Protektorát Čechy a Morava
|
|
|
|---|---|
|
Twiggy napsal v č. 354: vyhlášení války U.S.A. ze strany Slovenska bylo stejně spíše propagandistické, U.S.A. na to nikdy nereagovalo, "Vznikla tedy poměrně zajímavá situace, že USA vyhlásil válku stát, který pro ně vlastně neexistoval?" |
|
|
|
|
egli napsal v č. 353: Vznikla tedy poměrně zajímavá situace, že USA vyhlásil válku stát, který pro ně vlastně neexistoval?"Naopak nikdy nezískalo de iure ani de facto uznání od USA."  |
|
|
|
|
Twiggy napsal v č. 350: Slovenský stát postupně uznalo asi 25 států de iure (s nimi si povětšinou vyměnili vyslance) a několik dalších de facto (Británie, Francie - konzuláty do zahájení války). Uznání de iure bylo samozřejmě od Německa, Itálie a dalších států spřátelených s Osou. Jako první v Bratislavě otevřelo vyslanectví Polsko, dále to byly např. Maďarsko, Rumunsko, Jugoslávie (po její porážce Chorvatsko), Vatikán, Španělsko, Švýcarsko, Bulharsko, Litva, Belgie, Švédsko; z mimoevropských Japonsko, Kostarika, Ekvádor atd."A kdybych tu otázku rozšířil na stav ve Slovenském štátě? " Z velmocí bylo pro Slovensko velmi cenné uznání od SSSR na podzim 1939, výměna vyslanců v prosinci 1939. Naopak nikdy nezískalo de iure ani de facto uznání od USA. |
|
|
|
|
To záleží na tom, kdy byli zatčeni. Po říjnu 1945 to s největší pravděpodobností nařídil zemský velitel bezpečnosti (v krajním případě veřejný žalobce), předtím to mohl být šéf bezpečnosti i na okresní nebo místní úrovni, případně někdo z vojenské policie nebo rozvědky (OBZ). Edit: Vzhledem k tomu, že minimálně dva ze jmenovaných byli zatčeni už v květnu 1945, tak pokud je zatýkali vojáci, nařídil to některý důstojník OBZ. Pokud je zatla policie nebo nějaká revoluční jednotka, nařídil to nejspíš nějaký člen národního výboru zodpovědný za bezpečnost nebo velitel revoluční jednotky. Není ale ani tak důležité, kdo nařídil jejich zatčení (zatknout bylo možné v době revoluční v podstatě kohokoliv), ale kdo rozhodl, že zůstanou ve vazbě i po 25. prosinci 1945, kdy podle dekretu č. 137/1945 Sb. o zajištění osob, které byly považovány za státně nespolehlivé v době revoluční, musel nejpozději rozhodnout soudní orgán, zda obviněný bude postaven před soud, jinak musel být propuštěn. |
|
|
|
|
Rád bych se zeptal na čí příkaz byl po válce zatčen Syrový, Beran a Stříbrný? Díky za odpověď. |
|
|
|
|
|
Díky za odpovědi. A kdybych tu otázku rozšířil na stav ve Slovenském štátě? Díky  |
|
|
|
|
Twiggy napsal v č. 347: Seznam států, které počátkem r. 1940 měly konzuláty v Praze: Argentina, Belgie, Bolívie, Brazílie, Bulharsko, Dánsko, Finsko, Guatemala, Holandsko, Honduras, Chile, Itálie, Japonsko, Jugoslávie, Maďarsko, Norsko, Paraguay, Peru, Portugalsko, Rumunsko, Řecko, Slovensko, SSSR, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Turecko, USA a Venezuela. "Rád bych se zeptal. V jakých zemích jsme my měli, a které země měly u nás velvyslanectví za Protektorátu? " |
|
|
|
|
|
|
Twiggy napsal v č. 347: Protektorát žádná zahraniční zastoupení neměl, protože neměl žádnou zahraniční politiku, tu převzala Německá říše. Výjimkou byl zvláštní post vyslance v Berlíně (Chvalkovský), který ale neměl diplomatický charakter. Původní česko-slovenská vyslanectví se pak zčásti přidala k vznikajícímu odboji, zánik Čs. republiky neuznala a prohlásila se za pokračovatele Čs. republiky (Paříž, Londýn, Moskva atd.), zčásti byla vyslanci předána do správy Němcům nebo uzavřena (někde až později po tlaku hostitelské strany, třeba v Moskvě v prosinci 1939, kdy tam vzniklo slovenské vyslanectví)."Rád bych se zeptal. V jakých zemích jsme my měli, a které země měly u nás velvyslanectví za Protektorátu? " Co se týká cizích zastoupení v Praze - nejdřív bych upřesnil, že nešlo o velvyslanectví (Embassy, Botschaft), ale o vyslanectví (Legation, Gesandtschaft). Velvyslanectví byla v době před druhou světovou válkou jen mezi velmocemi. Zahraniční vyslanectví v Praze se po vzniku protektorátu změnila na konzuláty (vyslanectví a velvyslanectví jsou pouze v suverénních státech, konzuláty pouze zastupují zájmy dané země na daném území i nesuverénním). Musela s tím ale souhlasit vláda Německé říše. V Praze tak dál fungoval britský a francouzský konzulát do vzniku války, americký do konce 1940, sovětský do června 1941 (měl značné styky s komunistickým odbojem), atd. Mimochodem na americkém konzulátu tehdy působil později známý americký diplomat George Kennan, který pak svoje tehdejší velmi zajímavé zprávy z Prahy publikoval knižně (From Prague after Munich 1938-1940) |
|
|
|
|
|
Rád bych se zeptal. V jakých zemích jsme my měli, a které země měly u nás velvyslanectví za Protektorátu? Díky |
|
|
|
|
Starosta Panenských Břežan dneska v rádiu říkal, že Heydrich junior nabídl pomoc víceméně administrativní, s tím, že se může pokusit zprostředkovat dotace z Bruselu a od sponzorů. Současným záměrem je rozhodně to, aby v zámku byl umístěn památník odboje. |
|
|
|
|
Honza M. napsal v č. 344: Tak, přesně to jsem měl na mysli v 341. "Aby pan Heydrich jr. pak třeba nechtěl v restituci pozemky, které jeho matinka dostala jako odškodné za smrt manžela..." |
|
|
|
|
|
"Já jsem měl tu možnost jednat s Heiderem Heydrichem proto, aby se zámek uvedl do původního stavu..."
Doufám, že se tím nemyslí stav k roku 1942 ...Aby pan Heydrich jr. pak třeba nechtěl v restituci pozemky, které jeho matinka dostala jako odškodné za smrt manžela... |
|
|
|
|
|
Sice toho mladšího Heydricha neznám, ale nemyslím si, že tou investicí by chtěl ukázat že není jako jeho otec a dát tak najevo svůj postoj k českému národu. Jak napsal někdo v té diskuzi pod článkem: Ať postaví památníky všem (alespoň českým) obětem svého otce. |
|
|
|
|
Hans_7120 napsal v č. 341: Třeba památník pro tatínka, to bych už opravdu zvracel. "Jen aby pan Heydrich junior nechtěl za tu investici do zámku ještě něco víc." |
|
|
|
|
|
Jen aby pan Heydrich junior nechtěl za tu investici do zámku ještě něco víc. |
|
|
|
|
www.novinky.cz/domaci/228702-heydrichuv-syn-... |
|
|
|
|
|
Jak jsem zde již avisoval na jiném místě, tradičně se dnes uskutečnila v Mladé Bolelsavi vzpomínková akce na 15. březen, okupaci a odbojáře na Mladoboleslavsku. Akci pořádala naše jednota ČsOL. První informace je na webu města: www.mb-net.cz/?page=cz,13675.u-kasaren-se-ko... |
|
|
|
|
|
Twiggy napsal v č. 335: Nemohu zobecňovat na všechny gestapáky, ale uvedu konkrétní příklad ze zlínské úřadovny: při čtení výslechových protokolů se zaměstnanci zlínského gestapa mne kdysi zaujalo, že z cca 15 úředníků gestapa, kteří se ve Zlíně během okupace vyskytli (přesněji: o kterých se v protokole mluvilo s uvedením osobních dat), se jich asi 8 (těsná většina) narodilo na území ČSR. Tzn. byli to sudetští Němci a určitou znalost češtiny u nich lze předpokládat, i když u většiny asi nebyla perfektní."Jak moc si myslíte, že se to blíží skutečnosti?" Docela to i dává smysl, aby do úřadoven tajné policie byli přednostně přidělováni zaměstnanci se znalostí jazyka místního většinového obyvatelstva. |
|
|
|
|
|
Je to fakt ve spoustě filmů. Např: Atentát: při výslechu Čurdy a Aťi vyšetřovatel řve: Kde jsou, kde jsou? Seriál Tři králové: Fleisher nad pomláceným Mašínem: Jste preci Mašin? Kte je Morafek? To vždy v určité míře špatnou češtinou. |
|
|
|
|
|
Twiggy napsal v č. 335: Zkus uvést nějakou konkrétní situaci v konkrétním filmu, ať můžem posoudit na příkladu. "Snad v každém českém filmu daného tématu vidíme gestapáky a jiné příslušníky okupační moci, jak mluví méně či více lámanou češtinou. Jak moc si myslíte, že se to blíží skutečnosti? " |
- Home
- > Diskuzní forum
- > Československo, protektorát
- > Protektorát Čechy a Morava