Anthropoid - atentát na Heydricha
|
|
|
|---|---|
|
reenactor.cz/blog/21-atentatnici-se-vrati-na... Rekonstrukce (skoro) na místě atentátu |
|
|
|
|
|
Zajímavá glosa autora polského pohledu na Čechy (Mariusz Szcygiel, "Udělej si ráj") V Čechách není snadné provést hrdinský čin. Musím však zdůraznit, že právě skupina Čechů (byl mezi nimi i jeden Slovák) provedla atentát na jednoho z nejdůležitějších pohlavárů třetí říše. Kdysi (23. října 2007) jsem seděl v pražské hospodě U Parašutistů, kde mě jeden pán – povoláním taxikář – přesvědčoval, že nejlepší pivo je Bernard z Humpolce, ale po jídle jedině pivo dovážené z Belgie, Stella Artois, protože je sladké a hodí se místo moučníku. „Ale vy Poláci náma trochu pohrdáte, že jo?“ řekl mi znenadání. „Já tedy ne, pane, český odboj přece dokázal něco úžasného…“ (Věděl jsem, že mu jde o zásadní věci.) „Zabít Hitlerova oblíbence, to je tedy hrdinství!“ dodal jsem, protože vím, jak se odehrál atentát na protektora Čech a Moravy Reinharda Heydricha, Černého anděla, který vymyslel holokaust do detailů. „Není se čím chlubit,“ oponoval taxikář. „Heydrich nejel v obrněným voze, ale v kabrioletu, a tak nebylo těžký ho trefit.“ „No, ale vám se ho povedlo zabít!“ „Nepřehánějte. Neměl žádnou eskortu a trasu nepatrolovaly žádný hlídky.“ „No ale nepřežil!“ „Jedině proto, že si to sám usnadnil. Když se do něj pokusil trefit ten první kluk, Heydrich nerozkázal šlápnout na plyn a uject, ale řekl stát. Sám se nám podal na podnose. Není se čím chlubit.“ „No ale přece jen jste ho zabili.“ „To vůbec není jistý, protože samopal toho prvního atentátníka se zasekl a dodnes se neví proč. Až teprv ten druhej hodil do auta bombu.“ „No a díky tomu jste zabili Hitlerovu pravou ruku.“ „Nesmí se to přehánět. Heydrich se ani nebránil. Když vyskočil z auta a chtěl střílet, ukázalo se, že v jeho pistoli není zásobník.“ „No ale podařilo se vám ho zabít.“ „Ale kdepak! Umřel ve špitále až za tejden. Když se vrhnul do auta pro ten zásobník, už jen dopadl na sedadlo, protože měl od tý bomby polámaný žebra a ty se mu zapíchly do sleziny. Takže vlastně potom umřel na otravu krve.“ Přiznávám, dámy a pánové, že v Čechách není snadné provést hrdinský čin. |
|
|
|
|
| Zajímavou poznámku jsem našel v knize Průvodce protektorátní Prahou. Podle Nachtmanna se na Barrandově na podzim 1944 údajně začal připravovat propagandistický hraný film o parašutistech vysílaných do Protektorátu, kde měl hrát jednu z rolí. Projekt měl podporovat Willi Leimer. | |
|
|
|
|
čas záznamu 16:40, pokud to bude někdo hledat  Sten gun byla levná, masově vyráběná zbraň, pověstá svou nespolehlivostí. Třeba anglická wiki vypočítává na pěti odstavcích celou řadu častých příčin selhání této zbraně. Jednou z těch nejběžnější bylo, že pokud voják zprudka chytil levačkou zbraň za zásobník (jako to vidíme ve filmech Atentát, Sokolovo a tuctech dalších válečných filmů a počítačových her CoD), zásobník se vyhnul nebo rovnou ohnul, náboj šel do zbraně křivo a šprajcl se. To je můj tip, ale počkám si, co Stehlík našel (správné držení Stenu je ve filmu Lidice a hře RtCW) |
|
|
|
| Zdravím všechny. Rád bych upozornil na pořad "Zapomenuté bitvy, zapomenutá utrpení" který běžel na Českém rozhlase 5. února ráno (každopádně je přístupný v archivu: www.rozhlas.cz/dvojka/jaktovidi/_zprava/zapo...) Hostem byl Eduard Stehlík a ačkoliv se pořád primárně věnoval Velké válce, tak Stehlík prozradil, že našel v archivu dokument, který s jistotou objasňuje selhání Gabčíkova stengunu. Jedinou vadou na kráse je to, že si prý máme do zveřejnění tak měsíc-dva počkat... | |
|
|
|
|
|
Táákže:
Kladno:(...) dvousetčlenná jednotka ochranné policie (...) byla 29. května 1942 posílena místní jednotka, nově příchozí, stejně velkou skupinou ochranných policistů z Halle (an der Saale).(...) 1. června 1942. Na policejní střelnici v Krnčí u Kladna (...) byla to první poprava, kterou vykonala 5. setnina rezervní policie z Halle (...) osmnáct mužů pod vedením poručíka Webera. (...) Stejná rota policistů se za deset dnů účastnila exekuce lidických mužů.
Vojtěch Kyncl: Bez výčitek. Genocida Čechů po atentátu na Reinharda Heydricha, s.103-105.Teď ještě dohledat číslo toho rezervního policejního praporu a můžu si odfajfkovat další vyřešenou záhadu |
|
|
|
|
|
egli napsal v č. 1060:
"Do knihy E. Stehlíka "Lidice - příběh české vsi" jsi se díval?"
Honza M. napsal v č. 1061: Tak jsem to měl trochu pomotané "Kdysi před lety"
To co jsem kdysi četl, byla jiná Stehlíkova kniha: "Lidická vzpomínání" (Praha 2007). Píše se tam jenom: ...příslušníci jednotky ochranné policie z Halle nad Saalou...
"Lidice. Příběh české vsi" (Praha 2004) je sice obrázková kniha, ale rozsahem informací skoro totožná: ...velící důstojník jednotky Schutzpolizei z Halle nad Sálou - Heydrichova rodiště - a návsi u kostela (provedl) výběr mužstva pro popravčí četu.
Nic konkrétního k této jednotce.
|
|
|
|
|
|
Kdysi před lety - ale tehdy jsem o takové věci nezajímal |
|
|
|
|
Do knihy E. Stehlíka "Lidice - příběh české vsi" jsi se díval? |
|
|
|
|
|
Chtěl bych se zeptat na takovou triviální věc, kterou se mi nicméně nedaří nikde dohledat:
Která německá jednotka, prováděl akci v Lidicích, především střílení lidických mužů??
V českých publikacích se všeobecně uvádí, že šlo o příslušníky policie (Schutzpolizei) z Halle a.d.Saale, Heydrichova rodiště. Někdy se dokonce tvrdí, že do Lidic vážili cestu speciálně kvůli tomu střílení (viz např. iDnes: tinyurl.com/pofbzz5).
Nedávno jsem však na Forum der Wehrmacht narazil na informaci, že Polizei-Bataillon 315, který v roce 1941 působil v Brně, pocházel právě z Halle, kde byl zformován. Nemohl se tento prapor, nebo jeho část vyskytovat v protektorátě i v roce 1942? Popřípadě jiná jednotka zformovaná v Halle, která už tu byla, tedy místo toho, aby sem jezdila speciálně kvůli tomu "si zastřílet"?
|
|
|
|
| Prý nejlepším dílem první časti dnes začínající série České století je Bomba pro Heydricha s Ivanem Trojanem v roli Frantiska Moravce | |
|
|
|
|
Kdo má možnost, ať se podívá: www.novinky.cz/vase-zpravy/stredocesky-kraj/... |
|
|
|
|
Dnes uplynulo již 71 let od hrdinského činu. Z níže zmíněné publikace (Vojtěch Šustek: „Atentát na Reinharda Heydricha a druhé stanné právo na území tzv. protektorátu Čechy a Morava“ přineslo dnešní aktuálně.cz téměř kompletní obrazovou přílohu aktualne.centrum.cz/domaci/fotogalerie/2013/... |
|
|
|
|
|
Odkaz k předchozímu www.novinky.cz/domaci/300336-pri-rekonstrukc... |
|
|
|
|
Aktualita V rodném domě výsadkáře Kubiše se našly jeho unikátní fotky a dokumenty Unikátní předválečné fotografie, dopisy či části vojenského stejnokroje se našly v Dolních Vilémovicích při opravě rodného domu Jana Kubiše, jednoho z atentátníků na říšského protektora Reinharda Heydricha. Předměty se našly pod schody na půdu. "Během rekonstrukce se odhalily přímé památky na Jana Kubiše. Jsou to věci, které pro celou Českou republiku mají velký význam. Je to velmi unikátní," uvedl ředitel Vojenského historického ústavu Aleš Knížek. Rodný dům Jana Kubiše se po opravě otevře veřejnosti, bude v něm stálá výstava o výsadkáři. Obec na rekonstrukci domu vypsala sbírku. "Během tří let jsme získali necelé dva miliony. Rekonstrukce je z osmdesáti procent hotová," uvedla starostka Dolních Vilémovic Jitka Boučková. Expozici po dokončení rekonstrukce připraví Vojenský historický ústav. Nalezené předměty budou nejprve restaurovány. "Významná většina z nich se vrátí do Dolních Vilémovic," uvedl pracovník ústavu Michal Burian. |
|
|
|
|
|
|
Polata napsal v č. 1052: Doplním, že vyjdou tři díly, první již vydaný díl obsahuje dokumenty týkající se samotného atentátu a jeho vyšetřování (včetně Pannwitzovy závěrečné zprávy s obrazovou přílohou) a situační zprávy velitele bezpečnostní policie a SD o pátrání po pachatelích."Vojtěchem Šustekem : „Atentát na Reinharda Heydricha a druhé stanné právo na území tzv. protektorátu Čechy a Morava“" Další díly budou obsahovat: situační zprávy SD o celkové situaci a náladě obyvatelstva, dokumenty o propagandistické kampani, dokumenty o represích a popravách, hlášení pořádkové policie o provedených raziích. Zájemcům doporučuji koupi přímo z AHMP, kde je cena výrazně levnější: www.ahmp.cz/index.html?mid=65 |
|
|
|
|
Ne snad přímo na pultech všech knihkupectvích – ale přesto dobře dosažitelné - se objevily dvě nové publikace k tématu Atentátu. Jsou spíše určeny pro zájemce o hlubší studium. První z nich vydal Historický ústav ČSAV, Praha 2012, Vojtěch KYNCL – "Bez výčitek …, Genocida Čechů po atentátu na Reinharda Heydricha". Kniha pečlivě rekonstruuje (nejen) německou odvetu po atentátu. A to po všech stránkách - faktograficky, právně, organizačně, statisticky, administrativně, psychologicky , včetně obsáhlého vyšetřování členů Schupo v ČR, NSR a NDR. Okrajově se zmiňuje i o řadě drobností z vyšetřování -např. pro mne byla neznámá zmínka o tom, že na místě atentátu byla nalezena pasová fotografie drážního zaměstnance Folejtara atd. S ročním zpožděním vydal Archiv hlavního města Prahy první z celkem tří plánovaných svazků edice historických dokumentů sestavených Vojtěchem Šustekem : „Atentát na Reinharda Heydricha a druhé stanné právo na území tzv. protektorátu Čechy a Morava“ . Veškeré dokumenty jsou představeny v původním jazyce, nečeské pak dále v překladu. Velmi rozsáhlá publikace (jen první svazek má ne méně než 1000 stránek) dává asi poprvé do rukou i laické veřejnosti všechny dostupné dobové psané archiválie, jenž dosud čtenáři znali jen prostřednictvím citací v populárněji podaných knihách. Autor v úvodu ozřejmuje, že jeho záměrem bylo doplnit již vydané obrazové dokumenty pana Čvančary tak, aby byly doplněny i dokumenty listinné. Na desetiletí se tak tento sumář existujících zachovalých archiváliích jistě stane trvalým zdrojem faktografických údajů. A to nejen pro širší odbornou veřejnost . |
|
|
|
|
|
|
Ve sborníku Východní Morava 2012 je článek dvojice P.Odehnal - P.Šrámek: "Josef Valčík v paměťových institucích Zlínska."
Mimo jiné se tam píše o kufru s Valčíkovou pozůstalostí, kterou po válce dostali příbuzní a dnes je v muzeu ve Valašských Kloboukách. - Věděli jste například, že Valčík si v Británii dopisoval s (nejméně) deseti dívkami?
|
|
|
|
|
|
Je možné, že se protektorátní koruny daly získat prostřednictvím bank v neutrálních zemích obchodujících s protektorátem. Proč by vlastně měli Němci bránit výměně svých mimo obsazenou Evropu bezcenných peněz za tvrdou měnu? Náhodou jsem narazil na zprávu čs. zpravodajce M. Hanáka z Istanbulu 2. prosince 1943, který se tu setkával s pravidelně sem zajíždějícím pracovníkem Škodovky A. Brabcem, kde se píše:
Dodávám, že Brabec přijede znovu do Turecka, bude-li to možné v lednu 1944. Je ochoten přijati v Turecku turecké libry a vyplatiti jich protihodnotu v korunách příbuzným těch zahraničních spolupracovníků, kteří by projevili o to zájem. Kurs jedna Ltqs = 40 K, místo oficielního kursu K 23.
Z toho vyplývá, že existoval nějaký oficiální kurs a že Hanák měl zájem o výměnu peněz pouze pro účely zaslání podpory příbuzným zahraničních odbojářů. Výměna pro jiné účely se asi dala zařídit jinak a jednodušeji.------- Menší obnosy se pak daly získat do dubna 1941 i přímo (přímé spojení přes železniční odbojáře do Jugoslávie) a poté výměnou od pracovníků různých exportních firem vyjíždějících do neutrálních zemí (Švýcarsko, Švédsko, Turecko...). |
|
|
|
|
oisean napsal v č. 1048: Mnohdy naopak parašutisté s sebou z Británie přinášeli peníze na finanční podporu domácího odboje. Např. skupina ANTIMONY měla předat půl milionu korun. Podobný princip fungoval i u výsadků na dalších okupovaných území. Detaily o opatřování příslušných měn se mi při zběžném prohledání knihovničky bohužel nepodařilo zjistit. "Měli přeci spojky v protektorátu, kteří finančně a materiálně pomohly." |
|
- Home
- > Diskuzní forum
- > Československo, protektorát
- > Anthropoid - atentát na Heydricha