Zajímavé letecké projekty

  • Je možné zadat více jmen oddělených čárkou, nebo jen jejich části
Pro přidání nového příspěvku se přihlašte
81-100 z 1135
<< 2 3 4 5 6 7 8 >>
Po
Tom 18.3.2010 21:52 - č. 1686
Tom Hele, vydrž. Já se stavím osobně. Co tak v sobotu odpoledne?
guano 15.3.2010 10:59 - č. 1683
guano Tom: Ju 52 - krása, ale jestli přemluvím rodinu, aby mne nechala utratit 6000,-, tak to teda nevím...
V každém případě i ze země to bude zážitek.
Tom 14.3.2010 16:03 - č. 1681
Tom Nevím, kam s tím, ale asi sem:

V posledním LK je velmi smutný článek o osudu Jaku-11 alias C-11, který v posledních cca 15 letech předváděli u nás a v zahraničí po leteckých dnech. S tímto letounem jsou asi nejvíce spojena jména pilotů Václava Peroutky a Petra Jirmuse. Bohužel tento letoun na 99% dolétal, důvodem je evidentně fušerství a leváctví firmy, která prováděla revizi na motoru.

Druhá věc z téhož LK je mnohem radostnější - v Mladé Boleslavi bude v červnu k vidění a ke svezení Ju 52, z čehož mám obrovskou radost
študent 15.2.2010 00:21 - č. 1677
študent Díky za vysvětlení - nedoved' jsem si to přesdtavit.
guano 12.2.2010 09:09 - č. 1674
guano Sodík je schopen do cca 800 st. C pohltit velké množství tepelné energie.
Mrkni se třeba sem: www3.fs.cvut.cz/web/fileadmin/documents/1224...
študent 11.2.2010 22:52 - č. 1673
študent Já jsem spíš dal první lepší odkaz co sem našel. Zajímalo by mě jak to chlazení sodíkem funguje - nedovedu si to vůbec představit? To jsem nikde nenašel.
guano 10.2.2010 09:45 - č. 1671
guano Algy: Jasně, už si vzpomínám. Tedy Algy, klobouk dolů - vzpomenout si na to po takové době...
A díky !
študent 10.2.2010 06:21 - č. 1670
študent Já možná tak úplně nerozumím co přinesou sodíkem chlazený výfukové ventily motoru, ale www.enginehistory.org/air-cooled_cylinders_3.htm tady píšou, že s nima přišel v první polovině dvacátejch let nějaký Sam Heron.
guano 9.2.2010 08:59 - č. 1668
guano Algy (1667): Teď jsem kapánek mimo... (tedy nevím na kterou mojí "myšlenku" reaguješ )
dead man 7.2.2010 00:38 - č. 1666
dead man


Kam se hrabe Luftwaffe '46.
mig 14.12.2009 15:54 - č. 1663
mig
Algernon napsal v č. 1662:
"V knize popisovaná zkouška, mnou již níže (tj. před Tvým 1647), rozhodně neukazuje na tutéž zkoušku, či tutéž metodiku. "
Je mi to jasné.
Algernon napsal v č. 1662:
"V knize popisovaná zkouška, mnou již níže (tj. před Tvým 1647), rozhodně neukazuje na tutéž zkoušku, či tutéž metodiku. "
Nespomenieš si náhodou o akú knihu šlo? Bol to ten Lavočkin, čo si spomínal?
mig 2.12.2009 12:40 - č. 1661
mig Tom: skús to popísať s pomocou súradnicovej sústavy

Os y - zvislá, smer pôsobenia sily pri lisovaní

Hranol: x-dĺžka, y-výška, z-šírka

orientácia vláken - z ?


Toto asi bude vhodné potom zmazať, už sme moc odbehli
Tom 1.12.2009 23:29 - č. 1660
Tom Ne-e. Vlákna budou vždycky po délce. Neumím to bez obrázku jen slovně vyjádřit.

Spíš "léta" (to bude ono ) Mám obdélníkový hranol u kterého jsou léta rovnoběžná s delší hranou. Jednou budu lisovat (podle toho Algyho pramene) z té delší strany, podruhé z té kratší. Tak jestli v tom je rozdíl. Jestli se třeba náhodou ten hranol lisovaný z té kratší strany spíš nerozdrtí.
mig 1.12.2009 21:52 - č. 1659
mig
Tom napsal v č. 1658:
"Celkem mně ale vrtá hlavou, jestli a jak by se projevil vliv orientace vláken dřeva vůči lisovací síle."
Myslíš tým vzájomné porovnanie pevnosti dvoch rovnakých vzoriek dreva, kde u jednej vlákna smerujú priečne a u druhej pozdĺžne?
Tom 1.12.2009 19:39 - č. 1658
Tom
Algernon napsal v č. 1653:
"změnila se pouze stlačením ona výška vzorku"
Ohýbalo se to zjevně ve směru té "výšky", že? Pak ale podobný nárůst počtu ohybů budeš pozorovat i v případě, že tu lať prostě ohobluješ.

Neuvádí ani nějakou další změnu rozměru po lisování - opravdu se to mohlo jen "splácnout" ( ) v jednom směru?

Celkem mně ale vrtá hlavou, jestli a jak by se projevil vliv orientace vláken dřeva vůči lisovací síle.
mig 1.12.2009 10:48 - č. 1657
mig
Tom napsal v č. 1648:
"a napětí by vyšlo 394-872 MPa"
No... nejak som sa nad tým nezamyslel, ale aj bez počítania som napísal nezmysel. Ak správne chápem, "moja" vzorka by musela byť aspoň 3000 mm dlhá (s obdobným posunutím vzdialenosti opôr), aby som sa dostal aspoň k medzným hodnotám, alebo by musel byť obdobne zmenšený prierez (pri zachovaní šírky), pričom by takáto úprava stále nepostačovala k skúške opakovaným ohýbaním (ak by som chcel dospieť k objektívnemu výsledku)
Tom 1.12.2009 05:40 - č. 1656
Tom
Algernon napsal v č. 1653:
"Ale tahat do toho nějaké analogie ohledně technologií zpracování kovů, to mi tedy přijde, pardon, ale zcela s tím nesouvisející. "
Jediné porovnání s plechem, co jsem použil je rozšířená ale nenormalizovaná zkouška ohybem - plech se překládá napůl tak dlouho, dokud nepopraská v ohybu - vypovídá to o tažnosti a vhodnosti pro některé lisovací operace. Použil jsem to proto, že je to jediná MNĚ známá zkouška, která je podobná tomu ohýbání o 15° na počet ohybů. A poukázal jsem na to, že ani tahle zkouška nic nevypovídá o pevnosti nebo modulu pružnosti.
mig 1.12.2009 00:07 - č. 1655
mig
Algernon napsal v č. 1654:
"Nějak z umístění v ostatním textu nelze jednoznačně předpokládat, že jde o materiál používaný v leteckém průmyslu"
Metódy určovania vlastností materiálov v leteckom priemysle sa neodlišovali od metód v iných oblastiach. Existovali tam zvláštne predpisy a doporučenia ohľadom prípustných defektov, frekvencie vykonávania skúšok, výberu vzoriek a pod. V prípade dreva sa používali tie isté metódy ako u kovov (a iných materiálov), s tým, že sa zohľadnili jeho špecifické vlastnosti (predpisy na miesto odberu vzorky, smerovanie vláken, defekty, teplotu, musela byť známa vlhkosť vzorky...).
mig 30.11.2009 19:43 - č. 1652
mig Medza pevnosti (временное сопротивление), ale ide o vypočítanú (predpokladanú) hodnotu
Tom 30.11.2009 19:24 - č. 1651
Tom
Tom napsal v č. 1649:
"udaná hodnota odporu pri statickom ohybe 850 kg/cm2."
Mez pevnosti nebo něco jiného? Tj. prasklo to, nebo jenom došlo k trvalé deformaci a pod?
81-100 z 1135
<< 2 3 4 5 6 7 8 >>
Po