Protektorát Čechy a Morava

  • Je možné zadat více jmen oddělených čárkou, nebo jen jejich části
Pro přidání nového příspěvku se přihlašte
81-100 z 410
<< 2 3 4 5 6 7 8 >>
Po
Strangelover11 1.1.2012 09:36 - č. 364
Víte někdo více o diverzních akcích tři králů? O útocích v Berlíně je toho dost známo, ale o tom v Mnichově a v Lipsku ne. Víte někdo více? Podle vzpomínek Magdy Rezkové prováděli r. 1940 bombové útoky i v protektorátu snad na vlaky a dokonce i v sídle gestapa, můžete k tomu někdo něco říci?
Hans_7120 21.11.2011 19:49 - č. 363
Hans_7120 Tak k červnu 1939 to byly: Praha, Brno, Ml. Boleslav, Jičín, Hradec Králové, Pardubice, Kolín, Benešov, Tábor, Klatovy, Něm. Brod, Plzeň, České Budějovice,Jihlava, Olomouc, Prostějov, Ostrava, Hranice, Vsetín, Kroměříž, Zlín, Uherské Hradiště.

Zdroj: Oldřich Sládek-Zločinná role gestapa, Naše Vojsko 1986
Alandaril 21.11.2011 18:53 - č. 362
Dobrý den, prosím Vás nevíte někdo kde bych mohla najít seznam sídel gestapa v protektorátu????
Twiggy 26.8.2011 23:07 - č. 361
Twiggy Díky! A pak se to tedy rozšířilo i na ženy starší 18 let?
Green 26.8.2011 18:18 - č. 360
Twiggy napsal v č. 358:
"kolik byl za Protentokrátu příděl cigaret? Je pravdou, že příděl byl jen pro muže? "
Minimálně na začátku to tak bylo! Zaváděly se od 3. 11. 1941 (pondělí) a do vytištění řádných lístků se používal útržek č. 10 lístku na mýdlo. Nárok měli muži starší 18 let pokud nebyli ve výkonu trestu nebo nešlo o židy. Na obyčejnou tabačenku se dávalo 45 cigaret na týden. Od počátku existovala i zvláštní (doplňková) tabačenka, která byla určena hlavně pro říšské příslušníky s dočasným pobytem v protektorátu. Hned na to vznikly i přídavkové tabačenky pro těžce pracující, dlouho pracující a pracující v noci. Hned na začátku byl stanoven i přepočet pro různé tabákové výrobky. Doutník se počítal za 5 cigaret a 1 cigareta se rovnala 1 gr cigaretového nebo 2 gr dýmkového tabáku. Protektorátní tisk si tabačenky samozřejmě pochvaloval; viz třeba Národní politika: "Tabačenky, kterých se nyní používá již třetí týden, se osvědčily co nejlépe. Doby, kdy bývaly fronty před trafikami, jsou ty tam a každý obdrží řádně a bez tlačenic tolik kuřiva, kolik mu patří."
Jinak cigarety začali kupovat i nekuřáci, protože se z nich stalo neoficiální platidlo. Zajímavé doklady k tomu jsou i v tzv. koncentráčnické literatuře.
Z 25.8.2011 21:17 - č. 359
Z Příděly se postupně snižovaly, podle toho čím víc se Wehrmachtu dařily drobné taktické ústupy k Berlínu, původně 60, nakonec snad 30 cigaret týdně. (Jako základ, kategorie mohly být asi různý.)

Slušně vychovaná žena tehdy na veřejnosti nekouřila (a na ulici, řečeno slovy mojí babičky, "až do 60. let bylo s cigaretou potkat jen cikánky a Američanky"), ale přídělově byly všechny osoby nad 18 let rovnoprávný. Dědu údajně k svatbě za války přesvědčilo i to, že pak měl jistou nejen větší části babiččina přídělu, ale i nějaký podíl ze sklizně jejího otce.

(Z doma ne zcela legálně pěstěného tabáku zvaného "Domovina" se pak balily cigarety značky "Novinareta" - vzhledem k tomu, že Čechy nejsou klimaticky žádná Virginie, ba ani Balkán, pachově to prý bylo něco neskutečného.)
Twiggy 25.8.2011 16:30 - č. 358
Twiggy Ahoj,
kolik byl za Protentokrátu příděl cigaret? Je pravdou, že příděl byl jen pro muže?
Díky
egli 1.7.2011 13:26 - č. 357
egli
lorencj napsal v č. 356:
"Můj dědeček byl popraven roku 1944 na Pankráci. Jak a kde je možné získat informace ze spisu a soudního jednání ? Děkuji za radu"
Může to být v Národním archivu (NA), Archivu bezpečnostních složek (ABS), Státním oblastním archivu Praha (SOA Praha) nebo i jiných oblastních archivech.

Můžeš si podat žádost o placenou rešerši v NA: nacr.cz/Z-Files/vezneni.pdf
lorencj 30.6.2011 21:52 - č. 356
Můj dědeček byl popraven roku 1944 na Pankráci. Jak a kde je možné získat informace ze spisu a soudního jednání ? Děkuji za radu
mbbb 6.5.2011 18:40 - č. 355
mbbb
Twiggy napsal v č. 354:
"Vznikla tedy poměrně zajímavá situace, že USA vyhlásil válku stát, který pro ně vlastně neexistoval?"
vyhlášení války U.S.A. ze strany Slovenska bylo stejně spíše propagandistické, U.S.A. na to nikdy nereagovalo,
Twiggy 6.5.2011 13:31 - č. 354
Twiggy
egli napsal v č. 353:
"Naopak nikdy nezískalo de iure ani de facto uznání od USA."
Vznikla tedy poměrně zajímavá situace, že USA vyhlásil válku stát, který pro ně vlastně neexistoval?
egli 5.5.2011 22:24 - č. 353
egli
Twiggy napsal v č. 350:
"A kdybych tu otázku rozšířil na stav ve Slovenském štátě? "
Slovenský stát postupně uznalo asi 25 států de iure (s nimi si povětšinou vyměnili vyslance) a několik dalších de facto (Británie, Francie - konzuláty do zahájení války). Uznání de iure bylo samozřejmě od Německa, Itálie a dalších států spřátelených s Osou. Jako první v Bratislavě otevřelo vyslanectví Polsko, dále to byly např. Maďarsko, Rumunsko, Jugoslávie (po její porážce Chorvatsko), Vatikán, Španělsko, Švýcarsko, Bulharsko, Litva, Belgie, Švédsko; z mimoevropských Japonsko, Kostarika, Ekvádor atd.

Z velmocí bylo pro Slovensko velmi cenné uznání od SSSR na podzim 1939, výměna vyslanců v prosinci 1939. Naopak nikdy nezískalo de iure ani de facto uznání od USA.
Honza M. 5.5.2011 22:11 - č. 352
Honza M. To záleží na tom, kdy byli zatčeni. Po říjnu 1945 to s největší pravděpodobností nařídil zemský velitel bezpečnosti (v krajním případě veřejný žalobce), předtím to mohl být šéf bezpečnosti i na okresní nebo místní úrovni, případně někdo z vojenské policie nebo rozvědky (OBZ).


Edit: Vzhledem k tomu, že minimálně dva ze jmenovaných byli zatčeni už v květnu 1945, tak pokud je zatýkali vojáci, nařídil to některý důstojník OBZ. Pokud je zatla policie nebo nějaká revoluční jednotka, nařídil to nejspíš nějaký člen národního výboru zodpovědný za bezpečnost nebo velitel revoluční jednotky.

Není ale ani tak důležité, kdo nařídil jejich zatčení (zatknout bylo možné v době revoluční v podstatě kohokoliv), ale kdo rozhodl, že zůstanou ve vazbě i po 25. prosinci 1945, kdy podle dekretu č. 137/1945 Sb. o zajištění osob, které byly považovány za státně nespolehlivé v době revoluční, musel nejpozději rozhodnout soudní orgán, zda obviněný bude postaven před soud, jinak musel být propuštěn.
MWittman 4.5.2011 19:28 - č. 351
MWittman Rád bych se zeptal na čí příkaz byl po válce zatčen Syrový, Beran a Stříbrný? Díky za odpověď.
Twiggy 4.5.2011 18:58 - č. 350
Twiggy Díky za odpovědi. A kdybych tu otázku rozšířil na stav ve Slovenském štátě?
Díky
Green 4.5.2011 03:26 - č. 349
Twiggy napsal v č. 347:
"Rád bych se zeptal. V jakých zemích jsme my měli, a které země měly u nás velvyslanectví za Protektorátu? "
Seznam států, které počátkem r. 1940 měly konzuláty v Praze: Argentina, Belgie, Bolívie, Brazílie, Bulharsko, Dánsko, Finsko, Guatemala, Holandsko, Honduras, Chile, Itálie, Japonsko, Jugoslávie, Maďarsko, Norsko, Paraguay, Peru, Portugalsko, Rumunsko, Řecko, Slovensko, SSSR, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Turecko, USA a Venezuela.
egli 3.5.2011 09:35 - č. 348
egli
Twiggy napsal v č. 347:
"Rád bych se zeptal. V jakých zemích jsme my měli, a které země měly u nás velvyslanectví za Protektorátu? "
Protektorát žádná zahraniční zastoupení neměl, protože neměl žádnou zahraniční politiku, tu převzala Německá říše. Výjimkou byl zvláštní post vyslance v Berlíně (Chvalkovský), který ale neměl diplomatický charakter. Původní česko-slovenská vyslanectví se pak zčásti přidala k vznikajícímu odboji, zánik Čs. republiky neuznala a prohlásila se za pokračovatele Čs. republiky (Paříž, Londýn, Moskva atd.), zčásti byla vyslanci předána do správy Němcům nebo uzavřena (někde až později po tlaku hostitelské strany, třeba v Moskvě v prosinci 1939, kdy tam vzniklo slovenské vyslanectví).

Co se týká cizích zastoupení v Praze - nejdřív bych upřesnil, že nešlo o velvyslanectví (Embassy, Botschaft), ale o vyslanectví (Legation, Gesandtschaft). Velvyslanectví byla v době před druhou světovou válkou jen mezi velmocemi. Zahraniční vyslanectví v Praze se po vzniku protektorátu změnila na konzuláty (vyslanectví a velvyslanectví jsou pouze v suverénních státech, konzuláty pouze zastupují zájmy dané země na daném území i nesuverénním). Musela s tím ale souhlasit vláda Německé říše. V Praze tak dál fungoval britský a francouzský konzulát do vzniku války, americký do konce 1940, sovětský do června 1941 (měl značné styky s komunistickým odbojem), atd.

Mimochodem na americkém konzulátu tehdy působil později známý americký diplomat George Kennan, který pak svoje tehdejší velmi zajímavé zprávy z Prahy publikoval knižně (From Prague after Munich 1938-1940)
Twiggy 3.5.2011 01:21 - č. 347
Twiggy Rád bych se zeptal. V jakých zemích jsme my měli, a které země měly u nás velvyslanectví za Protektorátu?
Díky
Tom 24.3.2011 20:21 - č. 346
Tom Starosta Panenských Břežan dneska v rádiu říkal, že Heydrich junior nabídl pomoc víceméně administrativní, s tím, že se může pokusit zprostředkovat dotace z Bruselu a od sponzorů. Současným záměrem je rozhodně to, aby v zámku byl umístěn památník odboje.
Hans_7120 24.3.2011 19:37 - č. 345
Hans_7120
Honza M. napsal v č. 344:
"Aby pan Heydrich jr. pak třeba nechtěl v restituci pozemky, které jeho matinka dostala jako odškodné za smrt manžela..."
Tak, přesně to jsem měl na mysli v 341.
81-100 z 410
<< 2 3 4 5 6 7 8 >>
Po

Diskuzní forum