Československé opevnění z let 1935-1938

  • Je možné zadat více jmen oddělených čárkou, nebo jen jejich části
Pro přidání nového příspěvku se přihlašte
2601-2620 z 2724
Po
čet.Hrad 26.11.2003 20:21 - č. 224
čet.Hrad Tak proč došlo ihned po záboru k zatopení části podzemí (mluvím jen o Babí)? Teda pokud je to pravda
Fuky 26.11.2003 14:12 - č. 221
Fuky čet.Hrad:Nevím, ale stejnou věc udělali i na Dobrošově. Myslím, že na Stachelbergu byl nějaký zával určitě.
čet.Hrad 26.11.2003 13:21 - č. 220
čet.Hrad Glynwed: kniha je stále na pultech knihkupectví a za velmi přijatelnou cenu (jako většina z edice Pevnosti) nebo je možno ji objednat na www.bunkry.cz
čet.Hrad 26.11.2003 13:08 - č. 218
čet.Hrad Proč by to Němci dělali?
Fuky 26.11.2003 12:58 - č. 217
Fuky čet.Hrad: Pokud vím, tak Němci na několika místech způsobili umělý zával, pak už neměla voda kam jít.
čet.Hrad 26.11.2003 12:23 - č. 216
čet.Hrad Glynwed: V první sérii bylo vyrobeno 268ks 4cm PTK vz.36, v druhé sérii bylo vyrobeno (už pro Wehrmacht) 273ks (objednány MNO 30.3.1938). MNO objednalo v červenci III.sérii o 200ks, u ní se k započetí prací z časových důvodů nedostalo a po Mnichovu byla stornována. Po celou dobu existence Protektorátu Škodovka také prováděla opravy zbraní. Pramen ČESKOSLOVENSKÝ 4cm pevnostní kanon vz. 36 z edice PEVNOSTI
čet.Hrad 26.11.2003 11:02 - č. 215
čet.Hrad Pokud ovšem stále čekají a nejsou hezkou hromádkou popela. Ostatně k tomu Stachelbergu- slyšel jsem, že už při příchodu okupantů došlo k zatopení některých částí podzemí. Co je na tom pravdy? To se ovšem bez cizího zásahu nemohlo stát kvůli vyspádování chodeb.
čet.Hrad 25.11.2003 11:38 - č. 209
čet.Hrad Glynwed: Vyrobeny byly stovky- Němci nechali vyrobit další série pro Atlantický val, mrknu se do literatury
Glynwed 25.11.2003 10:10 - č. 208
Glynwed to david gore: Nevíš kolik bylo celkem vyrobeno pevnostních protitankových kanónů "L1" ("Q") ? Vyráběla je škodovka ještě po okupaci 1939?
čet.Hrad 24.11.2003 10:49 - č. 204
čet.Hrad David: konečně jsem si vzpoměl co jsem se tě chtěl zeptat - bavili jsme se s Fukym, jestli měl objekt T-St-S 73 už určen krycí název? Někde je uváděno Polom, jinde autor tvrdí, že jméno nebylo určeno. Co o tom víš?
čet.Hrad 24.11.2003 10:19 - č. 203
čet.Hrad David: V nevím kterém čísle Novodobých fortifikací jsem viděl pár fotek z východního opevnění včetně určení původu zvonu. Taky mě zaráží nevytrhání panc. prvků ve Francii, že by se třeba už nabažili u nás?

Fuky: To vím a máš tam chybu, dva zvony zabetonovali určitě (možná i víc, to ale teď z hlavy nevím)- znáš OP-S 25 U trigonometru? Je to srub ve III. stupni odolnosti, takže jeho zvony měly mít tloušťku 30cm ve výši střílen a měly být hlouběji zapuštěny. Ale jsou do něj osazeny dva zvony, oba v provedení pro II. od. tj. tloušťka 20 cm, zevnitř jsou navíc podezděny, aby měly střílny ve správné výšce.
Glynwed 21.11.2003 12:29 - č. 200
Glynwed Docela zajímavý článek (nejen na téma opevnění x mobilní armáda).

www.presscont.cz/koncepce.htm
Fuky 21.11.2003 10:36 - č. 199
Fuky Němci si asi mysleli, že jsou zvony nemoderní a tudíž pro jejich opevnění nepoužitelné. Nebo se jim do toho prostě nechtělo. Tak bych si to vysvětloval já.

O trhání a odvážení zvonů vím jen to, že naprostá většina (pokud ne všechny) zvonů v králickém úseku byla ovezena do hutí. Mimochodem, ale to asi víš, Němci vytrhali nějaké zvony z Ostravska a Opavska a plánovali někde v prostoru Milostovic vybudovat rozsáhlé cvičiště. Ani jeden vytržený zvon však nebyl zabetonován.
čet.Hrad 20.11.2003 21:33 - č. 197
čet.Hrad david: prosím tě, nevíš náhodou jak Němci využívali zvony vytrhané z Čs. opevnění, které neputovaly do hutí? Mám na mysli: kam je osazovali a v jakém počtu, nejlépe i odkud ony zvony pocházely. Teda pokud toho nechci moc
Fuky 18.11.2003 19:39 - č. 189
Fuky Dobrý nápad! Chtělo by to sehnat nějakou kasičku ne? Ne, vážně. Pochybuji, že si to někdo koupí. Leda nějakej zbohatlík z USA, kterej by si tam chtěl udělat třeba umělou podmořskou jeskyni.
čet.Hrad 18.11.2003 00:16 - č. 184
čet.Hrad david: tak se na diskuzi na pandoře (nevím, jestli ji sleduješ) objevil přísoěvek o prodeji resp. převedení tvrze Hůrka do majetku obce. Viz patriot.kralicko.cz/index.php?act=showtext&a... Udávaná evidenční hodnota je vyčíslena na 252 mil. Kč, no soukromníci nekupte to!
Fuky 17.11.2003 20:36 - č. 181
Fuky Pokud vím tak v K-S 10 na Hůrce byla šachta podle dobových fotek překryta skutečně jen prkennou stříškou, která skutečně železobeton nahradit nemohla. Totéž se samozřejmě týká i pytlů s pískem. Objekt, v jehož stropnici zela díra jak prase ztrácel bojovou hodnotu.
čet.Hrad 14.11.2003 23:50 - č. 179
čet.Hrad Jo, různé takové fotky znám, ale ty pytle byly většinou jen dokola prázdné šachty (potom to sloužilo spíše jako Tobruk ) a nad tím byla někdy provizorní stříška ze dřeva. Takže ve výsledku jako by tam nebyla
čet.Hrad 13.11.2003 21:48 - č. 177
čet.Hrad Byla zakrytá, ale čím?! Rohodně ne 2,5 metry železobetonu. Bohužel stejně to bylo při absenci zvonů v mladších úsecích
čet.Hrad 13.11.2003 21:38 - č. 175
čet.Hrad S dírou ve stropě o průměru 5 metrů by moc šancí neměl
2601-2620 z 2724
Po