Protektorát Čechy a Morava
|
|
---|---|
Dá se někde najít seznam německých velitelů Truppenübungsplatz Wischau? (VVP Dědice) | |
|
|
Vychází poštovní známka s Emilem Háchou v nákladu 15250 ks.
www.novinky.cz/ekonomika/490729-na-trh-se-do...
Nejde o oficiální emisi České pošty, ale o tzv. "vlastní známku", kdy každý, pokud si to zaplatí a schválí to komise České pošty, může si nechat vydat známku (v tomto případě Společnost Emila Háchy za 400 tisíc Kč). www.ceskaposta.cz/sluzby/filatelie-a-postfil... |
|
|
|
Ulrich von Hassel, bývalý německý velvyslanec v Itálii, přední člen protihitlerovské opozice popravený 8. září 1944, si do deníku zapsal, že 17. března 1940 byl na večeři u Chvalkovských (František Chvalkovský - "vyslanec" protektorátu v Berlíně): Večer u Chvalkovských. Sotva jsme se pozdravili a hned začal popisovat události vedoucí k 15. březnu 1939 a průběh toho dne. Je pochopitelně velmi rozrušený a plný touhy vysvětlit své chování během té doby. Byl přesný a zdálo se mi, že i objektivní ve svém výkladu. Pozice, do které Hitler Háchu a Chvalkovského postavil za odměnu za politiku podporující spolupráci s Německem je, řečeno oblíbeným Hitlerovým výrazem, "historicky unikátní". Byla to brutální akce, která nebyla vynucena ani politickou nezbytností ani nějakými dalekosáhlými úvahami. Zeptal jsem se pak Chvalkovského, jak vidí budoucnost. V této souvislosti samozřejmě nesmíme zapomínat, že jeho budoucnost je na hypotéku, v případě německé porážky ho pověsí. Nicméně mě zaujalo, že podle jeho názoru by věci mohly být uspořádány velice jednoduše - stačilo by jen ustoupit v otázce cti. Československo by si ponechalo své jméno a postavení formálně nezávislého státu a mělo by volnou ruku v uspořádání svých domácích záležitostí. Poté by se bezesporu samo vojensky a ekonomicky zařadilo do rámce Říše. Chvalkovský mi vyprávěl dva pozoruhodné příběhy: Německá jednotka, která pochodovala 15. března do Prahy dorazila k mostu, kde se shromáždil dav rozvášněných lidí. Tvrdili, že se raději nechají zastřelit než aby Němce nechali projít a začali zpívat českou národní hymnu. Nato německý velitel rozkázal: Pozor! K poctě zbraň! Tímto slušným a zároveň chytrým jednáním přiměl dav k rozchodu. Druhý příběh: Ministr zahraničních věcí Chvalkovský šel se svou ženou jednoho večera po ulici v Praze. Jako obvykle spolu mluvili francouzsky, protože není Češka. Náhle k nim přistoupil nějaký student a plivl na ně. Tak velká byla nenávist k Francouzům a Angličanům kvůli jejich zradě Československa. Může na tom příběhu s mostem být něco pravdy nebo si to Chvalkovský celé vymyslel? |
|
|
|
Díky za odkaz. Zaujal mne hlavně projev gen. Klecandy. On měl nějakou funkci v Národním souručenství?
J. Marek se v jeho biografii na webu VHÚ o politické činnosti vůbec nezmiňuje:
|
|
|
|
Archivní záznamy na téma mládež v době protektorátu: prehravac.rozhlas.cz/audio/3833810 |
|
|
|
Myslím, že ta přezdívka "pobožný střelec" nevznikla dřív, jak v 60. letech. Možná dokonce později.
Ale s tím kreslením to mi připomnělo, jak jsem procházel maturitní práce čs. vojáků v Anglii - kreslířské nadání měla většina autorů dochovaných prací. To soudím jako člověk múzami nepolíbený.
|
|
|
|
Dvě střely zasahují levý bérec, třetí jde z boku do hýždě. Odbojář Václav Morávek ví, že přišlo nevyhnutelné. I v posledních sekundách života, než gestapáci prostřelí jeho aortu, po nich pálí. Lidé jej už 75 let znají coby „pobožného střelce“. Je to nálepka, která trochu zakrývá Morávkovu lidskou stránku.
zpravy.idnes.cz/odboj-vaclav-moravek-tri-kra... |
|
|
|
Poslední příspěvky o trestání kolaborantů jsem přesunul do nové diskuse na toto téma: | |
|
|
K roku 1942 mám kopii předvolání a výpis rozsudku divizního soudu 177. divize, pobočka Brno.
Sídlil na Traubengasse 19 - to je Münzova vila (arizovaný majetek) v dnešní Hroznové ulici.
Ze stejných dokumentů plyne, že tam sídlil i justiční inspektor vojska (Heeresjustizinspektor).
Podrobnosti o organizaci soudů snad bude vědět Glynwed, ale poptám se i u kolegů v práci.
|
|
|
|
Nevěděl by někdo, kde najít základní informace o vojenských soudech německé armády na našem území za 2. světové války? Kolega píše o vojenských soudech čs. armády před 2. válkou a po ní a chtěl bych jen stručně zmínit i stav za války. Jaká byla obecná struktura (existovaly nějaké soudy u divizí, pak musel být nějaký nejvyšší vojenský soud) a zda nějaké soudy byly přímo na našem okupovaném území. | |
|
|
Označení protileteckých krytů vydrželo na fasádách některých pražských domů: prazskychytrak.cz/?p=2540 |
|
|
|
historik1 napsal(a) v č. 421: www.fronta.cz/forum/find/186961 "A doporučil by mi někdo připadnou literaturu" |
|
|
|
Paraskupina URAGAN - viz www.fronta.cz/frantisek-konecny | |
|
|
Pokud myslíš výsadky ze SSSR, v kterých byli zařazeni českoslovenší vojáci, pak doporučuji knihu Jiřího Šolce ZA FRONTOU NA VÝCHODĚ, vydal Svět křídel, Cheb 2003. Co se týče počtu, tak výsadků bylo několik desítek. Literatury je samozřejmě více. Shodou okolností i letos vyšla jedna zajímavá kniha Pavla Sajenka, Vladimíra Boldaňuka a Stano Bursy VÝSADEK CHAN SE NEHLÁSÍ, Avartos, Ostrava 2015. Výsadek Chan operoval v Podkrkonoší na Semilsku. To asi jen tak pro začátek. Jinak mne Tvá otázka "existovaly vůbec nějaké" na tomto fóru překvapila. Výsadky se SSSR jsou přece všeobecně celkem známy. |
|
|
|
Zdravím, pánové chci se zeptat na výsadkové jednotky operující na území Protektorátu, které byly vyslány ze SSSR. Existovaly vůbec nějaké? A doporučil by mi někdo připadnou literaturu o těchto jednotkách? Díky | |
|
|
Spíš probíhá názorná demonstrace principu, že přístup "horší už to být nemůže" nefunguje | |
|
|
zpravy.idnes.cz/hollan-se-omluvil-za-zplynov... Náměstek brněnského primátora Matěj Hollan o svém zahajovacím projevu na výstavě o vile Tugendhat: "Architektuře nerozumím, proto jsem zazpíval svoji obligátní písničku o dědovi, který měl se svou rodinou coby hrdina východní fronty dostat Tugendhatku k obývání, o tom, že v Brně bývalo dříve vícero národností, které jsme si dílem zplynovali, dílem vyhnali, a město tím trpí dodnes." O dva dny později: "Pokud bereme onu větu doslovně, je chybná. V koncentračních táborech, jak známo, směli být coby dozorci pouze lidé árijského původu. Za zkratkovitost svého výroku se tedy omlouvám - ani nejzarytější český antisemita nemohl být dozorcem v koncentráku" V Brně probíhá nějaká soutěž jak jeden nesmysl přebít ještě větším nesmyslem? |
|
|
|
Honza M. napsal(a) v č. 417: "Čili, použitelná (a používaná) soustava trestního postihu tu v roce 1941 už byla." Kárné pracovní tábory představovaly především formu policejního postihu proti lidem, kteří žili na okraji společnosti (žebráci, potulní cikáni, pasáci, hazardní hráči, notoričtí pijáci...). Je to vidět i z toho, že byly později přejmenovány na sběrné tábory, takže už i oficiálně začaly sloužit k tzv. preventivnímu potírání kriminality. Lze proto pochybovat, že se do kárného pracovního tábora dostal někdo jenom proto, že odmítal přikazovací výměr pracovního úřadu. Teprve v roce 1941 se začala budovat soustava trestů, která se speciálně týkala tzv. včleňování do práce, a jejímž završením pak bylo i to následné zřízení pracovně výchovných táborů. Čísla samozřejmě nejsou kompatibilní. Ty moje ukazují na již zmíněný "tok" pracovní síly skrze pracovní úřady. No a ty vaše asi nejspíš vyjadřují "zátěž" sociálního systému. Jinak číselné řady stejně jako dneska mají sezónní výkyvy. Ve vaší tabulce jde o typický nárůst v zimních měsících, u pracovních úřadů se pak počet nových pracovních sil musel zvyšovat po skončení maturit a závěrečných učňovských zkoušek. |
|
|
|
Green napsal(a) v č. 416: "Mohl byste prosím připojit citaci jednoho z těch hlášení?" Místo uložení hlášení: MZA, f.B-40 (ZÚ Brno), k.326, č.j. 1156/41. Díky za ta čísla, jenže s hlášeními o počtu nezaměstnaných nejsou kompatibilní. Snad jen, to druhé, že v dubnu 1941 bylo zaevidováno 1249 nových nezaměstnaných má nějakou srovnávací hodnotu. Pracovní knížky byly sice zavedeny teprve v červnu 1941 a výchovné pracovní tábory až v prosinci 1942, ale koncentrační tábory pro "osoby práce se štítící" (tj. kárné pracovní tábory) byly zavedeny již v březnu 1939 a jejich forma byla prakticky totožná, jenom se rozšířil okruh "provinění", za které do nich bylo možné lidi zavřít. Čili, použitelná (a používaná) soustava trestního postihu tu v roce 1941 už byla. To, že lesní práce měly deficit pracovních sil bylo asi způsobeno hlavně tím, že preferovány byly zbrojní výroba a výroba potravin (zemědělství), kam byly pracovní síly nasazovány přednostně. |
|
|
|
Honza M. napsal(a) v č. 409: "Mj. obsahuje údaje o počtu nezaměstnaných, které jsem si neprodleně převedl do grafu (viz). " Mohl byste prosím připojit citaci jednoho z těch hlášení? Ono by to samozřejmě chtělo znát metodiku, minimálně to, kdo ta čísla do hlášení poskytl (referát, pojišťovna...). Z dubna 1941 mám výkaz MSP o přikazování do práce, který sumarizuje data jednotlivých pracovních úřadů, a celkový stav v protektorátu vypadal následovně: požadavky na prac. síly poč. měsíce: 1208 přibylo pracovních sil: 1249 přikázáno prac. sil: 688 požadavky na prac. síly koncem měsíce: 1881 Jinak pracovní úřady oproti zprostředkovatelnám práce sloužily jako regulátor "toku" pracovní síly (převáděly ji tam, kde to bylo zapotřebí). Na jaře 1941 byl ještě celý systém v plenkách, protože ještě neexistovaly pracovní knížky, ani soustava trestnho postihu, která tvořila součást systému nucené práce. Fakticky to začalo plně fungovat až v létě 1942, kdy třeba kontrolou pracovních knížek při výdeji potravinnových lístků se podařilo natlačit do systému rozhodující část práceschopného obyvatelstva. Jinak požadavky na zemědělské dělníky se v roce 1941 pracovním úřadům dařilo podle souhrnných hlášení uspokojovat. Trvalý deficit však v této době představovaly lesní práce a pomocní dělníci. Což tak nějak odpovídá závěru, že "jako nezaměstnaní jsou zpravidla vykazovány osoby přestárlé, se sníženou pracovní schopností, nehodící se pro práci v Německu." |
- Home
- > Diskuzní forum
- > Československo, protektorát
- > Protektorát Čechy a Morava