Východní fronta
|
|
|
|---|---|
|
Dzin: Presne. Aj keď počas plánovania bolo armádne velenie skeptickejšie, už po dvoch týždňoch ťaženia si Halder poznamenal, že síce odpor bol silnejší ako očakávali, ale naplnili sa predpoklady o tom že Rusi sa nestiahnu od hraníc (čo bolo považované vôbec za najväčšie riziko operácie) a podarí sa ich armádu obkľúčiť a zničiť už v blízkosti hraníc a teda najdôležitejšia časť operácie je už fakticky za nimi. |
|
|
|
| Dle mého názoru byly dodávky západnch spojenců do SSSR určitě užitečné, jak by, ale situace vpydala bez nich je těžké určit, spíše je to spekulace. Mě se spíše zdá, že mnohem důležitější byly dodávky výzbroje a výstroje v období před druhou světovou válkou, kdy SSSR byl jedním z největších dovozců zbraní vůbec na světě. Jednalo se zde o dodávky tanků, letadel, leteckých motorů atd. Napřklad sovětské stíhací letouny v období WWII byly vybaveny motory, které měly svůj původ ve francouzských a amerických motorech (viz. Kniha Triumf a tragedie). tyto motory byly nakupovány a licenčně vyráběny nebo rpostě jen tajně okopírovány. Totéž se týká tanků, plány na konstrukci vlastních tanků ve dvacátých letech v SSSR zklamaly (např. T24), a proto byly nakupovány zahraniční tanky (např. 6 tunový Vickers na jehož základě byl vyvinut T26) atd. Tímto získávaly sověti zkušenosti, které pak vtělili do svých válečných projektů. Mimochodem je z toho patrné, že Sovětský svaz byl po celou dobu své existence závislý na západním kapitalistickém světě (po Stalinově smrti například dovážel obilí!). Jinak by hluboce po všech stránkách upadl (viz. například dílo Socialismus od L. v. Misese atd.) | |
|
|
|
|
Johny: (462) Ono to ale opravdu tak nekdy vypada. Ja zastavam nazor (uz tu i prezentovany), ze podle me se vyvynula u Nemcu uplne stejna "nemoc z vitezstvi" jako u Japoncu a jejich plan tazeni na Vychod podle toho vypadal. Da se v tom najit i jista paralera s Midway. Nemecky plan take predpokladal, ze prubeh operace bude presne takovy, jak se od nej ocekava a nepripoustel jinou alternativu. V nasem pripade to byl predpoklad zhrouceni sovetskeho odporu po zniceni jadra jeho vojsk, ktere byly navic silnejsi, nez se puvodne ocekavalo. Zajimave take je, ze zatimco "barbarsti" Japonci tuto "nemoc" priznavaji, "cestni" Nemci se k ni moc nehlasi. |
|
|
|
|
|
Dzin (460): Dik. Dzin (461): Súhlas s automobilmi. To je artikel, ktorý by bol asi najzaujímavejší, z hľadiska časového rozloženia. |
|
|
|
|
|
Johny (462): Faktom ale zase je, že spojenci dávali Rusom jednotlivé položky podľa ruských požiadaviek a ich schopností jednotlivé položky dodávať. Nikde nie je povedané či ich Rusi okamžite použili, alebo si ich šetrili na "lepšie časy". Ako som sa už zmienil, LL bol skvelý byznis a najmä po skončení vojny (keďže dodávky pokračovali krátku dobu aj po vojne) už určite nešlo o prežitie. Takže možno spojenci dodali polovicu spotreby trhavín ale neviem či mali možnosť skontrolovať či boli použité vo vojne (alebo až po nej). |
|
|
|
|
Rusové spojenecké dodávky potřebovali hlavně v roce 1942.Spojenci jim vlastně dováželi hlavně automobily a benzín a tak se sověti mohli soustředit na výrobu tanků. |
|
|
|
|
Problém zda by bez dodávek spojenců SSSR padlo či ne je stehně filosofická jako jestli bychom se v roce 38 ubránili či ne. Faktem je, že některé dodávané produkty mohli rusové nahradit na úkor vojenské výroby, nicméně některé produkty by prostě neměli. Zda by mohli postrádat polovinu produkce mědi, hliníku a trhavin a co by to znamenalo pro obranyschopnost nechám na vás. Stejně tak by asi nebyli schopni rekonstruovat železnice, což by znamenalo nemožnost zásobování vojsk po případném protiútoku. Ať už si o generálním štábu Německého vojska myslíme cokoliv, určitě až tak uplní idioti tam nebyli aby začali barbarossu bez nějaké naděje na úspěch. |
|
|
|
|
|
Marek: Opet jde o uhel pohledu. Pokud budes brat pouze dodavky zbrani, pak jejich prizpevek je asi 1/10 - 1/10000 produkce SSSR (podle druhu zbrani). Ci-li v tomto ohledu nic moc. Stejne tak, vetsina pomoci prisla spise od roku 43, takze az po krizovem obdobi 41-42. Z techto pohledu je jejich prinos nepatrny. Ovsem dodavky hlavne umoznili znacnou motorizaci RA v roce 44 (ikdyz ne uplnou) a tim i velke zlepseni moznosti pri ofenzivnich akci. Dodane strategicke suroviny umoznili posileni (a rust) Sovetske nezbrojni vyroby a SSSR se pote mohl soustredit vice na zbrojni prumysl. Podobne umoznily i pristup k novym technologiim. Z tohoto pohledu byly bezpochyby dulezite. Takze si muzes vybrat. Podle me dodavky byly bezpochyby prospesne, ikdyz urcite nebyly tak rozhodujici na vitezstvi SSSR, jak se tvrdi(lo) na Zapade a ani tak bezvyznamne, jak tvrdil SSSR. |
|
|
|
|
|
pbradler: Presne rozlozeni ted neznam. Kdyz budu chvili hledat ve svych materialech, tak ho dozajista najdu. Ted mohu dat jen letadla. U nich je to (podle Triumf a tragedie): 1941: 740 letadel 1942: 2 604 letadel 1943: 6 323 letadel 1944: 5 887 letadel 1945: 2 749 letadel Jsou to letadla zarazena k letectvu v prubehu Velke vlastenecke valky. Rozdil proti udajum Zapadnich spojencu cini necele 4 tisice letadel. Je to dano jednak ztratami v konvojich, ztratami pri preletavani, zpotrebou na nahradni dili a tim, ze cast letadel byla dana k cvicnym ucelum a tim, ze cast dodavek dosla uz po valce. 813 stroju je nebojovych. |
|
|
|
|
|
cet. Hrad: Jiste.  Zdroje jsou Zprava kongresu o Lend-Lease č. 19, 20, 21 a 22 a prohlaseni britskeho ministerskeho predsedy v Dolni snemovne 16.4.1946. U nas je to asi nejdostupnejsi v priloze knihy "Vitezstvi prichazi z more" od Hrbku. |
|
|
|
|
|
Marek: Alespon si ted muzes udelat nazor, podle konkretnich udaju. |
|
|
|
|
|
Dzin napsal(a) v č. 438: "Jinak ta cisla, karaya1 uvadel podle Carrela, tak ja jsem uvedl sovetsky udaj, tak jak ho prezentuji v souhrnych tabulkach. Jestli to chces blize rozebrat, tak muzeme." K jari roku 42 (konkrétne 1.5.42) mám zatiaľ len súhrnný údaj a to: Spolu: 236,5 div. Východ: 181,6 div. Ostatné fronty: 3 div. Okup. územia: 52 div. Ak vezmeme do úvahy že na západ išli 3 mot. div. SS a 10. tanková tak by sme teoreticky dostali tých 56 div. (v 11/42), ale pred letnou ofenzívou a takisto počas nej išli zase iné jednotky na východ, napr. 305., 323., 336., 340. pešia divízia. Je ale možné že sa za ne zase vytvárala náhrada. Každopádne skúsim nájsť podrobnejšie údaje. Ibaže by Egli prišiel zase s nejakou prima tabuľkou . |
|
|
|
|
|
Johny napsal(a) v č. 452: "Fronta by se zastavila na Volze a Stalin by byl nucen vyjednávat s Hitlerem. V nejlepším případě pro Rusy by se fronta stabilizovala na Panther-Wotan linii" Otázka je pre koho by to bolo lepšie ? |
|
|
|
|
|
Dzin (448,449): Veľmi zaujímavé by ale bolo časové rozloženie dodávok. Aspoň do polovice roku 1943 a od polovice roku 1943. Odhadujem tak 10 % a 90 %. |
|
|
|
|
|
Béďa napsal(a) v č. 453: "Myslím že spojenecká pomoc měla pro Rusi největší význam v bezplatném dodání nejmodernějších technologií" Súhlas. Ja by som ešte dodal že tento význam sa vo väčšej miere prejavil až po vojne (aj k našej škode) keď pomohol Rusom pôsobiť na poste druhej svetovej veľmoci. Navyše celý L&L bol pre spojencov skvelý obchod. Oni dávali svoj tovar a Rusi životy svojich vojakov. Ak by nastala situácia ako ju popísal Johny v (452) (aj keď s tým osobne nesúhlasím) tak by to bola pre spojencov veľká katastrofa, pretože vylodenie a boj na kontinente by si vyžiadal omnoho väčšie zdroje ako to bolo v skutočnosti. |
|
|
|
| to Johny: Myslím že spojenecká pomoc měla pro Rusi největší význam v bezplatném dodání nejmodernějších technologií, je ale pravda že mohla mít zásadní význam v krizových momentech. Otázka ale je v kvantite a daném krizovém období. | |
|
|
|
|
|
Můj názor na spojeneckou pomoc SSSR je, že bez ní by se možná horko-těžko ubránili ale útok by nebyl v žádném případě možný. Fronta by se zastavila na Volze a Stalin by byl nucen vyjednávat s Hitlerem. V nejlepším případě pro Rusy by se fronta stabilizovala na Panther-Wotan linii. |
|
|
|
|
Dzin: Prozradíš nám zdroj? Nebo máš výrobní tajemství |
|
|
|
|
Dzin (448-449) Tak to mi nepřijde jako zrovna málo  . Pokud by to všechno měli vyrábět sami ..... |
|
|
|
|
|
Z Britanie bylo odeslano od 1.10.41 do 31.3.46 7 411 letadel (z toho 3129 americkych) 5 218 tanku (z toho 1 388 kanadskych) 4 932 PT pusek 4 005 pusek a kulometu 1 803 radarovych pristroju 4 338 radiovych pristroju 2 000 telefonu 473 milionu naboju vseho druhu 9 torpedovych clunu 4 ponorky 14 minolovek + suroviny, potraviny, prumyslova zarizeni, stroje, leky a nemosnicni zarizeni v hodnote 120 milionu liber Vse celkem za 428 milionu liber |
- Home
- > Diskuzní forum
- > Východní fronta