Československá letadla před 2.sv.v.

  • Je možné zadat více jmen oddělených čárkou, nebo jen jejich části
Pro přidání nového příspěvku se přihlašte
61-80 z 247
<< 1 2 3 4 5 6 7 >>
Po
guano 28.10.2006 22:34 - č. 310
guano Tak uplne to sem nepatri, ale dnes odpoledne davali v TV film Tri vejce do skla s Vlastou Burianem. Ke konci filmu je nekolik velmi peknych zaberu na letoun CSA Savoia Marchetti SM-73 s poznavaci znackou OK-BAD.
Moby 26.10.2006 21:11 - č. 308
Moby
Algernon napsal v č. 306:
"To je řeč o stavbě prototypu, rozběhu sériové výroby, a nebo o sériové výrobě již běžící?"
To je řeč o přípravě sériový výroby, a taky o tom, že výroba pak bvěžela šněčím sprintem.
YAMATO 26.10.2006 16:22 - č. 307
YAMATO K A-300...nemáte někdo něco bližšího k té výsuvné věži?
Moby 25.10.2006 21:12 - č. 305
Moby
Algernon napsal v č. 301:
"Pravda taky ovšem je, že Rumuni nakonec sami vyvíjejí IAR-80… Kolikáté asi bylo v „ekonomické síle“ tehdejší Rumunsko?"
No, stavba se prej vlekla "navzdory masivní polské pomoci a přítomnosti řady polských techniků v závodě IAR". (a totéž se dá říct o polským vývoji P.11)
Moby 25.10.2006 20:51 - č. 304
Moby
Algernon napsal v č. 301:
"No jo, jenomže to byl výkonnější P-24, nikoli P-11, který byl sotva srovnatelný s B-534…"
No, oni měli Rumuni snad už nějaký PZL.11, a když si pak vybírali i něco pro domácí stavbu, dílem sáhli po podobným typu jakej už měli ve výzbroji a pak taky chtěli očíhnout celokovovou konstrukci a získat zkušenosti s její stavbou.
Moby 25.10.2006 20:46 - č. 303
Moby
karaya1 napsal v č. 302:
"Kdybych měl rýpavou, tak podotknu, že autor měl zřejmě na mysli hornoplošník, nikoliv dvouplošník... "
Autor to měl na mysli jak je to teď oeditovaný, ale asi myslel na něco jinýho...
karaya1 24.10.2006 22:20 - č. 302
karaya1
Moby napsal v č. 300:
"Kdybych teda měl objevit Ameriku, tak jediná jasná výhoda vzpěrovýho dvouplošníku je lepší výhled dolů  ."
Kdybych měl rýpavou, tak podotknu, že autor měl zřejmě na mysli hornoplošník, nikoliv dvouplošník...
Moby 24.10.2006 21:15 - č. 300
Moby
Moby napsal v č. 292:
"Ale vážně, jediná výhoda PZL byla v celokovový konstrukci, a to jde jen o stavební metodu, B.534 byla kvalitně postavená na svou konstrukci."
To není nic co bych netvrdil - jen před válkou, třeba při tendrech na licenční stavbu pak uspěli Poláci s celokovovým letadlem - třeba v Rumunsku.


Kdybych teda měl objevit Ameriku, tak jediná jasná výhoda vzpěrovýho hornoplošníku proti dvouplošníku je lepší výhled dolů .
ja_62 24.10.2006 11:57 - č. 297
ja_62
Moby napsal v č. 290:
"Měli nejmíň šest avií. "
Počet Avií řeckého letectva je jiná věc, ale B.534 mělo pouze dvě. Zbytek byly nejspíše Avie BH.33 dodané někdy okolo roku 1935 Jugoslávií. Přičemž nevím, kolik jich přesně bylo (a zda byly ještě v použitelném stavu, přičemž je určitě využívali nanejvýš k výcviku), a problémy způsobuje hlavně to, že Elleniki Vassiliki Aeroporia (Řecké královské letectvo) je patrně všechny vedlo ve svém stavu jako Avie, bez rozlišení typu.
george74 23.10.2006 23:03 - č. 296
Jo jo, měl jsem na mysli střeleckou věž, ale nějak jsem se špatně vyjádřil :o) ... ale asi by opustili tu výsuvnou variantu.

Ten kulomet pod trupem jsem nějak přehlédl ... :o)

Nebyl jsem si jistý druhým pilotem ....

Jak byly rozdělené funkce?

přední střelec/ bombometčík, pilot, hřbetní střelec/ navigátor, spodní střelec ???
george74 23.10.2006 20:27 - č. 293
Ty TD A-300 vypadají výborně, myslím že v praxi by asi byla nahrazena výsuvná věž střelištěm, možná, což by zřejmě snížilo rychlost, ale kdo ví. Kde byl umístěn ten třetí kulomet a kolik bylo osádky?
Moby 23.10.2006 20:26 - č. 292
Moby Ale vážně, jediná výhoda PZL byla v celokovový konstrukci, a to jde jen o stavební metodu, B.534 byla kvalitně postavená na svou konstrukci.
Moby 23.10.2006 20:24 - č. 291
Moby
george74 napsal v č. 263:
"Když už nic jiného, tak alespoň jakési psychologické oproštění od dvou křídel, a pro piloty létání s vyším plošným zatížením. Výkony nebyly výrazně lepší, ale nějaké zlepšení tam přeci jenom je. (to bys mohl připustit) "
Ale to by šlo i u dvouplošníku - měl si dát pilot pře letem panáka a představovat si, že to spodní křídlo tam není. Lacinej trenažér vzpěrovýho hornoplošníku.
Moby 23.10.2006 20:21 - č. 290
Moby
ja_62 napsal v č. 289:
"když Řecko získalo dvě Avie B.534 darem "
Měli nejmíň šest avií.
ja_62 napsal v č. 289:
"systém údržby a oprav v poli, distribuce náhradních dílů, záložních motorů*) atp. nemělo smysl zavádět pro pouhá dvě letadla,"
Střezte se Řeků, když si dávají dary .
ja_62 23.10.2006 12:28 - č. 289
ja_62
george74 napsal v č. 268:
"Jak jsem už psal, tak tohle můžou rozsoudit jenom řekové, ale u nich šly p-24 ke stíhačům a B-534 ke školním útvarům ... z toho se dá něco vyvodit"
Nepochybně, z této skutečnosti lze třeba vyvodit, že když Řecko získalo dvě Avie B.534 darem od obchodníka G. Koutarellise, asi letectvu připadalo z hlediska sjednocení logistického zabezpečení únosnější nezařazovat je do bojových letek. Ve výcviku skončily i první dva řecké Gladiatory, taktéž zakoupené (jiným) soukromým podnikatelem, a do operačních letek byly zařazeny až po začátku dodávek dalších Gladiatorů během italsko-řecké války, protože systém údržby a oprav v poli, distribuce náhradních dílů, záložních motorů*) atp. nemělo smysl zavádět pro pouhá dvě letadla, která tak byla ponechána u neprvoliniových útvarů, kde případné průtahy v údržbě a opravách nebyly tak citelné.
*)Mělo vůbec Řecko nějaké náhradní HS 12Ydrs? O tom se snad nikdo nikde nezmiňuje.
YAMATO 22.10.2006 23:03 - č. 288
YAMATO
Algernon napsal v č. 287:
"Při instalaci pasivní ochrany, popř. při použití motorů o výkonu kolem 1000 k (735 kW) 2), bychom patrně dokonce měli stroj výrazně výkonnější než byl Do 215B."
No...já to nechtěl říct jako první...ale taky mě něco takového napadlo.

Stejně tak i B.135 s Avia HS-1000 by asi byla móc zajímavá při srovnání s Bf 109 E...

Skoro to je až k breku, že
YAMATO 22.10.2006 21:41 - č. 285
YAMATO
Tom napsal v č. 283:
"Ta rychlost 380 km/h (u B.534) platí pro dřevěnou vrtuli u prvních kusů, s pozdější (a značně rozšířenější) vrtulí Letov Hd-43 (konstrukce ing. Hochfelda s unikátními dutými listy) dělala 405 km/h."
Aha, tak proto ty časté rozpory o maximálce 534! S hanbou přiznávám, že toto je pro mě novinka...
Tom 22.10.2006 20:56 - č. 283
Tom
george74 napsal v č. 272:
"AVIA 534 motor: Avia (ČKD) 12Ydrs 650k / 850k v 3000 m podobu 30 min max. rychlost: 380 km/h dostup: 10600 m stoupanost: 15 m/s"
Ta rychlost 380 km/h platí pro dřevěnou vrtuli u prvních kusů, s pozdější (a značně rozšířenější) vrtulí Letov Hd-43 (konstrukce ing. Hochfelda) dělala 405 km/h.
Tom 22.10.2006 20:48 - č. 282
Tom
Algernon napsal v č. 279:
"Popř. se taky zamysi nad tím, co v „Aerovce“ vlastně asi celá ta léta dělali,"
Třeba projekt stíhačky A-107 s motorem Sagitta
Tom 22.10.2006 20:40 - č. 281
Tom
george74 napsal v č. 273:
"Ae 102 nenahradil B-534 jen proto, že zavedení seriové výroby se tak dlouho protahovalo, až se ukázal perspektivnější typ."


Prvotní projekt A-102 (ještě jako dvouplošník) je z roku 1932. V soutěži byl proti Š-231, BH-44 a B-34. Aerovka viděla, že se proti Avii neprosadí, tak hledala jak B-34 překonat. Bohužel se jí to nepodařilo.

A-102 především neukončil prototypové zkoušky, proto o nějaké přípravě sériové výroby nemůže být ani řeči. Maximálně proběhly nějaké cenové kalkulace při snahách prosadit A-102 na MNO.
Pro osud A-102 byla limitem vysoká přistávací rychlost 140 km/h. Sice šlo o rychlý a obratný letoun, ovšem bez přistávacích klapek jeho pilotáž při přistání činila obtíže i zkušeným zkušebním pilotům. Ti totiž celkem třikrát s prototypem havarovali a to mimo jiné tak, že při převrácení na záda musel dostat kompletně nové křídlo.
61-80 z 247
<< 1 2 3 4 5 6 7 >>
Po