Sturmtiger: Tank?
|
|
|
|---|---|
|
pbradler napsal(a) v č. 416: Presne tak. Nazýva sa to "streľba na odraz". "Účinok bol taký, že granát letiaci po plochej balistickej krivke sa odrazil od zeme do výšky a tam explodoval." |
|
|
|
|
|
pbradler napsal(a) v č. 418: jo ano vidim ze som to nikde neuviedol... hlboke ospravedlnenie, samotny "barometer" by tam bol naozaj na nic "Ak ten zapalovač mal v sebe súčastne časovanie aj barometer, potom O.K." |
|
|
|
|
Nemetko (417): Ak ten zapalovač mal v sebe súčastne časovanie aj barometer, potom O.K. |
|
|
|
|
|
pbradler napsal(a) v č. 416: nezmysel uplny nie, ale nepouzivane vdaka casovanym rozbuskam "sú samozrejme pre paľbu na pozemné ciele nezmysel " |
|
|
|
|
|
Jaro (414), Nemetko: Barometrické zapalovače sú samozrejme pre paľbu na pozemné ciele nezmysel (tie sa používali pre PL priehradnú paľbu) ale časové zapalovače pre nepriamu paľbu po vyššej balistickej krivke mali zmysel. (keďže tam presnosť nastavenia okamžiku výbuchu nemusí byť natoľko presná) Pre priamu streľbu na krátku vzdialenosť sú ale požiadavky vyššie (požiadavku na presnosť aj voči pohybujúcim sa cielom sa podarila splniť až súčastným PL prostriedkom s programovateľným časovaním pri prelete hlavňou (AHEAD, 3P)), a tam pokiaľ viem delostrelectvo používalo obyčajné HE granáty s oneskorovačom. Účinok bol taký, že granát letiaci po plochej balistickej krivke sa odrazil od zeme do výšky a tam explodoval. |
|
|
|
|
|
fuha, mas namer kanonu 45° strela stupa nahor a meni sa tlak, strela sa na vrchole krivky zrovna, a pada zase dole a tlak sa opat meni (alebo ubieha cas) no a ked sa tlak zmeni na pozadovany pri "pade" strely, rozbuska sa inicjuje a granat sa roztrhne... Ty predpokladas, asi priamu strelbu, ako z PT kanona, ale ta ma plochu balisticku krivku, tu si predstav pekny oblucik, ako ked vo futbale prelobujes brankara (vrsovicky dloubak sa tomu tusim hovori  ) No a samotne mierenie, neviem ci si o tom niekedy pocul, ale pri neriamej strelbe su mieridla zamierene na nejaky vyrazny bod v okoli, ako komin, antena, samostatny strom na kopci a podobne, pricom je presne dohodnuty bod, na ktory mieris, a na mieridlach potom nastavis hodnoty, ktore ti vypocitaju poctary na zaklade udajov prieskumnikov a s takto nastavenymi hodnotami zamieris na ten strom (komin, antenu) a vystrelis, kludne cumis za seba a strielas pred seba... |
|
|
|
|
nemetko napsal(a) v č. 410: Teraz uz tomu vobec nerozumiem, na zaklade akeho tlaku sa ten zapalovac inicioval? A uz vobec si neviem predstavit, ze ked mierim na nejaky objekt (pozemny), tak sa strela odrazu ocitne nad nim v nejakej vyske. Leda ze by balisticka krivka bola otocena opacne. Skus podrobnejsie vysvetlovat. "mierilo sa na techniku, ale rozbuska iniciovala vybuch podla tlaku ci casu, a nemala normalny narazovy zapalovac, teda mohla kludne aj dopadnut a nevybuchnut, ale cielom bolo nastavit casovanie tak, aby sa vybuch inicioval nad nepriatelskym vojskom v urcitej idealnej vyske." |
|
|
|
|
|
|
Inak napadlo ma jedno prirovnanie ST: Pridrzujes komara prstom za nohu a snazis sa ho trafit kilovym kladivom, co myslis, aku mas sancu ze zasiahnes iba toho komara? |
|
|
|
|
|
michal napsal(a) v č. 403: celkovo srapnel je menej ucinny aj z dovodu toho, ze v mestskej zastavbe sa nemoze ucinne rozptylit a vacsina ho potom ostava hlavne v omietke a nie vo vojakoch... Mesto je proste dost obmedzeny priestor... "Navíc šrapnel je ve městě méně účinný kvůli suti,za kterou se krije ta živá masa." |
|
|
|
|
|
a inak dik za 409 toto je skoro presne to co som chcel napisat |
|
|
|
|
|
No nerozumies tomu uplne presne, mierilo sa na techniku, ale rozbuska iniciovala vybuch podla tlaku ci casu, a nemala normalny narazovy zapalovac, teda mohla kludne aj dopadnut a nevybuchnut, ale cielom bolo nastavit casovanie tak, aby sa vybuch inicioval nad nepriatelskym vojskom v urcitej idealnej vyske. na toto vsetko existuju tabulky a my sme ich v kasarnach mali, ale pre kazdy typ municie asi 600-700 strankova kniha |
|
|
|
|
Marek napsal(a) v č. 406: Termodynamicke vypocty su velmi zlozite, ale v jednoduchosti sa da povedat, ze rychlost rakety je dana okrem ineho teplotou vytokovych plynov a ich rychlostou. No a prave tieto prametre su priamo umerne teplote TPH. Dalej zohrava urcitu ulohu ucinnost raketoveho motora, kde jednym z nepriaznivych faktorov je ochladzovanie plasta rakety prostredim, v ktorom sa nachadzda. A nakoniec urcitu ulohu zohrava aj zmena odporu vzduchu, kde odpor je priamo umerny hustote vzduchu a ta zasa zavisi od teploty. Suma sumarum, cim nizsia teplota, tym nizsi dostrel. "Pokus se sehnat a napsat tu "poučku" o závislosti té vzdálenosti na teplotě. Buď sem nebo třeba i na mail. To je jedno. Dík." |
|
|
|
|
|
nemetko napsal(a) v č. 405: Toto je pre mna novinka. Zatial som sa u triestivotrhavych striel stretol len z narazovymi, pripadne zotrvacnostnymi zapalovacmi, ktore sa daju nastavovat na okamzity (triestive) a oneskoreny (trhave) ucinok. Casavacie zapalovace nasli mohutnejsie uplatnenie v protilietadlovej municii. Ak tvojmu prispevku dobre rozumiem, tak sa na zapalovaci nastavila vzdialenost strelby a nemierilo sa na techniku, ale nad nu? Hm, hm? Ak mas o tom nejake seriozne informacie, rad by som sa znich poucilm. "ta munice 120-150mm ma totiz rozbusku pracujucu na zaklade tlaku ci casu a teda moze vybuchovat skor, viac nad, a pokial aj dopada na zem, crli crepiny znova hore a do stran, neprenika pred samotnym vybuchom do zeme..." |
|
|
|
|
|
|
Ano a preto maju delostrelecke jednotky v kazdom druzstve maniky, ktory sa nazyva casovac... hadaj co robi... spravne casuje rozbusky granatov |
|
|
|
|
nemetko : ....ta munice 120-150mm ma totiz rozbusku pracujucu na zaklade tlaku ci casu a teda moze vybuchovat skor, viac nad .... Tak to potom ano. Ale to asi vyžaduje dobrý odhad načasování vzhledem ke vzdálenosti palby. Při pohybu takových vozidel k linii nepřítele to asi může být i dost problém. Ale jelikož mě tyhle informace chybí, tak se rád dám poučit. Pokus se sehnat a napsat tu "poučku" o závislosti té vzdálenosti na teplotě. Buď sem nebo třeba i na mail. To je jedno. Dík. |
|
|
|
|
|
Marek napsal(a) v č. 402: ta munice 120-150mm ma totiz rozbusku pracujucu na zaklade tlaku ci casu a teda moze vybuchovat skor, viac nad, a pokial aj dopada na zem, crli crepiny znova hore a do stran, neprenika pred samotnym vybuchom do zeme... "Teď tomu moc nerozumím. To ta zde preferovaná munice ráže 120-150 mm má snad nějaký o tolik lepší účinek "shora" ? Vždyť by dopadala úplně stejně jako ona střela ze Sturmtigeru." |
|
|
|
| Vim ze je to uplne mimo misu ale: Kolik padlo spojencu pri vylodovani na Omaha beach? | |
|
|
|
|
Nemetko: 397:Naprosto souhlasim ST do pole nepatří a s Blitzem se neschoduje,to už sem říkal,ale né vždy se podáří nepřátelskou linii prorazit a vojska v okolí města zdecimovat.Obzvlášť v tak hnusný p....y jako je rusko v zimně.A pak se musíš zakopat,nejlépe u dobře bránitelného bodu,jako je třeba město a tam je ti Blitz na nic. 398:To je pravda,proto tvrdim,že do pole je ST na .....,ale ve městě je to úplně naopak->čim víc trhavyny,tim víc lítá suť a ta tu živou masu buť rozmačká nebo pohřbí.Šrapnelová střela je v porovnání s domem zasaženym ST kafíčko.Navíc šrapnel je ve městě méně účinný kvůli suti,za kterou se krije ta živá masa. |
|
|
|
|
|
nemetko : Teď tomu moc nerozumím. To ta zde preferovaná munice ráže 120-150 mm má snad nějaký o tolik lepší účinek "shora" ? Vždyť by dopadala úplně stejně jako ona střela ze Sturmtigeru. |
|
|
|
|
|
Marek napsal(a) v č. 400: On srapnel a crepina ucinkuju aj proti inej zivej sile a tam sa rata prakticky vsetko co ovladaju ludia a nie su pri tom chraneny pancierom a k tomu este ZHORA, teda mozes zaradit aj halftracky a stihace v US podani "Ona pěchota v zákopech není jediná složka obranné linie" |
- Home
- > Diskuzní forum
- > Obrněná technika
- > Sturmtiger: Tank?