Nejlepší vojevůdci
|
|
|
|---|---|
|
To cinik: Napsal to Šnajdr, je tam fotka těch mrtvých (beze zbraní a bez opasků-takže zajatci) a odkaz na pramen vycházející z Rommelova deníku. Už jsi si to našel? |
|
|
|
| Ja si dokonca myslím, že Rommel bol s Hitlerom dosť veľký kamarát. (Rovnaké sympatie k nemu javil aj Hitler pretože ho nenechal obesiť, ale nechal ho zomrieť ako hrdinu - čo mohlo trochu súvisieť tiež s ich kamarátskym vzťahom.) Aj keď po porážke v Afrike sa "trochu" pohrčkali. Mám taký pocit, že sa mu cítil zaviazaný, pretože bez Hitlerovej pomoci by sa zrejme nikdy nedostal tam, kde bol. Preto ani nesúhlasil s jeho zabitím. Podľa mojich info ho chcel dať iba zavrieť a potom uzavrieť so Západom prímerie. O prímerí s Východom sa nespomínal. Koniec-koncov, Stalin by s niečím podobným nikdy nesúhlasil. A Spojenci napokon tiež nie, ale Rommel bol vo svojej podstate romantik a veril, že sa mu podarí Nemecko zachrániť. Pokým však vyhrával bitky, nemal dôvod uvažovať o niečom podobnom. Propaganda ho oslavoval ako Pánbožka a vo svoje veľkosti jednoducho zabudol pozerať dolu na zem. | |
|
|
|
|
Johny: Príliš mnoho z nich by sa len ťažko lúčilo so svojím Führerom  . |
|
|
|
|
pbradler:tak nějak bych to také viděl. Protihitlerovské nálady v armádě mělom prokazetelně mnoho velitelů a dost jich oportunisticky čekalo, jak celá věc dopadne. V tvrdě totalitních režimech vše stojí s mocí hlavního diktátora a pokud ten není prokazatelně zlikvidován, nikomu se moc nechce jít proti němu. |
|
|
|
|
|
cinik napsal v č. 137: "Spiklenci v tom měli takový bordel, že za spojence označovali i Klugeho, který skoro nic nevěděl a pak, místo aby jim pomohl, je pozavíral..." Spiklenci v tom až taký bordel nemali. Úlohou Klugeho malo byť otvorenie západnej fronty spojencom. Najprv vyčkával na oficiálnu správu, že je Hitler mŕtvy, ale keď sa zistilo, že to prežil, dal spiklencov zatknúť. Potom usúdil, že mu to asi nepomôže a tak sa zastrelil. Čiže dá sa povedať, že sa zachoval vcelku logicky (oportunisticky). A až taký rozdiel medzi jeho konaním a konaním Rommela teda nevidím, až na to, že Rommel bol (po zranení) v inej situácii. Jednoznačne hlavná chyba, ktorej sa spiklenci dopustili bol fakt, že sa atentát nepodaril. Pomerne veľa dôstojníkov by sa k prevratu pripojilo ak by bol Hitler mŕtvy. |
|
|
|
|
to TOM: Tu knihu nemám, ael zkusím se po ní podívat. Doufám, že tam budou i nějaké primární prameny... |
|
|
|
|
|
Zkus "Pád Paříže". Myslím, že to napsal Zbyněk Válka. Je tam dokonce fotka těch mrtvých. |
|
|
|
|
|
to Tom: o tom nic nevím, máš k tomu nějaké podklady?? |
|
|
|
|
cinik: dobrá pověst Rommela a Němců za války v severní Africe vůbec byla dána i tím, že na černý kontinent nikdy nezamířily jednotky SS... |
|
|
|
|
|
Nicméně to byli právě vojáci z divize pod jeho velením, co v roce 1940 zmasakrovali zajaté francouzské vojáky z koloniálních jednotek (tj. černochy). A "rytířský" Rommel za to nikoho nepotrestal. |
|
|
|
|
|
pbradler: Nikde jsem nepsal, že byl aktovní, vždy jsem mluvil o pasivní resistenci, více mu jeho pojetí cti a přísaha daná Hitlerovi nedovolila. Jinak si Rommela moc idealizovat nemuseli, fakt že striktně dodržoval Ženevské konvence (či jak se to jmenuje) a ve francii zachraňoval zajaté commnados před gestapem, je jaksi samo o sobě argumentem... |
|
|
|
|
|
To Johy: Jestli za tím, že vyčkával, stojí zbabělost či jeho pojetí povinnosti, my rozhodnout nemůžeme. Hodil se marod a vyčkal, až se problém vyřeší sám?? To si děláš srandu?? Kdypak tohle praktikoval?? Ad otrava: pokud vím,tak neměl na vybranou... Ad spiknutí: asi opravdu nevěděl, že má dojít k atentátu. Ten by totiž asi nepřekousl, patrně se domníval, že Hitler bude donucen k abdikaci. Spiklenci v tom měli takový bordel, že za spojence označovali i Klugeho, který skoro nic nevěděl a pak, místo aby jim pomohl, je pozavíral... |
|
|
|
|
|
to dzin: Rekce? No tohle, takhle shazovat vlastní příspěvky... Mé zlomyslnější Já chce,abych připsal, že tolik realismu jsem od tebe ani neočekával, ale já to nakonec neudělám... :o) |
|
|
|
|
pbradler (133) + Johny (131): víceméně bych s vámi souhlasil. |
|
|
|
|
|
cinik: Rekce máš v "Zimní válce". |
|
|
|
|
|
Ad Rommel: Verím síce že Rommel bol od roku 1943 vojnou (porážkami) čoraz viac znechutený, ale o jeho aktívnej účasti v protihitlerovskom odboji mám hlboké pochybnosti. V tejto otázke mám bližšie k Johnyho verzii, že Rommel naozaj len vyčkával ako to celé dopadne. Myslím, že väčšina opačných informácií vznikla až po vojne. Nemôžem za tým nevidieť aj snahu západných spojencov vylepšiť si obraz svojho najznámejšieho protivníka. |
|
|
|
|
|
Ad Manerheim: Nemôžem nedať za pravdu Cinikovi. Výkon Fínov vo vojne 1939/40 nemožno označiť inak ako brilantný (argument že sa o to pričinili len Sovieti svojím chabým výkonom mi pripadá smiešny) a to že nebol len vojakom ale aj politikom zo zmyslom pre realitu dokazuje priebeh vojny 1941 (zastavenie sa na línii z roku 1939) ako aj sovietskej ofenzívy v roku 1944 a v neposlednej rade udržanie si nezávislosti na ZSSR. |
|
|
|
|
|
cinik napsal v č. 114: "Rommel se nezastřelil, ale otrávil..." Už jsem to opravil, sebeotrava se ke generálovy prostě nechce psát. To je přesně to o čem jsem se zmiňoval. Hrdina a odvážný voják se netráví ale zastřelí. Sebevražda otravou je vždy charakteristika slabochů, zbabělců a žen. Navíc Rommelovo pozdější vymlouvání se, že nevěděl o chystaném spiknutí je také důkaz charakterové vady a zbabělosti. Nedovedu si představit, proč by ho jinak Speidel a Stüpnagel označili za muže v pozadí a Goerdeler o něm prohlásil, že má být dokonce "říšký prezident". Můj názor je, že prostě zbaběle vyčkával v pozadí, neřekl ani jo ani ne a pouze sledoval jak se vše vyvine. Podobné chování je známé u Rommela i z minulosti. Pokud měl udělat nějaké citlivé rozhodnutí vzhledem k jeho budoucnosti, hodil se marod a počkal až se problém vyřeší sám. |
|
|
|
|
|
To dzin. psát o ní můžu, protože názor štábního důstojníka, který nikdy nebyl realizován a který byl nesmyslný (čekat na útok, který nikdo neplánoval a pak zaútočit sám), je zjevně zcela irelevantní... |
|
|
|
|
|
to dzin: Perfektní takže Šapošnikův geniální plán: Nechat silnému nepříteli první útok a pak prolomit Mannerheimovu linii... (Shukman a kol.: Stalinovi generálové, Praha-Plzeň 2000, strana 230...) Nemáš něco podrobnějšího. U tohohle jsem se taky odcela zasmál... Tvrzení, že účelem ofenzívy v roce 1944 bylo dosáhnout hranic z roku 1940 a pouze vyřadit Finsko z války považuji za naprosto nepravdivé a v rozporu se zjevnými fakty. |
- Home
- > Diskuzní forum
- > Osobnosti
- > Nejlepší vojevůdci