Charles William Fox

Autor: bush | Datum: 4. 7. 2007

„PROMPTUS AD VINDICTUM“1

Počátky u letectva - práce leteckého instruktora

Charles William Fox se narodil 26. ledna 1920 v kanadském městě Guelph v provincii Ontario. Po vypuknutí druhé světové války narukoval 16. října 1940 do služeb Royal Canadian Air Force (RCAF). Základní výcvik absolvoval u No. 2 Initial Training School (ITS), poté pokračoval u No. 10 Elementary Flying Training School (EFTS) a nakonec u No. 6 Service Flying Training School (SFTS).2 Při výcviku u No. 6 SFTS se seznámil s jedním z československých příslušníků RAF, pozdějším Flying Officerem (dále jen F/O) Stanislavem Maškem z No. 312 squadron.3 Od 21. října 1941 do května 1943 sloužil jako letecký instruktor u No. 6 SFTS. Poté byl přeložen na operační výcvik k No. 1 Operation Training Unit (OTU) v Bagotville (Kanada) a 26. sprna 1943 byl odeslán do Velké Británie. Ještě předtím však unikl jen „o chlup“ smrti, když se 1. června 1943 jeho Hawker Hurricane srazil se strojem North American AT-6 Texan. Přestože byl zraněn, dokázal včas opustit letoun a použít padák.4

Služba u No. 412 squadron


Znak No. 412 (Falcon) squadron RCAF

Do Velké Británie dorazil Flight Lieutenant (dále jen F/Lt) Fox 1. září 1943. Zde byl ihned přiřazen k No. 57 OTU a 10. ledna 1944 k No. 412 (Falcon) squadron.5 V říjnu 1943 obdržela No. 412 squadron letouny Supermarine Spitfire Mk. IXb a jako součást No. 126 Airfield měla být nasazována jako stíhací-bombardovací jednotka 2nd Tactical Air Force (TAF) při podpoře plánovaného vylodění v Normandii (operace Overlord).6 Od 5. ledna 1944 se tato jednotka nacházela na základně Hutton Cranswick v hrabství Yorkshire. Dne 20. ledna 1944 byla přeložena na základnu Biggin Hill v hrabství Kent. Zde se No. 412 squadron nezdržela dlouho a již 13. března 1944 operovala z letiště Fairwood Common. Už 7. dubna 1944 však byla na jeden týden opět přeložena na slavnou základnu Biggin Hill. Dne 15. dubna 1944 se jednotka konečně usadila na další slavné základně RAF, Tangmere v hrabství Sussex. V dubnu 1944 se jednotka stala opět plně operační a jejím úkolem bylo ničení německých základen letounových střel V-1. Charles Fox létal na různé druhy bojových akcí — doprovod bombardérů, ozbrojený průzkum nebo bombardovací mise. Všechny tyto akce byly součástí spojenecké vzdušné ofenzivy v Evropě, která měla podpořit invazi na kontinent.

den D, tedy 6. června 1944, provedl Charles Fox hned tři lety na podporu vyloďujících se jednotek. Dne 18. června 1944 se No. 412 squadron přesunula na jedno z prvních letišť vybudovaných Spojenci v Normandii, Beny-sur-Mer B4, odkud jednotka pokračovala v podpoře pozemních vojsk. Dne 28. června 1944 dosáhl F/Lt Fox poškození nepřátelského letounu Focke-Wulf Fw190 — squadrona vzlétla v 5.20 na hlídku, při níž byla napadena šesticí letounů Bf 109. Dne 17. července 1944 letěl F/Lt Fox na ozbrojený průzkum. Při tomto letu zpozoroval německé štábní auto, na které se svým wingmanem F/O E. L. Prizerem zaútočil. Je pravděpodobné, že útočil na Horch Gen.Fm. Erwina Rommela, který byl tento den těžce raněn.

Následný vzdušný úspěch Ch. Foxe přišel 20. srpna 1944, kdy hlásil poškození jednoho Fw 190 severovýchodně od obce Orbec. Vůbec nejúspěšnější den F/Lt Foxe nastal 27. září 1944. Tento den byl pro No. 412 squadron plný bojů s nepřátelskými letouny. Ráno (přibližně v 8.30) hlásila jednotka sestřel 6 Messerschmittů Bf 109 u Nijmegenu.7 Ve 12.40 se No. 412 squadron střetla s německými letouny Bf 109 a Fw 190. F/Lt Fox hlásil 2 zničené Fw 190, další Fw 190 a jeden Bf 109 jako poškozené.8 V 16.25 hlásili další dva piloti No. 412 squadron 4 jisté sestřely a 1 poškozený nepřátelský letoun.9


Jeden z obrazů F/Lt Foxe, které namaloval Lance Russwurm. Tento má zobrazovat poslední bojový let Ch. Foxe dne 5. května 1945.

Dalšího sestřelu se F/Lt Fox dočkal dne 24. prosince 1944 u města Zulpich. Podle kanadského historika Michela Lavigneho, který zkoumal nároky F/Lt Foxe, se No. 412 squadron střetla s letouny Fw 190 z 15. Staffel Jagdgeschwader (dále jen JG) 54 Grünherz (v textu budou dále užívány jen bežně se vyskytující zkratky německých jednotek — v tomto případě: 15./JG 54). Piloti No. 412 squadron hlásili 2 jisté sestřely a 3 poškozené nepřátelské letouny. Michel Lavigne dospěl k závěru, že F/Lt Fox a S/Ldr Dover hlásili oba tentýž nepřátelský letoun jako sestřelený. Tento letoun pilotoval Unteroffizier (dále jen Uffz.) Rudolf Walter, který ze svého Fw 190 vyskočil padákem.10

Dne 27. prosince 1944 si F/Lt Fox nárokoval další Bf 109 jako jistý sestřel nad německým letištěm Rheine.11 M. Lavigne zjistil, že Charles Fox sestřelil stroj z 3./JG 27, který pilotoval Fahnenjunker Unteroffizier (dále jen Fj. Uffz.)12 Hermann Sauter, jenž v souboji zahynul.

O dva dny později, tedy 29. prosince 1944, dosáhl F/Lt Fox svého posledního vzdušného vítězství. V 9.45 hlásil poškození nepřátelského dvoumotorového nočního stíhače Junkers Ju 88 u letiště Rheine.13 Ze tříčlenné posádky byli dva letci zabiti a třetí těžce zraněn. Ju 88 nebyl pouze poškozen, jak si myslel F/Lt Fox, ale po nouzovém přistání musel být odepsán. Tento nárok je možné přehodnotit jako jistý sestřel a tím se skóre sestřelů Ch. Foxe zvýšilo na konečných 5 jistých vítězství a 4 poškozené nepřátelské letouny.


Zápis v Pilot´s Flying Log Booku F/Lt Foxe ze dne 29. prosince 1944, kdy poškodil jednu lokomotivu a Junkers Ju 88 ze stavu II./NJG 6 u letiště Rheine.

Nepříjemné chvíle Ch. Foxovi nastaly 18. ledna 1945 při jednom z posledních letů. Letěl se svým strojem Spitfire Mk. IX „VZ-E“ (PT992) na meteorologický průzkum a byl zasažen nepřátelským protiletadlovým dělostřelectvem. Naštěstí se mu podařilo nouzově přistát u Turnhoutu a v podstatě tak ukončit svůj operační turnus u No. 412 squadron šťastným nouzovým přistáním.14 Celkem u této jednotky nalétal 314 operačních hodin při 222 operačních letech. Kromě vzdušných úspěchů — zmíněných v minulém odstavci — zničil 12 lokomotiv, jednu ve spolupráci a dalších 20 poškodil. Zaútočil na 179 nepřátelských obrněných transportů (51 zůstalo v plamenech, 41 zanechávalo kouř a 20 bylo poškozeno) a 4 tanky. Za svou službu obdržel F/Lt Ch. Fox dvakrát vyznamenání DFC (Distinguished Flying Cross — Záslužný letecký kříž), která byla v London Gazette zveřejněna 26. prosince 1944 a 27. února 1945.15

Po ukončení turnusu byl 28. ledna 1945 odvelen jako testovací pilot k No. 410 Repair and Salvage Unit.16 Zde zůstal po dobu 6 týdnů a poté (28. března 1945) se stal operačním důstojníkem zpravodajské sekce u No. 126 wing.

Fotografie zachycuje Charlese Foxe u hlavně kanonu letounu Spitfire Mk. IXC (prosím omluvte nízkou kvalitu fotografie — je oscanována z mírně nažloutlého papíru).

Přesto se F/Lt Fox zúčastnil ještě jednoho bojového letu. Dne 4. května 1945 obdržel velitel No. 126 wing W/Cdr Northcott, DSO, DFC&Bar zprávu od velitele No. 83 Group 2nd TAF G/Cpt Gordona McGregora, ve které mu bylo oznámeno, že následující den budou zastaveny veškeré letecké operace. Na základně B116 ve Wunstorfu se začalo slavit. Večer velitel No. 126 wing W/Cdr Northcott rozhodl, že se druhý den vypraví na let. Dne 5. května 1945 v 6.30 vzlétly ze základny B116 čtyři Spitfiry. První Spitfire Mk. IX pilotoval velitel No. 126 wing, na křídle letěl S/Ldr Klersey, DFC&Bar taktéž se Spitfirem Mk. IX ze stavu No. 401 squadron RCAF. Ve třetím letounu Spitfire Mk. XIV ze stavu No. 402 squadron RCAF seděl S/Ldr Gordon, DFC&Bar a za řízením posledního Spitfiru Mk. IX byl F/Lt Fox, DFC&Bar.17 V této silné sestavě letěla čveřice pilotů hledat jakékoli nepřátelské letadlo. Po téměř hodině a tři čvrtě se piloti vrátili bez úspěchu zpět.18

Epilog - poválečný život

Dne 8. května 1945 si F/Lt Ch Fox dokonce zalétal na německých kořistních letounech. S Fw 190 nalétal 2 hodiny ve třech letech. Poté se posadil za řízení Bf 108, o němž si do deníku poznamenal: „Nice all metal plane“ (doslovný překlad: „Krásné celokovové letadlo“).19

Po druhé světové válce zůstal Ch. Fox ve službách RCAF a sloužil u No. 420 Reserve squadron. V září 1956 začal pracovat ve firmě na výrobu obuvi. Do důchodu odešel v roce 1998. Dlouho byl členem Canadian Harvard Aircraft Association a později se stal i jejím prezidentem. Charles William Fox dodnes žije v kanadském městě London v provincii Ontario.

Tabulka vzdušných vítězství

 Datum  Letoun  Sér. číslo
 Nepřítel  Stav Čas   Místo
 28.06.1944  Spitfire Mk. IX
 NH322  Fw 190
 poškozen 06.15  Bernay
 20.08.1944  Spitfire Mk. IX  NH258  Fw 190   poškozen  15.50  Orbec
 27.09.1944
 Spitfire Mk. IX  NH357  Fw 190   zničen  12.40  Arnhem-Nijmegen
 27.09.1944
 Spitfire Mk. IX  NH357  Fw 190   poškozen  12.40  Arnhem-Nijmegen
 27.09.1944  Spitfire Mk. IX  NH357  Fw 190   poškozen  12.40  Arnhem-Nijmegen
 27.09.1944  Spitfire Mk. IX  NH357  Bf 109
 zničen  12.40  Arnhem-Nijmegen
 24.12.1944  Spitfire Mk. IX  PT964  Fw 190   zničen  12.25  Zulpich
 27.12.1944  Spitfire Mk. IX  PT535  Bf 109
 zničen  11.55  Rheine
 29.12.1944  Spitfire Mk. IX  PT535  Ju 88
 poškozen (zničen)
 09.45  Rheine

Bojová hlášení (Combat Reports)



Poděkování

Na závěr bych chtěl velmi poděkovat Charlesi Foxovi a Lanci Russwurmovi za ochotu a poskytnuté materiály, bez kterých by tento článek nemohl vzniknout.
In conclusion I would like to thank Mr. Charles Fox and Lance Russwurm for their alacrity for provided documentation. This account could not be made up without their help.

I v tomto článku bych velmi rád poděkoval svým „vychovatelům“: Jakubovi Skalickému, DG a Algernonovi za přečtení a korekturu textu.

Zdroje

1.) Korespondence s Ch. Foxem a L. Russwurmem

2.) Literatura:

  • Shores, Ch. a Thomas, Ch.: 2nd Tactical Air Force. Hersham. 2005.
  • Shores, Ch. a Williams, C.: Aces high. London. 1994.

3.) Internet:



 
Poznámky:

1.) Motto No. 412 squadron. Do angličtiny překládáno jako „Swift to avenge“ a do češtiny „Pohotovi k odplatě“. ↑ Návrat do textu
2.) http://www.airforce.ca/wwii/ALPHA-FO.html↑ Návrat do textu
3.) korespondence s Ch. Foxem ↑ Návrat do textu
4.) tamtéž. ↑ Návrat do textu
5.) No. 412 (Falcon) squadron RCAF byla zformována na základně Digby v červnu r. 1941. V říjnu 1941 obdržela letouny Supermarine Spitfire Mk. Vb a do ledna 1943, kdy byla stažena z bojových misí do Walesu, operovala z mnoha základen na jihovýchodě Anglie. V říjnu 1943 se stala součástí No. 126 wing 2nd Tactical Air Force a brzy obdržela novější letouny Spitfire Mk. IXb. Po spojeneckém vylodění v Normandii se přesunula na evropský kontinent a jejím úkolem se stala podpora pozemních jednotek ve Francii. Jednotka se také podílela na operaci Market-Garden (spojenecký výsadek v Holandsku s cílem zajistit most přes Rýn pro postupující pozemní jednotky). V září 1944 byla squadrona přezbrojena na letouny Spitfire Mk. IXe. Konec války zastihl No. 412 squadron na německém letišti Wunstorf, když se přezbrojovala na letouny Spitfire Mk. XVIe. V průběhu války hlásili její piloti celkem 108 vzdušných vítězství. Stroje této jednotky byly označeny kódem VZ. Shores, Ch. a Williams, C.: Aces high. London. 1994. s. 65-66. ↑ Návrat do textu
6.) Původně se v rámci RAF jednotlivé wingy pojmenovávaly podle základen
např. čs. Exeter wing, ovšem po zfromování 2nd TAF se přešlo na číslování (a posléze na přejmenování na Airfiled). To mělo zabránit zmatkům v názvech při plánování přesunu strojů na polní letiště na kontinentu. ↑ Návrat do textu
7.) Tři piloti hlásili každý po dvou sestřelech: F/Lt Smith, F/O Berryman a F/Lt Laubman. Jejich soupeři byli pravděpodobně piloti z II./JG 77. Shores, Ch. a Thomas, Ch.: 2nd Tactical Air Force. Vol. 2. Hersham. 2005. s. 307. ↑ Návrat do textu
8.) Protivníky byli piloti z I./JG 76. Shores, Ch. a Thomas, Ch.: 2nd Tactical Air Force. Vol. 2. Hersham. 2005. s. 308. ↑ Návrat do textu
9.) Jeden sestřel a jeden poškozený letoun hlásil tento den velice úspěšný F/Lt Laubman, další sestřel si nárokoval F/Lt Doak a 2 Fw 190 „sundal“ F/Lt Jamieson. Shores, Ch. a Thomas, Ch.: 2nd Tactical Air Force. Vol. 2. Hersham. 2005. s. 309. ↑ Návrat do textu
10.) korespondence s Ch. Foxem — zpráva o leteckém boji No. 412 squadron z 24. prosince 1944, kterou vypracoval M. Lavigne. ↑ Návrat do textu
11.) Shores, Ch. a Thomas, Ch.: 2nd Tactical Air Force. Vol. 2. Hersham. 2005. s. 369. ↑ Návrat do textu
12.) Zkratka Fj. (Fahnenjunker) před německou hodností znamenala, že dotyčný pilot je důstojnický čekatel. Fj. Uffz. musel 2 měsíce navštěvovat kurz ve vojenské škole. ↑ Návrat do textu
13.) Podle M. Lavigneho se jednalo o stroj z Nachtjagdgeschwader (dále jen NJG) 6. V této době se Němci připravovali na operaci Bodenplatte (útok na spojenecká letiště v Holandsku, Belgii a severní Francii z 1. ledna 1945). Každá Gruppe (skupina), která se měla operace zúčastnit, obdržela dva naváděcí letouny (tzv. Lotsen). I./JG 27 dostala dva letouny Ju 88 od II./NJG 6. Je tedy velmi pravděpodobné, že stroj, který F/Lt Fox sestřelil měl navádět I./JG 27 při operaci Bodenplatte 1. ledna 1945. Marnho, J. a Pütz, R.: Bodenplatte: The Luftwaffe´s last hope. Crouborough. 2004. ↑ Návrat do textu
14.) Shores, Ch. a Thomas, Ch.: 2nd Tactical Air Force. Vol. 2. Hersham. 2005. s. 401. ↑ Návrat do textu
15.) Zde jsou přesná znění citací k udělení DFC:
26. prosince 1944
„Tento důstojník ukazoval výjimečnou odvahu a schopnost v provádění útoků proti nepříteli. Tyto operace byly zaměřeny obzvláště na motorizované transporty v průběhu čtyř dnů. Flight Lieutenant Fox zničil nebo poškodil nejméně šedesát čtyři nepřátelských transportů a od doby invaze v Normandii celkově zničil 127 vozidel. Mnoho z těchto útoků bylo vedeno proti intezivní protiletadlové palbě z nepřátelských pozic. Tato zpráva je výborným příkladem jeho spolubojovníkům a přispívá k úspěchu dosaženému squadronou.“

27. února 1945
„Tento důstojník vedl svojí sekci proti mnoha různým cílům a často čelil intenzivní protiletadlové palbě. Sám dokázal zničit a poškodit 22 lokomotiv a 34 nepřátelských automobilů, celkově zničil a poškodil 153 vozidel. Navíc zničil více než tři nepřátelská letadla a poškodil dvě další. V prosinci 1944 vedl Flight Lieutnant Fox jednotku při útoku na nepřátelské letiště v Münsteru a sám zničil další nepřátelské letadlo, celkově jeho čtvrté vítězství. Podle jeho zběžné a přesné zprávy zničil 4 nepřátelská letadla. Od doby, kdy tento důstojník obdržel Distinguished Flying Cross, pokračuje v předvádění svých vynikajících schopností, chladnokrevnosti a odhodlanosti.“
↑ Návrat do textu

16.) No. 410 Repair and Salvage Unit byla jedna z pěti jednotek u No. 83 Group 2nd TAF. Tato jednotka se specializovala na opravu a zalétávání letounů Supermarine Spitfire, Hawker Hurricane a Hawker Typhoon. Shores, Ch. a Thomas, Ch.: 2nd Tactical Air Force. Vol. 2. Hersham. 2005. s. 449. ↑ Návrat do textu
17.) Této misi se věnuje článek s názvem „The last patrol“, který napsal L. Russwurm. ↑ Návrat do textu
18.) Pilot´s Flying Log Book (PFLB) Ch. Foxe. ↑ Návrat do textu
19.) tamtéž. ↑ Návrat do textu

Ohodnoťte jako ve škole:
1 2 3 4 5
Hodnocení: 1.78 (48 lidí)

  • *
    Vyplňte prosím jméno
  • *
    Vyplňte prosím název
  • *
    Vyplňte prosím text komentáře
  • *
    Odpovězte prosím na dotaz - ochrana proti spamu

Hvězdička označuje povinné položky. Komentáře jsou před zveřejněním moderovány.