Východní fronta
|
|
|
|---|---|
|
To Ondraha: Máš v tom tak trochu guláš. Jednak Guderian nevelil 2. tankovej divízií (tá sa objevila na východnej fronte až koncom septembra 1941) ale 2. tankovej skupine, čo bolo uskupenie ďaleko väčšej sily. Tá jeho disponovala 5 tankovými a 3 motorizovanými divíziami a jedným motorizovaným peším plukom. Ďalej 5. sovietska armáda ohrozovala predovšetkým skupinu armád "Juh". Od skupiny armád "Stred" ju oddelovala rozsiahla oblasť močiarov (Pripjatské močiare). Odporúčam ti pozrieť si mapu. Čo sa týka možnosti postupovať len na Moskvy a na Ukrajinu, tu treba poznamenať, že práve prudký útok s nasadením všetkých síl a tlak po celej dĺžke fronty priniesol Nemcom ich prvotné úspechy. Ak by nepostupovali razantne na celej fronte, ale určité oblasti by vynechali, celkom určite by tak umožnili Sovietom zhromaždiť tam zálohy, ktoré by mohli jednak vyslať proti severnému krídlu skupiny armád "Sever" a jednak posilniť jednotky brániace Moskvu. Nehľadiac na to, že práve súčinnosť skupín "Sever" a "Stred" umožnila rýchly prielom sovietskej obrany v prvých hodinách útoku a vytvorenie severného ramena klieští, ktoré obkľúčili Minsk. Jednoducho, dôvodom nemeckého neúspechu nebolo nesprávne nasmerovanie vojsk, ale jeho nedostatok spolu so slabým logistickým zabezpečením. |
|
|
|
|
Dzin: ohledně 2281 K mému předchozímu příspěvku bych chtěl říct, že na severu byli také finové, kteří tam mohli operovat. Takže já osobně bych řekl, že armádní skupina Nord nemusela být a její jednotky by mohly být rozděleny do arm. skupin Mitte a největší počet do skupiny Süd, která s těmito posilami mohla bez problému dobýt Kyjev , překročit Dněpr a pokračovat ke Krymu. V tomhle případě nemusela být vydána směrnice 34., podle které se měla část 2.tankové divize ( Guderian) přesunout na jih a vypomoct na Ukrajině a tak následně nemuselo být zastaveno tažení na Moskvu a tam je nemuselo stihnout špatné počasí. Ohledně nekrytého severního křídla skupiny Mitte bych uvedl, že když měla odkryté i to jižní a nic se nestalo, tak mohla mít odkryté i to severní. (Mezi arm.skupinami Süd a Mitte se nacházela v 240 km prostoru 5.sovětská armáda). |
|
|
|
|
Sjeď dolu do asi poloviny stránky...  |
|
|
|
|
|
Algernon: Zkusím se podívat. Resp. objem těžky ropy nebo něco podobného v SSSR bych možná mohl najít s těmi dodávky to bude horší. Juknu a uvidím. V odkazu z (2290) jsi se díval? |
|
|
|
|
|
cinik: Jinýma slovama vzásadě ano. |
|
|
|
|
Dzin: Jinými slovy SSSR by vyhrál i bez nich, ale šlo by všechno mnohem, mnohem hůř... |
|
|
|
|
|
cinik: Nevím proč zrovna provokativní, když už jsem se k němu zde několikrát vyjadřoval. Podle mého je to zhruba někde mězi oběma extrémy, podle jednohož byly bezvýznamné a podle duhého rozhodující. Co se týká dodávek zbraní, celkově jich nepřišlo nijak moc. Tvoří je nnepatrný zlomek produkce SSSR. Většina pomoci také přišla až v pozdější době, než v krizových letech 41-42 a tedy spíše sloužila jako doplnění ztráta, než přímo, aby se podílela na rozhodnutí bojů na frontě. Ovšem celkově to bylo jinak. Předně, dodávky automobilů prakticky motorizovali RA. Jedná se o největší příspěvek Spojenců k vyzbrojenosti SSSR. Díky jim mohla RA provádět ony rozsáhlé operace pozdějšího období. Přestože nebyla nikdy tak motorizovaná, jako armáda Západních spojenců, byl to jednoznačně velmi cenný příspěvek. Stejně jako dodávky nebojového materiálu. Ten umožnil celkový růst výroby SSSR stejně jako zlepšení její kvality a dodávky potravin, léků apod. rozhodně zlepšily situaci v zemi a umožnili tak průmysl SSSR se soustředit více na plnění válečných potřeb. Prospěšná byla i výměna poznatků. Celkově tedy hodnotím dodávky do SSSR pozitivně. Určitě Sovětskému svazu pomohly, byť ne takovou měrou, jak se mnohdy objevuje, tedy že by na nich stál sovětský úspěch, či jeho přežití. Stejně tak je i špatné je na druhou stranu bagatelizovat a vidět je jako nepotřebné. |
|
|
|
|
|
Dzin: Provokativní dotaz: Jak bys zhodnotil význam západních dodávek pro SSSR? |
|
|
|
|
|
Czert: Myslíš o dodávkách Západních spojenců do SSSR Klidně můžeš, iniciativě se meze nekladou. |
|
|
|
| neslo by udelatt z ruznych statistik, informaci (a odkazu) co tu zazneli (ale i jinde) nejaky (vetsi) clanek ? | |
|
|
|
|
vim akorát o 36.divizi granátníků |
|
|
|
|
Které divize SS a WH bojovali ve Varšavském povstání. TomasWAGM: dík |
|
|
|
|
|
1.srpna-2.října 1944 |
|
|
|
|
|
Od kdy do kdy přesně trvalo Varšavské povstání. dik |
|
|
|
|
|
Tomas.Po: Na battlefieldu to je. Jinak ohledně těch lodí, to pochází z knihy "Loďstva států účastnících se WW2" od Ivana a Jaroslava Hrbka. |
|
|
|
|
Dzine diky A nejake klicove suroviny jako nikl, hlinik atp. nemas? |
|
|
|
|
|
|
Algernon: Ovšem v samotné příloze knihy zmiňované lodě uvedeny nemají, proto je tam nedoplňuji. |
|
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 2289: Toto bohužel nikde nemám, resp. nemám to uveden v ničem, co mám po ruce, takže nemohu ani potvrdit, ani vyvrátit. "Mám takového nejasného „tucha“, že měli, kupř., z USA zapůjčen i jeden ledoborec? " |
|
|
|
|
|
Ohledně těch torpédových člunů, které dorazily z Británie, bude to chyba (těžko říci, jestli v překladu nebo pravděpodobněji v originále) a bude se jednat o 9 torpédoborců, které obdržel SSSR v roce 44 (původně navíc byly Americké). Podobně jako ony minolovky, celkem jich do SSSR bylo v letech 43-45 zapůjčeno 34 (také vše původně americké), takže se asi bude jednat o přetisk. Dále bylo zapůjčeno v roce 43 8 torpédových člunů, v letech 43-45 zapůjčeno celkem 200 torpédových člunů (8 britských MTB zbytek americké PT). V letech 43-45 bylo zapůjčeno USN 78 stíhačů ponorek (typ SC). |
|
|
|
|
|
Algernon: Lodě tam určitě byly. USA zapůjčilo SSSR také asi sto transportních lodí (cca 500 000 brt) a z válečných lodí z Británie přišla ještě bitevní loď Royal Sovereign (Archangelsk)a z USA lehký křižník Milwaukee (Murmansk). Archangelsk byla ale jako zástava na italskou bitevní loď Guilio Cesare, která měla připadnout SSSR, ale kterou si on mohl převzít až po ukončení války. |
- Home
- > Diskuzní forum
- > Východní fronta