Nejlepší vojevůdci
|
|
|
|---|---|
|
Vaše znalosti Mannerheima jsou skutečně famózní. Nicméně jmenovaný maršál je jasnou ukázkou "nemediálního" vojevůdce. Tento problém popularity se v naší diskusi prolíná už poněkolikáté s tím, že nejlepší válečník není vždy ten nejznámější... |
|
|
|
|
to Dzin: Cože? Mannehreim že nic moc nepředvedl??? To si děláš srandu, nebo mne chceš naštvat? 1. Ač příslušník nespolehlivého národa (který pro svou nespolehlivost Rusové raději ani neverbovali do armády) získal hodnost generálporučíka carské armády a post velitele 6. armádního sboru v první světové válce. Měl sbírku všech nejvýznačnějších vyznamenání Carského Ruska (jedno získal i s hodností plukovníka přímo na bojišti), další dvě si odnesl z Manchurie, kde převzal na konci bitvy velení nad hroutícím se a v podstatě odepsaným křídlem a dokázal je vyvést ven s relativně malými ztrátami. 2. Jeho výkon v Zimní válce byl brilantní - právem za něj získal pověst nepřekonatelného defenzívního stratéga. Jím načrtnutý protiútok finské armády severně od Lagody také patří mezi perly vojenské historie. 3. Podílel se na konstrukcích některých typů pevností v Mannerheimové linii i na plánování celé linie. (Fakt, že nebyla dokončena a že včas nedostal prostředky na její speciální vyzbroj nebyla jeho chyba). 4. Dokázal včas odhadnout, kdy SSSR zaútočí a tak, když se tak stalo, byli finové připraveni. 5. I v Pokračovací válce byl velmi úspěšný (finská armáda rychle splnila všechny své cíle. Němečtí generálové si stěžovali, že jejich povýšenost (+ Hitlerova neústupnost) je stála vítězství, když ignorovali některé maršálovy rady (zejména, co se týkalo směrů a vhodného času pro zahájení ofenzívy). Hitler mu pak nabídl velení nad německými jednotkami ve Finsku, což maršál odmítl - oficiálně se spíš směšnou výmluvou, že ho plně zaměstnává Finská armáda a jeho zdravotní stav mu neumožňuje převzít další zátěž - ovšem skutečné důvody byli pochopitelně úplně jiné. 6. A nelze nevzpomenout i jeho brilantní vedení obrany proti letní ofenzívě Rudé armády v roce 1944, kdy ač zaskočen (finská tajná služba špatně předpověděla její začátek), dokázal zavčas usměrnit neadekvátní reakce velitele vojsk na Karelské šíji. A samozřejmě je zde ještě bitva v prostoru Tali-Inhalta - největší bitva v historii Severských zemí, kde Mannerheim finským jednotkám velel společně se Siilasvuem a kde byla ofenzíva Rudé armády definitivně zastavena. Nemohu si pomoci, ale Mannerheim v podstatě uspěl všude tam, kde se uspět dalo (a místy i tam, kde se uspět nedalo). Nebýt jej, Finsko by si svou samostatnost neudrželo. To, že je ve stínu svých německých, britských a ruských kolegů, kteří disponovali silami 10x až 20x většími a bojovali na z globálního pohledu stěžejnějších frontách, nemění nic na tom, že s minimálními silami dosáhl vyslédků, o které by se oni na jeho místě nejspíše ani neodvážili usilovat. Ostatně Mannerheim byl jediný neněmecký maršál, kterého Němci uznávali jako minimálně sobě rovného (vlastně jej považovali za minimálně rovného těm nejlepším ze svých řad). |
|
|
|
|
Něco divného se děje, poněvadž zase musím souhlasit  |
|
|
|
|
Johny: Asi jak napsal DuGalle. Rommel se rozhodl nepodpořit puč. Jeho odstranění bylo dáno právě tím, že to co věděl nenahlásil příslušným osobám. Hitler chtěl po atentátu kolem sebe jenom absolutně oddané lidi. Rommel se k nim už nemohl počítat, ale i tak neztratil zcela Hitlerovu přízeň, který s ním skoncoval daleko důstojněji, než s jinými. Obecně ale Rommel rozhodně nepatřil k odpůrcům Hitlera. Kdyby patřil, Valkýrie by se zůčastnil aktivněji. |
|
|
|
|
DuGalle napsal v č. 102: Navíc především u Rommela mu to neoprávněně přidalo jistou gloriolu jakéhosi odpůrce nacismu a jeho životopisci a obdivovatelé často zapomínají, že předtím sloužil nacismu velmi oddaně. Dost se taky opomíjí, že spiknutí proti Hitlerovi mělo pouze umožnit separátní mír se západními spojenci a ne nějaké zmírumilovnění režimu třetí říše. "Tahle věta se mi velice líbí a dokonale vystihuje, co si myslím o volbách Hitlera a poválečném řečnění, že oni (Němci) byli skrytě proti " |
|
|
|
|
DuGalle:Většina jich byla nacismem podvedena,to nevíš? |
|
|
|
|
|
Johny napsal v č. 101: Tahle věta se mi velice líbí a dokonale vystihuje, co si myslím o volbách Hitlera a poválečném řečnění, že oni (Němci) byli skrytě proti "Vědět o spiknutí proti svému vrchnímu veliteli (a to, že o tom věděl je zcela bezpochyby, někteří spiklenci se s ním radili) a nepodniknout žádné kroky proti němu znamené jasně projevený názor a přinejmenším souhlas. " |
|
|
|
|
|
Tom: Vědět o spiknutí proti svému vrchnímu veliteli (a to, že o tom věděl je zcela bezpochyby, někteří spiklenci se s ním radili) a nepodniknout žádné kroky proti němu znamené jasně projevený názor a přinejmenším souhlas. Tak to ostatně bylo vyhodnoceno i samotným Hitlerem a skončilo Rommelovou vynucenou sebevraždou. |
|
|
|
|
Záleží asi taky jaký životopis a kdo a kdy ho napsal. Ale můj dojem po četbě asi tří takových publikací během uplynulých let je asi tento: kdyby Rommel opravdu chtěl a opravdu pro odstranění Hitlera něco udělal, tak se to spiklencům opravdu podařilo. Rommel měl totiž respekt značné části armády a dá se předpokládat, že armáda by poslechla jeho rozkazy a mohla se skutečně politické moci nacistů vzepřít. Ovšem jeho reálné činy k tomu nevedly a ani nemám dojem, že by o spiknutí věděl víc než že se připravuje a nebo se na něm dokonce podílel. To byli úplně jiní lidé. |
|
|
|
|
|
Dzin napsala v č. 96: Přečti si něco z jeho životopisu v posledním období života a taktéž okolnosti jeho smrti a proč se vlastně otrávil. "Rommel v opozici proti Hitlerovi? Ale? Kdy?" |
|
|
|
|
Myslím, že u Rokossovského by sa tých svetlých okamžikov našlo ešte viac. |
|
|
|
|
|
Lexington: (88) Prátelě nepochybně měl, ale nevybavuji si zádného z nich (což ale znamená maximálně to, že nemám fotografickou paměť)  (90) Bohužel. musím nesouhlasit. MacArthur během tažení v Pacifiku dokázal jen jedno, že má do schopného velitele daleko. Když to vezmu namátkou, Filipíny 41-42 - katastrofa, Port Moresby - to oddřeli Australané, Nová Guinea - opět nic nepředvedl, Filipíny 44/45 - naprosto nesmyslné dobývání jižních Filipín... Prostě on rozhodně Japonce neporazil. Spíše v tom sekundoval. To, že dostáhle nejvyší hodnosti v americké armádě bylo dáno spíše jeho mediální popularitou, než jeho schopnostmi válečníka. Podobně i jeho chování k Japonsku bylo dáno spíše tím, že chtěl zapůsobit a chovat se "otcovsky" kdy vyčiní zlobilovy a poté mu velkoryse odpustí... Johny: (89) Rommel v opozici proti Hitlerovi? Ale? Kdy? cinik: Nechci moc rýpat, ale Mannerheim nic moc extra nepředvedl... Ondík: Nebo Bagration? |
|
|
|
|
Lord_AI: Asi myslíš jeho skvělou obranu na severní větvi Kurského oblouku - Ponyri, Olchovatka? |
|
|
|
| Ja osobne staviam na Rokkossovskeho. | |
|
|
|
|
|
to Johny: Já bych ještě před ně dal Mannerheima... |
|
|
|
|
|
Ano to je pravda, ale v případě Japonska to mohlo skončit rozdělením na okupační sektory a to je praxe, která je v Evropě velice dobře známá. A nebudeme se snad přít o tom, jak dopadli ty země, které byly pod ruským vlivem. |
|
|
|
|
Lexington napsal v č. 90: A z Číny skoro urobil miesto k "ne-žití", akurát, že mu nepovolili jadrový útok... "zároveň z Japonska udělat zem, kde bylo místo k žití." |
|
|
|
|
|
To Johny: Neberu Ti velikost oněch vojevůdců. Ale sympatický mi byl Mc Arthur. Protože dokázal porazit Japonce, ale zároveň z Japonska udělat zem, kde bylo místo k žití. |
|
|
|
|
|
Rommel je populární spíše svoji osobností a tím , že byl víceméně v opozici proti Hitlerovi. Dle mého názoru s přihlédnutím ke kombinaci taktických a strategických dovedností bych zařadil nasledující osobnosti mezi nejlepší generalitu ww2 v následujícím pořadí: Žukov Von Manstein C Marshall |
|
|
|
|
|
pbradler napsal v č. 86:
"Ako hlavný zápor vidím fakt, že hral všetko na svoje tričko "
Dzin napsala v č. 87: Na základě těchto indicií se nám Rommel jeví jako vrcholný individualista. Což může být pravda. Měl nějaké přátele (tím nemyslím pobočníky)? "Rommel sice nebyl členem NSDAP, ale rozhodně nebyl nějaký odpůrce nacismu" |
- Home
- > Diskuzní forum
- > Osobnosti
- > Nejlepší vojevůdci