Český fašismus 1921-1945 a kolaborace 1939-1945

  • Je možné zadat více jmen oddělených čárkou, nebo jen jejich části
Pro přidání nového příspěvku se přihlašte
61-80 z 276
<< 1 2 3 4 5 6 7 >>
Po
Stabber1 12.6.2008 16:53 - č. 223
Stabber1 Legie Wallonie také původně bojovala v rámci wehrmachtu a teprve v roce 1943 byla převedena pod Waffen SS.
egli 12.6.2008 10:26 - č. 222
egli
spelter napsal v č. 221:
"Stejně jako do něj nezařazovali dobrovolníky z jiných zemí, ale formovali je do SS divizí.."
To není úplně pravda, viz modrá divize, LVF, kozáci...
spelter 12.6.2008 09:06 - č. 221
spelter
Royal napsal v č. 219:
"o které si myslím by nebyla přiřazena k SS jako spíše k pravidelné armádě"
To bych nemyslel. Že by případné naše dobrovolníky Němci zařadili do Wehrmachtu, to asi fakt těžko. Stejně jako do něj nezařazovali dobrovolníky z jiných zemí, ale formovali je do SS divizí..
Royal napsal v č. 219:
"ty, co chtěli skrze tuto jednotku"
Royal napsal v č. 219:
"přebehnout na druhou stranu"
To by nebylo tak jednoduché. Ti, kteří chtěli bojovat v zahraničí, tam už utekli hned v roce 1939, takže těch, kteří by chtěli zkusit přebíhat v pozdějších letech války, by zas tolik nebylo..
Ale i kdyby se jich nakrásně několik tisíc našlo (navíc by se asi nepřihlásili všichni najednou, ale přibývalo by jich postupně, po delší časový úsek..), těžko by se jim povedlo přejít jako kompletní jednotce - a po pár případech jednotlivců nebo menších skupin by mazali z fronty zpátky, ale už ne domů, jako spíš do koncentráků, nebo rovnou před popravčí čety..
Stabber1 11.6.2008 16:36 - č. 220
Stabber1 A syn Jaroslava Čermáka,Boris Čermák byl činovník Kuratoria pro výchovu mládeže v Praze...po válce uprchl a zůstal nevypátrán.
Royal 11.6.2008 16:34 - č. 219
Dle mého názoru by česká divize SS měla v roce 1941 okolo 3,5 tis. - 6,5 tis. členů. Berme také v potaz ty, co chtěli skrze tuto jednotku (o které si myslím by nebyla přiřazena k SS jako spíše k pravidelné armádě a až po jistém přezkoušení by někteří jjeí příslišníci byli zařazeni do SS a možná až tehdy by byla možná sformována jakási česká odnož Waffen-SS), přebehnout na druhou stranu... tak např. bratr známého fašisty, vlajkaře a později Moravcova pacholka jistého Jaroslava Čermáka (popraven spolu s Burdou a Rysem v roce 1947) bojoval za války ve Svobodobě armádě... ale to je jen taková třešnička.
Stabber1 11.6.2008 16:26 - č. 218
Stabber1 To bush : No to jsem četl,ale jaksi v tom nevidím potvrzení oné pro mne bájné cifry 100 000.
Royal 11.6.2008 16:24 - č. 217
Mám jen otázečku, nemáte někdo informaci o konci Jacqua Doriota? Jak vlastně dopadl? Děkuji
Tom 11.6.2008 15:56 - č. 216
Tom
Honza M. napsal v č. 214:
"Pokud by v Normadii bojovali i francouzští esesáci, Churchill by to proti de Gaullovi nejspíš vytáhl při každé příležitosti,"


Jsem rád, že se mnou souhlasíš. Takže by jim to vadilo.

Honza M. napsal v č. 214:
"de Gaulla okázale přehlíželi a snažili se dohodnout s admirálem Darlanem."
de Gaulla přehlíželi i v Libanonu a Sýrii...
spelter napsal v č. 215:
"ale muselo jim být jasné, že de Gaulle s tím nic nenadělá"
A přesto by to na něj rádi vytáhli. Jako všechno.

Jsem rád, že alespoň v případě Francie se mnou souhlasíte, že alespoň Britové (ale i Amíkům se na hrdého nosatého Francouze hodil každý klacík), by dali najevo svou nelibost. O nic jiného mi nejde.
spelter 11.6.2008 14:37 - č. 215
spelter Tom

Já si myslím, že nikdo z těch exilových vlád s tím neměl problém, prostě proto, že spojenci chápali, že tyhle vlády nenadělají nic s tím, jestli se doma najdou nějaké krysy, které budou bojovat s Němci. Koneckonců takoví Britové měli už před válkou svého Mosleyho a jeho fašisty, v každé zemi se pár takových našlo..
A k tomu de Gaullovi

Tom napsal v č. 211:
"De Gaulle by měl s Brity setsakra velkej problém, kdyby proti spojeneckému vylodění v Normandii stály mj. jednotky sestavené z francouzských kolaborantů. Tím jsem si dost jistej."
proč si tím jsi tak jist?
Souhlasím s Honzou M., že
Honza M. napsal v č. 214:
"Churchill by to proti de Gaullovi nejspíš vytáhl při každé příležitosti, ale na de Gaullově pozici, stejně jako na postavení francouzské rezistence, která se při vylodění mimořádně angažovala, by se tím určitě nic nezměnilo."
Vytáhl by to proti němu proto, že de Gaulla měla v Británii rádi jak trn v pr.., ale muselo jim být jasné, že de Gaulle s tím nic nenadělá
Honza M. 11.6.2008 14:26 - č. 214
Honza M.
Tom napsal v č. 211:
"De Gaulle by měl s Brity setsakra velkej problém, kdyby proti spojeneckému vylodění v Normandii stály mj. jednotky sestavené z francouzských kolaborantů. Tím jsem si dost jistej."


Při operaci Torch Spojencům boj proti vichystickým Francouzům nevadil, de Gaulla okázale přehlíželi a snažili se dohodnout s admirálem Darlanem.
Pokud by v Normadii bojovali i francouzští esesáci, Churchill by to proti de Gaullovi nejspíš vytáhl při každé příležitosti, ale na de Gaullově pozici, stejně jako na postavení francouzské rezistence, která se při vylodění mimořádně angažovala, by se tím určitě nic nezměnilo.
bush 11.6.2008 14:21 - č. 213
bush
Stabber1 napsal v č. 208:
"Skutečně bych v tomto případě vycházel z pánů Pasáka,Klimka a Nakonečného."


Já bych zase skutečně věřil pramenům a na jejich základě vlastnímu odhadu. K Nakonečnému a Klimovi viz toto:
bush napsal v č. 201:
"Nakonečný většinu čísel přebírá z Pasáka, který shromáždil obrovské množství informací z pramenů, a jinde zase plně věří fašistickým odhadům (Nakonečný). Antonín Klimek byl sice dostatečně obeznámen s prameny, ale pouze s těmi, jež se nacházejí v Archivu Ústavu T. G. M.; materiály z Národního archivu naprosto ignoruje, což se pak projevuje třeba v líčení Sázavské aféry, atp."
Tom 11.6.2008 14:08 - č. 212
Tom
Tom napsal v č. 209:
"To já bych naopak řekl, že jim to bylo víceméně šumák."
Šumák jim to bylo proto, že bojovaly na východní frontě.
Tom 11.6.2008 14:07 - č. 211
Tom
spelter napsal v č. 210:
"Ale pokud by s tím ten problém měly, pak bych řekl, že by spojencům vadilo to, že bojují na německé straně, a ne to, že na ní bojují na té které frontě nebo s tou či onou motivací.."


Tak jinak, protože si (my dva již tradičně) nerozumíme:

De Gaulle by měl s Brity setsakra velkej problém, kdyby proti spojeneckému vylodění v Normandii stály mj. jednotky sestavené z francouzských kolaborantů. Tím jsem si dost jistej.
spelter 11.6.2008 12:25 - č. 210
spelter
Tom napsal v č. 209:
"To já bych naopak řekl, že jim to bylo víceméně šumák. Vzdor oficiálnímu spojenectví se Sověty."
Ano, však taky to bylo první, co jsem tu uvedl, že nevím o tom, že by exilové vlády měly problém s tím, že jednotky z jejich zemí bojovaly na straně Němců (viz můj 188).
Ale pokud by s tím ten problém měly, pak bych řekl, že by spojencům vadilo to, že bojují na německé straně, a ne to, že na ní bojují na té které frontě nebo s tou či onou motivací.. Už proto, že na té či oné frontě by jejich bojový význam nebyl nijak zásadní..
Tom 11.6.2008 11:46 - č. 209
Tom
spelter napsal v č. 206:
"Já bych tedy řekl, že ty vlády mohly mít problém v očích spojenců proto, že jejich jednotky bojují na straně nepřítele, a ne proto, že tam bojují s takovou nebo onakou motivací a na západní či na východní frontě.."
To já bych naopak řekl, že jim to bylo víceméně šumák. Vzdor oficiálnímu spojenectví se Sověty.
Stabber1 11.6.2008 11:43 - č. 208
Stabber1 Honza M. : Registrovaný člen je registrovaný člověk,o ty nám jde,lhostejno,zda podepsali přohlášky v hospodě či kdekoliv jinde.A též je jedno,zda byl aktivní či neaktivní.Mě se to číslo prostě nezdá.Skutečně bych v tomto případě vycházel z pánů Pasáka,Klimka a Nakonečného.

To all : Upoutali alespoň někoho ty fotky,co jsem sem házel?
bush 11.6.2008 10:47 - č. 207
bush
Honza M. napsal v č. 204:
"V dobách krize stačilo zajít do hospody, poručit rundu, pronést pár plamenných vět na adresu těch pitomců a zaprodanců ve vládě a dodat "Kdo je s náma, ať se podepíše na prezenčku u dveří!" To pak počty členů rychle narůstají. "
Přesně takhle to na venkově chodilo.
Stabber1 napsal v č. 202:
"v roce 1939"
Rok 1939 je jiná situace než 1931-leden 1933; ostatně 10 000 členů mělo dle policejních odhadů již téměř Národní hnutí v průběhu r. 1923.

To už raději vem v potaz volby r. 1935, ale ani ony nejsou tím objektivním kritériem, jaké by bylo potřeba mít, protože r. 1933 prošla N.O.F. krizí a r. 1934 se snažila spojit do Marešovi Národní fronty. N.O.F. let 1935-1938 je pak jiná, než N.O.F. než na počátku hospodářské krize.
spelter 11.6.2008 10:23 - č. 206
spelter
Tom napsal v č. 205:
"Rozhodně je to kritérium pro to, jestli norská nebo holandská vláda mohly mít s něčím takovým problém v očích Spojenců."
Já bych tedy řekl, že ty vlády mohly mít problém v očích spojenců proto, že jejich jednotky bojují na straně nepřítele, a ne proto, že tam bojují s takovou nebo onakou motivací a na západní či na východní frontě..
Tom 11.6.2008 10:19 - č. 205
Tom
spelter napsal v č. 203:
"To ne, ale je to jediné kritérium?"
Rozhodně je to kritérium pro to, jestli norská nebo holandská vláda mohly mít s něčím takovým problém v očích Spojenců.
Honza M. 11.6.2008 09:53 - č. 204
Honza M.
Stabber1 napsal v č. 202:
"Mě tato cifra přijde prostě příliš fantastická"
Je zapotřebí odlišovat aktivní (řekněme alespoň platící) a papírové členy a taky třeba "mrtvé duše". Ze svého okolí znám případ nižšího fašistického funkcionáře, který do strany zapsal všechny svoje mužské příbuzné (vč. 14-letého bratra) a jednu sestru. V dobách krize stačilo zajít do hospody, poručit rundu, pronést pár plamenných vět na adresu těch pitomců a zaprodanců ve vládě a dodat "Kdo je s náma, ať se podepíše na prezenčku u dveří!" To pak počty členů rychle narůstají.
61-80 z 276
<< 1 2 3 4 5 6 7 >>
Po