Filmy a dokumenty o 2. světové válce

... co-scripter Petr Kolečko gave an interview for Radio Praha saying that so little is known about Masaryk’s visits to the U.S. that it’s possible the ambassador really was in a mad house — which is like saying just because we don’t have photos of aliens taking tea in Buckingham Palace doesn’t mean it hasn’t happened. In a further Kolečko quote that would make Sean Spicer proud, he states, “We haven’t created an alternative interpretation of history. The film’s interpretation is completely legitimate.” Well, no, actually, it isn’t.

... spoluautor scénáře Petr Kolečko v rozhovoru pro Radio Praha řekl, že se tak málo ví o Masarykových návštěvách USA, že je možné, že vyslanec skutečně byl v blázinci — což je jako tvrdit, že když nemáme fotky mimozemšťanů pijících čaj v Buckinghamském paláci, tak to neznamená, že tam nebyli. Na další Kolečkův výrok by byl pyšný i Sean Spicer ( =Trumpův Ovčáček), když říká: "My jsme nestvořili alternativní interpretaci historie. Ta interpretace, kterou film má, je zcela legitimní." No, vlastně ne, není.

Je po prvej svetovej vojne. Kúpna sila peňazí aj kvalita života klesá a obyvatelia nemecky hovoriaceho mesta majú medzi sebou čoraz horšie vzťahy. Zúfalá situácia si vyžaduje zúfalé riešenie. “Ľudia žiadajú vyhostenie všetkých židov,” oznamuje tamojší starosta.

Film s názvom Die Stadt ohne Juden (Mesto bez židov) vznikol už v roku 1924, teda v čase, kedy Adolf Hitler vo väzení dopisoval Mein Kampf. Nakrútili ho na základe rovnomenného románu od židovského spisovateľa Huga Bettauera.

Promítání polského historického filmu Volyň o etnických čistkách za druhé světové války, plánované na úterý v Kyjevě, bylo na žádost ukrajinského ministerstva zahraničí odvoláno.
Film zachycuje polský pohled na etnické čistky na Volyni za druhé světové války, během kterých byly zabity desítky tisíc lidí. Letos v červenci Sejm, dolní komora polského parlamentu, označil vyvraždění zhruba 100 0000 Poláků za genocidu spáchanou ukrajinskými nacionalisty. Poláci v odvetě tehdy podle odhadů zabili na Volyni a Haliči od několika tisíc až po 20 000 ukrajinských obětí.