Bylo vylodění v Británii v roce 1940 možné?

  • Je možné zadat více jmen oddělených čárkou, nebo jen jejich části
Pro přidání nového příspěvku se přihlašte
3761-3775 z 3775
<< 186 187 188 189
Po
Čalouník 18.10.2002 10:10 - č. 24
Vylodění jsem nikdy pořádně neplánoval, ale ten porco Mussolini chtěl mít v Londýně klenotnictví, proto mě do toho uvrtal.
HARM 10.10.2002 16:11 - č. 22
Nemecká armáda by bola schopná viesť útočné operácie na území Británie, ale najpr sa tam musela nejako dostať. To bol ten problém.
Scott 7.10.2002 12:18 - č. 21
Potom je ale zaujimava otazka, co v pripade existencie planu invazie este pred francuzkym tazenim ? Ak by Hitler len tak lahkovazne nenechal ujst britov z Dunkirku, na obranu VB by uz toho moc neostavalo. Druhou velmi zavaznou skutocnostou je, ze Hitler zasahoval do planov francuzdkeho tazenia { hovorim o skupine armad A } tym, ze urcil v priebehu tazenia 12 armade defenzivnu ulohu ako prostriedok krytia 2 armady a Kliestoveho zboru, utociacej smerom ku kanalu. Tym vytvoril podmienky na vytvorenie novej obrannej linie medzi Masou a Oisou smerom na dolnu Sommu. To nemcov zdrzalo najmenej o niekolko tyzdnov, kedzde museli znovu prerazit sustredenu francuzku obranu.
Takze, pri existencii invazneho planu v roku 1939/1940, pri absolutnom vitaztve pri Dunkirku a pri ponechani ofenzivneho charakteru pre najskor 16, neskor 12 armadu; bolo vylodenie vo VB mozne a realne.
HARM 4.10.2002 20:24 - č. 19
Dzin, OK. Hitler nikdy nepočítal s útokom cez Kanál. V r. 1940 to bol narýchlo improvizovaný plán bez nejakej väčšej šance na úspech, ak to porovnáme s ťažkosťami pri operácii Overlord. Nemci síce mali morálku vysokej úrovni, ale taký operácia sa nedá naplánovať a uskutočniť behom 3-4 mesiacov bez predchádzajúcej prípravy.
Dzin 3.10.2002 22:39 - č. 18
Dzin Co se tyce planu invaze, mel byt uskutecnen ve ctyrech sledech, v prvnim se melo vylodit 10 pesich divizi plus podpurne jednotky a behem tydne zahajit velky utok do vnitrozemi. Ve druhem sledu bylo 6 tankovych a 3 motorizovane, ve tretim 9 pesich a ve ctvrtem 8 pesich divizi. K tomu meli 155 transportnich lodi (700 000 brt) a 1277 pramu, ktere melo vleci 571 remorkeru a 1161 motorovych clunu. Cely svaz tak mohl plout rychlosti max. 3 uzlu, cili by se pres kanal dostal za 15 hodin. Chybeli specialni vylodovaci cluny schopne najet na breh, takze vylodovani vojsk by bylo velmi zdlouhave. Navic toto lodstvo by nebylo absolutne schopno zasobovat 36 divizi. Mainstein, jak byl dobry strateg, a s nim i ostatni nemecti generalove, proste byl v namorni strategii diletant. Ne nadarmo Raeder, po schvaleni planu OKW, stal jeho odpurce.
Scott 2.10.2002 12:33 - č. 17
Meinstein vo svojej knihe Ztracene viteztvi poukazuje na to, ze nem. namornictvo po francuzkom tazeni vypracovalo plan vylodenia v dvoch vlnach, pricom za urcitych podmienok ho oznacilo za velmi realny. Vsetko udajne stroskotalo na Luftwaffe, ktora neovladla priestor ! nielen ze nad B. ostrovmi !, ale ani nad kanalom.
Meinstein sam pripisuje nejvacsiu vinu absencii planu na invaziu do VB pred frnacuzkim tazenim, cim sa Hitler a OKW pripravilo o moznost prekvapenia.
Dzin 1.10.2002 21:18 - č. 16
Dzin BRUNNER: k tem, ktera Nemci mohli ziskat. Jak spravne poukazujes, dalsi Nemecky problem byla lodni tonaz, proste nebyla dostatecna k udrzeni bojeschopne armady. V planu invaze je dobre videt, ze do nej zasahovali ve velke mire pozemni velitele, pro ktere bylo prekonani Kanalu jenom prebrodeni vetsi reky a nebrali v potaz aspekty dalsiho zasobovani. Pro ne vse, co bylo pozadovat po namornictvu byla pouze preprava pres kanal a tim jeho role koncila...
Dzin 1.10.2002 21:13 - č. 15
Dzin cinik: trochu se pletes. Nejblizsi zakladna Domaciho lodstva nebyla Scapa Flow, ale prakticky vsechny ostatni, ktere navic byli proti ponorkam zabezpeceny dostatecne, alespon na dobu nutnou ke zdrzeni RN pred vyplutim do akce. Navic mohli plout primo z ostatnich pristavu (napr. Force H apod.) bez zastavky. A tady je prave ten problem vylodeni. Nemecke letectvo a namornictvo (navic zmasakrovane po Norsku) nebylo schopno ochranit invazni lodstvo proti spojenemu usili britskeho lodstva a letectva. Prave pri bitve o Britanii melo Luftwaffe znicit nejprve RAF a pote RN, aby otevrelo cestu k invazi. A ono nedokazalo ani prvni ukol. A v pripade ohrozeni invazi by Britove urcite veskere sili stahli k obrane. (S cimz napr. Raederuv plan vylodeni nepocita, dost kuriozni)
cinik 30.9.2002 14:05 - č. 13
cinik Nějaká vyloďovací plavidla by měli... K vylodění by to stačilo... Jeli by prostě vícekrát... K vytvoření prvních předmostí by stačilo vojáků mnohem méně...
cinik 30.9.2002 12:26 - č. 10
cinik brunner:
Pro dobytí Británie nebylo zapotřebí žádné obzvláštní množství techniky... Churchil tvrdil, že by stačilo 150 000 vojáků a Anglie by padla... Britové neměli prakticky žádné tanky, munici , nebo děla - vše zůstalo ve Francii... Ochrana celého jižního pobřeží byla v katastrofálním stavu... Provozuschopné námořní základny byly daleko a letectvo bylo dosud příliš slabé...
m.b. 28.9.2002 15:26 - č. 8
Britská vláda už v červenci dělala přípravy na emigraci a vedení boje z Kanady. Britové vlastní šance na ubránění se invazi viděli dost hodně černě.
cinik 28.9.2002 14:52 - č. 7
cinik to dzin:
Jediný problém je, kde by se tam ta bitevní loď vzala... Nejbližší jejich základna byla u Scapa Flow... Trochu z ruky... Základny blíže nebyly dostatečně zabezpečeny proti ponorkám a ty nejbližší byly navíc v dosahu německého letectva (které by tak mohlo dělat něco užitečného...)
Dzin 28.9.2002 01:38 - č. 4
Dzin Vylodeni mozne nebylo. K tomu chybely Nemecku sily k vybudovani namorni prevahy. Uvedomte si, jaky masakr by zpusobyla jedna jedina bitevni lod, ktera by se dostala mezi vylodovaci plavidla...
Hartmann 27.9.2002 21:24 - č. 3
Hartmann to m.b. uz behem toho, kdyz byl Hitler zamestnan tazenim proti Francii zahajil Stalin svoji agresivni politiku ve vychodni Evrope (nejvaznejsi bylo Rumunsko).
m.b. 27.9.2002 16:39 - č. 2
Já se domnívám, že vylodění bylo možné a že by uspělo, Británie byla v červenci 1940 skoro na kolenou a nevěřím, že by byla schopná se ubránit.

Otázka je ale jiná - co by asi udělal Stalin, kdyby Hitler nasadil 80% svých sil na západě proti Británii. Věříte, že by zůstal stát se založenýma rukama? Že by nechal Hitlera aby se zbavil posledního nepřítele na západě a ovládl celou Evropu? Já tomu nevěřím, kdyby se Hitler vázal na západě, Stalin by zaútočil.

To byl jeden z hlavních důvodů, proč Hitler na Británii nezaútočil, nevěděl, co udělá Stalin na východě.
3761-3775 z 3775
<< 186 187 188 189
Po

Diskuzní forum