První světová válka a její důsledky, meziválečné období
|
|
|
|---|---|
|
ja_62 napsal v č. 131: No ale ESLP nemůže prohlásit něco za neplatné nebo vyhaslé. On může jen prohlásit, že stát porušil povinnosti pro něj plynoucí z Úmluvy ne? Pak je na Radě, aby kontrolovala, zda-li došlo ze strany státu k nápravě vadného stavu. A teď je otázka co by Rakousko mělo dělat.....oslovit všechny signatáře? Já se moc v mezinárodním právu nevyznám.... "Pravděpodobně by prohlásili ustanovení (pokud by v ní bylo, jako že není) za vyhaslé, vzhledem k době která uplynula od jeho přijetí. Původní signatáři smlouvy (a jejich právní nástupci) by patrně nic nenamítali, takže bych se konfliktu v tomto bodě neobával. " |
|
|
|
|
|
giro.c napsal v č. 129: Já hlavně mám za to, že nedojde k rozhodnutí, protože "uchazeč o kandidaturu" nesplňuje požadavek na to, aby "zásahem státu utrpěl újmu" - ježto nedošlo k zákazu jeho kandidatury z důvodu jeho příslušnosti k rodu Habsburg-Lothringen, ale bylo to tak, že vůbec nepředložil dostatek podpisů aby mohla být jeho kandidatura přijata (resp. v jeho případě, jakožto příslušníka bývalého vládnoucího rodu, zamítnuta) - pokud jsou ty zprávy přesné.
"Pokud by mu prošla ta argumentace, což si nedovolím hodnotit,"
giro.c napsal v č. 129: Já taky ne. Saintgermainská smlouva ale už byla jistě nepřímo novelisována - např. Rakouskou státní smlouvou z roku 1955, takže absolutně bych to nevyloučil."Já si jen dost dobře nedovedu představit ten postup." Pravděpodobně by prohlásili ustanovení (pokud by v ní bylo, jako že není) za vyhaslé, vzhledem k době která uplynula od jeho přijetí. Původní signatáři smlouvy (a jejich právní nástupci) by patrně nic nenamítali, takže bych se konfliktu v tomto bodě neobával. (Když bych měl jít do velmi divokých možností, tak asi lze i konstruovat že výrok ESLP zakládá novou vůli mezinárodního společenství, resp. signatářů původní dohody.) |
|
|
|
|
|
dead man napsal v č. 125: Se non è vero, è bene trovato, jak prý říkají Italové. Jinak i neznámý mystifikátor by patrně uvážil že pokud by veřejnost věděla o existenci takovéto překážky volitelnosti, byl by žert méně účinným."Třeba si to někdo celý vymyslel.  "
Jinak ve výmarské ústavě Německa jsem takovouto překážku nenašel. |
|
|
|
|
ja_62 napsal v č. 128: "eště je tu Dodatkový protokol č. 12 zaručující rovné zácházení bez ohledu na původ (včetně společenského). Musím přiznat, že na to jsem v pátek zcela zapomněl." Já si jen dost dobře nedovedu představit ten postup. Nevím jak je ta dohoda zakotvená do právního řádu (jestli je součástí ústavy a nebo zákona). Pokud by mu prošla ta argumentace, což si nedovolím hodnotit, potom by verdikt soudu musel znít na nápravu stavu a rada by musela hlídat jeho naplnění, teda patřičnou změnu legislativy. Jenže tady z mého pohledu přichází ten háček. Co by se muselo měnit? Zákon? Ústava? a nebo přímo ta dohoda? Pochybuju, že je dnes v moci někoho změnit dohodu po 1WW. |
|
|
|
|
|
|
Ještě je tu Dodatkový protokol č. 12 zaručující rovné zácházení bez ohledu na původ (včetně společenského). Musím přiznat, že na to jsem v pátek zcela zapomněl. |
|
|
|
|
čet.Hrad napsal v č. 119: Přiznám se, že netušim, jakou sílu a jsou-li ještě platný tyhle smlouvy na území Rakouska. Nicméně neni někde v rakouský ústavě, že základní práva můžou být omezený? Něco podobnýho jako je je u nás v Listině?"Právem volit a být volen, jedno ze základních práv " Ještě jsem koukal do Úmluvy, kterou by měl před ESLP argumentovat především, ale tam právo volit není, nebo spíš ja jsem asi slepej a nemůžu ho najít. Pokud by tam nebylo tak má smůlu ne? |
|
|
|
|
|
ja_62 napsal v č. 123: Já si říkám, jestli toho Ulricha Habsburci (a ty v Rakousku poskakujou na každym rohu) jako nenastrčili - je zelenej až za ušima, vypadá jako neškodnej blbec a vůbec bude lidem sympatickej - aby jim protlačil cestu ke zrušení toho zákona - a pak teprv nasaděj vopravdovýho koně. Týhle rodině není co věřit už vod doby co si obstarávali někdy v raným středověku živobytí přepadáním pocestnejch.
"Čistě osobně ale mám pocit, že ta stížnost nemá u ESLP moc nadějí na úspěch - podle dostupných informací nedošlo k vyčerpání vnitrostátních prostředků, resp. ústavní soud odmítl rozhodnout ve věci abstraktní ochrany práv jednotlivce - ono zejména přímo nedošlo ani k vlastnímu aktu "diskriminace", vzhledem k tomu, že Ulrich Habsburg-Lothringen sice chtěl na presidenta kandidovat, ale - pokud to z těch zpráv chápu - nesehnal ani dost podpisů k tomu aby mu mohla být účast ve volbách, pro jeho rodinnou příslušnost, znemožněna."
ja_62 napsal v č. 124: Třeba si to někdo celý vymyslel."Nemá to asi o mnoho větší cenu než anekdotickou, ale nepředpokládám že by, byť dva ukvapeností proslulí Hohenzollerni, zcela zapomněli na nějakou formální překážku volby, kdyby tam nějaká byla." |
|
|
|
|
|
Ještě k těm možným zákazům výkonu vysokých státních úřadů pro bývalé monarchy Ústředních mocností v mírových smlouvách - třeba Maďarsko zůstalo královstvím (byť bez krále, a vzhledem k tomu, že po jistých událostech v roce 1920 zrušilo Pragmatickou sankci z roku 1713, tak patrně i bez dynastie - ačkoliv je fakt, že trianonskou smlouvu jsem teď neprohlížel ani zběžně, takže souvislost nemůžu vyloučit), a v případě Německa si vybavuji (dle Stellnerova Posledního německého císaře) jakousi příhodu kdy bývalý korunní princ Vilém Pruský pojal plán na získání vlády nad rodnou zemí dle vzoru Napoleona III. - nejprve dosažením funkce presidenta, s cílem později pučem přeměnit úřad presidenta v postavení císaře, což mu bývalý císař Vilém II. zakázal na základě svérazné kombinace ideologie a morálky, se slovy (přibližně), že jako říšský president by nejprve musel přísahat na republikánskou ústavu, a pokud tu přísahu dodrží, nebude jej už považovat za svého syna, ale když ji nedodrží, přestane být gentlemanem. Nemá to asi o mnoho větší cenu než anekdotickou, ale nepředpokládám že by, byť dva ukvapeností proslulí Hohenzollerni, zcela zapomněli na nějakou formální překážku volby, kdyby tam nějaká byla. |
|
|
|
|
|
ja_62 napsal v č. 120: Na jednu stranu je otázka které rodiny mohou spadat mezi "dříve vládnoucí" (například kdyby kategorie, v rakouské ústavě nijak výslovně neomezená, zahrnovala tedy i dejme tomu bývalé vládnoucí dynastie např. německých států existujících nezávisle do roku 1871, resp. i jiných zaniklých monarchií) a současně bude mít rakouské občanství, celkem bez ohledu na to kolik z nich bude pociťovat touhu kandidovat na presidenta Rakouska, může být počet osob kterých se toto ustanovení případně dotkne, již nějak podstatnější. (Nemluvě o tom, že do toho asi spadají i osoby které se členy těchto rodin staly sňatkem.) A otázka jestli má v dnešní době smysl toto ustanovení stále udržovat při životě.
"ale všech vládnoucích a dříve vládnoucích dynastií - ačkoliv si tedy nedokážu představit na koho dalšího se to může v praxi vztahovat. " Čistě osobně ale mám pocit, že ta stížnost nemá u ESLP moc nadějí na úspěch - podle dostupných informací nedošlo k vyčerpání vnitrostátních prostředků, resp. ústavní soud odmítl rozhodnout ve věci abstraktní ochrany práv jednotlivce - ono zejména přímo nedošlo ani k vlastnímu aktu "diskriminace", vzhledem k tomu, že Ulrich Habsburg-Lothringen sice chtěl na presidenta kandidovat, ale - pokud to z těch zpráv chápu - nesehnal ani dost podpisů k tomu aby mu mohla být účast ve volbách, pro jeho rodinnou příslušnost, znemožněna. |
|
|
|
|
|
Já jsem zase netvrdil, že to tam určitě není - a dokonce i po dnešním důkladnějším projití můžu nanejvýš říct, že jsem tam nic podobného nenašel - maximem se mi jeví zmínka "o přihlédnutí k tomu, že bývalé mocnářství ustoupilo v Rakousku vládě republikánské" v preambuli saintgermainské smlouvy, případně vznesení obžaloby proti Vilémovi II. "pro nejhrubší porušení zásad mezinárodní mravnosti a posvátné autority smluv" v článku 227 versailleské smlouvy. |
|
|
|
|
ja_62 napsal v č. 120: Já netvrdím, že to tam je, jistý si nejsem.... a tím, že nejsem teď prakticky vůbec u internetu, nemám moc příležitostí si to dohledat"Já bych se do těch mírových smluv musel pořádně podívat, ale nevybavuju si, a ani po jejich zběžném projití jsem nenašel, že by nějakou takovou podmínku, týkající se formy vlády, obsahovaly. "  |
|
|
|
|
|
čet.Hrad napsal v č. 116: Já bych se do těch mírových smluv musel pořádně podívat, ale nevybavuju si, a ani po jejich zběžném projití jsem nenašel, že by nějakou takovou podmínku, týkající se formy vlády, obsahovaly."Sice se v článku píše, že toto zakazují rakouské zákony od roku 1918, ale já mám dojem, že toto bylo stanoveno i v mírových smlouvách ze Saint Germain (a stejně tak analogicky s Německem a Hohenzol. dyn. ve Versailles)," Jiná věc bylo vznesení požadavku vůči Německu na demokratisaci vlády - a zejména požadavek aby Vilém II. odstoupil než se začne jednat o příměří.
Spolková ústava Rakouska, čl. 60 (3) Mimochodem - on to může být nakonec docela zajímavý problém, když, pokud to chápu, formálně vyloučeni nejsou pouze příslušníci rodu Habsbursko-Lotrinského, ale všech vládnoucích a dříve vládnoucích dynastií - ačkoliv si tedy nedokážu představit na koho dalšího se to může v praxi vztahovat.[Zum Bundespräsidenten kann nur gewählt werden, wer das Wahlrecht zum Nationalrat besitzt und am Wahltag das 35. Lebensjahr vollendet hat.] Ausgeschlossen von der Wählbarkeit sind Mitglieder regierender Häuser oder solcher Familien, die ehemals regiert haben. (A už vůbec nemám představu třeba kam pak na základě tohoto ustanovení spadají Hohenbergové jakožto habsburští morganáti, resp. jak je to ustanovení vůči nim aplikováno.) |
|
|
|
|
|
giro.c napsal v č. 117: Právem volit a být volen, jedno ze základních práv "a čím to odůvodnil?" |
|
|
|
|
www.tyden.cz/rubriky/zahranici/evropa/habsbu...
Komunální politik strany zelených v Korutanech si u Evropského soudu pro lidská práva stěžuje na porušení „práva na účast ve volbách“. Diskriminace.Na nemožnost kandidovat si stěžoval už loni u rakouského ústavního soudu, ovšem ústavní soudci tehdy uvedli, že o případné volební diskriminaci mohou rozhodnout teprve poté, co proběhnou volby. V následujících prezidentských volbách letos v dubnu chtěl potomek slavného rodu kandidovat z principiálních důvodů, aby dosáhl přezkoumání ústavnosti zákazu u soudu, ale nepodařilo se mu k podpoře kandidatury shromáždit dostatečný počet podpisů.  Chudák Habsburk-Lotrink - a to ani nesehnal dost podpisů k podpoře kandidatury. |
|
|
|
| čet.hrad a čím to odůvodnil? | |
|
|
|
|
|
Pánové, dnes mi do oka padl článek o stížnosti člena dynastie Habsburků u Evropského soudu na nemožnost kandidovat na prezidenta Rakouska: www.novinky.cz/zahranicni/evropa/213323-habs...
Člen dynastie Habsburků, která vládla rakousko-uherské monarchii, si kvůli prezidentským volbám v Rakousku stěžuje u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Rakouský politik Ulrich Habsburg-Lothringen chtěl letos v dubnu kandidovat na prezidenta. Rakouské zákony ale příslušníkům rodů, které kdysi panovaly, zakazují se o funkci hlavy státu alpské republiky ucházet.
Sice se v článku píše, že toto zakazují rakouské zákony od roku 1918, ale já mám dojem, že toto bylo stanoveno i v mírových smlouvách ze Saint Germain (a stejně tak analogicky s Německem a Hohenzol. dyn. ve Versailles), tedy rakouské zákony pouze zakotvily již dané. je to tak? Mohl bych se tedy domnívat, že zrušení daného zákazu Ev. soudem může být de facto revizí mírových smluv? |
|
|
|
|
|
Já bych to takto neformuloval. Rakousko si bez vnější opory nemohlo dovolit konfrontaci s Německem, a dohoda s ním musela vypadat jako relativně slušné východisko. (To že se de facto zavázali tolerovat proněmeckou pátou kolonu byl asi největší problém celé té dohody z rakouského pohledu.) Nemluvě o tom, že vnitropoliticky nemuselo austrofašistické Rakousko nijak zvlášť čerpat inspiraci odjinud. |
|
|
|
|
|
Jinejma slovama: No zkrátka soudruzi v Ostmarce přeběhli od fašistů k nacistům protože si mysleli že je to zachrání. |
|
|
|
|
|
Abych nebyl špatně pochopen (jak mám některé důvody domnívat se, že jsem už byl) - Rakousko bylo ve složité situaci - při postupném sbližování mezi Italií a Německem se Rakousko dostalo do isolace, resp. nemohlo nadále předpokládat, že by Italie na jeho ochranu mobilisovala a vyslala vojska na Brenner, následkem čehož se jakési vyrovnání s Německem jevilo žádoucím, zejména jelikož Hitler, když se Rakousko nestavělo svou zahraniční politikou proti němu (resp. přislíbilo sledovat v ní tzv. "německou cestu") a začalo tolerovat své domácí nacisty, se zavázal tolerovat nezávislé Rakousko coby druhý německý stát, do jehož vnitřních záležitostí se nebude vměšovat. Tausendmarksperre v tomto celém uspořádání přirozeně sehrála spíše vedlejší roli, pro obě strany. (Mimochodem, ono je relativně zajímavé podívat se na to z pohledu pozdějšího Anschlußu jako na jistou předběžnou ukázku toho, jak málo se Hitler hodlal cítit zavázán nejen "nespravedlivou smlouvou z Versailles, vnucenou Německu za nepříznivých podmínek", ale i pro něj do značné míry výhodnými kompromisy, které uzavřel on sám.) |
|
|
|
|
|
de.wikipedia.org/wiki/Juliabkommen Podle Wiki v rámci Červencové dohody. Výměnou za orientaci na Německo to není zas tak velký ústupek. |
- Home
- > Diskuzní forum
- > WWII všeobecně
- > První světová válka a její důsledky, meziválečné období