Zajímavé letecké projekty
|
|
|
|---|---|
|
O tom som nič nenašiel, píše sa tam o vlhkosti u statických skúšok, rýchlosť zvyšovania zaťaženia (500 kg/min s toleranciou 20 %). U brezovej (žltá a čierna breza) drevesiny je udaná hodnota odporu pri statickom ohybe 850 kg/cm2. |
|
|
|
|
Jo, byla nějak předepsaná kvalita povrchu těch vzorků? |
|
|
|
|
|
Vzorek dlouhý 300 mm s průřezem 20x20mm ohnout zatížením uprostřed tak aby byl ohnutý o 15° od prostředku k podpoře? Pro běžně (Strojnické tabulky) udávané hodnoty modulu pružnosti dřeva v rozmezí 0,09-0,2x105 MPa by to znamenalo zatížení osamělou silou uprostřed nosníku v rozmezí 5600-12400N, přičemž napětí v nebezpečném průřezu uprostřed nosníku by činilo 315-697 MPa. Takovej kus dřeva (on i jinej materiál) bych chtěl vidět. Ale je neděle večer, možná špatně počítám  EDIT: Jo, počítám blbě. Bral jsem vzdálenost opor 300mm, místo 240. Takže ve skutečnosti by byla nutná k tomu průhybu ještě větší síla a to 8750-19375 N a napětí by vyšlo 394-872 MPa. No, pozdrav pánbůh. |
|
|
|
|
|
V prípade statických aj dynamických skúšok na ohyb sa používala vzorka 300 x 20 x 20 mm, kedy stredy opôr boli od seba 240 mm. Ale neviem s istotou povedať, či to tak bolo aj v Algernonom popisovanom prípade... predpokladám, že áno. |
|
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 1645: Ty za KLADNOU vlastnost považuješ to, že ze dvou "nosníků" naprosto odlišného rozměru a momentu setrvačnosti průřezu, zatěžovaných nedefinovanými rozdílnými silami, jeden praskne po dvojnásobném počtu ohybů než ten druhý...?"Asi takhle — konkrétní vlastnosti ti rozhodně nenajdu, ale Ty tedy tvrdíš, že tohle neukazuje na (kladnou) změnu vlastností materiálu?" Pokud by k tomu ohybu o 15° bylo potřeba tutéž sílu/moment, pak ano, rozhodně by to pro ten materiál byl pokrok. Ale když neznám okolnosti zkoušky, pak z toho můžu odvodit pendrek. Selským rozumem přece plech o tloušťce 1 mm můžu ohýbat do alelujá, ale trubku o stejném průřezu/hmotnosti (co já vím) ohnu jen několikrát a budu k tomu ještě potřebovat větší moment.
Algernon napsal v č. 1645: Asi takhle - co se bezpečnosti týče, u dřeva se bude používat větší bezpečnost (nebo kratší definovaná životnost) než u materiálů homogenních, to zcela jistě. Ale i u dřeva nějakou životnost stanovit lze. A ze zkoušky s definovaným zatížením MŮŽEME porovnat, který z materiálů snese zatížení lépe.
"U dřeva — při rozptylu mechnických vlastostí u dřeva, byť půjde (pro užití ve stavbě letadel) o materiál řekněme vytříděný?"
Algernon napsal v č. 1645: To nikde nepopírám. "Kupříkladu ohýbat dřevo prostě jde, a to velice dobře, za jistých podmínek." |
|
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 1641: Já jen, že taková to zkouška sice může cosi napovídat o vlastnostech (v případě plechu a kovů obecně by to vypovídalo o zpracovatelnosti ohýbáním a lisováním), ale bez definované síly je to k ničemu. Pokud by to zatížení (respektive ohybový moment) bylo definováno, pak z toho bude možno porovnat jednak modul pružnosti v ohybu, jednak trvalou pevnost v ohybu. Ovšem vždycky bude nutno tyto údaje porovnávat ve vztahu k tvaru, ploše a uspořádání průřezu."Ne. (Tak tlustá ona kniha zase není :o) a popisuje se tam jen zušlechťování dřeva „všeobecně“, tedy ve všech oblastech dřevozpracujícího průmyslu.) Čistě jen onen uvedený úhel — pouze bych se domníval, že síla v druhém případě bude alespoň stejná (ne-li větší) než v případě prvním, nikoli však menší (vedle vlastní empirické zkušenosti to také odpovídá v jiných částech knihy popisovaným vlastnostem takto zpracovaného dřeva). " Takto definované údaje jsou podle mne na pendrek. Když nic jiného, tak dvě tyčky o různých průřezech, ohýbané o stejný úhel, budou s jistotou mít zcela jiná napětí v ohybu, ergo kladívko bez přepočtu přes napětí je nelze porovnávat. |
|
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 1639: Delta-drevesina sa vyrábala z brezovýh dýh lisovaním pod tlakom 90 - 110 kg/cm2 pri teplote okolo 150°C s použitím alkoholových živíc SBS-1 a SKS-1 alebo vodoalkoholovými živíc SBS-2 a SKS-2. Dýha tvorila 80 - 88 % hmotnosti delta-drevesiny, hustota sa pohybovala v rozmedzí 1,25 - 1,40 g/cm3, prevádzková vlhkosť 5 - 7 %... "A — ano, našel jsem později i zmínku o tom, že „delta-dřevo“ skutečně je zušlechťováno lisováním, čili nejde o obyčejné dýhy lepené vodovzdornými fenolovými pryskyřicemi." |
|
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 1639: Rusi celú vojnu pracovali na ich náhrade. Ku koncu (1945) sa dopracovali k sľubným výsledkom, ale stále boli vo fáze skúšok. Šlo o karbamidné lepidlá KM-1, MK-2, KM-12. Dôvodom bolo to, že fenol-formaldehydové (VIAM-B3) boli deficitné a zdraviu škodlivé."používání lepidel na bázi fenolových pryskyřic" Používali sa aj kazeínové lepidlá (V-105 a V-107), ale tie sa svojimi vlastnosťami vyrovnali fenolovým len čiastočne... |
|
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 1639: Moment, ten druhý hranolek měl tedy menší rozměry a byl ohýbán o stejný úhel? Nějaké další podrobnosti k podmínkám zkoušky? Konkrétně síly potřebné k oběma ohybům?
"Rusové věnovali spoustu práce na výzkumu změn vlastností dřeva po lisování a různým předcházejícím úpravám (vaření nebo paření, pod různě vysokým tlakem v autoklávu, různé způsoby následného sušení, aj.), kdy je objem dřeva snížen i na méně než polovinu (zajímavé je jak se mění — zlepšují — mechanické vlastnosti; březový hranolek ohýbný o 15° vydržel v průměru do zlomení 1390 cyklů, kdežto obdobný po paření a slisování o 40% objemu vydržel 4270 ohybů). "
Algernon napsal v č. 1638: Tomuhle teda taky moc nerozumím? Polotovar měl uprostřed větší průřez než konce (asi podle paraboly nebo její náhrady) a po lisování byl průřez konstantní? Výsledkem měl být nosník stejné pevnosti? Chápu to dobře?"Zajímavé tam také jsou zmínky o nerovnoměrném lisování. Uplatnilo se to například při výrobě hranolků, u kterých byla požadována rovnoměrná pevnost v ohybu — konce hranolků se lisují méně (tedy polotovar tady má menší rozměry) a výsledný hranolek má všude srovnatelnou pevnost při konstantním průřezu — a při nižší hmotnosti, než by měl při rovnoměrném slisování." Obrat "lisují méně" souvisí s lisovací silou nebo se zdvihem lisu? |
|
|
|
|
Tak jsem to přehlíd možná, nebo zapomněl. Ale teď se mi dostal do ruky Myhra, a ten má na straně 30 a 31 tak hezký snímky trubkovin centroplánu, že mě to trklo. |
|
|
|
|
|
dead man napsal v č. 1633: Zepředu ne, kompresor na prvních stupních není o nic teplejší než náběžná hrana křídla. Ale kompresor je dobře vidět na radaru. "možná tam jde i o infra odraz" |
|
|
|
|
|
Tom napsal v č. 1599: Na to jsem se taky kouk. Šlo mi o to, že letadla STEALTH mívaj nasávání motorů nahoře na křídle, a zastíněný od země křídlem - možná tam jde i o infra odraz, ale řek bych že i radarovej tu hraje větší roli. A Ho 229 měl nejdřív vstupy vzduchu dole na křídle a odtamtuď ho nějak vedli ke kompresoru, a se změnou na Jumo 004 přesunuli vstupy do náběžný hrany. Houby snaha zmenšit radarovej odraz. "Když jsme u toho, tak ten prototyp byl vlastně bastard - jeho rozměry byly určeny pro menší motory BMW 003 a Juma zastavěli jen z nouze - museli kvůli tomu slevit ze svých původních předpokladů a konstrukčních a aerodynamických zásad," |
|
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 1600:
"EDIT: Mimoto přeci to dřevo — odpadly nýty, že. "
dead man napsal v č. 1607:
"Kdo si tam nastrká hřebíky...."
Algernon napsal v č. 1600: To není fér. Já jsem až teďka si zjistil že Ho 229 měl celou střední část ("trup", centroplán) kde byly motory, svařenou z ocelovejch trubek a jen potaženou překližkou. A tohle se přede mnou tají. Ten musel na obrazovce svítit, to snad překližka neodstíní. "To je docela otázka — v kombinaci s lepením je otázka, kolik tam těch hřebíků vůbec bylo (za hlavní bych viděl to spojování lepením, ty hřebíky bych viděl za šikovné třeba k zafixování lepených dílů ve správné poloze, do té doby než lepidlo díly skutečně spojí), jednak i takový hřebík mi přijde přijatelnější, než nýt s půlkulatou hlavou. :o))) Ostatně třeba v případě laminárních profilů a zapuštěných nýtů — vše stejně ještě bude nutno pečlivě vytmelit, vybrousit a nalakovat, není nad skutečně hladký povrch potahu. Nemluvě o počtu těch nýtů. :D " |
|
|
|
|
Když už jsme u těch rekordních letů: právě vyšla kniha Stanislava Bártla: Záhada dobývání severního pólu, nakl. Libri, 2009. Je tam - mimo jiné - také spousta zajímavých informací o dobývání Arktidy létajícími prostředky (včetně WWII). Některé věci již jsou v jiných knihách Stanislava Bártla, ale přesto vřele doporučuji. |
|
|
|
|
No, co jsem tak zatím posbíral, tak Němci to s výškou moc nehrotili - Ju 52 tam sloužil víceméně jako alespoň částečná náhrada za armádu (věčně stávkujících) nosičů, čili spíš jako zásobování základního tábora Britové a přelety vrcholu Mt. Everestu, to už je jiná liga... (to by byly taky zajímavé články - ach jo ) |
|
|
|
|
|
Horolezecká historie je fascinující, když se to navíc propojí s aeroplány - co víc si přát? Mohl bych si to, prosím, někdy zapůjčit (o důvod víc, opět uspořádat expedici na sever  )?Mimochodem, abych nebyl tak úplně offtopic... Nevíte někdo něco o Junkersu Ju 52, který r. 1938 zásoboval německou expedici na Nanga Parbat? |
|
|
|
|
|
Že bych si to objednal v naší místní pobočce? Stojí to za to? |
|
|
|
|
|
Tom: Není zač a přeji pevnou ruku |
|
|
|
|
|
guano napsal v č. 1620: Naopak, před dvěma týdny jsem to vykoupal v louhu a chystám se k dalšímu pokusu "S křížkem po funuse" Dík. |
|
|
|
|
|
Tom napsal v č. 1564:
"Zpět k podstatným věcem: Po letech jsem se pustil do prastaré stavebnice výškového Bristolu 138 od Nova. Výrobce (i původní Frog) uvádí na horních plochách lesklou černou a matnou stříbrnou (což si vysvětluju jako "hlíník" V prastarém ábíčku je barva horních ploch popsaná pouze jako "černomodrá", o zbytku se vyjadřuje jako "dřívější stříbrná". Tak jsem z toho trochu zmatenej. Nezná někdo barevnou fotku Bristolu 138? O nic nejde, jen že je to zajímavý letecký projekt "
guano napsal v č. 1565: S křížkem po funuse, ale přesto mi to nedá: dle knihy"Tom napsal v č. 1564: "Nezná někdo barevnou fotku Bristolu 138? O nic nejde, jen že je to zajímavý letecký projekt " Barevnou fotku nemám, ale přikláním se k té černé. I na letité krabičce od původního Frogu je barevná/kolorovaná fotografie s křídly v černé. Tady je článek o stavbě tohoto modelu. Autor použil také černou. A je tam link na nádherné dobové video s tímto výškovým letounem " "British Racing and Record-Breaking Aircraft", Peter Lewis, Putnam, London, 1970, str. 289, byl Bristol 138A stříbrný a černý. |
- Home
- > Diskuzní forum
- > WWII ve vzduchu
- > Zajímavé letecké projekty