Protektorát Čechy a Morava
|
|
|
|---|---|
|
Twiggy napsal v č. 347: Seznam států, které počátkem r. 1940 měly konzuláty v Praze: Argentina, Belgie, Bolívie, Brazílie, Bulharsko, Dánsko, Finsko, Guatemala, Holandsko, Honduras, Chile, Itálie, Japonsko, Jugoslávie, Maďarsko, Norsko, Paraguay, Peru, Portugalsko, Rumunsko, Řecko, Slovensko, SSSR, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Turecko, USA a Venezuela. "Rád bych se zeptal. V jakých zemích jsme my měli, a které země měly u nás velvyslanectví za Protektorátu? " |
|
|
|
|
|
Twiggy napsal v č. 347: Protektorát žádná zahraniční zastoupení neměl, protože neměl žádnou zahraniční politiku, tu převzala Německá říše. Výjimkou byl zvláštní post vyslance v Berlíně (Chvalkovský), který ale neměl diplomatický charakter. Původní česko-slovenská vyslanectví se pak zčásti přidala k vznikajícímu odboji, zánik Čs. republiky neuznala a prohlásila se za pokračovatele Čs. republiky (Paříž, Londýn, Moskva atd.), zčásti byla vyslanci předána do správy Němcům nebo uzavřena (někde až později po tlaku hostitelské strany, třeba v Moskvě v prosinci 1939, kdy tam vzniklo slovenské vyslanectví)."Rád bych se zeptal. V jakých zemích jsme my měli, a které země měly u nás velvyslanectví za Protektorátu? " Co se týká cizích zastoupení v Praze - nejdřív bych upřesnil, že nešlo o velvyslanectví (Embassy, Botschaft), ale o vyslanectví (Legation, Gesandtschaft). Velvyslanectví byla v době před druhou světovou válkou jen mezi velmocemi. Zahraniční vyslanectví v Praze se po vzniku protektorátu změnila na konzuláty (vyslanectví a velvyslanectví jsou pouze v suverénních státech, konzuláty pouze zastupují zájmy dané země na daném území i nesuverénním). Musela s tím ale souhlasit vláda Německé říše. V Praze tak dál fungoval britský a francouzský konzulát do vzniku války, americký do konce 1940, sovětský do června 1941 (měl značné styky s komunistickým odbojem), atd. Mimochodem na americkém konzulátu tehdy působil později známý americký diplomat George Kennan, který pak svoje tehdejší velmi zajímavé zprávy z Prahy publikoval knižně (From Prague after Munich 1938-1940) |
|
|
|
|
Rád bych se zeptal. V jakých zemích jsme my měli, a které země měly u nás velvyslanectví za Protektorátu? Díky  |
|
|
|
|
Starosta Panenských Břežan dneska v rádiu říkal, že Heydrich junior nabídl pomoc víceméně administrativní, s tím, že se může pokusit zprostředkovat dotace z Bruselu a od sponzorů. Současným záměrem je rozhodně to, aby v zámku byl umístěn památník odboje. |
|
|
|
|
Honza M. napsal v č. 344: Tak, přesně to jsem měl na mysli v 341. "Aby pan Heydrich jr. pak třeba nechtěl v restituci pozemky, které jeho matinka dostala jako odškodné za smrt manžela..." |
|
|
|
|
"Já jsem měl tu možnost jednat s Heiderem Heydrichem proto, aby se zámek uvedl do původního stavu..."
Doufám, že se tím nemyslí stav k roku 1942 ...Aby pan Heydrich jr. pak třeba nechtěl v restituci pozemky, které jeho matinka dostala jako odškodné za smrt manžela... |
|
|
|
|
|
Sice toho mladšího Heydricha neznám, ale nemyslím si, že tou investicí by chtěl ukázat že není jako jeho otec a dát tak najevo svůj postoj k českému národu. Jak napsal někdo v té diskuzi pod článkem: Ať postaví památníky všem (alespoň českým) obětem svého otce. |
|
|
|
|
Hans_7120 napsal v č. 341: Třeba památník pro tatínka, to bych už opravdu zvracel. "Jen aby pan Heydrich junior nechtěl za tu investici do zámku ještě něco víc." |
|
|
|
|
|
Jen aby pan Heydrich junior nechtěl za tu investici do zámku ještě něco víc. |
|
|
|
|
www.novinky.cz/domaci/228702-heydrichuv-syn-... |
|
|
|
|
Jak jsem zde již avisoval na jiném místě, tradičně se dnes uskutečnila v Mladé Bolelsavi vzpomínková akce na 15. březen, okupaci a odbojáře na Mladoboleslavsku. Akci pořádala naše jednota ČsOL. První informace je na webu města: www.mb-net.cz/?page=cz,13675.u-kasaren-se-ko... |
|
|
|
|
|
Twiggy napsal v č. 335: Nemohu zobecňovat na všechny gestapáky, ale uvedu konkrétní příklad ze zlínské úřadovny: při čtení výslechových protokolů se zaměstnanci zlínského gestapa mne kdysi zaujalo, že z cca 15 úředníků gestapa, kteří se ve Zlíně během okupace vyskytli (přesněji: o kterých se v protokole mluvilo s uvedením osobních dat), se jich asi 8 (těsná většina) narodilo na území ČSR. Tzn. byli to sudetští Němci a určitou znalost češtiny u nich lze předpokládat, i když u většiny asi nebyla perfektní."Jak moc si myslíte, že se to blíží skutečnosti?" Docela to i dává smysl, aby do úřadoven tajné policie byli přednostně přidělováni zaměstnanci se znalostí jazyka místního většinového obyvatelstva. |
|
|
|
|
|
Je to fakt ve spoustě filmů. Např: Atentát: při výslechu Čurdy a Aťi vyšetřovatel řve: Kde jsou, kde jsou? Seriál Tři králové: Fleisher nad pomláceným Mašínem: Jste preci Mašin? Kte je Morafek? To vždy v určité míře špatnou češtinou. |
|
|
|
|
|
Twiggy napsal v č. 335: Zkus uvést nějakou konkrétní situaci v konkrétním filmu, ať můžem posoudit na příkladu. "Snad v každém českém filmu daného tématu vidíme gestapáky a jiné příslušníky okupační moci, jak mluví méně či více lámanou češtinou. Jak moc si myslíte, že se to blíží skutečnosti? " |
|
|
|
|
|
Zdravím, jsem tu zase s jedním méně obvyklým dotazem. Snad v každém českém filmu daného tématu vidíme gestapáky a jiné příslušníky okupační moci, jak mluví méně či více lámanou češtinou. Jak moc si myslíte, že se to blíží skutečnosti? Díky |
|
|
|
|
|
www.fronta.cz/dotaz/uzavreni-vysokych-skol Takový dotaz ke studiu technických oborů v Říši...není právě z tohoto období v našich končinách titul "Diplomovaný technik"? |
|
|
|
|
|
Poslední prohlášení generála Eliáše. www.rozhlas.cz/leonardo/historie/_zprava/791343 |
|
|
|
|
|
Pokud by snad někdo hledal článek ve "sborníku Universitas ", jsou to Acta Universitatis Palackianae Olomucensis (jinak AUPO) |
|
|
|
|
|
olomouc.idnes.cz/zachranil-zidovky-pred-gest... |
|
|
|
| O rodině Bořků-Dohalských a jejich osudech v protinacistickém odboji publikoval několik článků také Zdeněk Hazdra, výběr z jeho bibliografie najdete zde:historie.upol.cz/profil.php?id=80 | |
- Home
- > Diskuzní forum
- > Československo, protektorát
- > Protektorát Čechy a Morava