Bylo vylodění v Británii v roce 1940 možné?
|
|
|
|---|---|
|
Algernon napsal v č. 4553: Tady sem se překlep, to přiznávám. Byl to rok 1941."Kdy že?"
Algernon napsal v č. 4553: I královská rodina si nepřála válku. Když se 10. května 1940 dostal na post ministerského předsedu W. Churchill, nebyli z toho moc na větvi. Přáli vítěztví lordu Halifaxovi, který byl pro usmíření s Německem. W. Churchill byl považován za dobrodruha a válečného štváče. "A patrně ještě více bylo mínění opačného…" |
|
|
|
|
Harary: nejmenuje se náhodou ona knížka Podraz na Hitlera a Hesse, kterou napsal Martin Allen? Jinak i v ní můžeš najít správné datum Hessova „úletu“ — ostatně jaký smysl by to celé mělo v roce 1942, když měl Hess dojednat separátní mír s Británií a uvolnit tak Německu cestu na Východ? |
|
|
|
|
|
Pánové, díky za názory! Je pravda, že Hitler nikdy nechtěl bojovat s Británií. Pokud vím tak sepřed válkou snažil s Anglí vyjednat spojenectví proti bolševismu. A hodně vysoce postavených šlechticů bylo pronacistického mínění. A chtěl bych říct, že tato knížka nezabívala vylodění do Británie. Ale otázkou Rudolfa Hesse. Odletěl v roce 1942 do Británie. On tvrdil, že za podepsaním mírové smlouvy, ovšem MI6 tvrdila, že ho vylákala do Británie ona. Aby ho prý zajala v propagandistické válce!! Ovšem tyto názory se lisí. Už v samotných Anglických tajných službách. |
|
|
|
|
Iljušin napsal v č. 4550:
"jak se tak knížka jmenovala( dost by mě to zajímalo, abych si ji náhodou někde nekoupil )??"
Harry napsal v č. 4549: A Harry má recht, taky bych ji nejmenoval, když neměla ňákej název sama vod sebe."Jen sem o tom četl v jedné nejmenováné knížce!"  |
|
|
|
|
Harry napsal v č. 4547: Dost pěkná ptákovina.
"Chtěl bych znát váš názor na myšlenku, že operace na vylodění v Anglii byla jen krycí operace plánu Barbarossa. Aby si Stalin nepřipouštěl nebezpečí útoku!! A že Hitler neměl nikdy v úmyslu vylodit se v Británii. Co si o tom myslíte??"
Harry napsal v č. 4549: "Jen sem o tom četl v jedné nejmenováné knížce!" A jak se tak knížka jmenovala( dost by mě to zajímalo, abych si ji náhodou někde nekoupil  )?? |
|
|
|
|
|
Glynwed napsal v č. 4548: Jen sem o tom četl v jedné nejmenováné knížce! "Blbost až na kost." |
|
|
|
|
Harry napsal v č. 4547: Blbost až na kost. "Chtěl bych znát váš názor na myšlenku, že operace na vylodění v Anglii byla jen krycí operace plánu Barbarossa. Aby si Stalin nepřipouštěl nebezpečí útoku!! A že Hitler neměl nikdy v úmyslu vylodit se v Británii. Co si o tom myslíte??" |
|
|
|
|
|
Chtěl bych znát váš názor na myšlenku, že operace na vylodění v Anglii byla jen krycí operace plánu Barbarossa. Aby si Stalin nepřipouštěl nebezpečí útoku!! A že Hitler neměl nikdy v úmyslu vylodit se v Británii. Co si o tom myslíte?? |
|
|
|
|
Simi napsal v č. 4545: Zkus tohle přečíst:"plně souhlasim s tim že úplně zbytečně Němci přestali útočit na letiště a strategická zařízení a začali bombardovat města"
Glynwed napsal v č. 4542: "Možno je lepší přečíst si alespoň základ - Ólaf Groehler, Letecká válka 1939-1945. I když mě zrovna Algy za výběr knihy nepochválí, kapitola o BoB je celkem dobře zpracovaná, vč. grafů ztrát LW a RAF. Po přečtení už vás ty neustálé útoky na Londýn přestanou trápit a snad konečně pochopíte bezvýchodnost situace LW." a uvidíme, jestli ještě budeš souhlasit . |
|
|
|
|
apache napsal v č. 4539: plně souhlasim s tim že úplně zbytečně Němci přestali útočit na letiště a strategická zařízení a začali bombardovat města,ale kdyby si dokázali získat vzdušnou převahu ,tak by se jim zřejmě výsadek podařil,nýbrž Angle v té době nebyla plně připravena na vylodění a měla poměrně málo vojáků,ktaří byli připraveni k okamžitému boji na vlastní půdě "vylodeni v anglii v roce 1940 nebylo mozne bez vzdusne podpory,nemci si tim,ze zacali bombardovat Londyn a nechali letiste napokoji podle me prohrali predem celou valku-kdyby dobili anglii,tak mohli vsechny sily vrhnout na vychod a tam by rusko dobyli(nebyt hitlerovych stupidnich a netaktickych rozkazu).vratme se k tematu-jestli vylodeni v anglii bylo mozne,rozhodla letecke bitva o anglii kterou nemci prohrali.navic nemci nemeli zadna plavidla k vylodeni vojaku,meli jen prestavene barky.navic nemeli tolik bitevnich lodi jako amici pri overlordu a i tak amici dost schytali.nemecko nebylo vybavenou na takovou operaci,ale KDYBY se tam nejakym zazrakem dostali na pobrezi,pres "ohnovou clonu" jakou meli britove diky naftovemu/plynovemu potrubi pod hladinou more,pres utesy a pres prvni palebnou prehradu,tak by byl s celou anglii amen.ovsem to je vsechno jen KDYBY" |
|
|
|
|
|
Glynwed: (4542) Souhlas. Je to stejně zajímavé, že komunističtí historikové obecně zcela správně vyvraceli pohádky o "Londýnském zázraku" čímž nepochybně přispívali k popisu dějin WW2, ovšem to dělali v zájmu, nazvěme si ho "Moskevský zázrak", kde dokazovali, že jeden z rozhodujících důvodů, proč Němci prohráli BoB, byla existence SSSR a tomu, že museli pro svůj věrolomný útok stáhnout jednotky od útoků na Ostrovy a poslat je na Východ. |
|
|
|
| Ja som s Algernonom súhlasil, a do tejto debaty sa miešať nechcem. Ale Goering moc nepresvedčil. | |
|
|
|
|
|
HARM napsal v č. 4541: Možno je lepší přečíst si alespoň základ - Ólaf Groehler, Letecká válka 1939-1945. I když mě zrovna Algy za výběr knihy nepochválí, kapitola o BoB je celkem dobře zpracovaná, vč. grafů ztrát LW a RAF. Po přečtení už vás ty neustálé útoky na Londýn přestanou trápit a snad konečně pochopíte bezvýchodnost situace LW. (Pohádka o náletech na Londýn je stejně zakořeněná a špatná jako zima, která Němce zastavila před Moskvou.) "Možno je lepšie povedať: "diletantstvom vo velení"."  |
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 4540: Možno je lepšie povedať: "diletantstvom vo velení". "Vážně vše bylo rozhodnuto jen přesunutím „pozornosti“ německých bombardérů na Londýn a další britská města..?" |
|
|
|
|
| vylodeni v anglii v roce 1940 nebylo mozne bez vzdusne podpory,nemci si tim,ze zacali bombardovat Londyn a nechali letiste napokoji podle me prohrali predem celou valku-kdyby dobili anglii,tak mohli vsechny sily vrhnout na vychod a tam by rusko dobyli(nebyt hitlerovych stupidnich a netaktickych rozkazu).vratme se k tematu-jestli vylodeni v anglii bylo mozne,rozhodla letecke bitva o anglii kterou nemci prohrali.navic nemci nemeli zadna plavidla k vylodeni vojaku,meli jen prestavene barky.navic nemeli tolik bitevnich lodi jako amici pri overlordu a i tak amici dost schytali.nemecko nebylo vybavenou na takovou operaci,ale KDYBY se tam nejakym zazrakem dostali na pobrezi,pres "ohnovou clonu" jakou meli britove diky naftovemu/plynovemu potrubi pod hladinou more,pres utesy a pres prvni palebnou prehradu,tak by byl s celou anglii amen.ovsem to je vsechno jen KDYBY | |
|
|
|
|
|
Dobrý článek o obraně Britských ostrovů proti plánované německé invazi najdete v ATM č. 5 a 6 / 2006. |
|
|
|
|
Glynwed: Pre nemeckú (tankovú) motorizovanú divíziu v roku 1941 činila denná potreba 300t. |
|
|
|
|
|
Algernon: Tvoje argumenty sú síce bombastické, majú však závažný nedostatok, nehovoria k jadru problému. Celý problém by som rozdelil na dve časti. 1. Či má tonáž vypovedaciu hodnotu o prepravnej kapacite v priemernom štatistickom súbore lodí? 2. Či priemerné spojenecké lode mali prepravnú kapacitu v pomere k tonáži natoľko vyššiu, že porovnanie lodstiev o určitej tonáži nedáva zmysel? ad 1) Tonáž síce nevypovedá o prepravnej kapacite priamo ale oba priame ukazovatele, priestorový (čistá priestornosť) a hmotnostný (dwt) závisia od hrubej tonáže. T.j. so zvyšujúcou tonážou mi bude rásť čistá priestornosť ako aj nosnosť a naopak. Preto ak nie sú k dispozícii tieto dva parametre ale len hrubá tonáž, porovnanie dvoch priemerných flotíl mi dá rozumné výsledky. ad 2) Uviedol si síce údaje o lodiach typu Liberty, ale ako som už napísal v (4524) na potvrdenie tvojho tvrdenia, že lodi tohto typu mali nadpriemerný pomer prepravnej kapacity a tonáže oproti priemeru by si potreboval uviesť parametre viacerých lodí. Keď vyjdeme čisto z konštrukcie lode typu Liberty, nebola ničím výnimočná, čo by nás opravňovalo povedať, že mala daný pomer vysoko nadpriemerný (napr. ak by používala dieselové motory potom by som bol tomu ochotný uveriť). Keďže však používala vtedy bežný pohon, nehrozilo, že by sa nejak vymykala priemeru. |
|
|
|
|
|
Glynwed napsal v č. 4499: Zatiaľ sú iné priority "Ale do toho asi nikdo z nás investovat nebude..." .
Glynwed napsal v č. 4507: Problém je, jednak že sa jedná o armádu britskú z rokov 1944-45, a potom sú to údaje pre divíziu plne motorizovanú alebo tankovú."Teď jsem narazil na celkem zajímavý údaj ohledně britské armády:" Nároky nemeckých jednotiek v roku 1940 boli rozhodne nižšie. Skúsim nájsť podrobnejšie údaje. |
|
|
|
|
|
Algernon: Na (4497 a 4498) snáď ani nemá cenu reagovať.
Algernon napsal v č. 4500: Parametre lodí Liberty poznám. Čo ale nepoznám sú parametre jednotlivých lodí Handelsflotte. Navyše stále hovorím o porovnaní vzorky spojeneckého loďstva o tonáži 1 mil. brt s loďstvom nemeckým o tonáži 700 tis. brt. Mám pocit že to strácaš zo zreteľa."Čili tedy neznáš parametry lodí typu „Liberty“..?"
Algernon napsal v č. 4505: "Chceš tím snad říci, že Britové na Blízkém Východě náklad nevykládali v přístavech?" Opäť netuším, čo si tým chcel povedať.
Algernon napsal v č. 4506: "Tj. údaj „155 lodí o cca 700 tisících BRT“ (tj. průměr cca 4500 BRT na plavidlo) nám nic neříká o tom, jakou měly přepravní kapacitu. Tj. že toto nemá žádnou vypovídací hodnotu a tudíž tímto ani není možné dokládat, že by tato „kapacita“ Němcům stačila…" To je práve to v čom s tebou nesúhlasím. Zatiaľ si nepredložil jediný pádny argument, ktorý by vypovedaciu hodnotu tonáže vyvrátil. Či nemecké flotila bola z hľadiska prepravnej kapacity dostatočná alebo nie, môžem povedať minimálne s rovnakou istotou ako ty, že nebola. |
- Home
- > Diskuzní forum
- > WWII všeobecně
- > Bylo vylodění v Británii v roce 1940 možné?