Bombardování

  • Je možné zadat více jmen oddělených čárkou, nebo jen jejich části
Pro přidání nového příspěvku se přihlašte
41-60 z 1150
<< 1 2 3 4 5 6 >>
Po
Caroll 24.1.2014 15:56 - č. 1593
Nechci si hrát se slovíčky-slovo "řádově" znamená řád tedy na př. 10x, 100x atd.. Proto jsem napsal řádově asi desetkrát a ne 9x. Odhad vychází z celkového počtu nasazených letounů (stovky místo dřívějších desítek) tonáže svržených pum a počtu obětí, kdy během jednoho náletu zahynuly nebo byly pohřešovány tisíce lidí. Ke zvýšení účinnosti přispěly také nové navigační techniky (Oboe, Gee, atd) a nové metody intifikace cílů (pathfinder, "vánoční stromečky" atd.), nové techniky bombardování (steram) dále různé různé obrané techniky (Mandrel, atd.) takže se až na výjimky udrželo množství ztrát těsně pod 5%. I tak byly ztráty ohromné. Pokud se pamatuji tak BC ztratilo asi okolo 80 000 mužů a 8th armada USAAF také tolik. Odhaduje se že zahynulo asi 600 000 až 800 000 Němců a 1,5 - 2 miliony přišly o střechu nad hlavou. Byly zničeny významné komunikace (viadukt u Biefeldu)takže ačkoli na haldách u dolů ležely miliony tun uhlí vytěžené otrockou prací vězňů jinde byl uhlí zoufalý nedostatek. Díky zprávám z Enigmy byly sledovány a ničeny významné transporty. Byly to stovky, možná skoro tisíce cílů které byly díky novým technikám zničeny nebo významně poškozeny. (Na př. přehrady, plynojem o obsahu 600 000 m3, zařízení průplavů a zdymadel atd..) Zatím co v r. 1941 byly nálety bodové, od r. 1942 byly nálety koncipovány jako plošné bez rozlišování civilních a ryze vojenských cílů. To vše je třeba zahrnout do odhadu zvýšené účinnosti náletů. Ta se ke konci války ještě zvýšila a stala se přímo drtivou (Darmstadt, Drážďany) a v podstatě nebylo proti ní účinné obrany.
karaya1 23.1.2014 22:27 - č. 1591
karaya1 Model máš ideální jen tak napůl, v tom je celý problém. Kdybys ho vzal skutečně jako ideální, tj. vodorovný vrh ve vakuu, tak se to dá označit za horní mez. A kdybys to rovnou dopočítal, tak jsme už neměli co dál řešit Ježto by 4 km stačit neměly, ideální terminální rychlost by se pohybovala někde kolem 300 m/s. Ostatně je docela zajímavé, že Tebou citované wiki-údaje sedí tak akorát (plus mínus převody jednotek), v podstatě tam není prostor pro odpor vzduchu.
Honza M. napsal(a) v č. 1590:
"A jaký je tedy smysluplný způsob výpočtu konečné rychlosti pumy?"
Podle volného pádu by Little Boy letěl dávno nadzvukem, což je nesmysl. Taky jistě uznáš, že celou dobu neletěl stejně rychle a že na konci to bylo rychleji než na začátku, tedy i rychleji než průměr (což je těch Tvých 206 m/s).

Nejsmysluplnější by bylo mít po ruce údaje z aerodynamického tunelu o součiniteli odporu pumy (v závislosti na rychlosti). S jeho znalostí už není problém napsat skript třeba v Matlabu, který to numericky spočítá. Většina vlivů je známá - tedy hustota (standardní) atmosféry v závislosti na výšce, průřez pumy, její hmotnost, výška i rychlost odhozu... Rovnice nejsou zase tak složité, ale některé neznámé po sedmdesáti letech těžko určit
Honza M. 23.1.2014 17:08 - č. 1590
Honza M.
karaya1 napsal(a) v č. 1588:
"počítat z rozdílu výšek odhozu a exploze a času výslednou rychlost je nesmysl - takto spočítáš něco, čemu by se dalo říkat průměrná rychlost (a to ještě jen ve svislé složce, ve skutečnosti opíše puma křivku). Určitě to ale není rychlost na konci"
A jaký je tedy smysluplný způsob výpočtu konečné rychlosti pumy? - či ještě lépe: Jaká tedy byla konečná rychlost bomby Little Boy ve výšce 600 m ?
karaya1 napsal(a) v č. 1588:
"Pro daný případ máš špatný model: svržení pumy z bombardéru by se ve vakuu dalo hezky popsat jako vodorovný vrh - éro má nějakou dopřednou rychlost, jejíž velikost se nemění a mění se jen svislá složka (volný pád). Složeno dohromady ve výsledný vektor, puma směřuje čím dál víc "k zemi". Uvedeným modelem bys předpokládal, že pilot zatáhne za ruční brzdu, ve vzduchu zastaví, z pumovnice uvolní pumu a zase ruční brzdu uvolní"
Dobře, je to jen model. Ale v reálném prostředí bude s narůstajícím časem po odhození dopředná rychlost pumy klesat a rychlost "směrem k zemi" narůstat, až se vektor dopředné rychlosti stane zanedbatelným. Není výška 4 km pro takovou změnu poměru mezi vektory rychlosti dostatečná?

Účelem modelu, pokud to někdo nepochopil, bylo získat určité mezní hodnoty. Co mne zajímá a co jsem čekal ve vyjádření odborníků, zda je to horní nebo dolní mez. Podstatné je, kterým směrem se "reálná čísla" budou od těch modelových vzdalovat (jestli nahoru nebo dolů), a jestli tak je možné pomocí tohoto modelu zodpovědět Krojcovu otázku.

Co mi právě ve tvé a ostatně i Algyho reakci chybí, je právě vyjádření, jak (aspoň vektorově, nečekám, že to budete vědět v absolutních číslech) se budou reálné hodnoty lišit od nastíněného modelu. A zda je tak možné jej přijmout jako odpověď na otázku, jestli bomba svržená ze 4 km překročí rychlost zvuku.
Caroll 23.1.2014 12:36 - č. 1589
Znovu k bombardování: pravda je jako obyčejně někde uprostřed. Na začátku války kdy byla RAF v defenzivě bylo bombardování jediným způsobem jak Německu škodit a BC jediným prostředkem který mohl zasáhnout přímo Německo. V důsledku primitivních navigačních prostředků, nasazení malých počtů letadel s nedostatečnou výzbrojí a výstrojí bylo v podstatě neúčinné, někdy se dokonce stalo že Němci ani nevěděli že k nějakému náletu došlo. Ale přinášelo nenahraditelné zkušenosti a vše se postupně zlepšovalo. Od začátku roku 1942 se pronikavě zvýšila účinnost náletů (na př. Lůbeck) řádově skoro desetkrát. Vše vyvrcholilo zničením Hamburku v srpnu 1943, které vyvolalo zoufalství i u Goebelse (" Je to zkáza naprosto nepochopitelného rozsahu...to co stalo nelze pochopit...nebudeme moci vést dále válku, jestli bude protivník provádět takové údery...." A strašná zkáza pokračovala. Jedno německé město za druhým se postupně měnilo v hromady hořících trosek plných mrtvol. Bombardování mělo splnit tři cíle: 1) zlomit německou morálku 2) donutit německé obyvatelstvo ke vzpouře a k likvidaci nacistického režimu 3) rozvrátit válečnou ekonomiku Německa. K b.1) Obyvatelstvo se stávalo lhostejným až rezistentní, ale také rostla nekonečná únava z probdělých nocí . Přesto měly ztráty na životech a majetku značný dopad na výrobu. k b.2)Jakákoli vzpoura byla v Německu nemožná. k b.3) Těžko spekulovat, jakých výkonů by válečná výroba dosáhla nebýt náletů. Je pravda že nebylo možné "zabombardovat Německo do doby kamenné" a tak rozhodnout válku jak si přáli "bombardovací baroni" z RAF i USAAF ale i takový organizátorský kouzelník jako Speer propadal zoufalství když Američané opakovaně rozbíjeli vše co stačil opravit. O významu ničení továren na výrobu benzínu které nebylo možno ukrýt v podzemí není sporu. Je třeba také připomenout, že protivzdušná obrana Německa zaměstnávala celkem skoro MILION lidí a nesmírně vyčerpávala ekonomické zdroje. Takže závěrem: 1) bombardování nebylo neúčinné. 2) jenom klasickým bombardováním se válka nedala vyhrát 3) válka se nedala vyhrát bez letecké zbraně, potažmo bez bombardování. Je tu ale ještě jeden faktor: bombardování německých měst byla také výchova. Výchova ke slušnému chování. Krutá ale účinná. Byla válka a bylo nutno ukázat Němcům strašlivou krutost války v celé její odporné, strašlivé nahotě aby to pochopili. Začali to právě Němci už za IWW a pak pokračovali. Guernica, Varšava, Bělehrad, Rotterdam, Londýn a tak dále. Byli to právě Němci co chtěli druhým "vygumovat" města-naprosto zrůdný čin. A dostali podle hrůzné válečné logiky odpověď. Co říci dál...
karaya1 22.1.2014 22:06 - č. 1588
karaya1 Koukám, že jsem tu podnítil množství reakcí Předně,
Honza M. napsal(a) v č. 1584:
"uvažujme bombardování ve vakuu"
Pro daný případ máš špatný model: svržení pumy z bombardéru by se ve vakuu dalo hezky popsat jako vodorovný vrh - éro má nějakou dopřednou rychlost, jejíž velikost se nemění a mění se jen svislá složka (volný pád). Složeno dohromady ve výsledný vektor, puma směřuje čím dál víc "k zemi". Uvedeným modelem bys předpokládal, že pilot zatáhne za ruční brzdu, ve vzduchu zastaví, z pumovnice uvolní pumu a zase ruční brzdu uvolní
Honza M. napsal(a) v č. 1586:
""Ostře sledovaný" menší bratranec Tall Boye - Little Boy - podle dostupných údajů měl hmotnost 4400 kg (81,5% toho, co Tall Boy) a při své první "ostré" akci padal z výšky 9470 m do výšky 600 m (kde explodoval) asi 43 s, což znamená rychlostí asi 206 m/s (60,5% rychlosti zvuku) a se zrychlením 4,8 m/s2 (49% zrychlení ve vakuu). Mohla být areodynamika obou bomb natolik odlišná, aby Tall Boy při necelém 20% rozdílu v hmotnosti dosáhl téměř dvojnásobné rychlosti na kratší vzdálenosti? Já myslím, že ne."
Pokud by tělesa byla hmotné body a uvažovali jsme vakuum, bude fungovat model vodorovného vrhu. Protože nejsou, nastupuje tvar tělesa a odpor prostředí, který navíc není konstantní (okolo rychlosti zvuku se součinitel odporu výrazně zvyšuje). Tady bych si dovolil upozornit, že účel Little Boye nebyl proniknout do nitra zodolněného cíle, právě naopak. Však si taky srovnej tvary obou pum, i jejich velikost (čili vliv případných nedokonalostí na celek).

Konečně, počítat z rozdílu výšek odhozu a exploze a času výslednou rychlost je nesmysl - takto spočítáš něco, čemu by se dalo říkat průměrná rychlost (a to ještě jen ve svislé složce, ve skutečnosti opíše puma křivku). Určitě to ale není rychlost na konci
Abych se vrátil k původnímu dotazu: Flower k tomu určitě něco uváděl, ale co to konkrétně bylo, to už si bohužel nepamatuju (a než se dostanu k Algymu, to taky potrvá...), každopádně to bylo někde na hraně rychlosti zvuku (měl jsem za to, že nad; otázka je, jestli mě paměť neklame, od dopsání článků jsem to neviděl).
A ještě nakonec, když už jsme v tom:
Pombo napsal(a) v č. 1585:
"Každé těleso má nějakou konečnou rychlost volného pádu, kdy se gravitační zrychlení vyrovná s odporem vzduchu a těleso tak přestane zrychlovat."
Toto souvisí s výše zmíněným zvýšením součinitele odporu při vyšších rychlostech. Záleží ale taky na hustotě prostředí - nepodařilo se mi teď dohledat, z jaké výšky pochází rekordní zápis Baumgartnera, ale asi to bude ve vyšších sférách (skákal skoro z 39 kilometrů).
Honza M. 22.1.2014 19:15 - č. 1586
Honza M.
Tom napsal(a) v č. 1583:
"Já si jsem skoro jist, že padající bomba nadzvukové rychlosti nedosáhne."
Na anglické wikipedii se píše, že Tall Boy padal na zem rychlostí 336 m/s z výšky 5,5 km, což je skoro rychlost zvuku (340 m/s):
Tallboy was designed to be dropped from an optimal altitude of 18,000 ft (5,500 m) at a forward speed of 170 mph (270 km/h). Impacting at 750 mph (1,210 km/h),
Ellis, John: One Day in a Very Long War. 1998, s. 297.
Což mi ovšem přijde nepravděpodobné.
"Ostře sledovaný" menší bratranec Tall Boye - Little Boy - podle dostupných údajů měl hmotnost 4400 kg (81,5% toho, co Tall Boy) a při své první "ostré" akci padal z výšky 9470 m do výšky 600 m (kde explodoval) asi 43 s, což znamená rychlostí asi 206 m/s (60,5% rychlosti zvuku) a se zrychlením 4,8 m/s2 (49% zrychlení ve vakuu). Mohla být areodynamika obou bomb natolik odlišná, aby Tall Boy při necelém 20% rozdílu v hmotnosti dosáhl téměř dvojnásobné rychlosti na kratší vzdálenosti? Já myslím, že ne.
Pombo 21.1.2014 22:58 - č. 1585
Každé těleso má nějakou konečnou rychlost volného pádu, kdy se gravitační zrychlení vyrovná s odporem vzduchu a těleso tak přestane zrychlovat. U člověka je to třeba kolem 200km/h a třeba taková kočka dokáže přežít pád z jakékoliv výšky, protože se její rychlost ustálí na hodnotě, která nemusí při šikovném dopadu znamenat smrt. Nevím jak je to u těžké a aerodynamické pumy, ale určitě existuje její maximální rychlost, přes kterou se volným pádem v atmosféře nedostane.
Honza M. 21.1.2014 18:18 - č. 1584
Honza M.
Krojc napsal(a) v č. 1578:
"Vím, že to u Tall Boyů byla asi nadzvuková rychlost, když to šlo z pumovnic z výšek od 4 km, nebo se pletu?"
Já jsem, pánové, sice pracovník věd humanitních, fyziku a matiku jsem měl naposledy na gymplu (dávno, dávno již tomu, řekla by B.Němcová), ale co se na to podívat obráceně? - Z jaké výšky by bylo nutné shodit bombu, aby dosáhla nadzvukové rychlosti?

Dejme tomu, že rychlost zvuku je cca 340 m/s a abychom si to hodně ulehčili a nemuseli se zabývat odporem vzduchu ani hmotností bomby, uvažujme bombardování ve vakuu (neb tam mají všechny předměty stejné zrychlení: g = 9,81 ms-2.
Jestliže vzorec, pro výpočet rychlosti je v = sqrt (2gh), a my známe rychlost (zvuku), ale potřebujeme tu výšku, pak h = 1/2 g (v/g)2 Jistě by šlo vzorec zjednodušit, to přenechám praktikujícím matematikům.

Tedy: 9,81/2 * (340/9,81)2 = 5891,94 m, čili cca 6 km volného pádu ve vakuu potřebuje těleso k dosažení rychlosti zvuku.

Což znamená - NE, i když Tall Boy zřejmě měl nějakou počáteční akceleraci, vzhledem k odporu vzduchu je vyloučeno, aby dosáhl nadzvukové rychlosti při svržení z výšky 4 km (můj nevědecký odhad je tak 12 km minimálně).

(sqrt = square root = druhá odmocnina)

p.s. Pokud někoho zajímá, kde jsem opsal vzorec pro výpočet rychlosti, pak odtud:
www.nabla.cz/soubory/fyzika/priklady/mechani...
Tom 20.1.2014 21:33 - č. 1583
Tom Já si jsem skoro jist, že padající bomba nadzvukové rychlosti nedosáhne. Respektive by mne o opaku přesvědčily jedině výsledky nějakých reálných měření...
karaya1 20.1.2014 18:13 - č. 1582
karaya1 No, radši si vezmu originální data ze zkoušek než výpočty, které (pokud si dobře pamatuju) byly spíš obecné, principiální, bez konkrétních hodnot (celkem logicky). A právě originální údaje jsou ve zmíněném Flowerovi.
čet.Hrad 20.1.2014 11:49 - č. 1581
čet.Hrad
karaya1 napsal(a) v č. 1579:
"Nepleteš. Jenže tuším, že moje nejlepší knížka k tématu je momentálně na návštěvě u Algyho Takže by za mě musel odpovědět on."
Jestli to tedy chápu dobře, tak to, co nám před dávnými lety tvrdil doc. Čech z UNOB, nebyla tak docela pravda, ano? Pokud si na tu schůzku vzpomínáš, tak mám tvrdil značně nejistě, že sice ano, může dosáhnout nadzvuku, ale taky že vlastně ani ne. Sám si z toho moc nepamatuju, poznámky sis dělal ty, ale výsledkem bylo více ne, než ano, dosáhne nadzvuku.

Jinak využiju příležitosti a rovnou se zeptám posledních dvou pánů, kdy se u toho jednoho z nich sejdeme na pokec? Já mohu od 2. února po návratu z Anzia.
Krojc 20.1.2014 10:45 - č. 1580
Krojc
karaya1 napsal(a) v č. 1579:
"Zájem o sken samozřejmě mám"
Tobě to dovalím v originále, ať si pomlaskáš
karaya1 20.1.2014 06:51 - č. 1579
karaya1
Krojc napsal(a) v č. 1578:
"Nemáte někdo povědomost o tom, jakýchže rychlostí dosahovaly kupř. Tallboye shozené na TIRPITZ nebo Grand Slam na viadukt v Bielefeldu? Vím, že to u Tall Boyů byla asi nadzvuková rychlost, když to šlo z pumovnic z výšek od 4 km, nebo se pletu?"
Nepleteš. Jenže tuším, že moje nejlepší knížka k tématu je momentálně na návštěvě u Algyho Takže by za mě musel odpovědět on.

Zájem o sken samozřejmě mám, předem díky.
Krojc 19.1.2014 08:19 - č. 1578
Krojc Prohrabovav se starožitnými prameny ve své knihovně, nalezl jsem ve válečné německé lodní ročence Nauticus 1941 článek prof. Dr.Ing. Huberta Schardina z Balistického institutu Luftkriegsakademie v Berlíně-Gatowě a v něm tabulky, kde se mj. píše, jakýchže rychlostí dopadu v m/s dosahují letecké pumy shozené v rychlostech 400-500 a 600 km/hod z výšek 500-1000 a 1500 m. Škoda jen, že tam nejsou údaje přesahující tyto limity. Jsou tam i úhly, pod kterými zasahuje letecká puma svržená ve vodorovném letu z různých výšek cíl. Nemáte někdo povědomost o tom, jakýchže rychlostí dosahovaly kupř. Tallboye shozené na TIRPITZ nebo Grand Slam na viadukt v Bielefeldu? Vím, že to u Tall Boyů byla asi nadzvuková rychlost, když to šlo z pumovnic z výšek od 4 km, nebo se pletu?
Edit: měl by někdo zájem o uvedený článek (sken), kde je mj. fotografie bombového opticko-mechanického zaměřovače Zeiss, mechanického bombového zaměřovače od firmy Friedenauer Technischen Werkstaetten, fototeodolitu a kinoteodolitu použité při měření a řada výpočtů? Kubo?
karaya1 27.11.2013 17:36 - č. 1577
karaya1 Dočetl jsem včera knížku Pointblank And Beyond (viz www.amazon.co.uk/Point-Blank-Beyond-Lionel-L...), pojednává o činnosti spojeneckých (nejen) těžkých bombardérů na jaře a v létě 1944, v souvislosti s útoky na předinvazní cíle, podporou pozemních vojsk při prorážení z Normandie a porážce Luftwaffe. Hodnotí dopad činnosti AEAF a těžkých bombardérů na výsledek vylodění, srovnává výsledky náletů RAF, USAAF na dopravní tepny a sabotáží francouzského odboje tamtéž apod.

Je tam spousta zajímavého (třeba útoky na německé vojenské prostory s odpočívajícími jednotkami na jaře 1944), je to hezky napsané a má to skoro tři sta stránek a spoustu příloh. Teď to budu půjčovat strýčkovi a pak to má slíbeno Algy, ale následně to je k zapůjčení

Shrnutí je takové, že těžké bombardéry hrály největší prim - a mezi nimi BC
čet.Hrad 14.3.2013 23:33 - č. 1576
čet.Hrad
Krojc napsal v č. 1572:
"Navrhuji adminovi, aby celou diskusi o Me 262 přesunul tam, kam patří - třeba někam ke stíhačkám. Už je to tu zaplevelené dost - a o bombardování tohleto tedy FUCKT není"
Nemohu již vytapetovanou diskuzi přesunout, ale diskutující požádám o další pokračování v příslušném tématu Stíhací letouny: www.fronta.cz/forum.php?tema=2

Glynwed 14.3.2013 21:30 - č. 1575
Glynwed
Isoroku napsal v č. 1569:
"Ovšem pokud se nepletu, prototyp Jumo 004B "naběhal" stovky(?) hodin bez poruchy "
Já mám údaj, že v prosinci 1941 vydržel motor Jumo 004A ve zkušebně v provozu 10 hodin na výkon 1000kg(Mano Ziegler, Me 262, Mustang 1993), později se podařilo za použití slitin a snížení výkonu na 850kg prodloužit životnost prototypových Jumo 004A na 200-250 hodin. Nejdříve v srpnu 1944 se jim podařilo zavést sériový Jumo 004B s životností 25 hodin (Alfred Price, The Last Year of the Luftwaffe).
andy22 napsal v č. 1573:
"Konstatování "jeho jedinou výhodou byla jen vyšší rychlost", kdy ta rychlost byla vyšší ne nepatrně, ale zcela zásadně, mi přijde trochu úsměvné. Co jiného by představovalo větší výhodu než právě výrazně vyšší rychlost?"
Ano, ta rychlost, které pilot dosáhl v případě, že mu nevypověděli službu motory, přežil fázi vzletu a přistání při nízkých rychlostech a nedostal se do příliš strmého klesání. Citace z výše uvedené knihy:
"Byl to zvláštní úkaz, že se ještě v posledních měsících zjevně již prohrané války hlásili piloti pro raketová a proudová letadla Me 163 a Me 262, která byla úplně nová, nezvyklá, a po prvdě řečeno, zdaleka ne natolik vyzkoušená, aby bylo možné se jim svěřit zcela bez obav. Hlásili se ke službě u letadel, jejichž motory měly různé nálady, s nimiž se nedokázali vyrovnat ani inženýř a mechanici. Tak stáli piloti těchto letadel nejen proti soupeřům, ale také potměšilostem ještě ne zcela vyvynuté a vyzkoušené techniky...Dokážeme tedy posoudit, jakým rizikům byli vytaveni piloti raketových a proudových letadl i bez nebezpečí setkání s nepřítelem."
Ke komandu Nowotny se v knize píše, že od 1.10. do 12.11.1944 ztratila jednotka 26 letadel z 30. Za tu dobu měla sestřelit 22-26 letadel, tedy poměr cca 1:1. Aby mohly Me 262 zvrátit spojeneckou převahu ve vzduchu, kolik pak asi operačně použitelných strojů a pilotů by při takovémto poměru potřebovali?
andy22 14.3.2013 18:49 - č. 1574
Glynwed napsal v č. 1567:
"Části motoru, vystavené žáru, byly vyráběny z obyčejné oceli na povrchu chráněné pouze vrstvou hliníku. Výsledek - motory se musely měnit po 8 hodinách provozu (když vydržely), jinak závady a zničení motoru. Jedinou výhodou bylo, že jako palivo se používal nízkooktanový benzín J2."
Isoroku napsal v č. 1569:
"Ovšem pokud se nepletu, prototyp Jumo 004B "naběhal" stovky(?) hodin bez poruchy (protože na něj použili jinak nedostatkové strategické materiály) a problémem tedy nebyl Jumo 004B jako takový, nýbrž Jumo 004B "ersatz" z dostupných surovin. Z mého pohledu to byl tedy nevídaný technický výkon sestrojit operačně funkční (do jisté míry) turboreaktivní motor z dostupných materiálů a ještě k tomu za válečných podmínek."
Tak kde je pravda? V nekvalitních materiálech používaných vzhledem k nedostatku materiálů potřebné kvality, nebo v samotných motorech?


Glynwed napsal v č. 1567:
"Ta mu dovolovala přiblížit se k cíli, zaútočit a uletět. Žádný manévrový boj nebo nedejbože dogfight."
Nikdo tady netvrdí nic jiného. A evidentně ke konci války to byla právě rychlost, která se stávala čím dál více důležitějším aspektem a to nejen při boji proti bombardérům, ale i při boji proti stíhacích letounům.. Jak nejeden pilot 262 dokázal.. Jak jsem už psal, nemyslím si, že by Schall ( který byl nejůspěšnější v boji proti stíhačům na 262) své sestřely dosáhl v klasickém manévrovacím souboji.. Prostě šlo o to, výhodu rychlosti využít.. A pokud to nebylo možné, bylo možné nepřátelským stíhačům zmizet..
andy22 14.3.2013 18:44 - č. 1573
Tom napsal v č. 1571:
"...a ono to pořád nějak matematicky nevychází, že? Obvod kruhu je 3,14x delší než jeho průměr. Byla Me 262 3,14x rychlejší než Mustang? Nikoli. Tak jak je to doopravdy? Co se tam skutečně dělo? Co opravdu vykládal Meyer novinářům?"
Koukám že vyšel článek o Meteorech na Idnesu, okrajově se tam zmiňují i 262.


Proč taktika účinného boje spojeneckých stíhačů proti 262 spočívala ve velké výšce kterou mohli v příapadě nutnosti proměnit na nezbytnou rychlost, když jinak běžně 262 nebyl o nic rychlejší než spojenecké stroje ? A pokud tedy opravdu dosahovaly Schwalbe udaných rychlostí ( jakože dosahovaly.. ) převaha 100-200km/h ve vodorovném letu ti přijde jako naprosto nepatrná výhoda?


Konstatování "jeho jedinou výhodou byla jen vyšší rychlost", kdy ta rychlost byla vyšší ne nepatrně, ale zcela zásadně, mi přijde trochu úsměvné. Co jiného by představovalo větší výhodu než právě výrazně vyšší rychlost?
Krojc 14.3.2013 11:17 - č. 1572
Krojc Navrhuji adminovi, aby celou diskusi o Me 262 přesunul tam, kam patří - třeba někam ke stíhačkám. Už je to tu zaplevelené dost - a o bombardování tohleto tedy FUCKT není
41-60 z 1150
<< 1 2 3 4 5 6 >>
Po

Diskuzní forum