Diskuse k článku »Mohli jsme se v roce 1938 bránit?«
|
|
|
|---|---|
|
Algernon napsal v č. 137: Záleželo by na tom, jak by se vyvíjely pozemní operace. Mám mezery ve vzdělání, to čestně přiznám, ale mám dojem, že první bomby na civilní cíle v Londýně padly omylem při nočním náletu. Britové kontrovali bombardováním Berlína a Luftwaffe pak nočními nálety rozpoutala peklo nad britskými městy, což prý přineslo RAF částečný time out. Pokud se mýlím, žádám o vysvětlení. "Ano, potřeboval — jenomže v případě války patrně padá možnost, že je získá nepoškozené, že? Tudíž, pokud by padla možnost je získat (tak jak je v reálu získal) buď by je získal válkou, nebo by si o nich mohl jen nechat zdát… " |
|
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 137: Mně to samozřejmě jako vtip nepřijde. Zapomněl jsem tam napsat - velmi špatný vtip. "Tobě to možná jako vtip přijde " |
|
|
|
|
|
spelter napsal v č. 125: Francie prostě nejednala tak, jak by měla jednat velmoc, která je demokratická. Kdo má větší moc, má i větší odpovědnost. " za d) byly jak jejich politické kruhy, tak i většina veřejnosti morálně prohnilé, nejen, že měli ta jatka v paměti, ale svým přístupem a z něj plynoucími postupy dělali vše pro to, aby si to zažili znovu, místo aby jednak dodrželi své závazky k ČSR a druhak (možná i hlavně) včas dali Dolfovi, co měl dostat, tak se jim do ničeho nechtělo..takže je vlastně i spravedlivé, že nedlouho po nás sami dopadli, tak jak dopadli, a že ztratili dále do budoucna velmocenské postavení." |
|
|
|
|
|
bush napsal v č. 124: Od roku 39 už Hitler hrál s otevřenými kartami, ve 38 ještě ne. Ale netvrdím, že by se bombardovat neodvážil, pouze jsem položil otázku. "Pokud se podíváme, jak dopadli Poláci, Nizozemci, Britové, atd.. tak odpověď zní ano." |
|
|
|
|
ja_62 napsal v č. 135: Tím trošku zkoumám jeho názor,vím,že to tu nepsal,takže by určitě napsal svůj názor na ten obranný plán.Je to zde troška hra se slovy.Bohužel nevím,jestli to bylo zde,nebo někde jinde,četl jsem vám jednou článek o československé obraně,respektive o jejím plánu.Velice to přirovnávali k obranném plánu Izraele,jako jeden z nej.plánů proti přesile.Jinak se omlouvám Algernonovi za možná trochu nemístné výrazy,napsal jsem to s náladou ne zrovna nejlepší.Pokud tedy nebyl obranný plán vynikající,tak alespoň velice uspokojivý,umožňující dlouho a úpornou obranu i s ohledem na civilní obyvatelstvo a průmysl. ",byl to podle tebe špatný plán" |
|
|
|
|
Svenn napsal v č. 132: Patrně rozdíl mezi vámi bude spočívat v tom, že ty obranný plán ČSR prohlašuješ bez bližšího odůvodnění za vynikající, zatímco Algernon se tě ptá, proč byl tak vynikající. Já osobně si třeba myslím, že v dané situaci byl velmi slušný, a přinejmneším velmi dobrý, přičemž bylo asi dost obtížné vymyslet lepší, nicméně vynikající je adjektivum, které si zaslouží nějaké vysvětlení jehož se Algernon dožaduje. Mimochodem, jako o špatném se o něm nikde nezmiňuje - pokud se tedy v této diskusi ještě orientuji. "Ty neznáš obranný plán ČSR???Si asi děláš srandu ne?Pokud ano,byl to podle tebe špatný plán,který by vedl k blízkému zhroucení naší armády?" |
|
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 101: Ty neznáš obranný plán ČSR???Si asi děláš srandu ne?Pokud ano,byl to podle tebe špatný plán,který by vedl k blízkému zhroucení naší armády?Narozdíl od ostatních států(samozřejmě ne zas všechny) jsme nějaký měli.Nebudu to tu vypisovat,určitě o tom lecos snad víš.
"Nebo se snad dočkám (někdy) toho, jak to bylo s tím naším „vynikajícím obranným plánem“, s tím jak by nás Churchill zachránil (…), etc? Nějak jsem se totiž doposud nedočkal odpovědí na otázky a námitky níže… "
Algernon napsal v č. 101: Ano má,že bych byl ochoten riskovat krk a život nyní i v roce 38.Myslíš si snad,že bych seděl jen tak na prdeli?!Jestli to ještě nechápeš tak co je základní poviností vojáka?
"Znám.Mojí prací bude tím generálem být v bitvě-jako voják musím počítat s nasazením života takže nejsem generálem po bitvě. " A má tato fráze i nějaký skutečný význam? "
Algernon napsal v č. 101: Patrně ano.To se ti teda fakt moc omlouvám,že jsi to ZAS musel psát,tady pár větiček,nechtěl jsem slohovku přece.
"Ale patrně JE PROBLÉM kupř. použít funkci „hledání“ ve zdejším debatním fóru, že..?"
Algernon napsal v č. 101: Neznamená,že znám stav našeho letectva,že jsem automaticky snad proti obraně,ne?
""To vím taky.Mám doma o tom i literaturu a tady je toho taky dost." A už se to i nějak projevilo? Tady zatím né… "
Algernon napsal v č. 100: Docela tě chápu,znáš stav naší armády(ta neměla moc šancí na úspěch si určitě myslíš),ale zas nechceš zde oficiálně tvrdit,že je dobře,že jsme složili zbraně.Tvůj názor je tedy to,že žádný de fakto nemáš."Vím,že to Beneš neměl jednoduché." I tak, při projevených znalostech (?), mne překvapuje jednoznačné rozhodnutí „bránit se“… " A já jsem zkrátka slepý,hluchý pro obranu.Konec světa by se nekonal,moc nám němci ublížit zas nemohli.Tak nevím,čeho se lidé tak bojí.Oproti jiným státům jsme si nikdy moc nevytrpěli,ten nás okupoval,ten nás zas obsadil.Bránil se náš národ snad někdy?Bojoval,to jo,vždycky však jenom o svobodu,kterou stratil.Jenom,aby se krev neprolévala,že.Naši vojáci prolévali krve dost,ale pod jinýma vlajkama a pro osvobození vlasti,ne však v zájmu obrany.(opět jako po staletí pro osvobození z něčí nadvlády.)Možná je to ten mnichovský syndrom,který tak nechápete. |
|
|
|
|
|
Tři měsíce západní vojenští přidělenci, optimističtější údaj sami Poláci - resp. někteří, jde o názor nejoptimističtější, jinak se to i u nich pohybovalo okolo těch tří měsíců. |
|
|
|
|
ja_62 napsal v č. 129: Kdo ty odhady dělal? Sami Poláci? Nebo někdo jiný? "A odhady v jejich případě zněly mezi třemi a šesti měsíci." |
|
|
|
|
|
Stanislav Zlámal napsal v č. 66: A odhady v jejich případě zněly mezi třemi a šesti měsíci. "protihitlerovského puče části něm. generality, i když po Mnichově už méně pravděpodobná. Britský vojenský přidělenec v Praze a Bělehradě plukovník Stronge ve svém memorandu psal, že naše armáda byla schopná klást invaznímu wehrmachtu vysoce zničující odpor po dobu nejméně tří měsíců. Poláci se drželi měsíc." |
|
|
|
|
Stanislav Zlámal napsal v č. 111:
"lkát nad "mnichovským syndromem""
Algernon napsal v č. 113: Nezačínej s tím zase Algy "Mohu jen opakovat otázku — co to je?" |
|
|
|
|
|
Svenne, když jsi tedy chtěl náš názor na bránit X nebránit, máš ho mít
Algernon napsal v č. 97: tak na rozdíl od Algyho nevím tak dokonale stav našeho a německého letectva, zato zase vím všechno o tom betonovým"Já totiž, na rozdíl od Tebe — a to, na rozdíl od Tebe, kupříkladu docela dobře vím jak na tom v r. 1938 bylo naše letectvo, a na řadě míst ode mne najdeš něco v tom smyslu, že „naše situace v letectvu byla výrazně lepší než Poláků o rok později“ — se přese všechny znalosti (a dovolím si tvrdit, že je mám) necítím povolán jednoznačně říci ani to, ani ono; a tím méně kohokoli (tehdy) za (tehdejší) rozhodnutí soudit, natož odsuzovat…" a hodně z toho pozemního. A stejně jako Algy, ani já nejsem jednoznačně pro tu či onu možnost. Možná snad právě to je problém, že člověk toho ví tolik, že už se nedokáže jednoznačně rozhodnout |
|
|
|
|
|
Stanislav Zlámal napsal v č. 119: a za d) byly jak jejich politické kruhy, tak i většina veřejnosti morálně prohnilé, nejen, že měli ta jatka v paměti, ale svým přístupem a z něj plynoucími postupy dělali vše pro to, aby si to zažili znovu, místo aby jednak dodrželi své závazky k ČSR a druhak (možná i hlavně) včas dali Dolfovi, co měl dostat, tak se jim do ničeho nechtělo..takže je vlastně i spravedlivé, že nedlouho po nás sami dopadli, tak jak dopadli, a že ztratili dále do budoucna velmocenské postavení. "Francouzi se za a) podceňovali, za b) se nechali nordicky obelstít a za c) pochopitelně měli v živé paměti jatka z před 20-i lety." |
|
|
|
|
Stanislav Zlámal napsal v č. 123: Pokud se podíváme, jak dopadli Poláci, Nizozemci, Britové, atd.. tak odpověď zní ano. "troufnul by si po Guernice znovu bombardovat civilní cíle, když to vyvolalo takovou odezvu?" |
|
|
|
|
|
to Algernon 121 - otázka načasování něm. útoku - opět science fiction. Někde jsem četl názor historika či publicisty, že Hitler by dokázal propagandisticky využít spíše případný neúspěch při útoku na nás než to, že by útok odložil třeba na to jaro 39. Nálety na města a ztráty civilního obyvatelstva - bavíme s o bestii jménem Hitler, ale přece jen: potřeboval náš zbrojní průmysl a Čechy jako dělníky, ve velké části čes. a mor. měst žili ve většině či menšině Němci, sám jsi psal o zásobách bomb... u luftwaffe, troufnul by si po Guernice znovu bombardovat civilní cíle, když to vyvolalo takovou odezvu? Pokyny Hitlera pro luftwaffe v případě útoku na nás nemusím zmiňovat. Připomenu jen, že jejím hlavním cílem mělo být narušit naši mobilizaci - takže smůla. Spíš jako vtip uvádím, že Arcilump Adolf Chamberlainovi v Godesbergu nebo kde s účastenstvím pravil, že také nemá rád pohled na děti zabité plynovými bombami. |
|
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 117: S největší pravděpodobností ano. Proti ďáblovi se spojit s čertem. Benešovi to tedy nikdo moc neulehčoval... Ale myslel jsem to tak, že náš rozhodný postoj mohl povzbudit naše případné sympatizanty v zahraničí. "A nepostavilo by nás to do ještě horšího světla na „mezinárodní politické scéně“, čili že bychom se dostli do ještě větší izolace..? " |
|
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 113: A Německo bylo v září 38 připraveno? Vždyť víte, co o té situaci prohlašovali něm. generálové před norimberským soudem. Francouzi se za a) podceňovali, za b) se nechali nordicky obelstít a za c) pochopitelně měli v živé paměti jatka z před 20-i lety. "A byla Francie vůbec připravena jít do války? Materiálně a technicky nebyla dokonce ani v květnu 1940… " |
|
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 113: Nevím, proto jsem to dal do uvozovek. "Mohu jen opakovat otázku — co to je?" |
|
|
|
|
|
mbbb napsal v č. 112: Ale z toho si nic nedělejte, ty měl i Hitler. "no, co si budeme nalhávat, slovy klasika Beneš "měl ve svém životě i drobné charakterové vady"......" |
|
|
|
|
|
mbbb napsal v č. 104:
"sem myslel, že jen odmítnutí mnichova by nebylo účelné. Již jsem to sem psal, státní orgány měly postupovat důsledně, všemi prostředky zaručit a prosadit čsl. právo v pohraničí, vyvíjet propagandu, aby nás soudruzi z NDR tak neválcovali púovinama. V září 38 po mob obsadit HOP, zlikvidovat silou jakékoli projevy vzpoury proti stávajícímu řádu, vyvíjet zvášenou propagandu v zahraničí, odmítnout mnichov a plni optimismu vyčkávat událostí příštích."
mbbb napsal v č. 106: Souhlasím, zvláště s tím, že se vláda nechala táhnout událostmi - je to argument i proti "Benešově vině" - nebyl to přece diktátor, ale také nebyl bezchybný. Teď se dostávám na tenký led historické science fiction - je jaro 38 a mračna se stahují, naše vláda se radí, dojde-li k válce, budeme se bránit s pomocí spojenců. Praktická námitka: co když nepomůže Francie, půjdeme do tojo i jen s Ruskem? Odpověď - ano. Další praktická námitka: co když nepomůže nikdo? Půjdeme do toho sami? Odpověď - ano. Co z toho vyplývá - úkol pro diplomatický sbor, aby o našem rozhodném postoji informovali, informovali a informovali. A co by se změnilo? Možná nic a možná něco. "problémem bylo, že naše vláda se nechala spíše táhnout událostmi, než aby je řešila a přebrala iniciativu do svých rukou ano, lze říci, že postoj vlády nebyl taktický a speciálně, Beneš se nestavěl takticky ke slovákům a podkarpatským rusínům." |
- Home
- > Diskuzní forum
- > Československo, protektorát
- > Diskuse k článku »Mohli jsme se v roce 1938 bránit?«