Dne 22. září 1938 v osm hodin večer premiér Hodža informoval vládu, že „koaliční dvacítka ... kterou můžeme bezpodmínečně pokládati za autoritativní sbor parlamentní většiny ... nenamítá ničeho proti poslednímu velkému aktu této vlády“ - tedy přijetí britsko-francouzské nóty požadující odstoupení území s více než 50 % německého obyvatelstva vládou 21. září 1938.

Přesto ale vláda podá demisi, jak to Hodža navrhl již na zasedání vlády předchozího dne, protože „by bylo neúnosným úkolem nésti zodpovědnost, nepodepřenou parlamentem.

Prezidentu republiky vláda navrhne jmenovat novou vládu složenou z nestranických a všeobecně uznávaných osobností, do čela vlády bude jmenován armádní generál Syrový.

Zasedání vlády:
21. září 1938 | 22. září 1938 | 23. září 1938 | 26. září 1938 | 27. září 1938 | 28. září 1938 | 29. září 1938 | 30. září 1938 | 1. října 1938 | 4. října 1938 | 5. října 1938

22. září 1938, Praha

Přítomni:
předseda vlády dr. Hodža,
ministr zahraničních věcí dr. Krofta,
vnitra dr. Černý,
financí dr. Kalfus,
školství dr. Franke,
spravedlnosti dr. Dérer,
obchodu Mlčoch,
železnic Bechyně,
veřejných prací ing. Dostálek,
zemědělství dr. Zadina,
národní obrany Machník,
sociální péče ing. Nečas,
zdravotnictví Ježek,
pošt Tučný,
pro sjednocení dr. Šrámek,
ministr ing. Vavrečka.

Předseda vlády zahájil schůzi o 8. hod. večerní a prohlásil, že jest to poslední schůze této vlády. Dne 21. září ráno informovali. členové politického kabinetu ostatní členy vlády v mimořádné schůzi ministerské rady o velkém aktu, který vláda musela vykonati (odpověď na anglo-francouzskou demarši).

Snad nebylo vlády, která by musela vykonat akt toho dosahu. Tato vláda byla vládou přísně odpovědnou parlamentu a proto její cesta ze včerejší ranní ministerské rady vedla ihned do výboru politických stran ve vládě zastoupených, kterému byla o věci podána zpráva.

Tento výbor (dvacítka), který můžeme bezpodmínečně pokládati za autoritativní sbor parlamentní většiny, vyslechl zprávu vlády i její prohlášení, že po vykonání tohoto aktu se vláda usnesla, že podá demisi.

"Dvacítka" prohlásila, že nenamítá ničeho proti poslednímu velkému aktu této vlády a že si nepřeje demise. Přesto jako vláda parlamentní musili jsme vyvoditi důsledky. Kdyby bylo možno ihned svolati parlament, pak v případě, že by zaujal stejné stanovisko jako "dvacítka", nebylo by třeba demise. Jinak by byla demise nutná. Protože svolání parlamentu ze dne na den nebylo možné, usnesla se vláda na demisi, protože by bylo neúnosným úkolem nésti zodpovědnost, nepodepřenou parlamentem. Nevíme, kdy bude moci býti svolán parlament, proto setrvala vláda na demisi, kterou president republiky přijal.

Jiné okolnosti nebyly důvodem demise.

Ministr pro sjednocení podotkl, že demise byla zvláště nutna, protože vláda byla donucena angažovati se jménem státu proti ústavě.

Předseda vlády sdělil, že vzhledem k tomu, že parlament nezasedá a nemůže denně novou vládu podporovati, navrhuje odstupující vláda, aby president republiky jmenoval vládu složenou z úředníků a částečně vojenských osobností a to vesměs z osob majících velkou váhu a zkušenost ve státní administrativě.

Není jisto, bude-li válka nebo ne a proto v čelo vlády navržen armádní generál Syrový.

Pro další státně nejdůležitější obor, totiž vnitřní správu a bezpečnost, navržen zemský president Černý, pro ostatní resorty vynikající úředníci a první president nejvyššího soudu dr. Fajnor.

Mimo těchto resortních ministrů bude jmenováno několik členů vlády bez oboru, jako ing. Vavrečka, dr. Kalfus, dr. Krofta, dr. Zenkl, dr. Bukovský a není vyloučeno, že by byl jmenován ještě další člen, resp. členové, kdyby si ludová strana přála zastoupení ve vládě.

Nová vláda, nesložená z politiků, potřebuje politického pozadí, a proto se členové dosavadního politického kabinetu dohodli zabezpečovati kontakt mezi nepolitickou vládou a politickou veřejností. Členem tohoto politického sboru bude též odstupující ministerský předseda a ministr dr. Dérer; kdyby došlo k dohodě se stranou ludovou byl by tam i její zástupce.

Předseda vlády vyslovil přání, aby krise vlády neměla analogie v životě státu. Je třeba dáti dobrý příklad, setrvati na stráži republiky.

Děkuje všem za laskavou podporu po celou dobu společné práce, která vytvořila tak silné souručenství, že by potrvalo i v dobách normálních a že bude tím pevnější, když jdeme do tak těžkých dob, kdy jde o život státu.

Předseda vlády požádal o schválení všeho, co politický kabinet doporučil presidentu republiky. Nebylo námitek.

Ministr pro sjednocení požádal resortní ministry, aby svými posudky a radami podporovali činnost členů dosavadního politického kabinetu.

Náměstek předsedy vlády ministr železnic poděkoval předsedovi vlády za všechno přátelství, zachovávané v těžkých letech činnosti této vlády. Často i při různosti názorů došlo ke sporům, ale nikdy nestály v pozadí osobní zájmy nebo intriky, nýbrž vždy šlo o činnost pro blaho vlasti. O tuto součinnost má předseda odstupující vlády velikou zásluhu.

Československo vytvořilo co do osobní shody a snahy o tvoření jednotné státní vůle vládu, jaké se nepodařilo vytvořiti ve Francii, v Německu, nebo Rakousku.

Je to veliká tradice Antonína Švehly, že jsme se dovedli shodnouti v každé situaci a utvořiti společnou státní vůli. Děkuje znova předsedovi vlády za přátelství a neúmornou součinnost a vyslovuje víru, že i tuto tragickou krisi překonáme ať s válkou či bez ní, i když ztratíme tisíciletou státní hranici. Pak najdeme možnost zabezpečiti státu budoucnost šťastnější než nynější strašná situace, když nejvyšším zákonem bude blaho vlasti.

Ministr zahraničních věcí jménem ministra financí i svým loučí se s ostatními členy vlády a zdůrazňuje tíži přímé odpovědnosti spočívající na členech vlády a žádá odstupující o politickou podporu.

Předseda vlády pak sdělil sestavení nové vlády a ukončil schůzi o 8 1/2 hod. večer.

Skončeno a podepsáno. 15 podpisů

Zdroj: Odboj a revoluce č. 5/1969, s. 143-147; Mnichov v dokumentech II, Praha 1958, s. 224-226