Československá letadla před 2.sv.v.
|
|
|
|---|---|
|
Tom: něco málo bylo u textu k fotogalerii čs. letadla v luftwaffe, která vyšla v Revi. Až rozpochoduju scanner, pošlu Ti to. |
|
|
|
|
Může mi někdo poradit, kde hledat informace o službě sériových Aero A-3O4? |
|
|
|
|
Jsem zvědavý, pro kolik maldých bude tohle jedna z jejich prvních knížek :)) Jinak, měl jsem ji v ruce, spousta fotek, křídový papír, ale... |
|
|
|
|
|
Letadla československých pilotů mi daly solidní základy do RoBoTa. |
|
|
|
|
|
Co jsem čet, asi to bude další verze knížky Letadla čs. pilotů. První vydání někdy v sedmdesátých, druhé 1986 |
|
|
|
|
jenže ta cena je poněkud vyšší - právě proto sem si myslel, že zdejší oporníci - ty, nebo Alby budou vědět. Ale jak koukám, knižní novinky nesledujete  |
|
|
|
|
|
No, když tak nad tím přemýšlím... Taková kombinace Němečka, historie MLL, aerolinek, Aeroklubu, průmyslu, osobností...to by nebylo špatné! V Němečkovi se nedozvíš skoro nic o lidech, éru bejbinek musel shrnout na jednu stránku, o Lonkových Ginnetkách jsem se dozvěděl až z LK před asi rokem, atd. |
|
|
|
|
|
jo, Šorela si také pamatuji z ABC, tak kniha stojí 1500 Kč a je tady: www.bunkry.cz/knihy/book.asp?action=detail&a...
Tom napsal v č. 181: jen se nedělej "Asi nejsem odporník " |
|
|
|
|
|
Tom napsal v č. 178: "Kde jsi to viděl?" ty, odborník, to neznáš??  počkej, za chvíli najdu ten odkaz. |
|
|
|
|
|
co říkají znalci na knihu: ENCYKLOPEDIE ČESKÉHO A SLOVENSKÉHO LETECTVÍ I Šorel Václav má cenu do ní investovat tak šílené peníze? |
|
|
|
|
|
Mercury... Nebyl i pro finské D.XXI? |
|
|
|
|
|
Zdá se, že v palcích. Ovšem jejich sériová výroba byla dost na koleně, nebyla příliš rozsáhlá (my jsem chtěli několikrát víc letadel než oni) - a taky trvalo patričně dlouho, než se rozeběhla. Většina finských Blenheimů pocházela rovnou z Británie (některé snad byly i ve stavu RAF), takže pro ně bylo životně důležité, aby letadla byla stejná a neměli problém s jejich udržováním. |
|
|
|
|
Tom napsal v č. 162:
"Jednak to s jeho výrobou taky nebyly slavné a hlavně byl vyroben v palcových mírách. Výroba by znamenala buď překonstruovat celé letadlo podle našich norem, naše plechy, naše ložiska, naše měřidla a naše nářadí. A nebo naopak zavést britské standarty u nás."
Tom napsal v č. 167: A jak?- přepočítané, nebo v inčích? " Naproti tomu Blenheimy se ve Finsku vyráběly "od nuly"" |
|
|
|
|
Jo, SB-2 vs. Potez 63 a Blenheim I. V té době měl jen SB obranu "na všechny strany", např. Blenheim měl jeden kulomet v hřbetní věži a jeden pevný. Později se to samozřejmě změnilo, ale až za války. B-71 měla oproti SB-2 přední kulomet výkyvný i do stran, SB-2 měly sice 2, ale jen vertikálně pohyblivé. Ostatně to bylo později rovněž změněno, stejně tak byla místo hřbetního střeliště zavedena věž. Ale já píšu o stavu, kdy přicházeli tyto typy v úvahu pro zavedení u nás. |
|
|
|
|
|
Tedy tyto typy jdou trochu mimo mě, ale nebyl z nich SB-2 i kvalitativně v lecčems poněkud lepší? Např. lépe řešená obranná výzbroj (hlavně u našich B-71 s lepším předním střelištěm). |
|
|
|
|
|
Ještě dodám, že Blenheimy se vyráběly sériově od počátku roku 1937 v počtu cca 6 ks měsíčně a pomalu stoupala na 24 ks po zhruba roce. Zájem o koupi (mimo nás) projevilo Finsko, Jugoslávie, Litva, Turecko, Rumunsko, Řecko a Portugalsko. |
|
|
|
|
|
Pár slov k té DC-2 a DC-3 od Fokkerů. Fokker fungoval jako prodejce a servisní organizace. Letadla se vyráběla komplet ve Státech - včetně nátěru. V Evropě (nemuselo to být ani v Amsterdamu - první DC-2 pro ČLS připluly do Cherbourgu) se pouze znovu smontovaly (křídla, motory, popř. spec. vybavení - např. jiné vrtule). Prodalo se jich takhle v Evropě asi 76 kusů. Ale o "výrobě u Fokkerů" se v tomto případě hovořit nedá. Naproti tomu Blenheimy se ve Finsku vyráběly "od nuly" - tedy mám na mysli jejich draky. I když v Revi se uvádí, že při výrobě bylo u pozdních sérií využito i deset kusů nedokončených trupů zakoupených v Chorvatsku. K té výrobě v Jugoslávii nemám prostě nic. Mohu jen dovozovat, že přednost měla příprava výroby Hurricannů. |
|
|
|
|
to Algernon&Tom; 164,162: Vzpomněl jsem si na licenční výrobu Blenheimu v Jugoslavii a Finsku - nevíte jestli to byla výroba v pravém slova smyslu, nebo šlo v zásadě jen o sestavování letadel z dovezených částí, jako Fokkerova stavba DC-3 ? |
|
|
|
|
|
Mně osobně je třeba líto, že se u nás neprosadil G.1. Jeho technologie nám seděla a šlo o celkem výkonné letadlo s univerzální konstrukcí. |
|
|
|
|
|
Dnes tu padla výtka k Anglii, že nám neprodala licenci na Blenheim... Na téma výběru lehkého rychlého bombardéru pro ČSR je na místě poznamenat tohle: V reálu přicházely do úvahy tři typy. Potez 63, SB-2 a Bristol 142 Blenheim. Potez byl koncipován původně jako třímístný letoun určený k řízení stíhačkových operací a v době jednání o licenci ještě nebyl zralý k sériové výrobě. SB-2 používal stejné motory, jaké se vyráběly v ČSR a létal v řadové službě a dokonce se již přověřoval ve Španělsku. Blenheim měl od začátku nejméně šancí. Jednak to s jeho výrobou taky nebyly slavné a hlavně byl vyroben v palcových mírách. Výroba by znamenala buď překonstruovat celé letadlo podle našich norem, naše plechy, naše ložiska, naše měřidla a naše nářadí. A nebo naopak zavést britské standarty u nás. Takže vyrábět jiné plechy, jiné nářadí a přípravky... Pěkným příkladem takového rozhodování je bezlicenční výroba B-29/Tu-4 v Rusku. Nezbylo nic jiného než začít vyrábět jiné plechy a ty plechy se tam vyrábějí dodneška. Nebo obtíže s licenční výrobou DC-3/PS-84, když je nakonec překonstruovali na Li-2, či GST... |
- Home
- > Diskuzní forum
- > Československo, protektorát
- > Československá letadla před 2.sv.v.