Zajímavé letecké projekty

  • Je možné zadat více jmen oddělených čárkou, nebo jen jejich části
Pro přidání nového příspěvku se přihlašte
21-40 z 1135
1 2 3 4 5 >>
Po
guano 18.5.2011 09:53 - č. 1780
guano Je to nádhera

Podle mne to standardně bylo vodorovně (jako sosák u hmyzu ) a mělo to zepelín zafixovat při současné možnosti určité volnosti pohybu. A samozřejmě ukotvení asi pomocí lan. Ale je to jen můj dohad, přivítám vysvětlení.
karaya1 17.5.2011 19:27 - č. 1779
karaya1 Mně přijde zajímavé, že to nemají nijak zajištěné shora, vždyť to muselo z ukotvení lehce vyskočit? Nebo se zámek nedochoval anebo to zajišťovala lana?
Tom 17.5.2011 18:14 - č. 1778
Tom Že je to úžasnej kousek, co?
karaya1 17.5.2011 13:47 - č. 1777
karaya1 No mně to na první, zběžný pohled přišlo jako čumák vzducholodě, teď když guano napsal, že to je z Friedrichshafenu, tak mi to přijde i pravděpodobnější - ten zbytek by mohlo být i kotvící zařízení?
guano 17.5.2011 10:54 - č. 1776
guano
Tom napsal v č. 1775:
"www.airspace.cz/akademie/rocnik/2011/ 06/aero... "
Vzhledem k tomu, že je to fotka z výstavy Aero 2011 ve Friedrichshafenu, tak to není ani tak težké
Tom 16.5.2011 20:02 - č. 1775
Tom www.airspace.cz/akademie/rocnik/2011/06/aero...

www.airspace.cz/akademie/rocnik/2011/06/aero... zcela dole.

Hezká hádanka
Tom 15.5.2011 12:47 - č. 1774
Tom Když jsme u toho, kdypak se asi dočkáme replik dvou legendárních letadel - B-534 a Š-328?
Tom 14.5.2011 20:55 - č. 1773
Tom Vo tom samozřejmě žádná...

BTW...mám pocit, že jméno Kindernay jsem zaregistroval i mezi prvorepublikovými letci. Asi to je v rodině stejně jako Kamarýtovi atd.
Tom 14.5.2011 20:36 - č. 1771
Tom Možná že je, ale "zase" svoje hračky ukazuje lidem. V Hoškovicích na letišti jsou v hangáru věci jako Texan nebo prý i Turbo Mentor, ale nejsou moc k vidění.
guano 13.5.2011 08:45 - č. 1768
guano
Tom napsal v č. 1767:
"BTW2...víte že v NTM je fakt Kašparův originální letoun?"
Víme

Aktualita z 8:15 - přelet byl odvolán pro silný protivítr, snad se uskuteční příští týden,
viz: pardubice.idnes.cz/opakovani-letu-z-pardubic...
Tom 12.5.2011 19:29 - č. 1767
Tom Hezký bude zejména přímý přenos startu - i když počasí...

BTW...pamatuju jak před 15 lety předváděli (veřejně vůbec poprvé) repliku Kašparova Blériotu v Pardubicích na letecké pouti. Chudinka si ale neporadila s bočním větrem při startu a poškodili ji ještě na dráze. Teď už lítat umí docela dobře.

BTW2...víte že v NTM je fakt Kašparův originální letoun?
Honza M. 9.5.2011 14:03 - č. 1766
Honza M. Něco pro letadlovce :
Do dálek i výšek
seminář u příležitosti 100. výročí dálkového letu ing. Jana Kašpara z Pardubic do Velké Chuchle
www.ntm.cz/
guano 31.1.2011 12:39 - č. 1764
guano
Algernon napsal v č. 1754:
"A helemese, prosím prosím, smutně koukám, D.H.103 — nemáš k těm voštinám něco víc? "
Podívám se na to, ale dej mi pár dní času
Tom 30.1.2011 16:49 - č. 1762
Tom
Algernon napsal v č. 1760:
"(Zrovna poměrně nedávno jsem to pozoroval na nějakým našem předválečným „plechovým“ prototypu, dozajista to budeš taky znát - snad na Š-50?) "
Jo, to souhlasí, na fotkách Š-50 je to taky vidět. Ale je obtížné pak mluvit o 100% nosném potahu, když je to vyboulené mezi vnitřními výztuhami.
Tom 30.1.2011 16:45 - č. 1761
Tom
Algernon napsal v č. 1759:
"No nevím jak stabilitě - ale dozajista vím, že vlnitý „potah“ (a to podélně) mají žraloci. A jak se už dýl jak dvacet let ví, tak ten jejich „vlnitej potah“ (ovšem jen jemně vlnitej - je to znát třeba spíš na omak) klade menší odpor, než kdyby měli na karosérii „hladký potahový plechy“. :o) Čili možná jen u Junkersů zvolili špatný měřítko těch vlnek? :o)) Jinak ale - kam že se takovej primitivní žralok hrabe na delfíny, s jejich aktivním řízením proudění v mezní vrstvě… :D"
Tady se vrátím k osobě Miroslava Hajna. V jeho pozůstalosti je řada zápisků a poznámek o ptačím letu. Všiml si, že ptáci klouzali lépe, než všechny kluzáky, co lidé (asi do 50. let) postavili. Měl tam i novinový výstřižek, kdy někdo měřil vránu (mrtvou-vycpanou) v aerodynamickém tunelu a výsledky neodpovídaly tomu, co bylo možné pozorovat na vránách v přírodě. Existuje i Hajnova zpráva (bohužel nedatovaná), kde na tyhle skutečnosti poukazuje a žádá, aby se v tomto směru začaly výzkumy.

Takže asi nejen delfíni...

PS: to není nic cimrmanovského...
Tom 29.1.2011 20:43 - č. 1758
Tom Nejenže schválně, existovala i lehce naivní theorie, že správně orientované vlny pomáhají stabilitě obtékání takového letadla
Krojc 29.1.2011 16:44 - č. 1757
Krojc
Tom napsal v č. 1756:
"nosný potah duralových skořepin má po čase snahu "vlnkovatět" "
Když to nevadilo "Tante Ju" ani jako novému letounu a jeho předchůdcům z téhož materiálu taky ne, tak to asi bude mít vliv jen při vysokých rychlostech . Ale ty "vlnky" byly u Junkersů asi schválně, že ?
Tom 29.1.2011 06:42 - č. 1756
Tom Ještě jedna vlastnost se mi líbí. Musí to být tuhé, takže to nemůžu trvale zdeformovat namáháním. Naopak nosný potah duralových skořepin má po čase snahu "vlnkovatět" - hezky to bývá vidět na Dakotách, teď v poslední době to bylo znát i na některých fotkách Corsairu z Košic. Samozřejmě to má i každý Hellcat

Vliv na aerodynamiku je jasný.
Tom 29.1.2011 06:31 - č. 1755
Tom No, mně na tom docela zaujalo, jak rozdílné pevnostní vlastnosti musí mít jednotlivé vrstvy. Jestli vrchní dural sloužil fakt jen jako ochrana před povětrností (a "údržbou") - což myslím několikrát uváděl p. Němeček v souvislosti s francouzskými těsně předválečnými letadly, nebo jestli to mohlo mít i nějaký vliv na pevnost a tuhost výsledné konstrukce - skořepiny (to asi ano).

Na druhou stranu uvažuju nad samotnou technologié výroby. Umím si představit, že při výrobě desek z překližky přidám navrch jednu vrstvu duralu. Nebudu mít potom problém, když tu desku budu tvarovat ve dvou rovinách (typicky vypuklý potah koncového oblouku křídla)?

A nebo naopak, kdybych chtěl tohle použít na skořepině (jako že asi ten DH103), tak musím první duralovou vrstvu do betonové formy vložit už předem vytvarovanou. Přece to tam nemůžu vkládat v pásech jako dýhu v ostatních vrstvách.

Osobně tyhle materiály vidím jako první kompozity - orientované vrstvy vláken, které výrazně mění pevnostní vlastnosti v daných směrech, na namáhaných místech můžu dát více vrstev... Navíc tenké vrstvy dýhy (ručně kladené do formy) při minimálním úsilí snižují možnost, že se tam vloudí nějaká nestejnorodost.
guano 26.1.2011 09:43 - č. 1753
guano V té době se běžně používali k slepování dýh kazeínové klihy (vyráběné z hovězích kopyt, kostí a šlach) a fenol-formaldehydové pryskyřice. A každá firma to měla asi trochu jinak technologicky - různé teploty a tlaky. Např. u deHavillanda používali ještě na většinu vyrobených Mossie kazeínový klih, ale později to změnili na f-f pryskyřici. U kusů sloužících v tropech (horko a vlhko) se totiž ten kazeín tak nějak rychleji rozlepoval. U Horneta použili k výrobě sendviče z balsy, překližky a hliníkové voštiny metodu Redux (což je hodně zjednodušeně upravená pryskyřice aplikovaná za poměrně přísně dodržovaných technologických postupů)
21-40 z 1135
1 2 3 4 5 >>
Po

Diskuzní forum