Zajímavé letecké projekty

  • Je možné zadat více jmen oddělených čárkou, nebo jen jejich části
Pro přidání nového příspěvku se přihlašte
41-60 z 1135
<< 1 2 3 4 5 6 >>
Po
Tom 25.1.2011 18:20 - č. 1751
Tom Lehce OT - k lepení materiálů...

Jak vlastně držely "pohromadě" takové ty francouzské překližky s tenkou vrstvou duralu? Lepili to? Ví někdo čím? Ví někdo jak?
ja_62 22.12.2010 15:11 - č. 1748
ja_62 Díky za upřesnění a potvrzení mého stále se prohlubujícího dojmu, že prakticky všechno nacistické plánování si namísto toho co bylo reálně možné bralo za východisko to čehož dosažení by bylo žádoucí.

-V Toozeho The Wages of Destruction jsem, mimo daného údaje k celkovému nutnému nárůstu objemu dovozu leteckého benzinu na dvojnásobek aktuální globální produkce, jakožto jediný náznak jakési obecnější reflexe tvůrců plánu, našel, že i Technický úřad RLM označil požadavky plánované spotřeby za 'uebermenschlich'.




(Přičemž v rámci plánu Z Kriegsmarine plánovala, oproti spotřebě k roku 1936, na roky 1947-1948 nárůst spotřeby topného oleje z 1,4 mil tun na 6 mil. tun a nafty z 400.000 t na 2 mil. t ročně.)
karaya1 21.12.2010 18:39 - č. 1747
karaya1 Jo, o tom vím, jen jsem to nezakomponoval do (1744), ač by se to při zpětném pohledu hodilo - a editovat teď mi přijde blbé.

Prostě mi přijde, že když chyběl realismus ve vztahu k vlastní zbrani, těžko jej chtít k cizí - byť by ve skutečnosti byl její vliv minimální.
karaya1 21.12.2010 17:40 - č. 1745
karaya1
ja_62 napsal v č. 1744:
"existuje nějaká informace k tomu, zda tvůrci plánu brali ohledy i na plány ostatních složek Wehrmachtu"
Já to tedy pochopil tak, že onen Lieferplan 9 byl dokument rýsující výrobu pro Luftwaffe. Teprve když byl v původní podobě přijat, dostali jej do rukou realističtěji uvažující důstojníci a začali propočítávat, co by to všechno obnášelo (viz níže), byl čím dál více osekáván, aby mohl být alespoň zčásti uskutečněn. Přezdívka Wunschplan des Generalfeldmarschalls seděla jak zadek na nočník.

Osobně se domnívám, že odpověď na citovanou otázku bude záporná - ale ne z důvodu, že by se tvůrci nezajímali o ostatní složky Wehrmachtu, ale protože o podobných problémech nejspíš neměli ani potuchy. Jinak by nemohli naplánovat na tři roky něco, na co by nakonec nestačila ani produkce za celou válku.

Jinak narazil jsem na graf ukazující zásoby, výrobu a spotřebu leteckého benzínu v Reichu v letech 1940-45 (od ledna 1944 do května 1945 dokonce po měsících). Bohužel, je to "jen" graf, pro ilustraci ale snad stačí. Mohu zaslat i v plném rozlišení mejlem.
Přiložené soubory jsou přístupné po přihlášení
ja_62 13.12.2010 15:43 - č. 1744
ja_62 Já bych se možná ještě na něco mohl podívat, ale nemohu nic konkretního slíbit.

Spíše bych se zeptal - existuje nějaká informace k tomu, zda tvůrci plánu brali ohledy i na plány ostatních složek Wehrmachtu, třeba námořní plán "Z" - který by pro Německo představoval další zajímavý nárůst potřeby ropných produktů - případně s nimi byli alespoň zhruba obeznámeni?
karaya1 12.12.2010 22:38 - č. 1743
karaya1 Spásný nápad s Oficiální historií, podívat se do Webstera s Franklandem by mě nenapadlo

Podle tabulky Oil Position on Mobilization, July 1939 (s. 507, Vol.4) činila měsíční (válečná) spotřeba leteckého benzínu (všech složek armády, což z drtivé většiny byla Luftwaffe) 152 500 tun, výroba 46 200 tun a zásoby přesně 480 tisíc tun. Došel by tedy za necelých pět měsíců.

Přírůstky leteckého benzínu v Německu v letech 1940-44 v metrických tunách (rok; výroba v Německu; přímý import):
  • 1940; 643 000; 78 000; kořist 245 000 = 966 000
  • 1941; 889 000; 21 000 = 910 000
  • 1942; 1 370 000; 102 000 = 1 472 000
  • 1943; 1 788 000; 129 000 = 1 917 000
  • 1944; 998 000; 107 000 = 1 105 000

Čili i když vezmeme v úvahu, že zahájením války ztratili Němci možnost nerušeně dovážet a budovat, naškudlit během tří let zásoby zhruba sedmi milionů tun leteckého benzínu se zdá být jako velmi těžký až nemožný úkol - asi proto ten komentář "výpočty korunoval..."
karaya1 12.12.2010 22:01 - č. 1741
karaya1 To tam bohužel napsáno není (resp. autor odkazuje na primární dokumenty z Bundesarchivu, které jaksi po ruce nemám ). Nějak komplexněji citováno to je takhle:
Die Berechnung des Treibstoffvorrats, den die "verfünffachte" Luftwaffe brauchte, um im Mob-Fall am 1. April 1942 und in den Monaten danach überhaupt fliegen zu können, krönte das Zahlenwerk. Da selbst bei einer günstigen Auslegung der Importmöglichkeiten und der deutschen "Eigenproduktion" der Treibstoff bei weitem nicht ausreichte, um für den dauernden Nachschub der Luftwaffe zu sorgen, mußte eine Bevorratung von 10,7 Mio. m3 Treibstoff geplant werden, für die allein 1941 mit 2,9 Mio. m3 etwa das Doppelte der Weltproduktion aus Erdöl des Jahres 1938 anzukaufen war.
Kalkulace zásob pohonných hmot, které by "zpětinásobená" Luftwaffe potřebovala, aby mohla v případě mobilizace 1. dubna 1942 a v následných měsících vůbec létat, korunovala výpočty. Protože ani výhodná situace v dovozu a německé produkci pohonných hmot z vlastních zdrojů by zdaleka nestačila pokrýt déletrvající nasazení Luftwaffe, muselo být naplánováno předzásobení se v objemu 10,7 milionu m3; jen pro rok 1941 mělo být nakoupeno 2,9 milionu m3 neboli dvojnásobek světové produkce [leteckého benzínu] z ropy za rok 1938.
Myslím, že je důležitá poznámka, že daná kalkulace platí pro onu "pětinásobnou" Luftwaffe, tj. 110 Geschwader, tj. 21 750 prvoliniových letadel, které by bylo třeba každý den udržet ve vzduchu. Proto zřejmě ta fantastická čísla.

V poznámce pod čarou je navíc uvedeno, že v září 1939 činily německé zásoby leteckého benzínu cca půl milionu tun. Podle Glynwedova článku (www.fronta.cz/strucne-shrnuti-nemecko-polske...) nasadila Luftwaffe do polského tažení zhruba desetinu té "pětinásobné" Luftwaffe. To by dohromady sedělo, teď jen jak to bylo s tou světovou produkcí ropy a hlavně leteckého benzínu.
karaya1 26.11.2010 16:02 - č. 1738
karaya1 Dost dlouho jsem hledal, kam to umístit, tak snad sem se to vejde (i když projekt byl původně použit v trochu jiném smyslu, co přejmenovat téma, resp. rozšířit jeho název? ).

Němci na podzim 1938, po zažehnání válečného nebezpečí v Mnichově, přemýšleli, kam se s Luftwaffe ubírat dál - vznikly tak dvě studie - jedna končící v dubnu 1942 (cca doba, ve které chtěli původně začít válku) a druhá mající za cíl rok 1950. Ta první se následně přetavila v Lieferplan 9, tzv. Wunschplan des Generalfeldmarschalls. Základem totiž byl program na stavbu celkem 48 (!) Geschwader vyzbrojených Ju 88, k nim se muselo připočítat 10 Geschwader Blockadebrecherů (tj. He 177), neboť mezi pravděpodobné nepřátele Reichu se přiřadila Británie. Jenže expanze jednoho typu letadla neměla smysl, musela být podpořena i ostatními - čili máme tu i po 16 Geschwader jednomístných stíhaček (Bf 109) a Zerstörerů (v plánu je počítáno s Me 210), 8 Schlachtgeschwader a konečně 12 Sturzkampfgeschwader. K tomu samozřejmě ještě patří průzkumné, dopravní a námořní jednotky. Bez nich (a bez rezerv a druhosledových, tj. např. cvičných letounů) tedy 110 Geschwader, celkem 21 750 prvoliniových letadel. Oproti stávající Luftwaffe tedy zhruba pětkrát tolik. Pěkné, ne?

Pár čísel k tomu, aneb jak moc by Němci ustřelili, kdyby skutečně chtěli tento program realizovat:
  • bylo by potřeba 51 378 nových strojů, z nichž minimálně třetina by musela být nakoupena v zahraničí,
  • cca 60 % produkce oceli za celý rok 1938 by padlo jen na výrobu těchto strojů a stavbu výrobních hal,
  • aby vůbec finální Luftwaffe mohla létat a nesloužila jen jako statická ukázka, bylo by potřeba předzásobit se cca 10,7 miliony m3 leteckého benzínu, což by třeba pro rok 1941 znamenalo koupit 2,9 mil. m3, neboli dvojnásobek světové produkce z ropy za rok 1938 (i proto taky Němci začali stavět svoje rafinerie na syntetický benzín),
  • pro dopravu takového množství benzínu by muselo být vyrobeno 7 500 nových železničních cisternových vagonů a nakonec
  • celá ta sranda by přišla na 31 miliard marek, z nichž minimálně jedna miliarda by byla v devizách.
Ani Němci nebyli takoví šílenci, aby se do toho pustili, takže program byl řádně osekán a posléze nahrazen jinými. Platil ale ještě v listopadu 1939, tj. době psaní Oslo Reportu. S plánovanou měsíční výrobou 250 ks Ju 88 (později 300 ks) se ale ani tento štědrý Lieferplan číslům z tajného dokumentů neblíží...

Pro zajímavost, Němcům se nakonec povedlo třeba plánovanou výrobu Bf 109 překonat: místo tří tisíc kusů jich do dubna 1942 dokončili 4388, ale to taky bylo za zcela jiných podmínek.
Tom 17.11.2010 15:21 - č. 1736
Tom Tak vida, kdo by to byl řekl...
študent 5.11.2010 08:20 - č. 1734
študent www.youtube.com/watch?v=zhaAO3eCmXI

XP-56 - docela dobrý .
študent 30.7.2010 08:37 - č. 1733
študent www.things-with-wings.com/FlyingWings/XP79.htm

dead man 5.7.2010 12:27 - č. 1730
dead man Jj, já vím jak to bylo s Messerschmittem P.1101, jen mi hlodalo že to Američani experimentálně rozvíjeli, zatímco na údajný STEALTH vlastnosti Hortenova uhlí by se úplně vyignorovali?
dead man 4.7.2010 00:26 - č. 1728
dead man
Algernon napsal v č. 1721:
"Sákryš, přivádíš mne na děsivou myšlenku… "
Jj, a pak ještě budou muset sehnat to lepidlo.

Já si navíc myslím že dyby to celý bylo takhle jednoduchý (lepidlo na technologický úrovni 40. let + dřevěný uhlí), zkusej to Američani aspoň jako eXperiment, co to dá - třeba pokusy s měnitelnou geometrií (na základě geniálního německýho prototypu, kterej by před změnou šípu křídla musel přistát což by nebylo dycky praktický) taky dělali. No a v praxi kdenictunic, až v 80. letech si na tyhlety skvělý možnosti Horten vzpomněl.
karaya1 26.6.2010 10:07 - č. 1726
karaya1 Po přečtení odkazu, co sem umísti ja_62, jsem velice skeptický – hned ze dvou důvodů. Prvním z nich je věta Award-winning TV documentary producer Michael Jorgensen is a longtime fan of the Ho-229 V3… – je sice logické, že do takovéhoto projektu se nepustí každý, ale jen ten, koho problém skutečně zajímá, ale na druhou stranu: jaký lze očekávat výstup? Že by režisér „poplival“ svou oblíbenou hračku? Za druhé: Although Northrop will not release the Ho-229's actual RCS values… – jinými slovy, do dokumentu mohli říct cokoliv (co se hodilo) a není možnost to jakkoliv ověřit (kromě investice čtvrt milionu dolarů a stavby další, pořádné makety ). A ani nemuseli lhát – stačí šikovně vybrat, co zmínit a co vynechat (v okolním světě takových příkladů máme dost a dost).
ja_62 25.6.2010 18:40 - č. 1724
ja_62
ja_62 napsal v č. 1723:
"(Vypadá to, podle pramenů uvedených u článku ve Wikipedii, že další detaily mohou být publikované D. Myhrou, ovšem zůstává otázka, jak jsou podrobné.)"
tinyurl.com/24vk9rf
Takže to zatím vypadá, že pokud se týče frekvencí tak nijak, pouze něco málo navíc ke konstrukci makety a k výšce pylonu.
ja_62 22.6.2010 17:56 - č. 1723
ja_62 Já si zejména myslím, že by bylo jistě zajímavé znát mnohem důkladněji podrobnosti týkající se konstrukce a způsobů testování makety, protože na základě toho co zveřejnili, celá věc nepůsobí zrovna přesvědčivým dojmem. (Vypadá to, podle pramenů uvedených u článku ve Wikipedii, že další detaily mohou být publikované D. Myhrou, ovšem zůstává otázka, jak jsou podrobné.)
prdiven 20.6.2010 23:18 - č. 1722
prdiven
karaya1 napsal v č. 1705:
"Na to, aby divák zůstal přikovaný na gauči i během reklamní pauzy, to bohatě stačí."
Maj mu to dát rozkazem.www.youtube.com/watch?v=MhgYPD_au88

Fakt je ale ten, že na "Hitlerovu stealth stíhačku" nalákaj víc troubů než na "patetickej pokus o samokřídlo".
dead man 19.6.2010 23:54 - č. 1720
dead man
Algernon napsal v č. 1712:
"Problém je ovšem o to složitější, že (ovšem — až v druhé řadě) v našem případě nejde o „podletění radaru“ nad pevninou (mj. i členitý terén, čili možnost letět v krytu mezi terénními překážkami), ale nad vodní hladinou."
Jj, to mi nedošlo, že nad mořem se nebudou mít za čem schovat.
BTW - jestli by měl prach z dřevěnýho uhlí takový zázračný vlastnosti - nebudou ho brzy zkoumat týmy severokorejskejch a íránskejch militarizovanejch vědců za účelem zjištění jestli se z toho dá ještě pořídit low-tech STEALTH - proti dnešním radarům?
prdiven 13.6.2010 23:04 - č. 1719
prdiven Boha, v jadernejch reaktorech se používá vysoce čistej grafit (ne úplně dokonale čistej měl mimo jiný za následek, že celej německej nukleární program se za války dal cestou těžký vody), né prach z dřevěnýho uhlí smíchanej s ersatz-lepidlem. Dřevěný uhlí je fyzikálně naprostá sr...a, z poloviny plná různejch nečistot a organickejch zbytků. Maximálně dobrý na podvečerní grilovačku.

I takový aktivní uhlí může bejt dobrý na zachycování chemickejch nečistot, ale sotva zachytí elektromagnetický vlnění.
Honza M. 13.6.2010 13:40 - č. 1717
Honza M.
Algernon napsal v č. 1716:
"zpomaluje (nikoli pohlcuje) neutrony"
Možná to funguje právě tak, že zpomalí radarové paprsky natolik, že než se vratí zpět k radaru, je letadlo dávno někde jinde.
41-60 z 1135
<< 1 2 3 4 5 6 >>
Po