Český fašismus 1921-1945 a kolaborace 1939-1945
|
|
|
|---|---|
|
Royal : Já jenom říkám,že tato postava mne nezajímá a v celkovém postavení předáků a představitelů Říše nebyl rozhodně nijak význačným činitelem.Byl jedním z mnoha funkcionářů HJ. |
|
|
|
A to z jakého důvodu? Zoglmann byl duchovním rádcem apoštola náordní zrady Emanuela Moravce, osobním přítelem Heydricha, kterého doprovázel na řadu pracovních cest, stál u zrodu Kuratoria, byl osoním přítelem řady českjých kolaborantů, mluvil perfektně česky koncem šedesátých let vyvezl z republiky Františka Teunera, se kterým v SRN spoluzaložil OPUS BONUM. Jeho kariéra je takřka neuvěřitelná, z nacistického válečného zločince, ctihodný občan německého spolkového sněmu, avšak chápu... tvé důvody mohou být různé.  |
|
|
|
|
|
|
To Royal : Tak to již žel je mimo rámec mých zájmů...škoda. |
|
|
|
|
to Stabber: tak samozřejmě, ovšem situace v roce 1940 byla i co do pohledu Himmlera o dost jiná než o čtyři až pět let později. Není pravdou, že u Poláků žádný zájem nebyl, ano jistě v drtivé většině odmítali jakoukoli spolupráci s nacisty, nicméně jisté nezanedbatelné úvahy z polské strany jít po boku s Němci proti postupující RA byly a právě v roce 1944, kdy RA klepala na brány Varšavy začala získávat na síle - právě jednotka Bílých orlů. S.Zoglmanna spatřuji jako velmi zajímavou postavu a to nejen válečnou, ale i poválečnou, především v pomoci bývalým nacistům jako i jeho obrovskou pomoc při budování SLM a Witikobundu. To do našeho tématu samozřejmě spadá taktéž. |
|
|
|
|
|
|
Royal : Pokud jde Himmlera,tak ten tuším již v roce 1940 podal memorandum o poněmčení a vyhlazení Poláků.Tuším,že právě v roce 1944 snad existovaly nějaké tendence v úřadu generálního guvernéra a říšského ministra Hanse Franka využít polské protibolševické nálady,ale na polské straně pochopitělně nebyl žádný zájem.Německo i zde prospalo svoji šanci využít potenciál ke spolupráci. Na Siegfriedovi Zogelmannovi nevidím až tak moc zajímavého Raději bych se navrátil k našemu tématu |
|
|
|
| to Stabber: no ono s těmi Poláky zase až takovou pravdu nemáš, koncem roku 1944 skutečně byla se skupinou Poláků vedena nacisty určitá debata o podpoře polských odbrovolců proti postupující RA, nacisté především využili propagandistického prvku Katyně, který většině Poláků nejen tedy polské exilové vládě zalikal a zaliká ještě dnes a má podobný význam jako Osvětim. Tuto vrozenou nenávist se samotný Himmler snažil využít, ač znal postoj Hitlera k Polákům, který se přiliš neměnil od názorů Stalina vedl skrze své pověřence tato jednání, co já vím byla pro tuto opěraci připravena jakási ultranacionalistická skupina Bílých orlů (názvem si nejsem jistý), tato skupina měla ve stanovách Polsko bez bolševismu a nacismu, do boje však nikdy nezasáhla a skončila nakonec v Bavorsku u jednotek americké armády jako pomocné strážní oddíly. P.S. o Axmannovi vím, daleko zajímavější postavou než Axmann byl vedoucí Hitlerjugend v Protektorátu a později pro celou okupovanou Evropu nedávno zemřelý S.Zoglmann... | |
|
|
|
|
|
Podle protektorátního tisku a dle projevu říšského vůdce německé mládeže Axmanna (na východní frontě,kam se dobrovolně přihlásil přišel o pravou paži a nosil protézu) z listopadu 1942 ve Stettinu se prý zúčastnily delegace 14 národů.Co vím,tak kromě Němců měl projev zástupce Dánska (Jensen),Holandska (van Geelkerken),Norska (Stang),Valonska (Hagemans),Vlámska (Lehembre) aj. Pokud jde o Poláky,tak tam je to celkem jednoduché - vesměs měli být prostě vyhlazeni a nebylo s nimi na žádný pád počítáno. |
|
|
|
| Jaké další evropské země v područí Němců se této akce ještě účastnili? Zároveň mne napadá další otázka proč Němci nevyužili vrozené protiruské cítění Poláků v boji proti SSSR a to právě v založení podobné organizace jako byla u nás Česká liga proti bolševismu či Kuratorium. | |
|
|
|
|
|
Royal : Tak delegace KVM byla na sjezdu ve Vídni přijata zcela normálně,byla koneckonců pozvána přímo Hitler-Jugend.Jediným,čím se odlišovali - mám-li to tak říci - byl fakt,že byli v civilním oděvu,neb uniformování KVM bylo zavedeno až v roce 1943. Jinak pokud vím,tak v Polsku za války nic takového neexistovalo. Pokud by byl zájem rád se trošku více rozepíši o zmíněných sjezdech "Unie národních novinářskýách svazů" za války v letech 1942-1944. |
|
|
|
|
fusilier napsal v č. 252: Už je to nějakou dobu, co jsem knihu četl. Nemyslím konkrétní vyprávěné příběhy, ale při popisu Volklistů a důvodů proč vůbec Těšíňáci sloužili ve Wehrmachtu, se zaobírá i možností protektorátních Čechů v ozbrojených složkách a občanstvím. Myslím, že je to někde v úvodu, nahlédl bych do ní, ale bohužel sem jí půujčil kamarádovi. "Pokud mě paměť neklame, tak protekorátními Čechy se Emmert vůbec nezabývá. V knížce má jednoho Sudetského Němce, jednoho Moravce a zbytek jsou Těšíňáci." |
|
|
|
| Emmertovu knihu jsem také četl a o protektorátních Češích kteří by bojovali v německých ozbrojených silách tam nebyla ani zmínka | |
|
|
|
|
clark napsal v č. 249: Pokud mě paměť neklame, tak protekorátními Čechy se Emmert vůbec nezabývá. V knížce má jednoho Sudetského Němce, jednoho Moravce a zbytek jsou Těšíňáci. "Nějaké informace ohledně tohoto tématu jsou v knize Fr. Emmert - Češi ve Wehrmachtu. Možné to bylo. V knize to popsáno je, nahlédněte do ni..." |
|
|
|
|
to bush: O tom jsem již psal, otázka je kolik těchto Čechů za tu "vlast" padlo... byli to desítky stovky, nebo snad tisíce? to Stabber: tak já čekám co ještě vysypeš z rukávu, máš můj upřímný obdiv s tak velkými znalostmi. Jak byla český výprava vůbec přijata? Osobní dojmy Teunera znám. Nebyl např. v Polsku obdobný typ kolaborantské organizace jako v Čechách viz. Kuratorium? |
|
|
|
|
|
Kreud napsal v č. 242: Za určitých podmínek mohli. Zajímavý pohled se pak naskýtá při procházení členských legitimací a přihlášek do budějovické kolaborantské Árijské stráže - ne zrovna málo členů se přihlásilo k německé národnosti a padlo za "vlas" na východní frontě, což byla právě ona odvrácená strana mince, jež se pojila s něm. občanstvím. "Zdravím, chtěl jsem se zeptat jestli mohli protektorátní Češi nějakým způsobem získat říšskou státní příslušnost." |
|
|
|
|
|
Kreud napsal v č. 242: Nějaké informace ohledně tohoto tématu jsou v knize Fr. Emmert - Češi ve Wehrmachtu. Možné to bylo. V knize to popsáno je, nahlédněte do ni... "Zdravím, chtěl jsem se zeptat jestli mohli protektorátní Češi nějakým způsobem získat říšskou státní příslušnost." |
|
|
|
|
|
Royal : S Tebou se do dopisování horší ,čekal jsem třeba zájem o ty různé sjezdy v Evropě,o kterých jsem tady psal. Pokud jde o Rysovu případnou účast na sjezdu NSDAP v roce 1939,tak listem z 21.6.1939 se říšský vedoucí Bormann dotazuje státního tajemníka K.H.Franka,zda považuje vhodnou účast Čechů na tomto sjezdu a v odpovědi říšského protektora z 10.8.1939 je mezi čestnými hosty jmenován právě Jan Rys jako zástupce pravicové opozice. |
|
|
|
| Tak o Pipotovi krom jeho komického vzhledu a konfliktiního chování se zbytkem Kuratoria a nemístném podlézání německým okupantům a dehonestací zbytku pracovníků Kuratoria (což bylo trapné i samotnému Teunerovi a to je co říct) nevím zase až tolik (každopdáně co je třeba vědět o této lidské ludře, než to, že to byl zaprodanec na entou), nejsem historik. Kým byl vlastně Rys navržen jakožto čestný host této neuskutečněné akce? Děkuji | |
|
|
|
|
|
Royal : S tím Pipotou to je téma na déle,co o nem víš?Až do konce roku 1944 byl vedoucím III. pracovní skupiny Kuratoria,to jest měl na starost tzv.duševní výchovu nbeo-li propagandu. |
|
|
|
|
|
Royal : Pozor,Jan Rys NEBYL hostem "Říšského stranického dne NSDAP" v Norimberku.Uvažovalo se o něm jako o pozvaném nostu na tento sjezd v srpnu 1939,který se ovšem nekonal. |
|
|
|
| Otázka: Co se stalo s Jurou Moravcem (slyšel jsem, že ještě žije poblíž Hamburku)? Jeho matkou? A Moravcou nejlmladší ženou (o které taktéž vím, že žije kdesi v Rakousku a celkem čile se stýká s dcerou K.H.Franka), zaroveň vím, že vnuk Emanuela Moravce se jmenuje Viktor. Děkuji | |
- Home
- > Diskuzní forum
- > Československo, protektorát
- > Český fašismus 1921-1945 a kolaborace 1939-1945