Protektorát Čechy a Morava
|
|
|
|---|---|
|
Sami Američani se taky divili, čs. nabídku si vysvětlovali jen takhle: "Why are they doing it? Probably to increase their Dun and Bradstreet rating in order to promote trade with the US." (Dun&Bradstreet byla ratingová firma tehdy).
Prostě, že ČSSR chce zlepšit obchodní vztahy s USA a obecně se západem a mít i přístup k obchodním úvěrům v tvrdé měně. A k tomu potřebuje definitivně urovnat ty nedořešené nároky za znárodnění apod. Navíc někteří kongresmani tehdy navrhovali to zlato prodat a pohledávky uhradit z výnosu prodeje. ČSSR usilovala i o doložku nejvyšších výhod s USA.
Další faktor byla cena zlata, která dočasně razantně vzrostla - v polovině 70. let, kdy k dohodě nedošlo, byla kolem 150 USD/unce. Těch 18,4 tun čs. zlata tehdy mělo hodnotu asi 80-90 mil. USD. V letech 1980-81, kdy se vyjednávalo, se cena pohybovala kolem 450-650 USD/unce, takže to zlato mělo hodnotu 250-450 mil. USD. To najednou ČSSR dávalo větší smysl zaplatit USA nějakých 80-90 mil. USD. Když dorazilo do ČSSR byla cena zlata v roce 1982 cca 350-400 USD/unce, hodnota toho zlata byla cca 200-250 mil. USD.
Honza M. napsal(a) v č. 461: Měli tam doslovně okopírované části (i s některými tehdejšími chybami :) z www.fronta.cz/dotaz/financovani-cs-jednotek-... (od té doby se to změnilo), ale po upozornění tam tehdy (někdy před cca 10 lety) přidali odkaz www.historie.cnb.cz/cs/obecne/seznam_literat... "i když jeho článek špatně datuje" |
|
|
|
|
Mimochodem, článek na webu ČNB, který popisuje historii čs. zlata, jako jediný přímo citovaný zdroj uvádí egliho  i když jeho článek špatně datuje:
|
|
|
|
|
|
Dzine, Mám dotaz - jak může zlato, které leží v sejfu, pomoci ekonomice?
Chápal bych, kdyby Národní banka zlato prodala za koruny a tak posílila měnu (i když většina ekonomů, které znám, tvrdí, že oslabení měny usnadňuje vývoz a to pomáhá ekonomice průmyslových zemí jako ČR víc než silná měna). Chápal bych, kdyby ČSR za zlato nakoupila třeba moderní stroje, nebo najala špičkové odborníky, že to posílí ekonomiku. Ale zlato, které "jen leží v sejfu"? Jestli ČSR měla v době pádu komunismu cca 10 tun zlata a v době "velkého prodeje" ještě 70 tun zlata (30 tun převzala Národná banka Slovenska), tak se neutratilo/neinvestovalo ze zlata prakticky nic. Respektive chybí mi údaj, kolik zlata měla Národní banka před tím, než se vrátilo zlato z USA a kolik tudíž mohla dát v letech 1982-1992 teoreticky do oběhu. |
|
|
|
|
O tom se krátce zmiňuje i Vít Smetana v ANi válka ani mír, kde právě glosuje onu obrovskou výhodnost pro USA a současně to, že dodání zlata kolabující ekonomice ČSSR dost pomohlo. |
|
|
|
|
|
Honza M. napsal(a) v č. 450: K tomu doplnění: před půl rokem vyšel další díl edice FRUS (Foreign Relations of the United States) "1981–1988, Volume X, Eastern Europe". Je tam i část dokumentů k Československu."Zaujalo mne, že podle jeho vzpomínek bylo Československo jedinou komunistickou zemí, která tyto pohledávky zaplatila ve 100% výši (opakuje to tam několikrát)." Původní čs. nabídku finančního vyrovnání k navrácení zlata z roku 1974 USA odmítly, ale další čs. nabídka z 1981 byla skutečně mimořádně velkorysá. Potvrzuje to i interní memorandum pro prezidentova poradce pro otázky národní bezpečnosti z 19. června 1981. Čs. nabídka je označena za "doslova bezprecedentní" a "pravděpodobně bez paralely v historii finančních urovnání". Americké min. financí chtělo ještě zkusit z Čechů vymáčknout nějaké úroky, ale min. zahraničí doporučovalo "sebrat ty prachy a zmizet" :) |
|
|
|
|
|
Popravy probíhaly i 8.-10.6. a i v dalších dnech. To akorát v tom kalendáři není doplněno. |
|
|
|
|
Když tady člověk denně čte kalendář události, tak mě zaujalo:
Rok 1942 po atentátu popravy v Praze, Brně, atd. do 6.6., 7.-9.6. nic a najednou 10. přijde vyhlazení Lidic.
Máme pro to nějaké vysvětlení? |
|
|
|
|
|
egli napsal(a) v č. 454: Spíš stovky, možná až tisíce. - Jen v našem (tehdy okresním) městě mám doložené dva amatérské kameramany (a jejich filmy) k roku 1941 a další jeden neznámý kameraman je na fotografii z roku 1945.
"kamery pro soukromé použití asi měly tehdy desítky lidí."
A před Mnichovem bylo v českých zemích přes 150 okresních měst...
Nicméně mám dojem, že některé záběry jsou dobarvené digitálně - nechal jsem teď několikrát od AI obarvit staré fotky a i když je výsledek krásný, barvy kromě přírodních (tělo, stromy, tráva) AI většinou netrefí. A třeba ten Grieben Reiseführer (49.58) je ve skutečnosti modrý, nikoliv zelenkavý.
|
|
|
|
|
|
www.ceskatelevize.cz/porady/15478322260-my-o... Je celkem zajímavé, že kamery pro soukromé použití asi měly tehdy desítky lidí. Někdy i s barevným filmem. Dosud z barevných záběrů z protektorátu bylo známo třeba:
Pár zajímavých záběrů z prvního dílu 1938-39 (čas do konce): 46.59 - s říšskou vlajkou s hákovým křížem na Václaváku Sokolové co přijeli na slet 1938 z Rakouska ("Ostmarky") - www.fronta.cz/dotaz/rakousti-sokolove-na-vse... 46.46 - fašisté z Mladého Národního sjednocení 46.25 - pochod komunistického Svazu mladých na Lidových dnech mládeže 1938 45.07 - z fotek známá mapa spojenců ČSR vyvěšená na Dělnickém domě 44.37 - trefovací atrakce s Hitlerem a Mussolinim :) 44.23 - Gottwald se Zdeňkem Nejedlým 44.08 - různé české a německé levicové antifašistické organizace 43.47 - červený trojúhelnik - co je to organizaci? 43.29 - pozná někdo mluvčího? 42.52 - 4. dragounský pluk v Klatovech 42.17 - pochod SdP 41.51 - pozná ho někdo? 41.27 - čs. plukovník - pozná někdo? 39.53 - předávání hranic, čs. podplukovník - pozná někdo? 39.23 - odchod čs. armády 39.05 - další předávání hranice - pozná někdo čs. plukovníka? 38.45 - hlasovací lístek k anšlusu 38.18 - "hezká výzdoba" 37.52 - muži Freikorpsu pochodují (kde?) 38.37 - příjezd WH do KV? 34.50 - odlet Benešových 22.10.1938 32.54 - velmi kvalitní barevné záběry ze slovenské ľuďácké slavnosti 32.22 - Hlinkova mládež 30.25 - příjezd Němců do Brna 15.3.39 a jejich vítání brněnskými Němci 30.04 - Německý dům v Brně
29.43 - lidi přihlížejí nástupu německých studentů na Pražském hradě
28.32 - nástup WH na náměstí v Uherském Hradišti
24.49 - Národní souručenství
21.40 - Vyšehrad, druhý pohřeb ostatků K. H. Máchy 12.41 - pochod před Německým domem v Brně9.30 - příjezd protektora Neuratha na Novou radnici v Brně 2.00 - vztyčování sochy Wehrmanna v Brně na Moravském náměstí (tehdy Adolf-Hitler-Platz) 1.41 - Německý dům v Brně barevně 1.33 - Wehrmann v Brně barevně |
|
|
|
|
|
Nevím, jestli uvidím, tak poreferuj. |
|
|
|
|
|
Dnes ve 20 hodin na ČT2 první díl třídílného dokumentu "My, občané Protektorátu". Má jít o nezveřejněné soukromé rodinné záběry z běžného života v protektorátu, včetně barevných. Jsem na to celkem zvědav. www.ceskatelevize.cz/vse-o-ct/press/tiskove-... vltava.rozhlas.cz/tocili-lide-v-protektoratu... Přiložené soubory jsou přístupné po přihlášení
|
|
|
|
|
|
Zajímavé: www.idnes.cz/zpravy/domaci/odboj-gestapo-kul... |
|
|
|
|
|
Opět příspěvek ke kauze československého zlata (www.fronta.cz/ceskoslovenske-zlato-za-valky),
tentokrát vzpomíná Ronald Neitzke, ředitel oddělení pro Československo a Albánii na Ministerstvu zahraničí USA, vzpomíná na komplikované vyjednávání v letech 1981-1983 o vrácení čs. zlata výměnou za splacení pohledávek amerických za majetek znárodněný komunistickou vládou po únoru 1948. Zaujalo mne, že podle jeho vzpomínek bylo Československo jedinou komunistickou zemí, která tyto pohledávky zaplatila ve 100% výši (opakuje to tam několikrát). I tak se prý dohoda Československu vyplatila, protože kolem roku 1980 cena zlata vyskočila na trojnásobek ceny v předchozích letech.
viz: Resolving the Czechoslovak Gold Dispute (ADST, 2016)
Zajímavý je také podobný článek o navrácení Svatoštěpánské koruny Maďarsku v roce 1978.
Pozoruhodné mj. je, že se v úvodu píše, že maďarské korunovační klenoty předala do USA "Maďarská korunní stráž" (Hungarian Crown Guard), zatímco dále v textu pamětník vzpomíná, že to byli maďarské fašistické oddíly 
|
|
|
|
|
|
Vznikla nějaká studie ohledně počtu obětí příslušníků okupační moci? Myšleno v souboji s odbojem, paravýsadky atp., ne s regulérní armádou.
Děkuji |
|
|
|
|
|
Protektorátní plány přestavby Prahy: zpravy.aktualne.cz/domaci/vzorove-germanske-... |
|
|
|
|
|
Jako ti, kdo se zajímáme o WW2 to tak asi chápeme všichni, ale je fakt, že většinová společnost, která to má spojeno spíše s obrazy z filmů, kde odbojář opravdu mlčí a neříká nic, to asi chápe spíše takto. |
|
|
|
|
|
Twiggy napsal(a) v č. 445: Taky bych to tak chápal."Já jsem tedy považoval celou dobu výrazy typu "mlčel", "nic neřekl", tak že neřekl nic podstatného. Nepředpokládal jsem, že tam víc jak rok neřekl ani slůvko." cnn.iprima.cz/unikatni-objev-dopisy-cechu-ps... cnn.iprima.cz/ucty-za-steti-gilotinou-rodiny... Pokud bude souhrnně zpracováno téma Čechů popravených v Německu, tak to je určitě záslužné. Zvláštní, že ani po 76 letech tohle není zpracováno, přitom jsou to tisíce popravených - v Berlíně Plötzensee 677 Čechů, v Dráždanech 846, v Breslau min. 668, ve Vídni min. 150, v Mnichově asi desítky? atd. |
|
|
|
|
|
cnn.iprima.cz/josef-masin-na-gestapu-promluv...
Co si o tomto unikátním nálezu myslíte?
Já jsem tedy považoval celou dobu výrazy typu "mlčel", "nic neřekl", tak že neřekl nic podstatného. Nepředpokládal jsem, že tam víc jak rok neřekl ani slůvko. |
|
|
|
|
|
Hezký seriál rozhlasu o protektorátu: plus.rozhlas.cz/100-pribehu-z-protektoratu-8... |
|
|
|
|
|
Spor o obvinění z udavačství v Lidicích:
www.novinky.cz/domaci/clanek/lidicke-deti-si... www.lidovky.cz/domov/lidicke-deti-kritizuji-...
Reportáž pořadu Reportéři ČT z června o údajném udání židovské ženy jednou z lidických žen: www.ceskatelevize.cz/porady/1142743803-repor...Na základě poválečného hlášení četníka o tomto udání píše historik V. Kyncl (vystupuje i v reportáži) ve své knize Lidice - Zrození symbolu z 2016 a označuje to za "vrchol udavačství ve své nejodpornější podobě". S Kynclovým tvrzením naopak ostře nesouhlasí historik V. Šustek, viz studie "Nepravdivé obvinění z udavačství lidické ženy Alžběty Doležalové": manipulatori.cz/wp-content/uploads/2019/07/d... |
- Home
- > Diskuzní forum
- > Československo, protektorát
- > Protektorát Čechy a Morava