První světová válka a její důsledky, meziválečné období
|
|
|
|---|---|
|
Algernon napsal v č. 79: Přesně jsem nepochopil na co se ptáš, ale co se mne týká, já vyznávám teorii palebné převahy zahuštěného prostoru, tedy že na pozici nepřítele se pálí neustále vším co je po ruce. :o) "Ovšem zkus si položit tu otázku (patrně sis jí ještě v životě nepoložil), zda-li se — coby potenciální útočník — spolehneš na to, že to „možná a snad“ nebudeš ty, kdo to koupí. (Či, dokonce, že to nikdo „nekoupí“?) A to v případě buď že „motyka spustí“, a nebo že tam bude jeden (či dokonce i více než jeden) dobrý střelec" |
|
|
|
|
|
Algernon: (77) To, že na vzdálenost 800 metrů obyčejný pěšák není schopen vést mířenou palbu. Musí to být opravdu ostrostřelec. U každého jiného je otázka zásahu víceméně dílem náhody. Pod pojmem efektivní palba míním to, že střelec je vycvičen tak, aby byl schopen zasáhnout cíl díky vlastním schopnostem a ne jen plýtval municí. Jinak obecně se bere, že efektivní palbu jsou pěšáci osobní zbraní schopni vést do 300 metrů. 300 metrů je také empiricky ověřená vzdálenost, do které se ve válce palba pěšáků obvykle vede. Ovšem Tvůj postřech ze ZVS je správný, já mám takový dokonce i z PVS.  |
|
|
|
|
|
ja_62: Nadruhou stranu. Palba na vzdálenost 800 je poměrně neefektivní. V roce 1917 už to Němci věděli a jak píšeš, zahušťování prostoru palbou byla spíše práce kulometů než jednotlivce. Navíc určitě měli oprávněné obavy o výcvik svých svěřenců (ty nejlepší turecké sbory vykrvácely na Dradanelách). Takže celkově bych se zase nedivil, že čekali, až se nepřítel přiblíží. Hlavu a patu to má, narozdíl od jiných filmů. :o) |
|
|
|
|
Dzin(74)Tak to musel někdo proturecky orientovaný zkreslit , mně třeba nepřipadá logické čekat s otevřením palby až nepřítel sesedne, a tím se stane menším a hůře zasažitelným cílem. Přičemž těch osm set metrů není nijak neobvyklá vzdálenost na střelbu proti živé síle v dobách první světové války.
I když je možné, že Němci opravdu kladli důraz na mířenou střelbu na jednotlivce, nikoli na ostřelování houfů na větší vzdálenosti (na rozdíl od Britů, včetně jejich zvláštních salvových mířidel na počátečních modelech SMLE). |
|
|
|
|
|
The Lighthorsemen dávali kdysi v televizi. Celkově to bylo podané tak, že Turci (resp. Němci jim velící) zjistili o jakou jednotku se jedná a tak vydali rozkaz nstřílet, dokud Australani nesesednou a když zjistili, jak se věci mají, bylo už pozdě. |
|
|
|
|
|
ja_62 napsal v č. 756 Jak by to vypadalo, kdybychom se nepodřídili mnichovskému diktátu?:
"u Berševy v roce 1917 zjistilo australské jezdectvo s překvapením, že jezdecká ataka není tak zastaralou taktikou, jak do té doby všichni předpokládali, jenomže bylo v souladu s moderními taktickým trendy bez šavlí, následkem čehož se museli pokoušet o bodákový útok ze sedla."
Algernon napsal v č. 760 v tématu Jak by to vypadalo, kdybychom se nepodřídili mnichovskému diktátu?: The Lighthorsemen, ale neviděl jsem ho.
"Berševa, 1917… Není to ta událost, která byla dokonce (tuším snad někdy v 60. letech, snad se to jmenovalo „Lehká kavalerie“?) zfilmována? "
Algernon napsal v č. 760: Tak to mi uniklo, ale asi mě má napadnout, že když byl všude, byl i tam"týž útok tvořil jednu ze scén „vydařeného“ seriálu o mladém „Indy“ Jonesovi… " . Skoro jako Jára da Cimrman, ale ten by to třeba i vymyslel.
Algernon napsal v č. 760: Nelze říci, zda to bylo rychlostí, momentem překvapení nebo rozrušením obránců, ale po bitvě byly nalezeny dokonce i odhozené pušky a opuštěné kulomety s mířidly stále nastavenými na 800 metrů, takže poslední úsek stříleli nad hlavy útočníků."Pokud si pamatuji, tak „jízdní útok byl tak rychlý, že turecké dělostřelectvo nedokázalo tak rychle zkracovat palbu“.) :o)" Tureckému dělostřelectvu v této bitvě veleli němečtí důstojníci, a nejméně jedna baterie byla rakousko-uherská, takže ani nezkušeností dělostřelců to patrně nebylo. Jejich po bitvě ukořistěná děla ale byla stále nastavena k palbě zhruba do výchozí oblasti útoku. Jinak v blízkosti bojiště byly i britské jednotky "nemoderně" vyzbrojené šavlí (Pattern 1908 Sword, ve středoevropské terminologii by patrně šlo o palaš), ale australská 4th Lighthorse brigade byla blíž, a jelikož hrozilo prodlení, byla vyslána do útoku ona (Původně měla buď obsadit dobyté posice nebo provést podpůrný útok pěšky). Bajonet (Pattern 1907) k pušce Lee-Enfield měl sice čepel dlouhou 17", ale jejich vztyčení před útokem mohlo Turky zastrašit, ne jim způsobit podstatnější škody v boji. |
|
|
|
|
|
Aha. Já mám zafixováno, že je to až poválečná záležitost. Ale jak si právě čtu, její největší rozšíření spadá na září-listopad 1918 a za vrchol pandemie je považováno období demobilizace vojáků a odjezd těch zámořských. |
|
|
|
|
Něco jsem také našel. 1)"Španělská" chřipka měla vliv na 2SV a to, že v horečkách "španělské" chřipky trpěl americký prezident Thomas Woodrow Wilson a zcela vyčerpán sraží Německo na kolena pomocí Versaillské smlouvy... 2)"Španělskou" chřipkou se nakazil mocnář Karel I. a vlivem této nemoci již neovládá 100% svůj úřad a pod rukama se mu bortí R-U monarchie. Tato teorie je úplně zcestná a onemocnění Karla I. mělo na rozpad R-U v podstatě nulový vliv. Krom toho je více než pravděpodobné, že se Karel I. nakazil "španělskou" chřipkou (tedy, alespoň pokud to byla š.chřipka) již po rozpadu mocnářství. Krom toho nevidím důvod ve vypuknutí 2SV v rozpadu R-U či nástupnických státech... |
|
|
|
|
|
MaKovice: Podobně i její vliv na ukončení bojů za WW1 je nulový, protože vypukla až po jejich ukončení právě v důsledku WW1. |
|
|
|
Potřeboval bych poradit s vlivem španělské chřipky na ukončení bojů na západní frontě v 1. světové a také vliv této chřipky na vznik 2. světové války. |
|
|
|
|
|
|
Worchester napsal v č. 60: Z toho si dost těžko představit co tam vlastně měl-jak byly orientované ty vlnky? - vodorovně nebo svisle, vzhledem k limci? Uniformy, zejména rakousko-uherské jdou mimo mne (kromě toho, že vim, že jedenadevadesátý regiment měl výložky papouškově zelené, ale to asi každý, kdo četl Švejka " Na jeho límcících byli na každém límci pod sebou dvě vlnky ,zřejmě modré barvy."  ), ale mám pocit, že námořník by měl námořnickou uniformu - včetně proužkovaného límce a temně modré blůzy, zatímco armáda měla vždy výložky ve tvaru nepravidelného čtyřúhelníku - asi nejlepší by bylo - pokud jsi na tom alespoň průměrně s angličtinou - fotku oscanovat a umistit na diskusním fóru na www.austro-hungarian-army.co.uk , tam by mohl někdo poradit. /Také mě napadá, jestli ty "vlnky" nejsou jen špatně viditelné takové to polské zvlněné lemování límce - třeba to může být voják Pilsudského Legionu/ |
|
|
|
|
|
Když už jsme u toho nemá někdo přehled výložek R-U armády a jiných ozbrojených složek? |
|
|
|
|
Worchester napsal v č. 63: typoval bych to ale na námořníka-2 modré vlnky..."Nemusí jít o námořníka." |
|
|
|
|
|
Perry napsal v č. 61: Nemusí jít o námořníka."patně jde o vojáka RU námořnictva..." |
|
|
|
|
Perry napsal v č. 61: A těm se říká námořníci"patně jde o vojáka RU námořnictva" |
|
|
|
|
|
Worchester napsal v č. 60: patně jde o vojáka RU námořnictva... "na každém límci pod sebou dvě vlnky ,zřejmě modré barvy." |
|
|
|
|
|
Dnes jsem objevil ve starožitnictví černobílou fotografii rakouského vojáka z doby kolem 1SV. Na jeho límcících byli na každém límci pod sebou dvě vlnky ,zřejmě modré barvy. Neví někdo od jakého druhu vojska byl? Na jeho uniformě jsem neshledal žádné známky hodnosti. |
|
|
|
|
|
Opět musím s ja_62 souhlasit. Ne nadarmo se v knize Zákopová válka jmenuje kapitola o tomto plánu "Schlieffen kterého překonali" (doufám, že si to pamatuji dobře). |
|
|
|
|
|
YAMATO napsal v č. 2402/Největší chyba Německa druhé světové války/: "Respektive Schliefen byl jediný plán, který měl teoretickou šanci na vítězství. Praxe byla jiná a je otázka, jak by se vyvíjela, kdyby se jej skutečně drželi." /Tak jsem vyhrabal jedno staré téma;-)/ Schlieffenův plán byl navržen v roce 1905, podle podmínek roku 1905. Praxe byla jiná, protože podmínky v roce 1914 byly jiné. Schlieffenův plán byl založen na hazardu už v roce 1905, navíc v roce 1914 už opět existovala ruská armáda jako síla, která sice nemohla Německo porazit, ale muselo se s ní, na rozdíl od situace po rusko-japonské válce, přece jenom počítat. Postoje Itálie, pod vlivem francouzsko-britského sblížení po roce 1907, byly zcela jiné než v roce 1905, a ani v roce 1905 už nebyly Německu přespříliš nakloněné, a dá se pochybovat, že ani v roce 1905 by neposlala na Rýn, případně do Alsaska, ani onoho von Walderseeho teoretického trubače a bubeníka. Možná by Schlieffenův plán v roce 1905 uspěl, možná - ale v roce 1914 určitě ne. Proto ho museli upravovat - i když ty úpravy nebyly vždy optimální. |
|
|
|
|
Krajina Výroba Straty Rakúsko-Uhorsko..................5 431.............??? Francúzsko.......................67 987............52 640 Nemecko..........................48 537............27 637 Veľká Británia...................58 144............35 973 Taliansko........................20 000............??? Rusko............................4 700.............??? USA..............................15 000............??? |
|
- Home
- > Diskuzní forum
- > WWII všeobecně
- > První světová válka a její důsledky, meziválečné období