Filmy a dokumenty o 2. světové válce
|
|
|
|---|---|
|
Koukám, že páni filmaři si ani nezjistili, že v Protektorátu B.u.M. byly všechny nápisy německo-české
A parašutisti v kostele mají kulomet!
Za pár desetiletí možná najdou v kostele ukrytý tank, nebo světelné meče
- To ale není vůbec špatný nápad! Když můžou Tarantinovi Parchanti zastřelit Hitlera a del Torův Professor Broom (Hellboyův "táta") ničit nácisty pomocí svěcených talismanů, proč by ve fantasy verzi Atentátu parašutisti nemohli v kryptě najít nějaký posvátný meč nebo přilbu nezranitelnosti a vybušit aspoň dva prapory esesáků s K.H.Frankem navrch?
|
|
|
|
|
Film podle knihy HHhH jde do kin 8. 6.: |
|
|
|
|
Z banderovců dělal hrdiny už ukrajinský prezident Viktor Juščenko, už v roce 2007. |
|
|
|
|
Musím doporučit polský film Wolyn (2016) ....Ukrajinskému prezidentu Poroščenkovi nikdy neodpustím,když řekl že banderovci byly hrdinové.A v Kyjevě pokládá věnce k soše Stepana Bandery. |
|
|
|
| V neděli 23. 4. večer dává Česká televize film Ztraceni v Mnichově. | |
|
|
|
|
Podobný názor mají i zahraniční kritici, např. recenzent ve filmovém časopise Variety:
... co-scripter Petr Kolečko gave an interview for Radio Praha saying that so little is known about Masaryk’s visits to the U.S. that it’s possible the ambassador really was in a mad house — which is like saying just because we don’t have photos of aliens taking tea in Buckingham Palace doesn’t mean it hasn’t happened. In a further Kolečko quote that would make Sean Spicer proud, he states, “We haven’t created an alternative interpretation of history. The film’s interpretation is completely legitimate.” Well, no, actually, it isn’t. ... spoluautor scénáře Petr Kolečko v rozhovoru pro Radio Praha řekl, že se tak málo ví o Masarykových návštěvách USA, že je možné, že vyslanec skutečně byl v blázinci — což je jako tvrdit, že když nemáme fotky mimozemšťanů pijících čaj v Buckinghamském paláci, tak to neznamená, že tam nebyli. Na další Kolečkův výrok by byl pyšný i Sean Spicer ( =Trumpův Ovčáček), když říká: "My jsme nestvořili alternativní interpretaci historie. Ta interpretace, kterou film má, je zcela legitimní." No, vlastně ne, není.
Mimochodem, v tom rozhovoru s Luckou Výbornou se pan Kolečko plácá ještě víc; na její námitku, že co dělal a kde byl Masaryk v čase okupace zbytkového Česko-Slovenska, se ví docela přesně, reaguje slovy: "Pro mě tohle moc není téma (tj. historická skutečnost?!), já myslím, že film je film." a pak následují slova, která zaujala recenzenta Variety. Rozhlasáci tomu rozhovoru vybrali opravdu trefný název.
|
|
|
|
|
Film jsem zatím neviděl (ono taky nebylo moc kde, že? :), ale chystám se. V dnešní příloze Pátek Lidových novin je velmi dobrý článek "Masaryk: nový mýtus" od Petra Zídka. Zdá se, že jde o další z řady filmových děl z poslední doby (Ztraceni v Mnichově, Bohéma...), kde se zcela volně mixují skutečné události s výmysly. Ať už jde o to, jak Masaryk prý "nenáviděl" Beneše, o vymyšlený pobyt na psychiatrické klinice v USA v roce 1939, odkud si ho měl Beneš "vytáhnout", o známou kauzu tzv. objednaného ultimáta nebo i o ten v médiích nejvíce zmiňovaný kokain... Dokonce ani ty doutníky nekouřil (jen cigarety)... Zídek píše, že zápletka filmu je "čirou fabulací" a uzavírá, že "autoři filmu konstruují jakýsi antimýtus Jana Masaryka, v němž zcela překrucují historickou skutečnost (symptomatické je, že v titulcích filmu nenajdeme žádného historického poradce). Jaký má pak ale smysl tvrzení, že film je 'podle skutečných událostí'? Nelze se ubránit dojmu, že je to jen další trik, jak podle kritických ohlasů průměrnému filmu zajistit co největší pozornost." |
|
|
|
|
Zrovna předevčírem jsem zval známé do kina na Masaryka, a odpověď byla zamítavá, že k filmu, který viděly necelé dvě tisícovky lidí a dostane 12 Českých lvů, nemají zrovna důvěru, protože to zavání dobře zaplacenou reklamní kampaní. Zaujal mne taky tento komentář paní Spáčilové:
Akademici se najednou tváří jako malí kluci, kteří se nechtějí hlásit k rozbitému oknu. Proč tak náhle prozřeli? Na koho chtějí svalit odpovědnost? Cožpak Masaryka neviděli? Lekli se ne právě nadšených recenzí, možného zklamání diváků, kteří od díla s rekordními dvanácti soškami čekají zázrak... ?
Asi půjdu do kina sólo, abych si udělal názor, ale na "premiéru" ne, počkám, až někde budou levnější lístky.
|
|
|
|
| Neviděl někdo už film Masaryk? Podle ukázek v něm má být věnován prostor i mobilizaci v září 1938. Pokud ale vím, Masaryk mnichovskou krizi prožil v Londýně, nikoliv v Československu. | |
|
|
|
|
Při pohledu na dnešní výročí
si říkám, jestli tato událost nebyla inspirací pro Spielbergovu válečnou taškařici 1941
|
|
|
|
| Poškození tohoto Tigera je krásně popsané na tomto videu | |
|
|
|
|
siglufjordur napsal(a) v č. 6185: Rozhodně jediný film tohoto století, kde hraje opravdový Tiger, protože ho zprovoznili teprve v roce 2003 "Snad jediný americký film,kde je opravdový tiger,je film Fury"
Je z muzea na vojenské základně Bovington a Britové ho ukořistili v roce 1943 v Tunisku.
Přední plát a maska kanónu Tigera prý dodnes nesou stopy zásahu od tanku Mk IV Churchill, který ho vyřadil.
Schválně, kdo si toho poškození všimne? (čas 1:19)
|
|
|
|
| Snad jediný americký film,kde je opravdový tiger,je film Furywww.youtube.com/watch?v=L8vFGQ0uJQc. | |
|
|
|
|
siglufjordur napsal(a) v č. 6183: T-34, resp. T-34/85 je hojně dochovaný druhoválečný a pro západního diváka zřejmě dostatečně "nepřátelský" tank, takže v západních filmech hodně často zastupuje německé tanky (viz třeba britské Komando 10 z Navarone, 1978, ale kupodivu i v jugoslávských filmech, jako Bitka na Neretvi, 1969).
"Nebo T-34 v Ardenách"
Řekl bych, že skoro nikdy se tak neprezentuje kořistní tank PzKpfw. 747(r), ale prostě německý tank (výjimkou jsou snad jen finské válečné filmy, tam vystupuje T-34 opravdu jako kořistní).
Podobně jako v jiných filmech jednoduše namalovali kříže na americký M47 Patton a má to být jakože Tiger nebo dokonce Tiger II (Bitva v Ardenách, 1965).
T-34 s německým markingem se objevuje i v československých nebo dokonce i sovětských filmech, ale "východní" filmaři většinou mají tolik slušnosti, že aspoň tu věž (ať už T-34, nebo T-55) namaskují "na Tigra" nebo tank neukazují moc z blízka.
|
|
|
|
| Třeba to bombardování továrny asi z padesáti metrové výšky.Nebo T-34 v Ardenách.Já myslel,že to je vtip. | |
|
|
|
|
siglufjordur napsal(a) v č. 6181: Jo? Tak to jsem nepochopil "Já jsem myslel,že to byla parodie "
Já jsem ještě starosvětský a u parodie očekávám humor přiznaný, ne rafinovaně skrývaný.
Tak třeba boj s německými IFV si představuji nějak takhle: www.youtube.com/watch?v=1jqmZI-oSSQ
|
|
|
|
Já jsem myslel,že to byla parodie |
|
|
|
|
|
Tak jsem v noci viděl Company of Heroes a nevědět, že je to na motivy stejnojmenné počítačové hry,* přiřadil bych tento snímek k aspirantům na nejblbější druhoválečný film.
Takhle jsem poněkud více shovívavý k německým vojákům, kteří nabíhají před hlavně amerických samopalů a nechávají se kosit jako obilí, nebo ruský Ivan, který pořeší celé osazenstvo FlaKu jenom nožem (a to se jen zahříval).
Ovšem některé scény jsou stejně blbé, jako v legendárním Kam orli nelétají, třeba německé město (s továrnou na atomové zbraně!), které v noci svítí jako vánoční stromeček; Amíci si prostřílí cestu z nádraží do města a dál už si jich nikdo nevšímá; atomová bomba, kterou do auta nakládají 4 vojáci; nebo pilot RAF, který včera uprchl z německého zajetí a dneska si německou vysílačkou přivolává leteckou podporu kolemletících Mustangů...
Ale vizuálně to bylo hezké a německá odbojářka byla taky fešná
takže celkově lepší, než ti zlopověstní Orli (ale pořád ještě hůř, než třeba Tucet špinavců, který jak je pitomý, tak je divácky oblíbený)
*) Pro neznalé ukázka: www.youtube.com/watch?v=2cVydQMLWiA
|
|
|
|
|
Propagandistické kreslené filmy Američanů jsou poměrně dost známé, sovětské už méně.
Zajímavé na odkazované sérii filmečků je využívání stejných motivů, jaké známe (a jaké znali obyvatelé SSSR) z plakátů: řezník Hitler se sekerou, dělnické kleště na nacisty, připíchnutí fašisty bajonetem, zardoušení Hitlera spojenectvím a Británií, atd:
|
|
|
|
|
Bude digitalizována loni nově objevená kopie rakouského filmu Die Stadt ohne Juden (Město bez židů) z roku 1924.
Je po prvej svetovej vojne. Kúpna sila peňazí aj kvalita života klesá a obyvatelia nemecky hovoriaceho mesta majú medzi sebou čoraz horšie vzťahy. Zúfalá situácia si vyžaduje zúfalé riešenie. “Ľudia žiadajú vyhostenie všetkých židov,” oznamuje tamojší starosta. svet.sme.sk/c/20405755/mesto-bez-zidov-rakus...Film s názvom Die Stadt ohne Juden (Mesto bez židov) vznikol už v roku 1924, teda v čase, kedy Adolf Hitler vo väzení dopisoval Mein Kampf. Nakrútili ho na základe rovnomenného románu od židovského spisovateľa Huga Bettauera. |
- Home
- > Diskuzní forum
- > Literatura, film...
- > Filmy a dokumenty o 2. světové válce
Za pár desetiletí možná najdou v kostele ukrytý tank, nebo světelné meče