První světová válka a její důsledky, meziválečné období

  • Je možné zadat více jmen oddělených čárkou, nebo jen jejich části
Pro přidání nového příspěvku se přihlašte
61-80 z 171
<< 1 2 3 4 5 6 7 >>
Po
giro.c 12.10.2010 23:43 - č. 132
ja_62 napsal v č. 131:
"Pravděpodobně by prohlásili ustanovení (pokud by v ní bylo, jako že není) za vyhaslé, vzhledem k době která uplynula od jeho přijetí. Původní signatáři smlouvy (a jejich právní nástupci) by patrně nic nenamítali, takže bych se konfliktu v tomto bodě neobával. "
No ale ESLP nemůže prohlásit něco za neplatné nebo vyhaslé. On může jen prohlásit, že stát porušil povinnosti pro něj plynoucí z Úmluvy ne? Pak je na Radě, aby kontrolovala, zda-li došlo ze strany státu k nápravě vadného stavu. A teď je otázka co by Rakousko mělo dělat.....oslovit všechny signatáře? Já se moc v mezinárodním právu nevyznám....
ja_62 12.10.2010 18:28 - č. 131
ja_62
giro.c napsal v č. 129:
"Pokud by mu prošla ta argumentace, což si nedovolím hodnotit,"
Já hlavně mám za to, že nedojde k rozhodnutí, protože "uchazeč o kandidaturu" nesplňuje požadavek na to, aby "zásahem státu utrpěl újmu" - ježto nedošlo k zákazu jeho kandidatury z důvodu jeho příslušnosti k rodu Habsburg-Lothringen, ale bylo to tak, že vůbec nepředložil dostatek podpisů aby mohla být jeho kandidatura přijata (resp. v jeho případě, jakožto příslušníka bývalého vládnoucího rodu, zamítnuta) - pokud jsou ty zprávy přesné.
giro.c napsal v č. 129:
"Já si jen dost dobře nedovedu představit ten postup."
Já taky ne. Saintgermainská smlouva ale už byla jistě nepřímo novelisována - např. Rakouskou státní smlouvou z roku 1955, takže absolutně bych to nevyloučil.

Pravděpodobně by prohlásili ustanovení (pokud by v ní bylo, jako že není) za vyhaslé, vzhledem k době která uplynula od jeho přijetí. Původní signatáři smlouvy (a jejich právní nástupci) by patrně nic nenamítali, takže bych se konfliktu v tomto bodě neobával.

(Když bych měl jít do velmi divokých možností, tak asi lze i konstruovat že výrok ESLP zakládá novou vůli mezinárodního společenství, resp. signatářů původní dohody.)
ja_62 12.10.2010 17:48 - č. 130
ja_62
dead man napsal v č. 125:
"Třeba si to někdo celý vymyslel. "
Se non è vero, è bene trovato, jak prý říkají Italové. Jinak i neznámý mystifikátor by patrně uvážil že pokud by veřejnost věděla o existenci takovéto překážky volitelnosti, byl by žert méně účinným.

Jinak ve výmarské ústavě Německa jsem takovouto překážku nenašel.
giro.c 11.10.2010 18:11 - č. 129
ja_62 napsal v č. 128:
"eště je tu Dodatkový protokol č. 12 zaručující rovné zácházení bez ohledu na původ (včetně společenského). Musím přiznat, že na to jsem v pátek zcela zapomněl."

Já si jen dost dobře nedovedu představit ten postup. Nevím jak je ta dohoda zakotvená do právního řádu (jestli je součástí ústavy a nebo zákona). Pokud by mu prošla ta argumentace, což si nedovolím hodnotit, potom by verdikt soudu musel znít na nápravu stavu a rada by musela hlídat jeho naplnění, teda patřičnou změnu legislativy. Jenže tady z mého pohledu přichází ten háček. Co by se muselo měnit? Zákon? Ústava? a nebo přímo ta dohoda? Pochybuju, že je dnes v moci někoho změnit dohodu po 1WW.
ja_62 11.10.2010 15:44 - č. 128
ja_62 Ještě je tu Dodatkový protokol č. 12 zaručující rovné zácházení bez ohledu na původ (včetně společenského). Musím přiznat, že na to jsem v pátek zcela zapomněl.
giro.c 11.10.2010 09:13 - č. 126
čet.Hrad napsal v č. 119:
"Právem volit a být volen, jedno ze základních práv "
Přiznám se, že netušim, jakou sílu a jsou-li ještě platný tyhle smlouvy na území Rakouska. Nicméně neni někde v rakouský ústavě, že základní práva můžou být omezený? Něco podobnýho jako je je u nás v Listině?
Ještě jsem koukal do Úmluvy, kterou by měl před ESLP argumentovat především, ale tam právo volit není, nebo spíš ja jsem asi slepej a nemůžu ho najít. Pokud by tam nebylo tak má smůlu ne?
dead man 9.10.2010 23:54 - č. 125
dead man
ja_62 napsal v č. 123:
"Čistě osobně ale mám pocit, že ta stížnost nemá u ESLP moc nadějí na úspěch - podle dostupných informací nedošlo k vyčerpání vnitrostátních prostředků, resp. ústavní soud odmítl rozhodnout ve věci abstraktní ochrany práv jednotlivce - ono zejména přímo nedošlo ani k vlastnímu aktu "diskriminace", vzhledem k tomu, že Ulrich Habsburg-Lothringen sice chtěl na presidenta kandidovat, ale - pokud to z těch zpráv chápu - nesehnal ani dost podpisů k tomu aby mu mohla být účast ve volbách, pro jeho rodinnou příslušnost, znemožněna."
Já si říkám, jestli toho Ulricha Habsburci (a ty v Rakousku poskakujou na každym rohu) jako nenastrčili - je zelenej až za ušima, vypadá jako neškodnej blbec a vůbec bude lidem sympatickej - aby jim protlačil cestu ke zrušení toho zákona - a pak teprv nasaděj vopravdovýho koně. Týhle rodině není co věřit už vod doby co si obstarávali někdy v raným středověku živobytí přepadáním pocestnejch.


ja_62 napsal v č. 124:
"Nemá to asi o mnoho větší cenu než anekdotickou, ale nepředpokládám že by, byť dva ukvapeností proslulí Hohenzollerni, zcela zapomněli na nějakou formální překážku volby, kdyby tam nějaká byla."
Třeba si to někdo celý vymyslel.
ja_62 8.10.2010 17:53 - č. 124
ja_62 Ještě k těm možným zákazům výkonu vysokých státních úřadů pro bývalé monarchy Ústředních mocností v mírových smlouvách - třeba Maďarsko zůstalo královstvím (byť bez krále, a vzhledem k tomu, že po jistých událostech v roce 1920 zrušilo Pragmatickou sankci z roku 1713, tak patrně i bez dynastie - ačkoliv je fakt, že trianonskou smlouvu jsem teď neprohlížel ani zběžně, takže souvislost nemůžu vyloučit), a v případě Německa si vybavuji (dle Stellnerova Posledního německého císaře) jakousi příhodu kdy bývalý korunní princ Vilém Pruský pojal plán na získání vlády nad rodnou zemí dle vzoru Napoleona III. - nejprve dosažením funkce presidenta, s cílem později pučem přeměnit úřad presidenta v postavení císaře, což mu bývalý císař Vilém II. zakázal na základě svérazné kombinace ideologie a morálky, se slovy (přibližně), že jako říšský president by nejprve musel přísahat na republikánskou ústavu, a pokud tu přísahu dodrží, nebude jej už považovat za svého syna, ale když ji nedodrží, přestane být gentlemanem.

Nemá to asi o mnoho větší cenu než anekdotickou, ale nepředpokládám že by, byť dva ukvapeností proslulí Hohenzollerni, zcela zapomněli na nějakou formální překážku volby, kdyby tam nějaká byla.
ja_62 8.10.2010 17:23 - č. 123
ja_62
ja_62 napsal v č. 120:
"ale všech vládnoucích a dříve vládnoucích dynastií - ačkoliv si tedy nedokážu představit na koho dalšího se to může v praxi vztahovat. "
Na jednu stranu je otázka které rodiny mohou spadat mezi "dříve vládnoucí" (například kdyby kategorie, v rakouské ústavě nijak výslovně neomezená, zahrnovala tedy i dejme tomu bývalé vládnoucí dynastie např. německých států existujících nezávisle do roku 1871, resp. i jiných zaniklých monarchií) a současně bude mít rakouské občanství, celkem bez ohledu na to kolik z nich bude pociťovat touhu kandidovat na presidenta Rakouska, může být počet osob kterých se toto ustanovení případně dotkne, již nějak podstatnější. (Nemluvě o tom, že do toho asi spadají i osoby které se členy těchto rodin staly sňatkem.) A otázka jestli má v dnešní době smysl toto ustanovení stále udržovat při životě.
Čistě osobně ale mám pocit, že ta stížnost nemá u ESLP moc nadějí na úspěch - podle dostupných informací nedošlo k vyčerpání vnitrostátních prostředků, resp. ústavní soud odmítl rozhodnout ve věci abstraktní ochrany práv jednotlivce - ono zejména přímo nedošlo ani k vlastnímu aktu "diskriminace", vzhledem k tomu, že Ulrich Habsburg-Lothringen sice chtěl na presidenta kandidovat, ale - pokud to z těch zpráv chápu - nesehnal ani dost podpisů k tomu aby mu mohla být účast ve volbách, pro jeho rodinnou příslušnost, znemožněna.
ja_62 8.10.2010 14:29 - č. 122
ja_62 Já jsem zase netvrdil, že to tam určitě není - a dokonce i po dnešním důkladnějším projití můžu nanejvýš říct, že jsem tam nic podobného nenašel - maximem se mi jeví zmínka "o přihlédnutí k tomu, že bývalé mocnářství ustoupilo v Rakousku vládě republikánské" v preambuli saintgermainské smlouvy, případně vznesení obžaloby proti Vilémovi II. "pro nejhrubší porušení zásad mezinárodní mravnosti a posvátné autority smluv" v článku 227 versailleské smlouvy.
čet.Hrad 8.10.2010 07:49 - č. 121
čet.Hrad
ja_62 napsal v č. 120:
"Já bych se do těch mírových smluv musel pořádně podívat, ale nevybavuju si, a ani po jejich zběžném projití jsem nenašel, že by nějakou takovou podmínku, týkající se formy vlády, obsahovaly. "
Já netvrdím, že to tam je, jistý si nejsem.... a tím, že nejsem teď prakticky vůbec u internetu, nemám moc příležitostí si to dohledat
ja_62 6.10.2010 17:19 - č. 120
ja_62
čet.Hrad napsal v č. 116:
"Sice se v článku píše, že toto zakazují rakouské zákony od roku 1918, ale já mám dojem, že toto bylo stanoveno i v mírových smlouvách ze Saint Germain (a stejně tak analogicky s Německem a Hohenzol. dyn. ve Versailles),"
Já bych se do těch mírových smluv musel pořádně podívat, ale nevybavuju si, a ani po jejich zběžném projití jsem nenašel, že by nějakou takovou podmínku, týkající se formy vlády, obsahovaly.

Jiná věc bylo vznesení požadavku vůči Německu na demokratisaci vlády - a zejména požadavek aby Vilém II. odstoupil než se začne jednat o příměří.
Spolková ústava Rakouska, čl. 60 (3)

[Zum Bundespräsidenten kann nur gewählt werden, wer das Wahlrecht zum Nationalrat besitzt und am Wahltag das 35. Lebensjahr vollendet hat.]

Ausgeschlossen von der Wählbarkeit sind Mitglieder regierender Häuser oder solcher Familien, die ehemals regiert haben.
Mimochodem - on to může být nakonec docela zajímavý problém, když, pokud to chápu, formálně vyloučeni nejsou pouze příslušníci rodu Habsbursko-Lotrinského, ale všech vládnoucích a dříve vládnoucích dynastií - ačkoliv si tedy nedokážu představit na koho dalšího se to může v praxi vztahovat.

(A už vůbec nemám představu třeba kam pak na základě tohoto ustanovení spadají Hohenbergové jakožto habsburští morganáti, resp. jak je to ustanovení vůči nim aplikováno.)
čet.Hrad 6.10.2010 13:23 - č. 119
čet.Hrad
giro.c napsal v č. 117:
"a čím to odůvodnil?"
Právem volit a být volen, jedno ze základních práv
študent 6.10.2010 06:40 - č. 118
študent www.tyden.cz/rubriky/zahranici/evropa/habsbu...
Komunální politik strany zelených v Korutanech si u Evropského soudu pro lidská práva stěžuje na porušení „práva na účast ve volbách“.

Na nemožnost kandidovat si stěžoval už loni u rakouského ústavního soudu, ovšem ústavní soudci tehdy uvedli, že o případné volební diskriminaci mohou rozhodnout teprve poté, co proběhnou volby. V následujících prezidentských volbách letos v dubnu chtěl potomek slavného rodu kandidovat z principiálních důvodů, aby dosáhl přezkoumání ústavnosti zákazu u soudu, ale nepodařilo se mu k podpoře kandidatury shromáždit dostatečný počet podpisů.
Diskriminace. Chudák Habsburk-Lotrink - a to ani nesehnal dost podpisů k podpoře kandidatury.
giro.c 6.10.2010 00:40 - č. 117
čet.hrad a čím to odůvodnil?
čet.Hrad 5.10.2010 22:10 - č. 116
čet.Hrad Pánové, dnes mi do oka padl článek o stížnosti člena dynastie Habsburků u Evropského soudu na nemožnost kandidovat na prezidenta Rakouska: www.novinky.cz/zahranicni/evropa/213323-habs...
Člen dynastie Habsburků, která vládla rakousko-uherské monarchii, si kvůli prezidentským volbám v Rakousku stěžuje u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Rakouský politik Ulrich Habsburg-Lothringen chtěl letos v dubnu kandidovat na prezidenta. Rakouské zákony ale příslušníkům rodů, které kdysi panovaly, zakazují se o funkci hlavy státu alpské republiky ucházet.
Sice se v článku píše, že toto zakazují rakouské zákony od roku 1918, ale já mám dojem, že toto bylo stanoveno i v mírových smlouvách ze Saint Germain (a stejně tak analogicky s Německem a Hohenzol. dyn. ve Versailles), tedy rakouské zákony pouze zakotvily již dané. je to tak? Mohl bych se tedy domnívat, že zrušení daného zákazu Ev. soudem může být de facto revizí mírových smluv?
ja_62 26.3.2010 19:33 - č. 115
ja_62 Já bych to takto neformuloval. Rakousko si bez vnější opory nemohlo dovolit konfrontaci s Německem, a dohoda s ním musela vypadat jako relativně slušné východisko. (To že se de facto zavázali tolerovat proněmeckou pátou kolonu byl asi největší problém celé té dohody z rakouského pohledu.)

Nemluvě o tom, že vnitropoliticky nemuselo austrofašistické Rakousko nijak zvlášť čerpat inspiraci odjinud.
dead man 6.3.2010 23:38 - č. 114
dead man Jinejma slovama: No zkrátka soudruzi v Ostmarce přeběhli od fašistů k nacistům protože si mysleli že je to zachrání.
ja_62 1.3.2010 18:39 - č. 113
ja_62 Abych nebyl špatně pochopen (jak mám některé důvody domnívat se, že jsem už byl) - Rakousko bylo ve složité situaci - při postupném sbližování mezi Italií a Německem se Rakousko dostalo do isolace, resp. nemohlo nadále předpokládat, že by Italie na jeho ochranu mobilisovala a vyslala vojska na Brenner, následkem čehož se jakési vyrovnání s Německem jevilo žádoucím, zejména jelikož Hitler, když se Rakousko nestavělo svou zahraniční politikou proti němu (resp. přislíbilo sledovat v ní tzv. "německou cestu") a začalo tolerovat své domácí nacisty, se zavázal tolerovat nezávislé Rakousko coby druhý německý stát, do jehož vnitřních záležitostí se nebude vměšovat.

Tausendmarksperre v tomto celém uspořádání přirozeně sehrála spíše vedlejší roli, pro obě strany.

(Mimochodem, ono je relativně zajímavé podívat se na to z pohledu pozdějšího Anschlußu jako na jistou předběžnou ukázku toho, jak málo se Hitler hodlal cítit zavázán nejen "nespravedlivou smlouvou z Versailles, vnucenou Německu za nepříznivých podmínek", ale i pro něj do značné míry výhodnými kompromisy, které uzavřel on sám.)
ja_62 17.2.2010 18:37 - č. 112
ja_62 de.wikipedia.org/wiki/Juliabkommen

Podle Wiki v rámci Červencové dohody. Výměnou za orientaci na Německo to není zas tak velký ústupek.
61-80 z 171
<< 1 2 3 4 5 6 7 >>
Po

Diskuzní forum