Bombardování

  • Je možné zadat více jmen oddělených čárkou, nebo jen jejich části
Pro přidání nového příspěvku se přihlašte
141-160 z 1153
<< 5 6 7 8 9 10 11 >>
Po
Krojc 15.1.2013 11:03 - č. 1493
Krojc
Honza M. napsal v č. 1492:
""slepé bomby""
Kovové obaly plněné místo výbušninou betonem . Originály měly zpožděné rozněty, aby při nízkém průletu bombardéry stačily uletět, takže aspoň bylo při použití atrap plněných betonem vidět, co ty potvory provedou za kousky, než vybuchnou.
Později se pro cvičné účely začaly vyrábět a používat pumy, které měly celé tělo z prostého betonu bez kovového obalu, jen se stabilizátory, které byly navíc často dokonce ze dřeva.
Honza M. 14.1.2013 16:53 - č. 1492
Honza M. V neděli na TV Prima byl dokument ze série "Tajemství 2. světové války" - "Zničení Hitlerových zásob ropy", věnovaný americkému náletu na Ploješť. Dokument o této události byl v TV už někdy kolem Vánoc a zaujalo mne výrazně rozdílné hodnocení významu akce. Zatímco závěr prvního dokumentu (název bohužel nevím) oslavoval jak způsobené škody, tak i psychologický význam, že Američané ukázali, že jsou schopni zasáhnout i vzdálené céle a útočit z malých výšek, a že na dlouhou dobu zaměstnali početný německý flak na Balkáně. Tak nedělní dokument nálet označil za fiasko a doslova "pohřební pochodeň amerických snah připravit Hitlera o pohonné hmoty".

Kromě toho mne zaujaly záběry z cvičného bombardování v severoafrické poušti - při letu v malé výšce bylo vidět, jak se bomby odrážejí od země a poskakují ještě pěknou chvíli za letadlem. Byl to běžný jev, nebo se na nácvik používaly nějaké "slepé bomby" které se při dopadu takto chovaly?
Honza M. 27.12.2012 13:53 - č. 1491
Honza M.
Dzin napsala v č. 1488:
"většinou měl v tomto převahu stíhač, jak co se týká lehkých a středních typů"
Na druhou stranu, třeba takové sovětské Pe-2 prý měly také vysoké skóre sestřelu nepřátelských stíhaček; přinejmenším v první polovině války na východě.
Tom 22.12.2012 18:19 - č. 1489
Tom Je asi dost příkladů, kdy se osamocený bombardér dokázal ubránit i několika stíhačkám, ale šlo spíš o výjimky potvrzující pověstné pravidlo. Já si hned vzpomenul na nálet osamoceného Blenheimu na Akjab, kdy palubní střelec Sgt. Luckye sestřelil postupně hned tři Ki-27 od 64. sentai, co se do Blenheimu pustily.

Každopádně to byli většinou střelci bombardérů, kdo měl slabší výzbroj a často žádné pancéřování.
Dzin 22.12.2012 17:09 - č. 1488
Dzin Měl bych takoví dotaz, nad kterým jsem si onehdá trochu přemýšlel. Jak to reálně bylo s bombardér proti stihači? Když se střetli (bez stíhacího doprovodu), obvykle byla přavaha na straně stíhaček, nebo byl bombardér zdatný protivník? Nejde mi ani tak o to, že bych schopen třeba rychle uletět a nebo vystoupat do velkých výšek či případně že by prokázal velkou odolnost, tedy ona pasivní ochrana, ale spíše o aktivní ochranu, tedy sestřelování stíhaček. Osobně mám zatím dojem, že většinou měl v tomto převahu stíhač, jak co se týká lehkých a středních typů, tak i těch nejtěžších (byť má B-17 potvrzené mraky sestřelů). Jediný letoun, o kterém si myslím, že by to mohlo být trochu lepší, je B-29.
Honza M. 17.12.2012 18:33 - č. 1486
Honza M.
Algernon napsal v č. 1485:
"po zkušenostech (a to vlastně už z první světové) hasiči - potažmo i sami obyvatelé - při prevenci dbali na to, aby žádný bordel (který by navíc znesnadňoval pohyb hasičům, čili by komplikoval zásah) na půdách nebyl. Dneska už asi ne, ale ještě někde v 70. a 80. letech právě na tohle hasiči pamatovali - a to bylo už sakra dlouho od války (a nikdo nevěděl, jak blízko či daleko do té další možné)"
Prevence se v klidných letech rychle vytrátí; minimálně na počátku války byl na půdach domů všech velkoměst bordel jako v míru.
Jak to bylo v 70. letech, to už nepamatuju, ale v 50. letech (minimálně ještě do poloviny 60. let) se na prevenci pamatovalo, ale pokud vím, taky ne všude důsledně. Jak jinak by se mohly na půdách zachovat ty různé Schindlerovské, Wintonovské aj. dokumenty?

K té prevenci 50. let viz toto video: www.youtube.com/watch?v=pGJcwaUWNZg
karaya1 7.12.2012 17:34 - č. 1484
karaya1 Na www.bombsight.org je mapa údajně všech zdokumentovaných pum dopadlých na Londýn během Blitzu.

Škoda, že to nepřesáhli až do konce války, zajímavé by bylo srovnání s Baby Blitzem. Jako doplněk k existujícím mapám dopadů V-1 a V-2 skvělé.
Honza M. 23.11.2012 22:17 - č. 1483
Honza M. Dneska na Prima Cool "Laboratoř pro chlapy" - aneb, jak si podomácku zneškodnit bombu ze druhé světové www.prima-cool.cz/porady/laborator-pro-chlap...
Musím říct, že se mi to líbilo víc, než Blitz Street.
Honza M. 17.10.2012 09:20 - č. 1482
Honza M.
Isoroku napsal v č. 1480:
"poměr nákladů (na vývoj, výrobu, odpálení) versus poměr dosažených ztrát "
Neznám přesný poměr nákladů a ztrát nepřítele, ale tradičně se jako nejefektivnější uvádí: kluk z Volksturmu s Panzerfaustem za pár desítek RM vs. vycvičená posádka tanku za desetitisíce GBP nebo USD.
karaya1 16.10.2012 16:52 - č. 1481
karaya1 Podle mě je dost filozofická otázka, co přesně pod pojem dosažené ztráty zahrnout. Docela by mě zajímal originální text a hlavně jeho použitá metodika – třeba jestli se za zničený/těžce poškozený dům přičítala konstantní hodnota, nebo se každý oceňoval zvlášť U životů to jde navíc ohodnotit ještě hůř (dost na tom, že V-1 přímo zabila víc než stovku německých vojáků – ať už při nehodách během startu, nebo při poruše a následném pádu do vlastních linií při ostřelování Antverp a Lutychu).

Konkrétně u V-1 se cena přímých protiopatření nevyšplhala zase tak vysoko: nebe nad Anglií nejprve střežily stíhací squadrony ADGB, které by jinak nejspíš doprovázely těžké bombardéry nebo hlídkovaly nad okupovanou Evropou, ale největší náklady představoval přesun protiletadlových děl z vnitrozemí na pobřeží. Ten zajišťovalo 23 tisíc mužů a žen a přesunulo se na 60 tisíc tun materiálu, jen mezi bateriemi spojaři nově položili tři tisíce mil kabelů atd.

Největším přínosem V-1 z německého pohledu ale podle mě nebylo bombardování Londýna, to z vojenského pohledu nic nepřineslo (a později ani ofenzíva proti Antverpám nebo Lutychu nepřivodila významnější problémy se zásobováním spojeneckých armád na kontinentu), ale fakt, že spojenecké bombardéry na cíle spojené s V-1 svrhly významné množství pum, které by jinak mířily na Německo.

(K tomuto: čísla uvedená mnou v 1479 jsou pod položkou „anglo-american aerial effort against V-1 targets“, tedy jde o součet za Bomber Command, 2. TAF, 9. AF a 8. AF. Aby bylo možné určit, jak velký podíl spojeneckých pum šel na V-1, byl by třeba součet. Dokázal bych spočítat celkovou tonáž svrženou za dané období letouny Bomber Command, při množství mravenčí práce snad i 2. TAF, ale k Američanům bohužel nemám nic tak podrobného. )
Isoroku 14.10.2012 15:41 - č. 1480
Isoroku K níže uvedenému: Již docela dávno jsem narazil na závěr, kde autor porovnával jednotlivé zbraně (zbraňové systémy) WW2 dle úspěšnosti (úspěšnost v tomto případě myšlena poměrem nákladů a ztrát protivníka). A nejúspěšnější zbraní vůbec se stala k mému překvapení právě V-1. Jestli se nepletu, tak poměr nákladů (na vývoj, výrobu, odpálení) versus poměr dosažených ztrát (dosažené škody + náklady na přijatá protiopatření) byla 1 ku 19ti... Nemáte někdo přesnější informace k tomuto?
karaya1 26.9.2012 13:27 - č. 1479
karaya1 Jen pro zajímavost a pro srovnání, během let 1943 a 1944 (do září, kdy pozemní vojska obsadila poslední odpalovací rampy v severozápadní Francii) svrhly angloamerické bombardéry na cíle spojené pouze s V-1 (mimo velkých bunkrů) celkem 97853 tun pum, což je téměř přesně trojnásobek toho, co Luftwaffe dokázala svrhnout za celý Blitz (32628 tun pum, z toho 13651 do půlky listopadu, během náletů výhradně na Londýn, a dalších 18977 při následných útocích po celé Británii až do května 1941).
Krojc 21.9.2012 08:05 - č. 1477
Krojc Ani snad ne, díky za námahu - já spíše jedu po známé a také neznámé historii mostu přes řeku Khwae River . Heslo: Romusha
Krojc 20.9.2012 11:21 - č. 1475
Krojc
Algernon napsal v č. 1474:
"Věděl bych o akci při které byly zničeny dva mosty, na které se podílely 159., 355. a 356 sqdn. Všechny tři byly vyzbrojeny Liberatory."
Děkuji - i za mail, je to přesně ono, jak také jinak u tebe
Krojc 18.9.2012 17:34 - č. 1473
Krojc Na místní znalce mám velkou prosbu. Ale od začátku:
Dne 13.2.1945 RAF zničila bombami oba mosty přes Khwae River (ano, řeka Kwai), do konce dubna byl starší dřevěný opraven. Hned 3.4.145 americké Liberátory zlikvidovaly znovu oba mosty - ocelový i starší dřevěný. Do konce května je Japové s pomocí POW a nucených prací místních pracovníků opravili a zprovoznili. Oba mosty pak byly napadeny 24.6. britským náletem, což mělo za důsledek jejich neprovozuschopnost až do konce války. A teď ta otázka:
Čím, jakými typy letounů, popřípadě kdo přesně provedl poslední ničivý nálet? Nikde to nemůžu najít , a to už se snažím měsíc...
karaya1 25.8.2012 23:17 - č. 1472
karaya1 Dokument BBC o bombardovacích letcích Bomber Boys, který ve středu poběží na Viasat History (díky Krojcovi za upozornění), je k vidění i na youtube (bohužel bez titulků, pouze v originálním znění):




Z Dunaje vytryskl ve Vídni obrovský gejzír, vybuchla tam bomba z války
(zdroj: zpravy.idnes.cz/vybuch-bomby-v-dunaji-ve-vid... originál: wien.orf.at/m/news/stories/2547236/)
Škoda, že to nezachytily nějaké kamery nebo náhodný chodec na víkendové procházce, zrovna tohle by mě docela zajímalo. I když co konkrétně za pumu to bylo, stejně nejspíš nelze určit.
ja_62 25.8.2012 18:11 - č. 1471
ja_62 57thbombwing.com/

Zajímavé stránky k historii bojového nasazení 57th BW USAAF ve Středomoří.
Honza M. 10.12.2011 13:05 - č. 1470
Honza M.
karaya1 napsal v č. 1469:
"Domům se víceméně nic nestalo, do vzduchu se dostal obrovský gejzír zeminy (údajně pár tisíc tun zeminy - podle mě o řád přeháněli), který následně z výšky až kolem sta metrů padal zpátky. V zástavbě asi nic příjemného... Vypadá to smysluplně"
To se mi nezdá - právě v zástavbě musí být účinek volně padajících trosek a zeminy minimální, protože konstrukce normálních domů jim spíše odolá, než střepinám a troskám odmrštěným explozí v horizontálním směru.
karaya1 napsal v č. 1469:
"Takže buď své udělala koncentrace pum (do kontejnerů nebo v rámci náletu), nebo se holt v reálu na místě nacházelo více hořlavého materiálu než při této rekonstrukci"
Při rekonstruci patrně zapomněli naplnit půdní prostory a dvorky nejrůznějším, převážně dřevěným harampádím.
karaya1 9.12.2011 23:35 - č. 1469
karaya1 Dnes byl na ČT 2 odvysílán druhý díl dokumentu BBC Výbuchy v Blitz Street. Dívali jste se? Pro mě jeden z nejpovedenějších dokumentů, co jsem za poslední roky viděl. I když teda moje hodnocení vyplývá spíše z toho, že jsem viděl i anglický originál - z něhož ČT nepochopitelně uvedla jen polovinu. Celá série totiž čítá čtyři díly a mnoho zajímavých informací se objevuje v té druhé půlce...

Zaujalo mě několik věcí:
- průvodce dokumentem tvrdil, že většina obětí V2 nezemřela na následky exploze jako takové, ale při následném "dešti trosek". Tunu Amatolu (resp. ekvivalentní trhaviny) umístili třicet metrů od domů do třímetrové jámy a zasypali. Domům se víceméně nic nestalo, do vzduchu se dostal obrovský gejzír zeminy (údajně pár tisíc tun zeminy - podle mě o řád přeháněli), který následně z výšky až kolem sta metrů padal zpátky. V zástavbě asi nic příjemného... Vypadá to smysluplně, ale nemá někdo k oné formulaci "většiny obětí" něco bližšího?
- hodně mě zaujaly výsledky měření tlaku, potažmo šancí na přežití. Jednak v domech - při explozi SC 50 tři metry ode zdi domu bylo možné přežít hned za ní, pod schody - které poskytly zdi oporu a ta se v těchto místech neprolomila. A hlavně v Andersonových krytech. Že se v nich dá přežít SC 50 nějakých čtyřicet metrů daleko, budiž. Že člověk přežije SC 500 ještě o trochu dál, to bych taky pochopil. Ale že když dvacet metrů (!!!) daleko nechají bouchnout "SC 1000" a stále naměřili hodnoty tlaku, které by sice vedly ke zdravotním újmám (protržené bubínky apod.), ale stále nic smrtelného, to mi doslova vzalo dech. Vypadá to, že Andersonovy kryty si nezaslouží relativně rozšířenou kritiku za neúčinnost...
- Bohužel jako celou pumu (tj. včetně pláště) odpalovali pouze SC 50, zbytek jen nálož (důvod neuvedli). V případě V1 dokonce jen sedminu nálože příslušně přiblíženou domům (přestože se vše odehrává na základně RAF, kvůli atmosférickým podmínkám by došlo k překročení limitu hluku pár km daleko ). Zaujala mě relativní neúčinnost Flammbombe a malých zápalných pum - v prvním případě krátký záblesk a výsledný požár nestál za řeč, ve druhém sice termit efektně hořel, ale opět bez většího rozsahu. Takže buď své udělala koncentrace pum (do kontejnerů nebo v rámci náletu), nebo se holt v reálu na místě nacházelo více hořlavého materiálu než při této rekonstrukci (a přidal se k tomu plyn apod.).

Díky stránkám dokumentu jsem narazil na tyto pěkné mapy:
- mapa Blitzu: jdem.cz/syuf8
- mapa dopadů V2: jdem.cz/syug8

Celkově: historickými záběry a výpověďmi pamětníků to nijak zvlášť nevybočuje, ale co na tom skutečně oceňuji, je první rekonstrukce následků výbuchů. Jen škoda, že ještě po ulici nerozmístili pár figurín.

Filmařské zkratky (ať už opakování záběrů nebo "berličky" - např. pro ilustraci zimy 1940/41 nahazovali na zasněženém letišti Typhoona ) nechávám stranou. Jinak bych se musel rozčílit.
pertlos2 3.12.2011 16:22 - č. 1468
pertlos2 Dobrý den,pocházím z Havlíčkova Brodu, a v parku a na několika budovách blízko centra jsou makety leteckých bomb.Je u toho akorát napsaný datum svržení a jména lidí které je to zabilo.Ale nevím kdo je svrhl a na co měly být svrženy a určitě konkrétnější informace by mě jistě zajímaly.
Děkuji za odpověd.
141-160 z 1153
<< 5 6 7 8 9 10 11 >>
Po