Československá letadla před 2.sv.v.
|
|
|
|---|---|
|
Pozrel som to.. je to v tom zmysle aj v Avii v predhovore Miroslava Bíleho. Myslím, že kompetentných ľudí skôr presvedčili výkony nových typov v zahraničí... napr. Me-109, Hurricane... a možno aj I-16  |
|
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 237: Kdesi som čítal (možno v monografii o Avii B-35, B-135, nie som si už istý), že skúsenosti s nižšie spomínaními jednoplošníkmi vyvolalo nedôveru v tieto konštrukcie u GŠ... takže takmer nič prínosné... "Mně by jen zajímalo, co za zkušenost (…za zkušenost v něčem přínosnou, pokud možno…) nám přinášely (v letech třicátých) zkušenosti s konstrukcemi z let dvacátých… :o))) " |
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 235: Vo to se nehádám, jen že jsme nebykli totálně bez zkušeností s jednoplošníkama s pevným podovzkem..."Hmm…  "
|
|
|
|
|
|
Je to jednoplošník, a má pevnej podvozek. |
|
|
|
|
|
Tom napsal v č. 229:
"Prosím, drž se svého kopyta a nerozváděj takové věci...PROSÍM!!! Opravdu si nemyslím, že by jsi měl uvádět B-3 a B-11 v souvislosti s Mnichovem "
fusilier napsal v č. 228:
" Avie B-3 a B-11 byly takovéto konstrukce, i když v době Mnichovské krize byly natolik zastaralé že pro bojové účely se nedaly použít."
fusilier napsal v č. 228:
"Takže jsme měli s takovými stroji zkušenosti. "
george74 napsal v č. 226: Nedá se říc, že by jednoplošníky s pevným podvozkem nebyly u nás vůbec zavedený."Jednoplošníky s pevným podvozkem u nás vlastně nebyly zavedeny" A to fusilier píše, nedává do souvislosti B.3 s Mnichovem. Nebo jen lehoučce. |
|
|
|
|
george74 napsal v č. 226: Zrovna tak je přeskočili v Anglii nebo v SSSR. Ani v Německu nebo v Itálii nezavedli takovou stíhačku do řadové služby. Ten příklad je nic neříkající. "V podstatě jsme přeskakovali ze vzpěrového dvouplošníku s pevným podvozkem na dolnoplošník se zatahovacím podvozkem" |
|
|
|
|
george74 napsal v č. 226: Ale byly zavedeny např. Avie B-3 a B-11 byly takovéto konstrukce, i když v době Mnichovské krize byly natolik zastaralé že pro bojové účely se nedaly použít. Takže jsme měli s takovými stroji zkušenosti.
"Jednoplošníky s pevným podvozkem u nás vlastně nebyly zavedeny,"
george74 napsal v č. 226: Ihned jsme nepřeskakovali, Avia B-35 měla pevný podvozek, sice proto, že zatahovací ještě nebyl k dispozici."V podstatě jsme přeskakovali ze vzpěrového dvouplošníku s pevným podvozkem na dolnoplošník se zatahovacím podvozkem" A jinak co by na tom přeskočení bylo špatného?Co se týče toho srovnání naší pětistovky P-11, tak snad nemá smysl reagovat. Jen doufám že si nemyslíš že měla P-11 navrch |
|
|
|
|
No P.11 sice mohl vypadat výkonněji (nejsem ale toho názoru ), ale opak byl pravdou... No a to přeskočení mi nepřipadá jako chyba, spíše naopak. |
|
|
|
| Rád bych se zeptal na váš názor na srovnání naší B543 a polského PZL P11, připadá mi, že naše letectvo se příliš dlouho drželo koncepce stíhacích dvouplošníků. Jednoplošníky s pevným podvozkem u nás vlastně nebyly zavedeny, myslím tím právě protějšky PZL P11, Fokker D.XXI, Dewoitine D-510, Boeing P-26 a jiné, u nás byl pouze prototyp Aero A-102. V podstatě jsme přeskakovali ze vzpěrového dvouplošníku s pevným podvozkem na dolnoplošník se zatahovacím podvozkem. | |
|
|
|
| Vôbec nehovorím o možných spojencoch Nemecka. Skúsim použiť Nelsona : Iba početná prevaha nepriateľa zničí- ano viem hovoril o čom si inom, no istá paralera tu je, nech si hovoríte čo chcete. | |
|
|
|
| A JUUUUUUUUUUUUUUST, koľko ich mohol asi tak československý priemysel vyrobiť do toho 10.5.1940, ak by sme neboli dovtedy vo vojne? | |
|
|
|
| No, ale tu si riadne tresol! | |
|
|
|
|
|
Kdyby jsi rozuměl tomu, co tu Algy naznačuje, věděl by jsi, že k 10. květnu 1940 měla Francie k dispozici jedinou stíhací skupinu vyzbrojenou letouny D.520. Ostatní stíhačky ve výzbroji francouzského letectva (MS 406, H.75 a MB-152) měly horší výkony, než ona B-135. A dá se předpokládat, že B-135 by k 10. 5. 1940 bylo vyrobeno a vybaveno zhruba stejný počet jako těch D.520. Obdobný stav Algy celkem logicky dovozuje i u stavu amerického letectva v roce 1941. |
|
|
|
| No neviem, keby sme aj hneď začali bojovať až 10.5.1940, asi by sme nových Ávií nemali dostatok. Ono nejaký ten čas trvá príprava sériovej výroby, nehovoriac o preškolení pilotov a obslužného personálu. A ktohovie koľko by ich bolo so zaťahovacím podvozkom. Beriem, že po páde ČSR bol ich vývoj spomalený, no v marci 1939 tých prototypov bohviekoľko nebolo a to od prototypu k sériovej výrobe je ešte pekný kus cesty. | |
|
|
|
|
|
V nejbližších dnech by Jakab měl vydat knížku o dvoumotorových typech z Aera z roku 1938. Tedy A-204, A-300, A-304. Věřím, že bude velice zajímavá. Autorem je Pavel Kučera - záruka kvality |
|
|
|
|
|
Když se už v jiném fóru narazilo na Avro 626, respektive T-126... Původní Avro 626 bylo poprvé představeno veřejnosti na aerosalónu v Paříži roku 1934. Šlo o univerzální cvičný a školní stroj, který dosáhl jistých exportních úspěchů. Tatra koupila licenci v roc 1935 a spolu s ní jeden vzorový kus s dvojím řízením. Od začátku (uvedeno to bylo už ve smlouvě) se počítalo s možným vývozem do Turecka, Jugoslávie, Bulharska, Rumunska, ovšem s původními motory od fy Armstrong Siddeley z Coventry. Pro tuzemské stroje byly zpočátku určeny motory Walter Castor II a později z Avie Rk-17, se kterými měly mít stroje vyšší výkony. Vzorový kus prošel testy u VTLÚ, v prostějovském leteckém učilišti, létala na něm řada všemožných pilotů a stroj si získal velmi dobré hodnocení. Během roku 1936 Tatra přepracovala původní dokumentaci a začala stavba prvního kusu s motorem Rk-17. V červnu 1937 na Národní letetcké výstavě byl vystavován nepotažený trup s nainstalovaným motorem, ale práce nepokračovaly příliš rychle, Tatra měla jiné priority. Další osudy T-126 jsou poněkud nejasné. V roce 1938 měl být Rk-17 nahrazen opět Cheetahem, takže jeho drak nebyl ani potažen (!). Byly s ním však vykonány motorové zkoušky, na stroj zkusili namontovat střeleckou věžž typu Tatra atd. Rozmontovaný stroj měl být po Mnichovu ze Studénky evakuován, patrně do Prahy. Ale... Existuje několik záznamů o motorových zkouškách a následných letech s typem T-126!!! Není vůbec jasné, zda je skutečně jen o záměnu s původním vzorovým Avrem 626. Tyto lety jsou mimo Studénku ještě každopádně evidovány u Leteckého pluku 2 v Olomouci. S příchodem okupantů o letounech mizí stopy. Pokud by byl zájem o technický popis, mohu rovněž dodat... |
|
|
|
|
Pavel Šrámek napsal v č. 198: Tak bohužel nenašel"Národní osvobození, 1987, č. 1 až 10, vždy na s. 6 dole."  |
|
|
|
| Národní osvobození, 1987, č. 1 až 10, vždy na s. 6 dole. | |
|
|
|
|
|
Pavel Šrámek napsal v č. 196: Které jsou to přesně čísla? Zkusím to najít "seriál "Osudy a náhody" od Václava Tikovského, který vycházel v Hlasu revoluce (dnes Národní osvobození) počátkem roku 1987." |
|
|
|
| Přečetl jsem si seriál "Osudy a náhody" od Václava Tikovského, který vycházel v Hlasu revoluce (dnes Národní osvobození) počátkem roku 1987. Je tam hodně zajímavých úvah o čs. letectvu na konci 30. let, včetně zmínek o generálech Fajfrovi, Janouškovi, Vicherkovi apod. Četl to také někdo? | |
- Home
- > Diskuzní forum
- > Československo, protektorát
- > Československá letadla před 2.sv.v.