Československé opevnění z let 1935-1938
|
|
|
|---|---|
|
Hmm, tak třeba umístění LK vz.26 do kasematy jako hlavní zbraň, tušímže v objektu StM-S 13.... |
|
|
|
|
Když tady probíráte konstrukci objektů- co říkáte na objekty StM (nezadané, úsek od K-S 1) nebo N (nezadané od N-S 1)? Mám možnost soudit pouze podle málo podrobných plánků a bez znalosti usazení objektů do terénu, ale některá řešení v těchto úsecích se značně vymykají standartu |
|
|
|
|
|
Domnívám se, že důvodů nepostavení objektu MO-S 1 bylo více. Objekt by asi v každém případě vypadal zajímavě... |
|
|
|
| Mám poznámku k MO-S-1. Dříve se někde uvádělo, že nebyl postaven proto, aby to neprovokovalo Poláky. Trochu jsem se po tom pídil a bylo mi sděleno, že se to jen traduje a že to asi nebude pravda. Ale dostal se mi do rukou záznam plukovníka Sklenovského, který dělal na ŘOP, a ten tvrdil, že se skutečně výstavba tohoto objektu řešila přímo s Benešem a bylo rozhodnuto jeho střílny směrem do Polska zadělat. Stejně si ten objekt nedovedu představit. Jednopatrový, francouzský typ a ještě s kulometnou věží. | |
|
|
|
|
Fuky, gore: Hofi sa predsa pýta na zachované objekty, je snáď jasné, že ropíky zničené v rokoch 39/40 nemohli bojovať v rokoch 44/45. Hofi: archívne informácie o tom nemám a dosť pochybujem, že nejaké existujú. Vychádzam teda z toho, čo som zistil pri terénnom prieskume. Jednoznačne bojovali objekty úseku Kuzmice. Ropíky pri samote Koltaj sú poškodené guľometnou paľbou. V jednom z nich je dokonca zástrel strieľne delostreleckou strelou o priemere cca 5 cm. Išlo o protipancierové strelivo (špička strely je ešte vnútri). Mohlo by teda ísť o sovietsky protitankový kanón kal. 45 mm. Fotky tých objektov sú na mojej stránke. Škoda, že som nemal so sebou mínolovku, zaujímalo by ma, čím bolo na tie objekty strieľané. Ďalej: niektoré ropíky medzi Kuzmicami a samotou Torkoš sú poškodené, resp. zničené vnútorným výbuchom. Podľa pamätníkov boli takto zneškodnené Wehrmachtom pri ústupe. Boje v tejto oblasti by som aj predpokladal. Dá sa tam prejsť lesom až do Slanského priesmyku a postupovať ďalej na Košice pre prípad neúspechu na Dargove. V lese nad Skárošom som našiel zbytky obvodových prekážok objektov z ostnatého drôtu. Vzhľadom k tomu, že samotné objekty boli zničené Maďarmi, musia tieto prekážky pochádzať ešte z roku 1938. |
|
|
|
|
|
|
To david gore:Problémem při případné výstavbě objektů by spočíval i v původních projektech...máš pravdu, že by se asi někdy v r.39 nestavěl objekt franc.typu |
|
|
|
|
Otázka (nielen) na Mila: Nemáte nejaké informácie o využití čs. opevnení na Slovensku Nemeckou armádou v rokoch 1944/45 proti ČA? Zaujíma ma najmä ten "východoslovenský" úsek. |
|
|
|
|
|
To d.g.: Nevěděl jsem, že již zemřel... Jinak někdy během týdne si půjdu koupit ty Hraničáře na Dunaji-objevil jsem je v domě knihy na václaváku. To,že měl pětatřicítku stavět Krýsa je dost možné, na Ostravsku postavil poměrně dost objektů. Tuším, že o tom, kdo měl objekt stavět píše p.Durčák v publikaci o opevnění na Ostravsku. Úsek MO je opravdu sakra zajímavý a to nejenom objekty postavenými... Domnvám se, že bylo chybou udělat takovou mezeru mezi 34 a 36 a také vůbec nepostavit objekty OP u řeky. Jak je již níže psáno, Sovětům se podařilo terén překonat a totéž by se asi povedlo i němcům-to je však diskutabilní. |
|
|
|
|
|
To d.g.: U K-S 1 to je celkem jasné, prostě nebylo vyřešeno navázání na úsek StM, takže se objekt měl budovat až s objekty StM, ale to jistě víš. U MO-S 1 a 35 to bylo samozřejmě složitější (případná výstavba) ale slyšel jsem, že bylo na výstavbu tohoto objektu vydáno dokonce výběrové řízení! Vůbec si myslím, že byla chyba nepostavit objekty tam u řeky. On to tam někde zas až tak úplně neschůdný terén není... Ty znáš pana Czenieka? Kolik mu vůbec je let? Můžeš mi doporučit teda nějakou literaturu? |
|
|
|
|
|
To david gore: Mám dotaz: nevíš o důvodech zdržení výstavby pěchotního srubu MO-S 35? O úseku MO toho vím opravdu hodně málo, taky mám hodně málo publikací. Mimochodem nemůžeš mi nějaké doporučit? díky To všichni: Jak se díváte na problém dělostřelecké otočné a výsuvné věže a kulometné otočné věže? |
|
|
|
|
|
Jasné, nějaké rozdíly se vyskytovaly, například i v rozestavěnosti... V současné době je stav objektů samozřejmě úplně jiný. |
|
|
|
| Fuky: o tom, že projekty objektov JM boli prevzaté zo severu, som samozrejme niečo málo počul:))). Tie objekty sú STAVEBNE rovnaké, ale nie ÚPLNE rovnaké (rovnaké neboli ani v roku 1938 a už vôbec nie v súčasnosti). Tým som chcel zdôrazniť, že naše objekty TO neboli typizované ako LO alebo niektoré zahraničné opevnenia, ale každý mal vlastný projekt. Okrem toho už nemáš nič? | |
|
|
|
| david gore: Inak, vieš, čo bolo podnetom na vznik môho webu? Diskusia ešte na starom servri Boudy, že na Slovensku okrem Petržalky a Záhoria nič nezostalo. | |
|
|
|
| Fuky: všeobecná časť mojich stránok je len informatívna, presnejšie informácie tohto druhu si záujemca môže nájsť na iných stránkach, ktoré boli na webe už predo mnou, preto som všeobecné info o opevnení zbytočne neprepisoval. | |
|
|
|
|
|
To Milo: Nerad znovu kritizuji, ale na Tvém webu se vyskytuje pár chyb. -k minometným věžím-stejnou chybu dělám vlastně i já když se zrovna pokouším něco napsat-nejde o věže, ale vlastně o kopule, protože poslední verze již nebyla pohyblivá. -osádka některých objektů byla menší než 25 mužů. -není tak úplně pravdou, že nenajdeme dva úplně stejné objekty: MJ-S 4 "Zatáčka" je kopií náchodského N-S 63 "Louka" -oba sruby byly do září 38 postaveny. Jinak jde o velmi kvalitní stránky, na kterých jsem se dozvěděl spoustu nových údajů. Mimiochodem kritizuješ Vondrovského, a sám z něj čerpáš...  |
|
|
|
| Béďa: áno. Ide o typy APCR. Konkrétne 8,8 cm Pzgr. 40 nemám, ale ak chceš, môžem ti poslať mailom fotku rezu 7,5 cm Pzgr.40. Konštrukčne sú rovnaké. | |
|
|
|
| to Milo: Neznáš konstrukci německých podkaliberních granátů? | |
|
|
|
| Jirík má pravdu. V roku 1938 bolo pre tento kanón zavedené iba trhavé strelivo (Sprenggranate), opatrené nárazovym alebo časovým zapaľovačom. Ďalšie druhy streliva boli zavedené na základe vyhodnotenia skuseností zo španielskej občianskej vojny. V roku 1939 boli zavedené protipancierové (Panzergranate 39) a kumulatívne strely (Gr 39 HL). V roku 1940 bola zavedená podkaliberná strela s wolframovým jadrom, bez vybušnej náplne (Panzergranate 40). Toto strelivo sa však vyrábalo len v malých počtoch, lebo Nemecko wolfrám neťažilo a bol ho nedostatok. | |
|
|
|
|
Pánové, chci upozornit, že v roce 1938 ještě Nemci neměli dořešeno protitankové střelivo do PL děl 88! Zavedeno bylo jenom protiletadlové. Takže časté hlášky o tom, že by nám Němci rozstříleli pancéřové prvky PL děly, jsou kravina. Ano v roce 1940 ale už bylo všechno jinak ... |
|
|
|
| no v tý doběbyla asi tak nenebezpečnější 88 k přímé odstřelování pancéřových prvků což se prokázalo o 2 roky dýk, když Němci dobývali farncii, Belgii a Nizozemsko.Přímé postřelování řopíků u nás nehrozí tudíž na vyřazení LO je třeba přímý zásah a na vyřazení posádky LO je potřeba hodně blízký zásah k objektu.Jak už jsem psal tak při zamaskovánía plošné velikosti LO je velmi nesnadné tento objekt zasáhnout a pokud vím tak němečtí spcialisté po prouzkoumání objektů několikrát zvyšovali munici pro jednotlivé batrie. | |
- Home
- > Diskuzní forum
- > Opevnění, stavby
- > Československé opevnění z let 1935-1938