Východní fronta
|
|
|
|---|---|
|
Dzin napsala v č. 2173: "Třeba se pletu, ale není současně ve scénáři cvičení uvedeno, že předtím byl zastaven německý útok a sovětská armáda přechází do protiútoku?" Len na doplnenie k egliho argumetácii. Spomínaný úvod k scenáru slúžil čisto k navodeniu situácie a mal určite hlavne politický podtext. Reálne rozostavenie vojsk pri zastavení útoku protivníka a prechode do protiútoku by vyzeralo inak. V skutočnosti rozostavenie vojsk pri začiatku cvičenia, zodpovedalo situácii: nemecká strana v obrane v plnej sile a sovietska strana v plnej sile je pripravená zaútočiť. Dosť ťažko sa dá predstaviť takáto situácia, keby sa vzali do úvahy nejaké predchádzajúce urputné boje a znovuprevzatie iniciatívy sovietskou stranou. |
|
|
|
|
Proto hry pro události, které se ve skutečnosti odehrály 22. června 1941 neměly žádný význam. Smysl her byl zcela jiný, otestovat obě varianty schváleného operačního plánu z 18. září 1940. V tomto plánu byla severní varianta zpochybněna z následujících důvodů:
1) V boji o východní Prusko bude Německo projevovat silný odpor. První hra na severozápadním směru pak tyto předpoklady plánovačů plně potvrdila, proto byl v dalším plánování severozápadní směr ponechán pouze jako pomocný. 2) „Složité přírodní podmínky východního Pruska jsou krajně nevhodné pro vedení útočných operací.“ 3) „Výjimečná připravenost tohoto prostoru [vých. Pruska] pro obranu.“ |
|
|
|
|
|
První hra: Scénář hry, předložený účastníkům 30. prosince 1940, byl následující: „západní“ (Němci) zahájili 15. července 1941 útok na „východní“ (Sověty). Hlavní úder Němců byl veden jižně od Brestu, vedlejší úder potom severně od Brestu směrem na Rigu a Dvinsk. Severní útok Němců byl odražen a byli vytlačeni do původních obranných pozic. Severozápadní front Sovětů k 1. srpnu 1941 dosáhl linie státní hranice. Tady končil úvodní scénář hry a teprve v tomto okamžiku začínala vlastní hra. Severozápadní front Sovětů pod velením Pavlova měl za úkol zničit uskupení Němců (vedené Žukovem) ve východním Prusku a k 3. září 1941 dosáhnout toku řeky Visla. Vlastní hra tak začínala v okamžiku, kdy sovětská vojska z linie státní hranice zahajují útok. Předchozí obrana a vytlačení Němců po jejich útoku popsané v úvodním scénáři nebyly součástí hry. Druhá hra: Druhá hra na jihozápadním směru byla odehrána 8.-.11. ledna 1941. Výchozí scénář byl podobný hře první: 1. srpna 1941 zahájili „západní“ (Němci) útok proti lvovsko-tarnopolskému uskupení „východních“ (Sovětů). Na linii Lvov-Kovel byli Němci zastaveni a do 8. srpna 1941 vytlačeni zpět za státní hranici, kde ustoupili na dříve připravenou linii Starina-Grybuv-Tarnov-Visla. 8. srpna 1941 pak začínala vlastní hra. Stejně jako v předchozí hře obrana ani vytlačení Němců popsané ve scénáři nebyly součástí hry. Hra začínala v okamžiku, kdy sovětská vojska zahajují útok z linie již západně od sovětské státní hranice. |
|
|
|
|
|
Dzin napsala v č. 2173: Samozřejmě, že se nepleteš"Třeba se pletu, ale není současně ve scénáři cvičení uvedeno, že předtím byl zastaven německý útok a sovětská armáda přechází do protiútoku? "  O tom jsme se tady už jednou bavili. Zadaní k cvičení bylo uvozeno tím, že po německém útoku byli Němci vytlačeni za linii státní hranice. Poté začínala vlastní hra, v okamžiku kdy se již RA na řadě míst nachází západně od hranice. Pro procvičení obrany v případě útoku nepřítele taková hra nemá moc smyslu... (Podobnou strategickou hru na mapách měli začátkem prosince 1940 i Němci. Tam to zas bylo uvedeno tím, že německá vojska přechází do útoku v důsledku latentní hrozby ze strany SSSR )Provedení operačně-strategické hry na téma „Útočná operace frontu s průlomem opevněného prostoru“ nařídil lidový komisař obrany Timošenko již 11. října 1940. Hra měla
„dát praxi vyššímu velitelskému sboru v organizaci a plánování frontové a armádní operace a jejím bojovém a materiálním zabezpečení… [a] osvojit si základy moderní útočné operace“.
Při hře mělo být vyzkoušeno překonávání velké vodní překážky, organizace a použití výsadku, nasazení jezdecko-mechanizovaných sil do průlomu. Dějištěm hry měla být oblast Pobaltí a východního Pruska – měla tak být otestována severní varianta operačního plánu. Datum konání hry Timošenko stanovil na 17.-19. listopadu 1940.Vzhledem k tomu, že při posuzování operačního plánu (z 18. září 1940) v říjnu 1940 bylo jasně stanoveno, že hlavním bude jihozápadní směr a Stalin doporučil jeho ještě větší posílení, tak hra byla nakonec odložena. Navíc bylo rozhodnuto, že se uspořádají místo jedné hry dvě – druhá hra na jihozápadním směru, aby tak byly prověřeny obě varianty plánu. Druhá hra byla nyní koncipována jako hlavní, zatímco první hra na severozápadním směru jen jako pomocná operace. Termín konání her byl posunut na konec prosincové porady velitelského sboru. |
|
|
|
|
|
Cassius Chaerea napsal v č. 2171: Kdo asi ty "stanovy" vypracovával?"A Žukov, taky jednal podle stanov jemu dodaných od generálního štábu? "
Cassius Chaerea napsal v č. 2171: Velitel Běloruského okruhu? "velitel běloruského okruhu." |
|
|
|
|
|
Cassius Chaerea napsal v č. 2169: Můžeš mi vysvětlit proč Pavlovovi? Pavlov se cvičení v lednu normálně také účastnil. "To vysvětluj Pavlovovi a ne mně." |
|
|
|
|
egli: (2168) Třeba se pletu, ale není současně ve scénáři cvičení uvedeno, že předtím byl zastaven německý útok a sovětská armáda přechází do protiútoku? (2166) A potom Měreckova jako experta na boje za polárním kruhem poslal na Dálný východ jako jednoho z velitelů operací v Mandžudsku. Ikdyž k tomu ho asi (s velkou pravděpodobností) vedlo to, že Měreckov byl po kapitulaci Finska jako jeden z mála úspěšných frontových velitelů "nezaměstnaný". |
|
|
|
|
|
Cassius Chaerea: (2161) Tak tohle jsem zrovna opsal z přehledu, který je uveden v knize "Stalinovi maršálové" od Jiřího Fidlera. |
|
|
|
|
pbradler napsal v č. 2170: A Žukov, taky jednal podle stanov jemu dodaných od generálního štábu? Velitel se prostě nemůže vymlouvat na nějaké schéma, velitel je od toho aby se jej držel a upravoval jak si situace žádá, což dostatečně rychle nedokázal a později ani ve skutečné válce. Já vím on toho v dané situaci moc dělat nemohl, ale rozhodně byla spousta věci které mohl stihnout pozměnit jako velitel běloruského okruhu. "Pavlov s tým ako veliteľ ZapOVO nič nemal. Účastnil sa na cvičení ako veliteľ jednej zo strán. Schému cvičenia vypracoval generálny štáb" |
|
|
|
|
|
Cassius Chaerea napsal v č. 2169: Pavlov s tým ako veliteľ ZapOVO nič nemal. Účastnil sa na cvičení ako veliteľ jednej zo strán. Schému cvičenia vypracoval generálny štáb, tak aby sa precvičili jednotlivé varianty strategického plánu a aby sa rozhodlo, ktorá z nich je najvhodnejšia. Ako už spomínal Egli, výsledkom bolo zvolenie tzv. južnej varianty. "To vysvětluj Pavlovovi a ne mně." |
|
|
|
|
|
egli napsal v č. 2168: To vysvětluj Pavlovovi a ne mně. "To zcela jistě neznamená Cvičení totiž začínala v okamžiku, kdy sovětská vojska útočí z pozice již několik kilometrů za sovětskou hranicí (západně ) Takovýmto způsobem cvičit obranu před nečekaným útokem nemá samozřejmě žádný smysl." |
|
|
|
|
|
Cassius Chaerea napsal v č. 2167: To zcela jistě neznamená"Takže když řikám že cvičila vojska obranu před německou invazí, tak to neznamená defenzivní postup při cvičení." Cvičení totiž začínala v okamžiku, kdy sovětská vojska útočí z pozice již několik kilometrů za sovětskou hranicí (západně ) Takovýmto způsobem cvičit obranu před nečekaným útokem nemá samozřejmě žádný smysl. |
|
|
|
|
|
pbradler napsal v č. 2163: Nevím co si představuješ, ale nejlepší obrana je přece útok. Takže když řikám že cvičila vojska obranu před německou invazí, tak to neznamená defenzivní postup při cvičení. "Na tom cvičení sa v skutočnosti cvičil útok proti Nemecku." |
|
|
|
|
|
Stalin tak nepostupoval poprvé, když byl důležitý sever (finská válka), tak byl nahoru posunut Mereckov jako velitel LVO (sice až v létě 1940, ale s další válkou proti Finsku se stále počítalo) |
|
|
|
|
|
Súhlas. Dík za doplnenie. |
|
|
|
|
|
pbradler napsal v č. 2163: Dalším důvodem bylo taky to, že cvičení potvrdilo, že mnohem vhodnější pro vedení útočné operace je jihozápadní směr. A s tím byl dokonale seznámen Žukov jako velitel KOVO. I proto jeho posun směrem nahoru. "Na tom cvičení sa v skutočnosti cvičil útok proti Nemecku. A pretože si Žukov počínal pri cvičení agresívne a dravo, bol pre Stalina vhodnejším typom na funkciu náčelníka štábu ako opatrnejší a váhavejší Mereckov." |
|
|
|
|
|
Cassius Chaerea napsal v č. 2144: Na tom cvičení sa v skutočnosti cvičil útok proti Nemecku. A pretože si Žukov počínal pri cvičení agresívne a dravo, bol pre Stalina vhodnejším typom na funkciu náčelníka štábu ako opatrnejší a váhavejší Mereckov. "Jinak Měreckov to měl taktéž po zimní válce nahnuté a po velkém cvičení, kde se zkoušela obrana před německou invazí (za modré tedy němce velel Žukov a za rudé tedy SSSR velel Pavlov), jej Stalin nechal odvolat z funkce." |
|
|
|
|
|
Glynwed napsal v č. 2098: Tiež som na niečo podobné narazil ale mám, k tomu tak trochu rezervovaný postoj. Keď sa človek pozrie na formovanie nových divízií v rokoch 42-45 tak nezíska práve dojem, že by formovanie nových jednotiek bolo výsledkom chorobnej snahy mať na papieri čo najviac jednotiek (ako je to často prezentované v povojnovej kritike Hitlera). Dá sa povedať, že pomerne presne kopírovalo straty a situáciu na fronte. Kým v roku 1942, ako v období čiastočných úspechov a relatívne nízkých strát môžeme zaznamenať najnižší prírastok nových jednotiek (hlavný rastový potenciál rokov 38-41 bol už vyčerpaný), rok 43 prináša nárast tvorby nových jednotiek ako náhrady v dôsledku významnejších strát pri Stalingrade a v Tunisku, ktorý sa ďalej stupňuje v roku 44, kedy dosahuje pomerne vysokých hodnôt. Toto je však vynútené stratami prakticky celých armád najmä v Bielorusku a Francúzsku."Někde jsem četl že Hitler byl posedlý počty - proto byly tvořeny stále nové divize, vybavené novým materiálem, a pak se nedostávalo doplňků k jednotkám již bojujícím na frontě - takže vznikal paradox, kdy na frontě bojovaly zdecimované jednotky veteránů, které měly nedostatek výzbroje, zatímco z týlu přicházela dobře vybavená divize zelenáčů, která na tom byla po několika měsících stejně jako frontová jednotka." Čo sa týka dostupnosti výzbroje si nemyslím, že by nemecké velenie akosi programovo uprednostňovalo novo vznikajúce jednotky ale spomínaný stav mohol vzniknúť ako dôsledok obtiažnosti dopraviť doplnky na frontovú líniu. Predpokladám, že straty dovážanej výzbroje k jednotkám boli ďaleko vyššie v bezprostrednej blízkosti fronty ako niekde v centrálnom Nemecku. |
|
|
|
|
|
Dzin napsala v č. 2159: Prosím tě odkud to máš? Jinak já všechno tahám z paty, takže je možné že jsem se sekl, ale podle tvých informací koukám že pěkně. "Cassius Chaerea: (2157) + Ondraha: (2158) Copak o to, já nikam neženu, takže klidně počkám. Měreckov leden 39 - velitel Leningradského VO červenec 40 - náměstek lidového komisaře obrany a člen Hlavní vojenské správy srpen 40 - náčelník gen. štábu leden 41 - náměstek lidového komisaře obrany (odvolán z gen. štábu) červen 41 - zatčen a uvězněn září 41 - propuštěn, představitel Stavky u Severozápadního frontu, později téhož měsíce velitel 7. armády. " |
|
|
|
|
|
Šapošnikov byl náčelníkem gen. štábu od zatčení Jegorova a byl zde do roku 42 s přestávkou v roce 40 a 41, kdy zde působili Měreckov a Žukov. Nutno dodat, že po německém útoku utrpěl nervový otřes a veškerou práci za něj dělal jeho zástupce Vasilijevskij, který tak byl faktickou hlavou gen. štábu. Stalin Šapošnikova odvolal až když už to jinak nešlo, podle některých prý na samotné Šapošnikovo naléhání. Osobně si totiž Šapošnikova vážil (jako jediného, kromě kumpána Vorošilova o tituloval "Borisi Michailoviči" a ne klasickým "soudruhu Šapošnikove") a určitě pro něj muselo být zklamáním, že Šapošnikov zemřel v březnu 45 a nemohl si s ním vychutnat vítězství. |
- Home
- > Diskuzní forum
- > Východní fronta