Východní fronta
|
|
|
|---|---|
|
jirik: Jasne, ale kdyz vezmu opevneni CSR a Francie, tak obe dve byly na nic. Nase opevneni meli zpomalit Nemce a mi se meli nasledne branit, dokud nam neprijde Francie rozhodnym utokem na pomoc. Doufam, ze namluvim moc z cesty, ale ja si to takhle vzdy myslel. Ovsem jak nam mohla Francie pomoci, kdyz jeji koncepce byla zalozena hlavne na obrane? Zbudovani Maginetovy linie (v takove forme v jake byla) povazuji za obrovskou chybu, protoze nasmerovala mysleni francouzskych generalu v pripadnem konfliktu urcitym smerem. Ci-li pockam si, az se nemecky utok o ni rozbije. Ale pokud Nemci nezautoci, pote co? Beru budovani znacne opevnene linie u CSR, zde by to melo logiku, ale u Francie? Podle me zbytecne mrhani prostredku. Mela byt daleko mensi a usetrene penize meli putovat na jine ucely. |
|
|
|
|
milo, jirik: on byl taky problém, že ČSR by musela na mobilní obranu postavit asi 26 divizí, což by ji stálo 3,5mld K (tehdejších). Na to však nebyli lidi, takže za stejných 3,5mld K se postavily pevnosti a 6 divizí na ucpání děr a pro případné místní protiútoky (na což lidi byli) |
|
|
|
| Presne tak, zástancovia mobilnej armády nech sa pozrú na mapu republiky, kde by chceli s tou armádou manévrovať. ČSR nie je matička Rus, kde 100 km žiadna miera. | |
|
|
|
|
to Dzin: úkolem opevnění je s použitím menšího množství vojska přehradit pro útočníka nejvýhodnější směry útoku (ne hory) a ten pak je nucen přemýšlet o jiném méně výhodném postupu. V případě ČSR bylo toto splněno - Němci upustili od myšlenky přetrhnout republiku napůl a soustředili se na méně opevněné směry. Bez opevnění by byl nenadálý útok pro stát tvaru 1. republiky katastrofou. |
|
|
|
|
Mohl by mi někdo poskytnout nějaké informace o osudu německých jednotek v prostoru Havlíčkova (Německého) Brodu v květnu 1945 (např. 715.ID, PzGrD Brandenburg...)? Zajímalo by mě, jestli byly zajaty RA nebo odzbrojeny českými civilisty, jak se RA nebo obyvatelstvo k těmto jednotkám chovalo, popřípadě zda je někde v okolí hřbitov s ostatky něm. vojáků. Díky. |
|
|
|
|
|
jirik: Stejme porad budu tvrdit, ze budovani opevnenych linii podobne Maginetove je spise mrhani prostredky. Jeji nejvetsi slabina je nulova mobilita. Samozrejme, v pripade prihodnych podminek umisteni, jako hory a jiny spatne pruchodny teren je jejich vyuziti daleko lepsi. |
|
|
|
|
|
Přátelé, přečtěte si něco o pevnostech, tohle jsou roky udržované fámy. to mato: Pevnostní linie (i naše) měly mít vysouvací otočné dělostřelecké a minometné věže, které samozřejmě mohou střílet v celém rozsahu 360°. to karaya1: Na hranici s Itálii postavili Fr. Alpskou linii, kterou Italové v r. 1940 neprošli. A pocení se je vlastnost betonu, který zraje, ne že by to bylo vinou špatné stavby. Ostatně každá zeď se vinou rozdílu venkovní a vnitřní teploty opotí. |
|
|
|
|
|
mato: S tim Souhlasim. karaya: Sli by stejne pres Ardeny. V jejich strategii se s prulomem opevneni take pocita. Ikdyz by to meli bezpochyby shorsene. Ale hlavni bylo, ze utok pres Ardeny Francouzi necekali a proto Nemci dosahli nejenom strategickeho, ale i taktickeho prekvapeni. Podobne jako Soveti pri prekracovani Dnepru, kdy, na jednom useku, se casti jejich tanku podarilo projet skrz baziny. Pri Bagrationu to zopakovali se stejnym uspechem. Potom se tvrdi, ze RA byla zkostnatela a Wehrmacht ne... |
|
|
|
|
|
mato: v podstatě souhlas, ale neobešli by to potom Němci přes Itálii/Švýcarsko? To bys musel postavit pevnosti podél celých hranic (jako my... ). Navíc se v pevnostech nedalo moc být, protože je postavili špatně, zdi se potily a vojáci museli tábořit venku ve stanech, takže je diskutabilní, jak by vlhkost ovlivnila případné německé pokusy o průlom... |
|
|
|
|
To Dzin:Ja len o tej maginetovej linii:To mas tak ze velke mocnosti maju sklony k pompeznosti a velkoleposti nielen v zivote ale aj v armade.No a jedinu chybu kt.franzuzi urobily bolo to ze si nepostavili kanony tak aby snimi mohli palit na vsetky strany a hlavne aj na tu svoju.A tiez ked uz investovali predsa len mali cosi postavit aj na hraniciach s belgickom. |
|
|
|
jossif: dik |
|
|
|
|
|
|
Spise nez Hitler by sedelo rici, ze na taktiku bleskove valky vsadili jeho generalove. Na zaklade jejich ujistovani s dlouhodobou valkou politicke spicky nacistu nepocitaly. Pote prislo to, co jsi zminil, ze prumysl na kompletni valecnou vyrobu preorijentovavaly postupne a ne masovym nasazenim, jak Spojenci. Oni si, podle mne, z WW1 vzali ponauceni, ze je treba dosahnout rychleho vitezstvi, nez dlouhodobe vycerpavajici valky, to je vzasade videt na koncepci Blitzkriegu. Samozrejme, nevzali si pouceni, ze je nejprve potreba znicit jednoho protivnika, nez se zacne valcit s druhym. Celkove si myslim, ze za stav v Nemecku po ztroskotani Blitzkriegu v roce 41 resp. zacatku roku 42 muze jak generalita, tak politicke spicky. Jedni poskytovali ujisteni, ze vitezstvi bude rychle a druzi presne tohle chteli slyset a zajimali se o jine plany. |
|
|
|
| Jura: na ww2.valka.cz. V hornom menu si kliknina čísla a štatistiky a tam to nájdeš. | |
|
|
|
| Problém byl v tom, že Hiter všecho vsadil na taktiku bleskové války, a neměl připravenou jinou altrnativu, kdyby selhala, ale ještě horší bylo, že Německo nepočítalo s totální válkou, která by mohla trvat několik let (tady je vidět ignorace lekce z německé porážky v první světové válce, která se projevovala neschopností sopeřit se svými protivníky v hospodářské oblasti). Navíc Němci, přesněji jejich vůdce Adolf Hitler, uvažoval jen v kategorii "vítězství" či "porážka". | |
|
|
|
|
Třeba už neměli dost taxíků, nebo tágaři zrovna stávkovali  |
|
|
|
|
Neví někdo kde jsou nějáké seznamy pohřešovaných, mrtvých německých vojáků? Za odpověď předem děkuji Posílejte na [email protected] |
|
|
|
|
|
|
alyk: Jasne, ja myslel, ze pokud s tim pocitali, nemuseli porizovat Maginetovu linii tak nakladnou. Ona byla zbytecne velka a utopilo se v ni prilis mnoho penez na ukor ostatnich jednotek. Urcite mohli usetrit a lepe se pripravit na uder mimo Maginetovu linii, v jejich pripade pres Belgii (a je jedno ze uder pote vedl jinudy). A oproti WW1 rozhodne nebyli. Tehdy byli daleko pevnejsi, meli vetsi moralku a odhodlani a vyraznejsi tylovou podporu. Rozhodne jim nemecky utok nezpusobyl takove zavazne ztraty, aby doslo k tak rychlemu zhrouceni. |
|
|
|
|
dzin- taky ze s utokem pres Belgii pocitali a ve chvili kdy zacal se BEF + 2 francouzske armady hnuly do rovinatych poli Belgie aby Nemce zastavily u kanalů. Jenze v jejich koncepci byly Ardeny povazovany za nepruchodne!! a to rozhodlo! Proto se Nemcum podarilo uzavrit ty nejlepsi francouzske jednotky a BEF do kotle (ze kteryho ale unikly po mori, ale to uz je o necem jinem). Frantici nasadily k ardenam slabsi jednotky a jeste ke vsemu tam bylo spojeni 2 franc. armad, tim padem i slabsi misto. myslim, ze byli lip pripraveni na ve ww1, ale nepocitali s tim, ze Nemci meli opet lepsi plan! |
|
|
|
|
|
alyk: Jasne, ale pote je opet otazkou, pokud predpokladali uder pres Belgii (na zaklade zkusenosti z WW1) meli predpokladat, na zaklade tech samych zkusenosti, ze se Nemcum podari proniknout az na uzemi Francie, opet diky prekvapivemu utoku. ("varovani" v podobe utoku na Polsko rozhodne nebylo v planu). Jde o vsem o to, jestli si francouzske generalske spicky nezily ve vlastnim svete... stc: To ale opet jenom dokazuje, ze Nemci pripraveni nebyli. Zjisteni si klimatickych podminek na pripadnem bojisti je jeden z prvnich ukolu. Proste Nemci pocitali s Blitzkriegem ktery jim opet umozni vyhrat valku v kratke dobe, ale ten selhal. Idea Blitzkriegu je zpusobyt nepriteli takove ztraty, ze ho to donuti kapitulovat. Ale tohle v SSSR proste neslo, resp. by to znamenalo masakr obyvatelstva (Soveti rozhodne netrpeli predsudky co se zen a deti v boji tyce) |
|
|
|
|
stc napsal v č. 267: "Myslim ze alyk trefil hřebík na hlavičku, ti pánove co vedli Německo v 1. světove byli mnohem "chytřejši" než jejich nástupci kteři byli díky své převeliké pýše krátkozrací" Už nevím kde a kdo to napsal ale někde jsem četl nejlepší definici Hitlera a nacismu vůbec : "Génius průměrnosti" |
- Home
- > Diskuzní forum
- > Východní fronta