Český fašismus 1921-1945 a kolaborace 1939-1945
|
|
|
|---|---|
|
Co já vím tak mohli, např. takový syn Emanuela Moravce Igor jakožto příslušník SS říšské občanství měl. Ovšem museli o nej zažádat, po válce byli tito lidé odsunuti. U nás v okolí žila jistá rodina Vocásků (neplést si s vlajkařem Vocáskem), která se za Protektorátu přihlásila k Němcům, jméno si změnila na Votzasek. Muž musel do Wehrmachtu (v roce 1941 ho přivezli v sudu z Norska), žena byla vášnivou nacistickou agitátorkou, která ač původem Češka bez německých kořenů zasadně na všechny hovořila německy, zvláště arogantně, nakonec na kdesi Letné získali byt po židovské rodině. Po květnu 1945 hledala svědky, kteří by potvrdili její "dobré češství" a protiněmecké smýšlení. Jeden zblblý zubař jí to věřte či ne podepsal, následně dostal od davu do úst. Rodina skončila v odsunu, žena ještě vyfasovala 7 let natvrdo. Těch případů je samozřejmě mraky. |
|
|
|
|
| Zdravím, chtěl jsem se zeptat jestli mohli protektorátní Češi nějakým způsobem získat říšskou státní příslušnost. | |
|
|
|
|
Tak já to samozřejmě špatně nepochopil, naopak jsem na to navázal, na Pipotu si nestěžoval jen Teuner (dopisy samozřejmě byly adresované Moravcovi) nýbrž asi tak polovina celého Kuratoria což ledacos vypovídá o poměrech této kolaborantské organizace. to Honza M: Zajímavé, dokonce jsem se někde dočetl (tuším u Pasáka), že Rys-Rozsévač byl v Berlíně čestným hostem na sjezdu NSDAP. |
|
|
|
|
|
Royal : Vždyť jsem tady napsal,že zakládající sjezd "Svazu evropské mládeže" se konal v září 1942 ve Vídni,čestným prezidentem byl prohlášen Baldur von Schirach,říšský vedoucí mládeže NSDAP a župní vedoucí a říšský místodržící města Vídně.Jinak ovšem Jan Nepomuk Pipota byl funkcionářem Kuratoria a byl ve společné delegaci s Teunerem,takže buď jsi to špatně pochopil,co Teuner uvedl,anebo Teuner záměrně lhal - s Pipotou měl totiž spory.Jinak Pipota padl v květnu 1945 ve Slaném po boku SS. |
|
|
|
|
Royal napsal v č. 238: Ve vztahu k NSDAP to bylo asi podobné jako ve vztahu k bolševikům: "jsou to naši nepřátelé, ale organizaci mají dobrou, vezměme si z nich příklad"."Zároveň bych se rád zeptal jak to vlastně bylo z prvorepublikovou NOF a Vlajkaou ve vztahu k nacistickému Německu a SdP?" Ve vztahu k SdP to bylo složitější, původně čeští fašisté pohlíželi na každou iredentu jako na zradu, nicméně v době hospodářské krize se mohlo leccos změnit. Každopádně však, když se stavěly pevnosti a začalo jít do tuhého, předáci fašistů prohlašovali, že v případě nutnosti "každý kámen, každý strom" bude střílet na Němce.  |
|
|
|
|
Z výslechového protokolu Teunera jsem vyčetl cosi o cestě českých fašistů (již tedy organizované v Kuratoriu) na cestě do Německa na "Dny evropské mládeže". Teuner líčil jak tam bylo nádherně, ale zároveň jaký cítil stud při pohledu na české fašisty ala Pipota. Zároveň bych se rád zeptal jak to vlastně bylo z prvorepublikovou NOF a Vlajkaou ve vztahu k nacistickému Německu a SdP? Vezmeme-li v potaz její protiněmeckou rétoriku... |
|
|
|
|
|
|
Royal : Není žač,ještě sem pak "hodím" Doriotův projev z Výmaru v lednu 1945... Něco takového se neuskutečnilo,nicméně pár akcí se tomu blížilo a to zakládající sjezd "Svazu evropské mládeže" ve Vídni v září 1942 a od roku 1941 každoroční sjezdy "Unie národních novinářských svazů" - v prosinci 1941 ve Vídni, v dubnu 1942 v Benátkách, v červnu 1943 ve Vídni a poslední v prosinci 1944 opět ve Vídni - zde vystoupil s projevem i Leon Degrelle.Nicméně Doriot se nezúčastnil žádné z těchto akcí.Emanuel Moravec vystoupil s projevem na sjezdu "Unie" v Benátkách v dubnu 1942. |
|
|
|
| Chtěl bych poděkovat Stabberovi za jeho příspěvky. Skutečně zajímavé, z rozhlasu z ledna 1945 je poněkud cítit Doriotova exkomunistická orientace a názorové rozpoložení. Neví zde náhodou někdo zda-li během šesti let války nezasedl kdesi v Evropě jakýsi kolaborantský kongres, na kterém by byl přítomný jak Doriot, Degrelle, špičky evropské pronacistické kolaborace z jednotlivých zemí jako třeba i "náš" Emanuel Moravec? Díky | |
|
|
|
|
|
Rozhlasový projev u příležitosti vytvoření "Francouzského osvobozovacího výboru" v lednu 1945 - "V této době trpí francouzský lid zimou,hladem,nezaměstnaností a bídou. Německo však pracuje pro vítězství neúnavnou činností svých tvůrčích a dělnách činitelů,vynálezy svých vědců,hrdinstvím svých vojáků,mobilizací a odhodlaností veškerého národa.Německo je mocné,nepřipravuje kapitulaci,nýbrž rozhodný odpor a protiofenzívu. Bojujeme za osvobození svého území od bolševiků a anglo-americké okupace.Bojujeme,abychom opětně nabyli nezávislosti své země.Bojujeme za životaschopný evropský řád,který je s to zabezpečit existenci našeho národa.Chceme svobodnou Evropu,schopnou odolávat bolševictví a anglo-americkému imperialismu.Chceme prostřednictvím nacionálního socialismu zabezpečit všem pracujícím spravedlivou mzdu za jejich námahu.Na této základně se sejdou zástupcové všech revolučních a nacionálních hnutí a všechny francouzské osobnosti." |
|
|
|
|
|
Výňatek tak jak jej přinel tehdejší protektorátní tisk - Lidové noviny ze 3.ledna 1945 "...Nejvýznačnější Francouzi považovali za samozřejmé myslit na rozdrcení bolševického Ruska.Nikdy by nebylo napadlo Poincaréa nebo Clemenceaua uzavřít se Sovětským svazem nějakou smlouvu.Nikdy by nebyli pomysleli na to,dopustit,aby se Stalin dostal až před brány Varšavy,Budapešti a Bukurešti.Byli by se začervenali již při pouhém pomyšlení,že by nějaký francouzský ministr podepsal takovýto spolek." Jde o rozhlasový projev ze 31.12.1944 |
|
|
|
| O ty projevy bych měl velký zájem. Děkuji | |
|
|
|
|
|
Tak nic ve zlém,ale to je poměrně známá věc,že se mu podařilo z Francie odejít,stejně jako jistému počtu jeho stoupenců z PPF.V lednu 1945 vytvořil Doriot tzv.Francouzský osvobozovací výbor.Co vím,tak měl z německého území rozhlasový projev 31.12.1944,rozhlasový projev v lednu 1945 a zároveň v témže měsíci promluvil na sjezdu Německého zahraničně vědeckého ústavu ve Výmaru.Ty projevy sem mohou klidně přepsat,kdyby někdo chtěl. |
|
|
|
| Pohřben v Mengenu? Zajímavé. Tzn., že se mu podařilo z osvobozené Francie v roce 1944 otéct. Do jaké míry byl později využíván německou nacistickou propagandou, jaké měl vůbec po osvobozwní Francie pravomoci a kde sídlil? Děkuji. | |
|
|
|
|
Viz francouzská wiki fr.wikipedia.org/wiki/Jacques_Doriot 22. února 1945 poblíž Mengenu (Bádensko-Württembersko) zasažen jeho automobil (a on v něm) neznámými letadly (nejpravděpodobněji spojenecká letadla, někteří spekulují i o samotných Němcích). Pohřben v Mengenu. |
|
|
|
| Zdravím všechny, rád bych se zeptal jak vlastně dopadl Jacques Doriot? Díky | |
|
|
|
|
Honza M. napsal v č. 227: "měl jsem na mysli příležitostné (při každé příležitosti) rýpnutí do de Gaulla ze strany Churchilla, tedy nic, co by mohlo de Gaullovu pozici ohrozit (nebo gaullistů obecně). " To vypadá, že podle Tebe de Gaulla jen tak ze srandy škádlili... Pročpak nepustili gaullisty do zajteckých táborů v Libanonu, proč se ho snažili vyšachovat Giraudem, proč musel hrozit tím, že pošle svoje pozemní jednotky do SSSR když pro ně Britové "neměli" použití... Svobodní Francouzi byli pro WSCh (ač ho mám za velmi pozitivní postavu) jako osina v zadku. Je to OT a smažu to po sobě. |
|
|
|
|
|
Tom napsal v č. 216: Abych to upřesnil: měl jsem na mysli příležitostné (při každé příležitosti) rýpnutí do de Gaulla ze strany Churchilla, tedy nic, co by mohlo de Gaullovu pozici ohrozit (nebo gaullistů obecně). A takový víceméně společenský trapas bych rozhodně neoznačoval za "setsakra velkej problém", ale maximálně za "setsakra nepříjemnou chvilku" "Jsem rád, že alespoň v případě Francie se mnou souhlasíte, že alespoň Britové (ale i Amíkům se na hrdého nosatého Francouze hodil každý klacík), by dali najevo svou nelibost. O nic jiného mi nejde." Něco podobného, jako když se Britové ptali Beneše na aktivity domácího odboje, nebo když Molotov na Benešovy úvahy ironicky opáčil, že by byl raději, kdyby se Německo položilo co nejdřív a nečekalo, až bude čs. armáda připravená bojovat... (www.fronta.cz/dokument/moskevska-jednani-ben...) |
|
|
|
|
Stabber1 napsal v č. 225: Ty se vztahovaly i na Francouze v Alsasku-Lotrinsku."Já ale mluvím o Francouzích,nikoliv o nějakých povinných odvodech v Alsasku-Lotrinsku. "  Což pak dá ten podíl Francouzů v německých jednotkách. Jak jsem se snažil naznačit.
Stabber1 napsal v č. 225: V tom případě je dost smutné, že nevidíš rozpor s tím, že RAD a NSKK nebyly součástí branné moci.
"A já nerozporuji vaše tvrzení,že šlo v jejich případě o jakýsi "doprovod branné moci." "
Stabber1 napsal v č. 225: Já vždycky rád poučím ty hůře informované."Slyším poprvé,že bylo něco jako o "francouzské Gestapo"." Bojová jednotka to rozhodně nebyla - šlo o mix extrémně pravicové organisace s výkonem policejních funkcí.
Stabber1 napsal v č. 225: Takovým pokusem třeba bylo při fiasko v Glières - a tam nebyla Milice samotná, nýbrž spolu s GMR - nakonec musel zasahovat Wehrmacht a německá policie.
"která zasahovala proti resistenci i bez německé pomoci"
Stabber1 napsal v č. 225: Kde? Diskutovalo se o dobrovolnických jednotkách pro frontovou službu. Kamž Milice française nespadala ani náhodou. "A opět musím říci,že jsem tento příklad použil jako doklad počtu dobrovolníků stojících ať tak či onak na strana Německa jak seo tom vedla debata níže." |
|
|
|
|
|
To ja_62 : Ad 1) Já ale mluvím o Francouzích,nikoliv o nějakých povinných odvodech v Alsasku-Lotrinsku. Ad 2) Pokud jde o RAD a NSKK,tak vytvářely své vlastní ozbrojené jednotky,jež se v případě nutnosti zapojovaly do bojů,ať již přímo v bojovém pásmu (to byla spíše vzácnost),anebo v zázemí proti partyzánům.A já nerozporuji vaše tvrzení,že šlo v jejich případě o jakýsi "doprovod branné moci." Psal jsem to v kontextu v jakém se zde psalo,tj. o početní síle dobrovolnickách svazů v jednotlivých evropských zemích. Ad 3) To samé pokud jde o Milice francaise - co to bylo jiného než bojová jednotka na straně Německa?Anebo řekněme tedy spíše ozbrojená.Slyším poprvé,že bylo něco jako o "francouzské Gestapo".Milice měla svou vlastní zpravodajskou sekci,která by se takto snad přirovnat dala,ale zároven měla svou vlastní,plně kasernovanou část Franc-Garde,která zasahovala proti resistenci i bez německé pomoci.Konečně,část důstojnického kádru Milice tvořili veteráni LVF a sám její šéf Joseph Darnand byl veterán první i druhé světové války.Tím její úlohu samozřejmě nepřeceňuji.A opět musím říci,že jsem tento příklad použil jako doklad počtu dobrovolníků stojících ať tak či onak na strana Německa jak seo tom vedla debata níže. |
|
|
|
|
|
Stabber1 napsal v č. 197: Což nebylo zas tak těžké dosáhnout, když uvážíme, že v okupovaném Alsasku-Lotrinsku probíhaly neomezené odvody."Samozřejmě podíl Francouzů v rozličných ozbrojených jednotkách německé branné moci,ať již přímo wehrmacht,waffen SS,RAD,NSKK,námořnictva apod. byl mnohem vyšší než jedna neúplná divize na samém konci války." Přičemž kategorie Němec-Francouz nejenže jsou v tomto regionu prostupné tradičně, ale navíc třeba z před- i poválečných statistik je nemožné rozlišit, kdo z nich byl etnický Němec nebo Francouz - Francie bez dalšího rozlišování považuje každého občana automaticky za Francouze.
Stabber1 napsal v č. 197: NSKK, RAD (a Organisation Todt) nebyly součástí branné moci (Wehrmacht), za války byly pouze pomocnými organisacemi (Wehrmachtgefolge - česky se to někdy doslova překládá jako "doprovod branné moci")."RAD,NSKK"
Stabber1 napsal v č. 197: Jednalo se o paramilitární jednotku quasipolicejního typu, uvádět ji jako příklad bojové jednotky na straně Německa je jednoznačně absurdní. (Německou jednotkou nebyla určitě, šlo o záležitost organisovanou Vichy) Sami Francouzi přirovnávají Milici ke Gestapu, resp. označují ji za pomocné Gestapo, francouzské Gestapo apod. - jádro její činnosti spočívalo v raziích policejního typu. Za bojové by se značnou výhradou asi bylo možné označit její nasazení proti maquis - nicméně takovéto operace jaksi Milice nepodnikala samostatně, a pokud do nich byla zapojena, většinou jen asistovala Němcům."Stačí si vzít jenom "Francouzskou milici",která pod velením Josepha Darnanda vznikla 30.1.1943 a sama měla na 30 000 mužů a jejíž podíl na potírání francouzského odboje byl poměrně značný." I tak je zajímavé porovnat základnu - dejme tomu - třiceti tisíc "odvážlivců" kteří si troufli persekuovat své krajany, kteří nebyli - z větší části - buď vůbec ozbrojeni, anebo nedostatečně, a proti tomu počet jedinců, kteří v neohroženosti zašli až tak daleko, že se odvážili "čelit bolševickým hordám z Východu", jenomže nesrovnatelně lépe vyzbrojeným. A u nás existovaly nanejvýš víceméně pominutelné Svatoplukovy gardy, které sklony členstva k násilí ventilovaly zejména tím, že se v rámci frakčních třenic jejich "Vůdci" fackovali mezi sebou. Ani Němci jim žádné úkoly oficiálního charakteru nesvěřovali. Takže - jelikož tu šlo o dobrovolnickou bojovou jednotku označenou jako národní - stále nám u Francie zůstává jedna slabá divise (a jí předcházející jednotky). Přičemž částečně se jednalo o milicionáře uprchlé z osovobozovaného území Francie, část personálu do ní přišla z OT, NSKK a Kriegsmarine - nevím zda se jednalo o Němce z Říše nebo šlo případně o (původně) občany Francie, ať už Volksdeutsche nebo francouzské Alsasany, nicméně v tom případě, že šlo o Francouze, by bylo dost nesmyslné přičítat celý početní stav divise k počtu Francouzů sloužících ve Wehrmachtu - protože ty množiny by se tím částečně překryly. |
- Home
- > Diskuzní forum
- > Československo, protektorát
- > Český fašismus 1921-1945 a kolaborace 1939-1945