Československá letadla před 2.sv.v.
|
|
|
|---|---|
|
Taková drobnost k Bi-Bo-Li a dovozu z Rumunska - kdysi bylo někde zmíněno, že do ČSR se před válkou z Rumunska dovážel benzín získávaný tzv. primární destilací - tzn. pouhým rozdělením ropy podle teploty destilace (což vlastně je první krok při zpracování ropy v rafinérii). Nevýhodou sice je poměrně nízké oktanové číslo, ovšem - kupříkladu ve srovnání „s hotovým výrobkem“, třeba právě letecký benzín - je významně levnější; což samozřejmě je výhodné, platíme-li krytou měnou či valutami (vedle toho jeho dovoz byl tento zatížen nižší daní, oproti dani při „vyšší míře zpracování“ u motorového benzínu, benzínu leteckého aj.). Výhodou benzínu z primární destilace (asi největší, z tehdejšího hlediska) je výborná stabilita, tzn. dlouhodobá skladovatelnost benzínu (zaručeně alespoň šest měsíců; stačí se, kupříkladu, podívat třeba na dnešní normu motorového benzínu, která požaduje zaručenou dobu skladovatelnosti pouhé tři měsíce). Vedle toho získávání vysokooktanového paliva mísením se složkami, které mají vyšší antidetonační odolnost oproti hlavní složce (benzínu), je jednodušší (a tedy i opět levnější), než běžná výroba leteckého benzínu, kdy se významné podíly získávaly také katalytickým krakováním. (Jednak benzín získaný štěpením těžších složek za přítomnosti katalyzátorů má vhodnější vlastnosti - mj. vyšší o.č. - než při krakování tepelném, jednak při tepelném krakování vzniká hodně nenasycených podílů, olefiny a i diolefiny, tj. alkeny a alkadieny. Ty významně snižují stabilitu benzínu - nenasycené uhlovodíky se poměrně rychle sytí kyslíkem ze vzduchu, jednak i polymerují. Tímto vzniklé sloučeniny potom tvoří základ gumovitých úsad ve válcích motoru. Proto se také tepelně krakované benzíny nikdy nesměly používat pro výrobu leteckých benzínů.) |
|
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 380: Není tu rozpor v řádu? "• V roce 1960 celosvětová těžba ropy poprvé překročila miliardu tun (oproti těžbě za rok 1959 stoupla o 7,5 procenta). • Ve stejném roce bylo v USA vytěženo cca 345 mil. tun ropy. V arabských zemích celkem cca 263 mil. tun. • Ve stejném roce mají v arabských zemích 750 produktivních vrtů. V USA mají celkem nějakých 550 tisíc produktivních vrtů." |
|
|
|
|
|
Pavel Šrámek napsal v č. 373: Věnuje se tam víceméně jen Hlaďovi a B-534. Ale je tam zajímavá poválečná fotka Hlaďa u Avie 122 - netušil jsem, že nějaká přežila válku "Pokud se nepletu v Historii a vojenství 2005, č. 3 měl Rajlich podrobný článek o J. Hlaďovi a Curychu 1937 se tam dost věnoval"  Kde asi chuděra skončila? |
|
|
|
|
|
Díky za snahu V turistické rally se naši také zúčastnili, nicméně jde mi nyní výslovně o akrobaty ze sedmičlenné skupiny na Aviích 122, zcela konkrétně pak o to, na které Avii letěl četař Šimek Mám výrobní čísla všech sedmi Avií a jejich imatrikulační značky a zajímá mne kdo létal na které. |
|
|
|
|
Tom: mě tedy tyhle věci úspěšně míjí, nicméně jsem narazil na jméno Hruška s letounem Be-50. |
|
|
|
|
|
Já šel ještě hloub, a taky nic  Zvláštní... |
|
|
|
|
guano napsal v č. 372: Tak tam to také není "Curych 1937 L+K 16/92 (Č. Sládek), L+K 18-19/87 (J. Vraný)"  |
|
|
|
|
|
Koukal jsem do obou Rajlichových prací (HaV 3/2005 a "Vzduch je naše moře") a ani v jedné jsem to nenašel. A archiv L+K nemám úplně při ruce... |
|
|
|
| Pokud se nepletu v Historii a vojenství 2005, č. 3 měl Rajlich podrobný článek o J. Hlaďovi a Curychu 1937 se tam dost věnoval. | |
|
|
|
|
|
Něco by mohlo být tady: Curych 1937 L+K 16/92 (Č. Sládek), L+K 18-19/87 (J. Vraný) |
|
|
|
|
|
Přátelé, kamarádi! Hledám triviální, leč fundamentální informaci o tom, kdo z akrobatů na závodech v Curychu 1937 měl přidělen který stroj. Nejde mi o Nováka, Hubáčka ani Širokého. Jde mi o ty čtyři "černé vzadu". Prosím, pomozte mi. Buď jsem slepej nebo blbej, ale prostě to nemám a neznám a nutně to potřebuju |
|
|
|
|
|
K těm třem sériovým číslům Baťových Electer: v Revi 32/2000 je článek pana Dudka (LHS) na téma Electry a ČSR. Z něj jasně plyne, že CTA (v.č. 1068) po havárii byla opravena u Lockheedu a v listopadu 1937 byla zpět v ČSR. Druhá zakoupená CTB měla v.č. 1091 a její osudy jsou víceméně jasné. To třetí sériové číslo 1069 (?) je podle mne omyl. |
|
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 367: V knize Nehody dopravních letadel v Československu 1918-39 je citace dobového tisku, že éro stálo 75 000 USD a za opravu kalkulovali 25 000 USD, Baťa raději koupil nový stroj."Byl po havárii zrušen, a nebo nebyl zcela na odpis a buď jej opravili nebo prodali?" Jestli starý zrušili není zřejmé, ale na fotkách je vidět promáčklý trup za kabinou a hlavně oba motory jsou vytržené z uložení. Výpis z Rejstříku máme z Němečka oba. |
|
|
|
|
|
Tom: Jojo, je to skvělý ! (ale já osobně bych raději asi toho Spita ) |
|
|
|
|
|
Pomůže, že OK-CTA byl zapsán do rejstříku 27.října 1936? |
|
|
|
|
|
Guano, měl jsi pravdu |
|
|
|
|
Toma a další letadlovci to již určitě ví, ale pro ostatní: www.novinky.cz/veda-skoly/214121-batuv-lockh...
Baťův Lockheed Electra se vrací do Čech s pomocí Johna McCaina Do České republiky se v příštím roce vrátí letadlo Lockheed L-10 Electra výrobního čísla 1091, které před druhou světovou válkou zakoupil a používal Jan Antonín Baťa. Uvedl to ve čtvrtek Milan Mikulecký z Letiště Točná, kde by stroj měl být vystaven v nově otevíraném muzeu. Stroj nyní prodělává kompletní rekonstrukci v USA, kde by měl ve čtvrtek poprvé vzlétnout. |
|
|
|
|
To jo, ale ta se vyráběla už za dohledu Nacistů. B-135 bylo vyrobených 12 kusů a létali v Bulharsku. |
|
|
|
|
|
Já bych řekl, že ho překonává Avia B-135 |
|
|
|
|
|
Viděli jste letoun Avia B-35? Je to asi nejlepší československé letadlo z období 1. republiky. |
- Home
- > Diskuzní forum
- > Československo, protektorát
- > Československá letadla před 2.sv.v.