel jsem, že v případě, že Polsko nás nanapadne, že by jej měli napadnout s cílem probojovat se na naše území za účelem pomoci proti Německu.
bush 9.1.2008 23:16 - č. 221
bush
tomik.lomy napsal v č. 218:
"Moje zdroje jsou dle Vašeho názoru klamavé až mylné"
Zatím jste zde uvedl jediný zdroj - knihu Jiřího Nolče - o ostatních Vašich zdrojích nemám ponětí..

K té literatuře: Možná by stačilo se snažit hledat www.fronta.cz/dotaz/mnichov-1938
tomik.lomy 9.1.2008 23:06 - č. 218
bush napsal v č. 220:
"Algernon napsal v č. 213: "prostudovat vícero literatury, nejprve…""
Ovšem rád prostuduji...prosím tedy tímto o doporučení knih,potažmo webů,kde se dozvím víc...Moje zdroje jsou dle Vašeho názoru klamavé až mylné...děkuju...a rád bych slušné jednání.....jsem rád,když se dozvím věci,které nevím,nebo si nejsem jist..
bush 9.1.2008 22:48 - č. 217
bush
tomik.lomy napsal v č. 215:
"pokud se ovšem nemýlím,tak se českoslovenko v roce 1938,respektive v 1939 nebranilo"
Pokud byste si myslel opak, svědčilo by to o více než tristních znalostech české historie - považme, že si tato základní fakta má odnést každý student základní školy.
tomik.lomy napsal v č. 215:
"takže???"
Nechápu, kam tímto slovem míříte. Spojistost mezi názorem L. Svobody na ne/možnost obrany ČSR v r. 38 a
tomik.lomy napsal v č. 215:
"mnichovký diktát a následné dooszazení 15.března proběhlo de facto hladce"
mi naprosto uniká.
tomik.lomy 9.1.2008 22:42 - č. 215
pokud se ovšem nemýlím,tak se českoslovenko v roce 1938,respektive v 1939 nebranilo...mnichovský diktát a následné dooszazení 15.března proběhlo de facto hladce...
bush 9.1.2008 22:33 - č. 214
bush
tomik.lomy napsal v č. 212:
"můj děda byl na řopíkach v roce 38..bohužel jsem ho nezažil..asi bych byl chytřejší"
Pardon, ale jedinec, který danou událost prožil, ji vnímá pod zorným úhlem své tehdejší/dobové situace. Tím chci naznačit, že pamětník není člověk neomylný - přesnější informace je možné získat až s nadhledem a zpravidla časovým odstupem od celé události.
tomik.lomy napsal v č. 212:
"Nerad bych popíral vaše teorie"
Pokud vím, tak nikdo zde na fóru si nevymýšlí vlastní theorie, konstrukce, ale reprodukuje ověřitelná fakta - zřejmě narozdíl od autora knihy.
tomik.lomy napsal v č. 212:
"ale každy má na toto téma svůj názor"
Názor je každého vlastní věc. Ovšem v tomto případě nejde o něčí názory, ale nepřesná nebo naprosto zkreslující fakta.
Pavel Šrámek napsal v č. 206:
"No nazdar, že by se rodil nový Miloslav John? Při té představě mi běhá mráz po zádech."
Nezbývá nic jiného, než doufat a konat..
tomik.lomy 9.1.2008 22:23 - č. 212
je hezké,že jste se do mě obuli,ale to nebylo z mé hlavy...pouze jsem citoval text knihy...možný je,že se vám knížka nezamlouvá,ale mě docela jo..můj děda byl na řopíkach v roce 38..bohužel jsem ho nezažil..asi bych byl chytřejší...ale moje babička (1925) ví o tom své...Nerad bych popíral vaše teorie...ale každy má na toto téma svůj názor...já mám tento...já osobně bych chtěl v této době žít..bojovat za vlast,kterou miluju,ale asi to tenkrát nešlo...nikomu se za svůj názor omlouvat nebudu..
ja_62 9.1.2008 20:06 - č. 211
ja_62
spelter napsal v č. 208:
"pomoc SSSR nám by rozhodně z jeho strany nebyla nezištná (koneckonců proto Sověti ty smlouvy uzavřeli, aby v případném konfliktu urvali co nejvíc pro sebe..), "
Spíš bych se obával, zda by se Sověti neomezili jen na "osvobození západní Ukrajiny" a poté si neřekli, že už udělali dost a nehledali nějaký "konstruktivní kompromis" s Německem, případně Polskem a Německem.
spelter napsal v č. 208:
" ale i kdyby se v rámci pomoci nám jali "osvobozovat" západní Ukrajinu, Poláci by si aspoň napadení nás pořádně rozmysleli"
Já bych se spíše obával, že poté co by se Sověti jali vynucovat si průchod do ČSR/osvobozovat západní Ukrajinu, Polsko, které k nám jinak zastávalo - v nejlepším případě - ambivalentní postoj[téma č. 6 - přísp. č. 3170] [téma č. 6 - přísp. č. 3177] by mohlo být tímto postupem přitlačeno na stranu Německa, přinejmenším dočasně.
spelter 9.1.2008 09:43 - č. 209
spelter
karaya1 napsal v č. 207:
"Rudá armáda byla totiž na Sovětskou přejmenována až po WW2, tuším r. 1947..."
1946
cs.wikipedia.org/wiki/Rud%C3%A1_arm%C3%A1da
spelter 9.1.2008 09:35 - č. 208
spelter
ja_62 napsal v č. 205:
"tomik.lomy, č. 202: "Na své západní hranici stáhl SSSR 30 pěších a několik jezdeckých divizí. "
Mám pocit, že se zde někde (ačkoliv to teď nemůžu najít) o tom už několikrát diskutovalo, zejména o tom, že je stáhl k tehdejším hranicím Polska, takže pomoc těchto divisí nám, při přirozené polské ostražitosti vůči úmyslům SSSR, by byla spíše nulová, nanejvýš by možná došlo o něco dříve k "osvobození" západní Ukrajiny.
"
Kdyby v září 38 na věc došlo, a SSSR by nám pomoc poskytl (i když jeho ochota tak učinit byla pochybná, ale kdybychom dali jasně najevo odhodlání se bránit a jednali s nimi o pomoc proti Polsku a současně i s Rumuny proti Maďarsku..) pak pomoc SSSR nám by rozhodně z jeho strany nebyla nezištná (koneckonců proto Sověti ty smlouvy uzavřeli, aby v případném konfliktu urvali co nejvíc pro sebe..), ale i kdyby se v rámci pomoci nám jali "osvobozovat" západní Ukrajinu, Poláci by si aspoň napadení nás pořádně rozmysleli..
karaya1 9.1.2008 08:58 - č. 207
karaya1
tomik.lomy napsal v č. 202:
"představitelů Sovětské armády"
To je originálníí Svobodovo vyjádření, nebo to vyplodil sám autor? Rudá armáda byla totiž na Sovětskou přejmenována až po WW2, tuším r. 1947...
Pavel Šrámek 9.1.2008 07:47 - č. 206
tomik.lomy napsal v č. 202:
"Jinak kniha je skvělá...Vřele doporučuji"
No nazdar, že by se rodil nový Miloslav John? Při té představě mi běhá mráz po zádech.
ja_62 8.1.2008 16:57 - č. 205
ja_62 K těm citacím:
tomik.lomy, č. 202:
" byl například francouzký maršál Faucher, který prohlásil, že se dává k dispozici československé armádě."
Louis–Eugène Faucher, bývalý náčelník francouzské vojenské mise u nás, byl tuším nositelem francouzské hodnosti Géneral de Corps d'Armée (sborový generál), v žádném případě maršál.
tomik.lomy, č. 202:
"Rumunsko potvrzovalo věrnost spojeneckým závazkům, které pro ně ve vztahu k Československu vyplývaly z Malé dohody"
Malá dohoda byla zaměřena na obranu proti Maďarsku, tudíž i z ní vyplývající rumunské závazky.
tomik.lomy, č. 202:
"Na své západní hranici stáhl SSSR 30 pěších a několik jezdeckých divizí. "
Mám pocit, že se zde někde (ačkoliv to teď nemůžu najít) o tom už několikrát diskutovalo, zejména o tom, že je stáhl k tehdejším hranicím Polska, takže pomoc těchto divisí nám, při přirozené polské ostražitosti vůči úmyslům SSSR, by byla spíše nulová, nanejvýš by možná došlo o něco dříve k "osvobození" západní Ukrajiny.
tomik.lomy, č. 202:
"Domnívám se, že je užitečné seznámit se kupř. s názorem někdejšího prezidenta republiky arm.gen. Ludvíka Svobody.O tomto problému řekl následující: S vědomím,že po bitvě je každý vojín moudřejší než generál před bitvou,"
tomik.lomy, č. 202:
"Sovětský svaz myslel své spojenectví doopravdy a byl připraven poskytnout nám pomoc. To byla naděje, kterou bylo možné přeměnit ve skutečnost, kdyby českoslovenští politikové vyvinuli dostatečnou iniciativu..."
Řekl bych spíš, že L. Svoboda byl po bitvě, resp. po válce, spíše řádně proškolený, a viděl situaci správně "po sovětské linii", nežli moudřejší proběhnuvšími událostmi.
tomik.lomy napsal v č. 202:
"Z knížky Českoslovenká armáda za první republiky - Jiří Nolč "
tomik.lomy napsal v č. 202:
"Jinak kniha je skvělá...Vřele doporučuji"
Třeba konkrétně tady Nolč selhává jako autor, když tuto pamětnickou vzpomínku nekoriguje v jednotlivých detailech směrem blíže k realitě.[téma č. 6 - přísp. č. 4847]
mbbb 8.1.2008 16:10 - č. 204
mbbb
tomik.lomy napsal v č. 202:
"Noabízela se ještě třetí možnost: bojovat a nebýt sami. "
taková možnost byla jen teoretisticky
tomik.lomy napsal v č. 202:
"Sovětský svaz myslel své spojenectví doopravdy a byl připraven poskytnout nám pomoc. "
nemyslel, SSSR sledoval jen a pouze své zájmy, nic jiného
tomik.lomy napsal v č. 202:
"Jinak kniha je skvělá...Vřele doporučuji"
není skvělá a už vůbec není k doporučování
_________________________
tomik.lomy napsal v č. 202:
"Vyplívá z nich, že Československo nebylo a nemuselo být samo."
plynout, plýtvat...
bush 8.1.2008 14:02 - č. 203
bush
tomik.lomy napsal v č. 202:
"Jinak kniha je skvělá...Vřele doporučuji"
Viz proběhnuvší diskuse www.fronta.cz/forum.php?tema=6
tomik.lomy 8.1.2008 13:48 - č. 202
Z knížky Českoslovenká armáda za první republiky - Jiří Nolč
Cituji: "Domnívám se, že je užitečné seznámit se kupř. s názorem někdejšího prezidenta republiky arm.gen. Ludvíka Svobody.O tomto problému řekl následující:
S vědomím,že po bitvě je každý vojín moudřejší než generál před bitvou, nemohu souhlasit, že přijetí mnichovského diktátu bylo menším zlem. Naopak, ukázalo se záhy zlem neskonale větším, protože má-li být národ vyhuben, je jeho dejinná velikost v tom, za jakou cenu to připustí.
Čekám námitku. Jenže národ vyhuben nebyl, všechno dobře dopadlo. Ano, příznivou souhrou historických sil. Ptá se někdo, proč tuto šťastnou náhodu nepochvállit, když nejedna velká a slavná událost dějin lidstva visela také jen na ní? Proč ale potom nepřiznat i nám, kteří jsme tehdy chtěli bojovat, právo veřit ve svou šťastnou náhodu? Nikde přece není psáno, že malý národ musí vždycky prohrát, i na to máme v minulosti nemálo příkladů. Ostatně Benešovy propočty, i když mu výsledek vyšel, měly chyby v položkách. Nebylo volby mezi dvěma možnostmi. Noabízela se ještě třetí možnost: bojovat a nebýt sami.
Rumunsko potvrzovalo věrnost spojeneckým závazkům, které pro ně ve vztahu k Československu vyplývaly z Malé dohody. V Jugoslávii se hlásily desetitisíce dobrovolníků, kteří chtěli bojovat za svobodu Československa. I na západě mělo Československo zcela jistě podporu demokratické veřejnosti posilovanou činorodým úsilím svých nikoli nevýznamných přátel, jako byl například francouzký maršál Faucher, který prohlásil, že se dává k dispozici československé armádě. A co bylo nejdůližetijší: v noci z 23. na 25. září se konala v Moskvě závažná porada představitelů Sovětské armády, na níž bylo rozhodnuto okamžitě vyslat do Prahy skupinu sovětských důstojníků a připravit k odletu do Československa 700 stíhaček...
Sovětský svaz po 23.září uvedl do pohotovosti tankové a letecké jednotk. K přesunu do ČSR bylo připraveno 550 letounů. Na své západní hranici stáhl SSSR 30 pěších a několik jezdeckých divizí. Dne 28.září oznámil Vorošilov sovětské vládě, že je okamžitě pomoci Československu jsou připraveny čtyři letecké brigády...
To jsou fakta, kteráý nelze přejít bez povšimnutí. Vyplívá z nich, že Československo nebylo a nemuselo být samo. Sovětský svaz myslel své spojenectví doopravdy a byl připraven poskytnout nám pomoc. To byla naděje, kterou bylo možné přeměnit ve skutečnost, kdyby českoslovenští politikové vyvinuli dostatečnou iniciativu..."
ja_62 4.1.2008 17:33 - č. 201
ja_62
ja_62 napsal v č. 195:
" přičemž i v tomto bodě by byly dodávky nových, po vyčerpání původních zásob, možné buď pouze vzduchem anebo omezenými pozemními cestami. "
Další problém, který jsem původně opominul zmínit, by nejspíš vznikl s údržbou sovětských letdal u nás - jak jsme se tu dříve dozvěděli, v případě příletu letadel francouzských [téma č. 195 - přísp. č. 513] se počítalo pro první sled s československým pozemním personálem, pro případné další skupiny přelet i s mechaniky - (přičemž jde nejspíš o maximální urychlení jejich nasazení [téma č. 195 - přísp. č. 514], a ne kvůli kompatibilitě s naším vybavením, která existovala spíš jen rámcově [téma č. 195 - přísp. č. 509] ) - nicméně by asi bylo docela zajímavé, zda by se u nás našlo dost mechaniků pro případná sovětská letadla (v případě, že by naopak nepřiletěli Francouzi by snad bylo pro začátek možné předisponovat ty připravené pro ně, i když netuším do jaké míry by s diametrálně odlišnou sovětskou technikou mohli pracovat efektivně?), resp. do jaké míry, jak a kudy by byli Sověti schopni rychle přisunout dostatek vlastního pozemního personálu.
ja_62 2.1.2008 21:09 - č. 200
ja_62 Ano, asi by ale záleželo na několika (přinejmenším mně ) neznámých - jaký podíl motorů jsme před válkou vyváželi, jak by se vyvíjela naše výroba za války, jaká by byla naše spotřeba v období bojů, a jaká by byla jejich potřeba u Sovětů. V každém případě by byly motory pro sovětské letectvo odebírány z celkového vyrobeného množství, které by jinak bylo plně k disposici našemu letectvu.
ja_62 2.1.2008 20:11 - č. 198
ja_62 Takže - nejspíš bylo teoreticky možné sovětské SB-2, v případě potřeby, zprovoznit instalací našich motorových jednotek (tj. nejspíš navíc na úkor potřeb našeho letectva), ale značně nepravděpodobné opravit jejich motory našimi náhradními díly?
41-60 z 203
<< 1 2 3 4 5 6 >>
Po

Diskuzní forum