Filmy a dokumenty o 2. světové válce
|
|
|
|---|---|
|
egli napsal(a) v č. 6296: Já jsem byl s knihou spokojený (tedy s tou první částí, kterou jsem stihl přečíst). Mám rád noirové detektivky, při čtení jsem si několikrát vzpomněl na americký film Se7en, kde je taky psychopatický vrah stále o krok před detektivy. Navíc mi přišlo zajímavé téma nucené spolupráce německého a českého detektiva, protože jako student jsem si představoval, jak by asi vypadalo například zpracování Atentátu na Heydricha z pohledu nacistických vyšetřovatelů - na jedné straně omezení dobovými vyšetřovacími technikami, na druhé straně tlak politického vedení na rychlé vyšetření případu, které vede k brutálním výslechům podezřelých, přičemž jsou přesvědčení, že dělají dobrou věc...
"Tu knihu jsem nečetl, zajímavé, že na databazeknih má 89% od 238 lidí. Netuším nakolik odpovídá tomu televiznímu zpracování."
- Částečně pak moje představy naplnil film Lidice a zanedlouho poté úplně je úplně naplnil film Zero Dark Thirty (jen německé gestapo nahradila americká CIA
 ).
Co si vybavuji, tak první polovina filmu knize celkem odpovídá, až na to, že se vyhýbá přímému zobrazení těch sadistických vražd, v jejichž popisu se Kohout naopak vyžívá (podobně jako v románu Katyně). Kohoutovi by víc pasovalo zpracování ve stylu Saw nebo I spit on your grave.
Ovšem ta druhá polovina příběhu, kterou jsem neznal, už hodně tlačí na pilu svým tvrzením "není rozdíl mezi psychopatickým vrahem a českými povstalci".
|
|
|
|
|
Honza M. napsal(a) v č. 6295: Je to čistě německo-rakouská produkce, je tam pár českých herců a spolufinancovala to ČT, ale to je tak asi vše k české účasti. Pro německé tvůrce to prý české/pražské prostředí byla asi hlavně jakási "exotika"."proč má někdo z českých autorů potřebu zrovna dnes o tom točit film, je mimo mé chápání (spíš by mi takový projekt pasoval do přelomu 90. a nultých let). Jaké jsou vaše dojmy a názory na film?" První díl (resp. 1/2, v původní verzi to má 4 kratší díly): zaplétka s gestapákem, který má přímý přístup k nějakému "rádoby Frankovi", vyšetřujícím s českým kriminalistou proto, aby zjistil něco o přípravách povstání, mi přišla hodně divná. Ale řekněme, že bych tomu dal třeba 60%. Byl to takový pokus o jakousi "temnou" detektivku, zasazenou do údajně pražského protektorátního prostředí, které ale mohlo být i kdekoli jinde. Bylo vidět, že to točili lidi z úplně jiného prostředí. Druhý díl (3/4): tomu bych dal tak max. 10-20%. Chápu, že to je fikce, ale celé to na mě působilo jak z nějakého jiného časoprostoru. Němci se vzdají po puštění hudby v rozhlase, lidé na konci války shazují čs. vlajky a skoro po nich šlapou, aby mohli pověsit vlajky sovětské... A celá ta linka s "hodným gestapákem" Bubackem (co asi dělal v předchozích 6-12 letech? :), kterého snad pak pohřbili dokonce na Vyšehradě? (datum 8.5. mu na hrob dali, protože to našli to tělo? Jinak se to přece celé odehrávalo 5.5.) Název "německé představy o českém povstání", jak jsi napsal, by byl pro tenhle díl celkem výstižný. Kdo ví, jestli pro Kohouta jednou z inspirací nebyla i kniha "Pražský tanec smrti" od Olgy Barényi, na tu jsem si hned vzpomněl, když se tam objevila ta německá herečka. Zaujalo mě, že na ČSFD (68%) je hodně pozitivních hodnocení o údajně "do detailů zobrazené Praze" (ta tam přitom v podstatě vidět nebyla), "nečernobílém zobrazení pražského povstání" apod. :)
Honza M. napsal(a) v č. 6295: Tohle myslím neplatí, protože Kohout to napsal až v roce 1995 a to česky (německy vyšlo až 1997). Takže spíš to asi bylo napsáno v takové té atmosféře 90. let ve stylu "nic není černobílé", "všichni máme svoje vrahy" atd."Chápu, že Kohout jako emigrant bez prostředků měl potřebu lézt Němcům (Rakušákům) do zadku" Tu knihu jsem nečetl, zajímavé, že na databazeknih má 89% od 238 lidí. Netuším nakolik odpovídá tomu televiznímu zpracování. |
|
|
|
|
|
Tak pánové a dámy, co říkáte na dvoudílný film Hvězdná hodina vrahů podle knihy Pavla Kohouta?
Já musím říct, že cca před 15 lety, když jsem dělal v Praze, jsem potkal jednoho mladého režiséra, který básnil o tom, že o tomhle románu natočí film (jméno si nepamatuji, tak nevím, jestli stojí za současnou realizací), což mne přimělo k tomu, že jsem si knihu půjčil, ale z nějakého důvodu jsem ji nedočetl a skončil zhruba tam, kde končil i první film (možná i kniha je na dva díly? už nevím). Takže obsah první dílu jsem znal, ale příběh druhého dílu pro mne byl překvapením.
Na mne to působí jako "německé představy o českém povstání" - prakticky pokaždé, když někdo někoho zabije v záběru, tak zabíjí Čech (snad jediná výjimka, když "hodný gestapák" zabije svého šéfa) a nejčastěji bezbrannou oběť (i německého vojáka zabijou, až když mu dojdou náboje a vzdává se), a pokaždé, když někdo někoho zachrání, tak je to Němec: velitel SS kapituluje, i když jeho vojáci mají nad povstalci převahu; "hodný gestapák" zařídí propuštění politických vězňů (škoda, že realita byla přesně opačná), německá prostitutka zachrání českého policistu, und so weiter und so fort...
Chápu, že Kohout jako emigrant bez prostředků měl potřebu lézt Němcům (Rakušákům) do zadku, ale proč má někdo z českých autorů potřebu zrovna dnes o tom točit film, je mimo mé chápání (spíš by mi takový projekt pasoval do přelomu 90. a nultých let).
Jaké jsou vaše dojmy a názory na film?
|
|
|
|
|
To mi připomenulo historku, když naši kaskadéři točili Zachraňte vojína Ryana. Prý předváděli dramatické úmrtí, rozhazování rukou a tak a Spielberg je sepsnul a jasně jim řekl, že chce, aby po "zásahu" jednoduše "vypnuli". Oni si to nacvičili a potom to k režisérově plné spokojenosti zahráli jak měli. |
|
|
|
|
|
Což mi připomnělo: jak se ve válečných filmech předvádělo úmrtí vojáka v průběhu času - Evolution of War Movie Deaths (1950s - now):
|
|
|
|
|
Narazil jsem na Youtube na kanál www.youtube.com/@PARALIGHTWORX/videos - jsou tam krátké filmy (spíš prodloužené bojové scény) z německého pohledu. Režiséři válečných filmů by se mohli učit (byť mám pocit, že jeden dům si zahrál v Berlíně i na západní frontě ). |
|
|
|
|
|
I když to není přímo ani film nebo dokument, tak musím říci, že tohle jsem opravdu vůbec nevěděl.  zpravy.aktualne.cz/domaci/odkryta-minulost-f... |
|
|
|
|
|
Po loňském dokumentu ze soukromých záběrů "My, občané Protektorátu" (www.fronta.cz/forum/find/196947), letos na ČT "My, budovatelé nové republiky" o letech 1945-53 www.ceskatelevize.cz/porady/16402970934-my-b... V prvním dílu oběti pražského povstání, "lidová odplata", vítání armád, návrat Beneše, různé slavnosti, veřejná poprava Pfitznera, odsun Němců, znárodnění průmyslu, odjezd armád, volby 1946, osídlení pohraničí, dvouletka, "táta Gottwald", hospodářské problémy a sucho 1947... |
|
|
|
|
|
Podpis druhé kapitulace v Berlíně |
|
|
|
|
|
Trošku z jiné doby: barevný dokument Radostné dny z roku 1951 V čase 6:21 - 6:49 tahač/transportér na platformě LT-38/Hetzer, 31:24 Gottwald v maršálské uniformě. V čase 6:10 mě zaujala emancipace žen a v čase 23:34 parodie na Američany v žoldu Wall Streetu |
|
|
|
|
|
Sieg im Westen - německý propagandistický film o západním tažení 1940. |
|
|
|
|
|
Krátký propagační film z dílny British Pathé předvádí chvalozpěv na kulomet BREN (cca od 50 sec.):
|
|
|
|
|
|
Paráda! |
|
|
|
|
|
Německé barevné záběry z Ukrajiny a jižního Ruska z léta 1942 |
|
|
|
|
Tak se musím notně opravit - a doplním ty „čtrnáctky“. Když beru jen Evropu a stíhací squadrony, a období do konce října 1944 (ovšem první taktické fotoprůzkumné Spitfiry FR Mk.XIVE přišly ke squadronám až v listopadu 1944, kdy byla vyměněna část starých Mustangů - tedy strojů s motory Allison - upravených pro taktický průzkum), tak první „čtrnáctky“ (dvě squadrony) jdou na kontinent až 30. září 1944. Od ledna do srpna 1944 mělo RAF jen tři squadrony přezbrojené a operační se čtrnáctkami (ovšem - všechny se přezbrojují ze starších verzí Spitfirů, takže mimo operace nebyly dlouho, byť to ovšem bylo ze strojů s motory Merlin), šlo o tyto jednotky: 610 Sq Spitfiry XIV má v období 1/1944-3/1945 (3. března 1945 rozpuštěna) 91 Sq 3/1944-8/1944 (přezbrojena na Spitfiry IX, přesunuta na kontinent) 322 Sq 3/1944-8/1944 (přezbrojena na Spitfiry IX, 3. ledna 1945 na kontinent - letiště B79, Woensdrecht) Zajímavé ovšem je, že dvě z nich dostávají zpět „devítky“ a jejich stroje dostávají jiné jednotky. Od srpna do konce října 1944 šlo o tyto squadrony (jak vidíme, tak tyto už vesměs vydržely až do konce války v Evropě - jedinou výjimkou byla 610. squadrona, která byla rozpuštěna už 3. března 1945): 610 Sq 130 Sq 8/1944-5/1945 350 Sq 8/1944-10/1946 402 Sq 8/1944-6/1945 41 Sq 9/1944-9/1945 K přesunu na kontinent, k 2nd TAF, docházelo takto: 130 Sq 30. září 1944 se přesunuje na letiště B70 (Deurne) 402 Sq 30. září 1944 se přesunuje na kontinent, na letiště B70 (Deurne) 350 Sq 3. 12. 1944 přesunuta na letiště B56 (Evere) 610 Sq 4. 12. 1944, letiště B56 (Evere) 41 Sq 5. 12. 1944, letiště B64 (Diest) Ovšem i tak, v celém Fighter Command (či - dočasně - ADGB) byly tři-čtyři squadrony, tedy „v době útoků V1“ stále ještě výrazně převažovaly devítky. |
|
|
|
|
|
karaya1 (6279) Na mne to (už spoustu let, tedy samozřejmě ne/nejen toto) nepůsobí jako nekritická oslava, nýbrž jako doklad neinformovnosti, povrchnosti, lenosti (duševní lenosti) a hlouposti... Aneb než si vyhledat (vyhledat, porovnat, ověřit) fakta, tak tam „z koule“ něco „nastřelím“... A je to, samozřejmě, jev naprosto všeobecně rozšířený (nevyhýbá se to - ó, jak samozřejmé - ani „veřejnoprávním médiím“, třeba viz ČRo, kde jsem se před lety v jakémsi „dokumentárním“ seriálu dozvěděl, že Dakota způsobila převrat v letecké dopravě - tím, že byla přetlaková; další „fakt“, ovšem „fakt“ jen dost těžko zkousnutelný, že náckové měli podle vědců, sic!, na konci války ještě stihnout pokusnou explozi atomovky; a ČTv na tom není o nic lépe).Z druhé strany, působilo to místy až jako nekritická oslava, třeba "odpovědí Britů na V1 byl Spitfire Mk.XIV" Mne by docela zajímalo, kolik z těch Spity sestřelených V1 bylo sestřeleno čtrnáctkami? (Třeba ty tři kousky Otto Smika samozřejmě padly díky Spitu IX.) Alespoň pokud mne paměť neklame (musel bych to - resp. budu to muset/měl bych to - znovu vyhledat, neb mail duGallovi už dávno pradávno sežrala havárie harddisku), tak všechny Spity XIV už v onu dobu byly na kontinentě... (Potažmo - samozřejmě, ty právě vyrobené, uskladněné v MU, etc., samozřejmě byly v Británii; nicméně nebyla tam žádná operační squadrona.) Navíc Spit XIV byl spíš výšková mašina, viz oněch 439 mph ve výšce 24,500 feet - www.fronta.cz/dotaz/nejrychlejsi-letadla - zatímco Tempesty, díky motorům (nikdy nebyla vyvinuta žádná verze Sabru, který by měl vysloveně výškové charakteristiky; třeba i viz můj mail z 20. dubna 2017, s výkony různých provedení Sabru dvojky; ovšem s palivem 150 Grade byly Sabry seřízeny na o dvě libry vyšší plnicí přetlak - až na +11 PSI), byly právě vhodné pro malé a střední výšky. Tuším, že právě proto jaksi byly Tempesty „pozdrženy“ na Ostrovech, před jejich přesunem na kontinent, k 2nd TAF. Navíc to vypadá, že při boost pressure +21 PSI byly „čtrnáctky“ u země o nějakých 20 mph pomalejší, než Tempesty Mk.V (bohužel, nevím, kdy přesně byl plnicí tlak zvýšen až na +25 PSI; to už ovšem Griffony měly - jak nové motory z výroby, tak je dostávaly při generálkách - nová ložiska uložení klikového hřídele). Rychlosti do 10,000 ft, na první převod kompresoru (MS Gear), ovšem u „čtrnáctky“ to je právě až po seřízení motoru na +25 PSI: www.wwiiaircraftperformance.org/150grade/rae... Mosquita, tuším, měly V1 v noci? ...mimochodem, s Merliny seřízenými na +25 PSI byly Mosquita XIX (tedy s Merliny 25) u země o celé tři mph pomalejší, než Spitfire XIV, s Griffonem seřízeným na +21 PSI (u obou typů motorů byl maximální plnicí přetlak, při použití benzínu 100/130, +18 PSI). U těch dělostřelců... No jo, oni si vystřelili i při špatném počasí, když se nelítalo. Dost by mne ale zajímalo, jak se třeba projevovala účinnost různých typů PL děl - a zejména jak jejich úspěšnost ovlivnily zaměřovací radary a bezkontaktní zapalovače, citlivé na blízkost cíle... Tipoval bych ovšem, že dodnes tohle téma buď ještě nebylo zpracováno, nebo až doposud nebyly publikovány žádné tehdejší statistiky? (Vedly-li se vůbec; byl-li čas/chuť se vedle boje s V1 zabývat srovnáváním efektivity různých dělostřeleckých PL systémů...) |
|
|
|
|
|
|
To je taková klasika. Většinu dokumentů nesleduji, maximálně nějaké, kde by mohli být pěkné dobové záběry. Ovšem za mě když už, raději bych se podíval na podobné senzacechtívé zpracování, než něco z ruské produkce. Na Viasat History si zapřehánějí, ale Rusové vyloženě úmyslně lžou.
Poslední dobou si spíše pustím něco na youtube, třeba podcast Přepište dějiny, ten sem i opravdu hodně líbí.
|
|
|
|
|
Na Skylinku kanál Viasat History dává často různé pořady o 2.s.v. V nejedné anonci na pořady natolik zkresluje fakta, že jsem pomalu ztratil chuť si jej zapínat.
Příklad: Bismarck, nejobávanější bitevní loď v historii a její poslední boj očima těch, kdo tam byli. Největší námořní bitva v historii ... atp. Hlavně je třeba do reklamních sdělení nacpat co nejčastěji předponu NEJ...
|
|
|
|
|
|
Včera byl u nás ve vsi promítán dokument Spitfire (www.imdb.com/title/tt5913184/), tak jsem zašel a nelitoval. Krásné záběry, ještě v roce 2018 autoři "posbírali" žijící veterány Bitvy o Británii a některé vzpomínky byly vskutku zajímavé.
Z druhé strany, působilo to místy až jako nekritická oslava, třeba "odpovědí Britů na V1 byl Spitfire Mk.XIV", což byl jednak nesmysl z hlediska časové posloupnosti, jednak z hlediska úspěšnosti (nejvíc jich odstřelili protiletadlovci, pak Tempesty, Mosquita a až pak Spity).
A místy samozřejmě doják, jako když téměř stoletá dáma, která přelétávala Spity, si sedla do jednoho kousku, ve kterém za války letěla
|
|
|
|
|
|
Zajímavý běloruský dokument "Sergej Vojcechovský, generál bez vlasti" |
- Home
- > Diskuzní forum
- > Literatura, film...
- > Filmy a dokumenty o 2. světové válce