Sturmtiger: Tank?
|
|
|
|---|---|
|
pbradler : Když to budeme brát takto, tak můžeme začít polemizovat o tom kolik takových 150 mm granátů bude např z Sturmpanzeru IV potřeba aby vyrovnaly dopad několika střel z několika Sturmtigerů. I když by každý z nich měl možnost vystřelit ( z časových důvodů ) pouze jednou, stále to bude mít velký destruktivní i psychologický účinek. Po pravdě řečeno si myslím, že ten psychologický bude mít možná o něco větší roli. |
|
|
|
|
Marek (354): Rozhodne nepodceňujem jej účinnosť pri búraní budov a prekážok, ale nehovor mi že má v otvorenom teréne vačšiu účinnosť ako 500 kg bomba. A tá má plošne určite menšiu účinnosť ako 10 granátov 150mm, ktoré majú pod 50 kg. Jednoducho na plošný účinok (a taký potrebuješ na zakopanú pechotu) je najvhodnejší väčší počet menších granátov ako jeden veľký. |
|
|
|
|
|
nemetko : No kdo hledá ten najde, ale těch pramenů a údajů moc není. A řídit se jen podle nějakého zásahu tří Shermanů .....  |
|
|
|
|
Ty kokfo... prave som zistil ze som sklerotik, zakladna poucka o zavislosti vzdialenosti strelby od teploty... kde si poucka? Neviem ale hned ako to ten trpajzlik v mojom mozgu najde, alebo to najdem v nejakej "mudrej" knihe co mam z vojny napisem, OK? ale ta odchylka... jajaj - kto hlada najde |
|
|
|
|
|
pbradler : No jestli to nebude tím, že Ty ten účinek střely nedoceňuješ  .Údajů není mnoho. Vycházím z literatury a samozřejmě také z toho co již bylo popsáno zde v tomto tématu. |
|
|
|
|
|
Četl jsem o tom. Můžete mi někdo vysvětlit proč při výrazném poklesu teploty o tolik klesal dostřel z této zbraně ? Čím je to ovlivněno ? Ať nemeleme na prázdno - dají se někde sehnat údaje o oné odchylce od místa dopadu se vzrůstající zvdáleností ? |
|
|
|
|
|
Marek napsal(a) v č. 348: "Podstatně větší než exploze ze 105 nebo 150 mm" Porovnávaj to s niekoľkými granátmi 105 alebo 150 nie s jedným.
Marek napsal(a) v č. 348: "Kde se proboha ukryje nepřítel ( na jehož pozice ta střela má dopadnout ), který tu linii hájí ?" Mám pocit že účinok tej strely trochu preceňuješ. Proti pechote je omnoho lepšie použiť viac granátov menšieho kalibru ako jeden veľkého. Prečo bola asi vyvinutá kazetová munícia. |
|
|
|
|
|
Marek napsal(a) v č. 350: Pretoze jeho max dostrel sa pohyboval okolo 4,5 az 5,5 km hodne zaviselo od teploty... a ked strielas niekde k hranici max dostrelu, strela uz je znacne nepresna, a dvojnasob pokial nie je stabilizovana pocas celeho letu... "střelba na 3 km pro Sturmtiger problém." |
|
|
|
|
|
DuGalle : S první částí toho příspěvku se souhlsit dá, ale asi jsem příliš nepochopil tu další část, protože nevím proč by měla být střelba na 3 km pro Sturmtiger problém. Stejně tak už jsem psal, že vzhledem k účinku střely není potřeba zaměřovat absolutně přesně. |
|
|
|
|
O vhodnosti této zbraně nám řekla své historie - nikdo už nikdy nepostavil nic podobného. Tyhle supertěžké zbraně se pokaždé ukázaly jako vysoce neefektivní, jejich úkoly bohatě převzalo letectvo. Jediný kdo po válce experimentoval se supertěžkymi děly byli Rusové a jejich pásová monstra ráže 240mm apod... Sturmtiger byl v situaci v jaké bylo Německo v roce 1945 naprostým nesmyslem, pominu-li jeho obrovskou nespolehlivost tak byl příliš jednoduchým cílem pro spojenecké letectvo. V obrácené situaci, za vlastní vzdušné nadvlády, by se zase jednalo o zbytečnost, plně nahraditelnou bombardéry... Střelba ze Sturmtigeru na 3km? Velice zajímavé, už jenom k délce hlavně a konstrukci "granátu". Podívej se z okna na vzdálenost 3km a představ si, jak na tuhle vzdálenost zaměřuješ takový minomet s extrémně krátkou hlavní. O jakékoliv palbě mířené na určitý blok domů tak při této vzdálenosti vůbec nemůže být řeč. Tahle zbraň byla použitelná buď v otevřeném terénu nebo ve městě na způsob hmoždíře. Opět tu máme minimální přesnost, navíc umocněnou cenou munice, její zásobou a dobou nabíjení... |
|
|
|
|
|
nemetko : Dovolil bych si poznamenat, že na tom základu se v podstatě shodneme. Bohužel si ale pořád budu stát za tím, že to "kladivo" se Sturmtigeru by mezi těma "komárama" způsobilo pěkný vítr. Podstatně větší než exploze ze 105 nebo 150 mm. Vzhledem k účinnosti není potřeba zasahovat s příliš velkou přesností a výsledný efekt to nikterak nesníží. pbradler : Jak to může být nebezpečné pro vlastní jednotky, když povedou palbu na dejme tomu ty 2 - 3000 metrů. Vlastní jednotky se můžou krýt v technice ( tank, hakl ) nebo za ní. Kde se proboha ukryje nepřítel ( na jehož pozice ta střela má dopadnout ), který tu linii hájí ? |
|
|
|
|
|
A navyše nebezpečné pre vlastné jednotky. |
|
|
|
|
|
Taketo pouzitie sa javi ako naozaj najefektivnejsie, ale zase skusenosti z fronty vravia ze na vsetko v poli staci raz okolo 120-150mm takze to "prolozeni" strelou z ST by bolo mozno efektne, ale vlastne to iste ako kladivo na komara |
|
|
|
|
|
pbradler : Nejde o vytváření nějaké palebné přehrady na široké části fronty. Dělostřelectvo i raketomety můžou útočit klasicky, ale v případě, že se dají vlastní jednotky do pohybu musí s dělostřeleckou přípravou přestat. V té chvíli se nejlíp můžou uplatnit silně pancéřovaná samohybná děla. Čím silnější může jejich střelba být, tím snáze útok uspěje. Hlavní úlohu by určitě nesly v takovém případě menší StuH 42 ( o tom už jsem tu psal ) no a nikdy by nebylo na škodu "proložit" to střelou ze Sturmtigerů. Myslím, že nic nezapůsobí na obrance hůře než když jejich nejodolnější pozice v obranné linii vezme tak hladce za své. |
|
|
|
|
|
Marek (340): Používať ST na rozvrátenie útoku je síce možné, ale je to ako používať kanón na vrabca. Na to stačí použiť obyčajný raketomet alebo delostreleckú batériu. Ten pokryje podstatne väčšiu plochu ako jeden granát(raketa) z ST. Navyše ak nabitie trvá tak nekonečne dlho, je to k ničomu. Nehovoriac o obstarávacej cene. To je niečo také ako používať tanky na delostreleckú prípravu. Tiež sa to technicky dá, ale keď chceš tie tanky použiť potom vpredu, nemôžeš, pretože potrebuješ doplniť muníciu. Ako som už povedal, ja vidím užitočnosť len a práve v mestskom boji a pri ničení opevnení ale aj tu existuje viac či menej vhodná náhrada. |
|
|
|
|
|
Do téhle bohužel ano... |
|
|
|
|
|
Tak to je zase jednou ten pravý příspěvek do diskuze . |
|
|
|
|
|
Marek napsal(a) v č. 340: V Kovošrotu... "Napadá vás teda kde jinde by mohl Sturmtiger najít využítí ?" |
|
|
|
|
|
nemetko, pbradler, michal a všichni kteří se zapojují : Abychom se posunuli trochu dál a neprobírali pořád jen boje a využítí u/ve městech ( o tom už tu bylo napsáno dost ). Proč by nemohl při útoku podporovat vlastní jednotky stejně jako třeba StuH 42 nebo Sturmpanzer IV. Na vzdálenost nějakých 2 - 3000 metrů od pozic nepřítele by to nemusel být problém. Stejně tak by mohly na úvod vyztužit vlastní obrannou linii a poté se stáhnout do nových pozic. Několik takových střel by určitě dokázalo rozvrátit nastupující útočící jednotky. Napadá vás teda kde jinde by mohl Sturmtiger najít využítí ? |
|
|
|
|
|
nemetko : Ono je to v tom (334) řečeno jako ....tu pritomnym zastancom.... , a to asi michal sám není, že . ad Pz IV - ta věž je asi to jediné co napadlo i mě. Lépe vytvarovaná s lepší výzbrojí. Víc nic se s tím asi dělat nedalo. Zvlášť když si nemohli dovolit výpadek výroby. Řekl bych, že s podvozkem a z tvarem nástavby toho moc udělat nemohli a tak zbývá jedině ta věž. ad Sturmtiger - myslím, že ty postoje už jsou vcelku jasné. V podstatě se s tím co jsi uvedl dá souhlasit s tím, že si stále budu trvat na svém, že Sturmtiger byl jako ta "nejtěžší" palebná varianta potřeba. StuH 42 i Sturmpanzer IV jsou velmi dobré a dostačující, ale střela ze Sturmtigeru podá takový destruktivní i psychlogický efekt, že je "dobré ho mít k dispozici". Bombardování se dá jistě dobře využít, ale v případě vzdušné převahy nepřítele a v případě velké přítomnosti jeho AA jednotek to může být vcelku problém. Stejně tak může být obtížné trefit jeden konkrétní cíl, který vzdoruje nebo je dobře bráněn právě těmi AA. |
- Home
- > Diskuzní forum
- > Obrněná technika
- > Sturmtiger: Tank?