Vojenská muzea, výstavy, akce

  • Je možné zadat více jmen oddělených čárkou, nebo jen jejich části
Pro přidání nového příspěvku se přihlašte
61-80 z 359
<< 1 2 3 4 5 6 7 >>
Po
Tom 22.4.2011 19:26 - č. 480
Tom Uděláš, doufám, galerii
karaya1 22.4.2011 19:02 - č. 479
karaya1 Dnes jsem navštívil istanbulské letecké muzeum (www.hho.edu.tr/Muze/muze.htm), musím uznat, že toto muzeum se Turkům povedlo.

Bohužel mě nepustili ven, na stojánky - rekonstruovali totiž povrch cest mezi nimi (asi proto mě pustili dovnitř zadarmo - i když jsem si zprvu myslel, že to bylo díky mé turecké výřečnosti a průkazce studenta GYTE ). Vnitřek samotného muzea ale byl něco - čekal jsem tradiční "turecké letectví od A do Z a na zbytek světa kašleme" (jako to mají třeba v srbské obdobě v Bělehradu) a ono to tak nějak docela slušně mapovalo historii letectví a kosmonautiky (včetně raket) obecně - někde od střelného prachu a šílenců s křídly připevněnými k rukám, přes balóny a vzducholodě k prvním létajícím strojům; od prvních významných dálkových přeletů přes rekordy 30. let a obě světové války k závodům o Měsíc. Přestože jsem se mnohdy musel usmívat nad popisky (a přestože panely věnované tureckému letectví byly občas trochu přehnané), tak tímto u mě muzeum dost stouplo v ceně.

Tom: Pézetelku mám nafocenou a pošlu, pokud by nestačila, až tam v květnu půjdu zase (chodníky by měly být hotové 4. května), zkusím znovu a lépe. Mimochodem, nechybí ani pár fotek tureckých Šmolíků.
Z 10.4.2011 00:49 - č. 478
Z Původní titulek článku: "Turecká houfnice" - byl super, ještě aby tam pozdravovali Švandu a starýho barona Škodu, tajnýho honorárního osmanskýho beje.
čet.Hrad 5.4.2011 01:44 - č. 477
čet.Hrad Myslím, že opět velice potěšující zpráva z VHÚ:
www.vhu.cz/cs/novinky/530
zpravy.idnes.cz/turci-darovali-cesku-unikatn...
Do České republiky se po téměř osmdesáti letech vrací jedna z nejzdařilejších škodováckých dělostřeleckých konstrukcí. Vojenskému historickému ústavu Praha se podařilo získat 15 cm houfnici Škoda, kterou dodávalo Československo ve třicátých letech minulého století do Turecka.

karaya1 26.2.2011 17:40 - č. 476
karaya1 Doplnění k 475: dnes jsem zkompletoval prohlídku Askeri Müze, istanbulského vojenského muzea. Kromě věcí ze středověku, dobývání Byzance a Cařihradu, vpádů do Evropy (zajímavé, že vždycky zobrazovali jen vítězné bitvy, popř. poklidné scenérie obléhání Vídně ) tam měli právě i místnost věnovanou "turecko-arménským vztahům". Musím se tam vrátit s foťákem (4 € za povolení fotit ) a tu místnost si nafotit.

Hned za dveřmi byla veliká tabule, která měla návštěvníka přesvědčit, že Arméni v Osmanské říši žili pokojně až do konce 19. století, než je "Rusko začalo provokovat a podněcovat k separatismu ve snaze oslabit osmanský stát", dokumenty měly dokládat "přemístění státu nepřátelských Arménů ze strategických území", přičemž "deportovaní si s sebou mohli vzít osobní majetek včetně hospodářských zvířat" (jak to kontrastuje s fotkami lidí namačkaných v dobytčácích...). Naopak na fotkách ukazují arménské "teroristické bandy", které na oplátku vraždily Turky. (OT: musel jsem se ale trochu pousmát, neboť fotek bylo asi dvacet, z nichž třetina ještě zvětšená visela na zdi - jaký to kontrast s arménským muzeem a tamní záplavou fotodokumentace ). Bylo také zajímavé sledovat, jak Turci vybrali zcela jiné dokumenty: že Arméni byli součástí turecké armády za války (a tedy nemohli být systematicky vražděni), měl dokázat dokument uvádějící jména vojáků arménského původu, kteří měli dělat překladatele; rozkaz k přemístění Arménů je navenek "nevinný" - až na to, že obsahuje vágní formulaci ohledně okruhu deportovaných osob, která se na místě mohla interpretovat prakticky jakkoliv. Zkrátka: Turci zcela popřeli, že by se Arménům dělo jakékoliv příkoří, naopak sami se staví do role obětí (plačtivě tam třeba připomínají atentáty na turecké představitele ze 70. let).

Ale asi co taky čekat, když o místnost o kousek dále nese název "Kyperská mírová operace".
karaya1 26.2.2011 08:25 - č. 475
karaya1
Ondík napsal v č. 473:
"Helejte hoši, když tady nad tím furt mudrujete, není to náhodou договор?"
Je, blbě jsem se to z fotky opsal (a dává to větší smysl i člověku ruštinou nepříliš dotčeném ). Sorry.

Jinak byl jsem i v Muzeu arménské genocidy (doufám, že mě Turci nedeportují, její přiznání je tu trestný čin, označují ji za spiknutí, mluví o romanopiscích místo historiků a zlobí se na svět, že "věří lžím" ), dost silný zážitek. Obrázky velice podobné těm o válku později... Zaujalo mě, že za památníkem mají takový malý háj, kde různé světové osobnosti (ať už politici, různé nadace nebo "jenom" známé osobnosti), které uznávají arménskou genocidu, zasazují malý strom. Odhadem jich tam je několik set, přesný počet neznal ani hlídač Vyloženě mě potěšilo, že jeden smrček tam v červenci 2008 zasadil i Karel Schwarzenberg. A stejně vyloženě mě na***, že v českých médiích jsem o tom nenašel ani slovo.
Ondík 25.2.2011 20:49 - č. 474
Ondík
Krojc napsal v č. 469:
" * u nás se taky dlouho oslavuje bratr nejvěrnější, palcát husitství a jediné pravé víry, i když ho většina Evropy nezná a druhá menší část ho má za prachsprostého lapku, arcikacíře a žoldnéře. A je furt náš! "
Řekl bych, že jeho chování nijak nevybočovalo ze standardu doby. A narozdíl od převážné většiny jiných vojevůdců nikdy neztratil jedinou bitvu. A asi proto leží některým v žaludku...
Ondík 25.2.2011 20:40 - č. 473
Ondík
Honza M. napsal v č. 471:
"...грубо и подло нарушив догоров о ненападения."
Helejte hoši, když tady nad tím furt mudrujete, není to náhodou договор?
Krojc 25.2.2011 13:19 - č. 472
Krojc
karaya1 napsal v č. 470:
"to by pak Stalinův rukopis byl podepsán pod každou vojenskou operací za války "
Dovedeno do důsledků - ano. Pověstná tlustá modrá tužka uměla řádit, a jak byla moudrá , i když byla spíš modrá .
Honza M. 25.2.2011 10:10 - č. 471
Honza M.
karaya1 napsal v č. 470:
"Rusky neumím, azbuku jsem se ale jakž-takž naučil a "překládám" foneticky"
Vidíš Kubo - proč tys to vlastně neopsal v azbuce ...грубо и подло нарушив догоров о ненападения...
karaya1 25.2.2011 07:08 - č. 470
karaya1 Strýčku, právě proto jsem napsal onen předposlední odstavec - je strašně jednoduché to z našeho pohledu odsoudit, z gruzínského už to je složitější, navíc když i u střední generace existují stesky po sovětských časech.
Krojc napsal v č. 469:
"Není pak ani trochu s podivem, že..."
Nojo, ale to by pak Stalinův rukopis byl podepsán pod každou vojenskou operací za války - tedy i katastrofálním prvním roku nebo neúspěších při Zimní válce Rozesmálo mě to prostě tím, jak se báťuškovi připisují jen ty nejheroičtější úspěchy.

Rusky neumím, azbuku jsem se ale jakž-takž naučil a "překládám" foneticky; při kontaktu s místníma mi vždycky stačila československoruština a pár základních ruských slovíček.
Krojc 25.2.2011 03:33 - č. 469
Krojc Von papá Soso zanechal své stopy skoro v celé polovině minulého století, a netoliko v SSSR. Není pak ani trochu s podivem, že
karaya1 napsal v č. 466:
"Vša ťaželaja, trudnaja, geroičeskaja i slavnaja bořba Leningradcev protiv vražeskoj blokady svjazana s imenem tovarišča Stalina"
No a napaděnije je napaděnije , ať už bylo věrolomnoje čili nic . Zabrousiv OT, připomínám si americké vyjádření k M. Noriegovi:
He is really damned son of a bitch, but he is our son of a bitch.
Tak nějak to asi berou někteří Džugašviliho rodáci .

A vůbec:
  • proč nedopřát trochu národní hrdosti Gruzíncům, když si ji dopřávají bratia Slováci nad Tisovým rodným domečkem i pozdější farou?
  • u nás se taky dlouho oslavuje bratr nejvěrnější, palcát husitství a jediné pravé víry, i když ho většina Evropy nezná a druhá menší část ho má za prachsprostého lapku, arcikacíře a žoldnéře. A je furt náš!


Ale abych se nerozdychtil: Džugašvili a spol. byla náramná tlupa kriminálníků a to už jim žádnej skanzén, byť třeba i gruzínskej, nevodpáře. Howgh!
karaya1 24.2.2011 22:29 - č. 468
karaya1
Honza M. napsal v č. 467:
"Já se válel smíchy i u takhle zprostředkované verze "
No vidíš, mně to k pochopení bohatě stačilo.
Honza M. 24.2.2011 21:46 - č. 467
Honza M.
karaya1 napsal v č. 466:
"grubo i podlo narušiv dogorov o nenapadenija"
Já se válel smíchy i u takhle zprostředkované verze
karaya1 napsal v č. 466:
"rodný dům (nad kterým je nyní postaven jakýsi altánek"
Ten altán tam myslím postavili hned, jak zemřela Josifova matka; tedy ještě za Stalinova života.
karaya1 24.2.2011 14:20 - č. 466
karaya1 Stalinovo muzeum v Gori je Potěmkinova vesnice. Jinak to asi říct nejde. Popisky bohužel jen v ruštině a gruzínštině, ale to jsem nějak přežil; ze Stalinova života tam jsou vypíchnuty v podstatě jen ty pozitivní (nebo "pozitivní"?) stránky; jedinou výjimkou, kterou jsem našel, byl známý Leninův dodatek k "závěti" z roku 1923, ve kterém se věnuje osobnosti Stalina. Hned to ale bylo "vyváženo" společnou velkoformátovou fotografií obou usmívajících se komunistických vůdců.

O střílení protivníků (o Kameněvovi nebo Zinověvovi se člověk dočetl jen na nástěnce o VŘSR, Trockému tam myslím nebyla věnována ani řádka), ukrajinskému hladomoru (ale obrázek dětí z německého koncentráku na příslušném místě nechybí) nebo násilné industrializaci a kolektivizaci ani slovo, naopak všude obrázky nadšeně budujících sovětských lidí. V pasáži věnované druhé světové válce jsem se několikrát zcela nepokrytě rozesmál, i když mi to bylo v přítomnosti paní muzejnice docela blbé. Například popiska k "začátku války" (tj. 22. 6. 1941) říkala:
Fašistickaja Germania verolomno napala na našu stranu, grubo i podlo narušiv dogorov o nenapadenija
, k blokádě Leningradu je uveden výrok:
Vša ťaželaja, trudnaja, geroičeskaja i slavnaja bořba Leningradcev protiv vražeskoj blokady svjazana s imenem tovarišča Stalina
Skoro mi to přišlo, jakoby se výstava od komunistických časů nijak nezměnila...

Jako bonus pak v celém velkém baráku byla kosa jak sviňa, až od úst pára stoupala; na čestném místě byla Stalinova posmrtná maska a mezi nejvýznamnějšími dary k sedmdesátinám velkého vůdce trůnily čs. porcelánové vázy. Třešničky na dortu: Stalinův osobní vagón (nijak okázalý) a rodný dům (nad kterým je nyní postaven jakýsi altánek, zřejmě aby se památka zachovala i pro budoucí generace; na druhou stranu ze stejných chudých domů na onom místě stála celá čtvrť, kterou ovšem zbourali, aby nekazila dojem).

Ono to je ale s hodnocením těžké, když Gruzínci jsou na Stalina hrdí, nebo minimálně střední a starší generace. V každém, i malém městě je jedna z hlavních tříd pojmenována po Stalinovi, třicetiletý chlápek vzpomíná, jak "za komunismu bylo všechno dobré" (!) a hlavně: Stalin je suverénně nejznámější Gruzínec a to už je pro místní dobrý důvod, proč na něj být hrdý...

Pokud pojedete kolem, studentský vlez do muzea i vagonu je 10 lari, čili cca 100-110 korun; dospělý o půlku víc. Minimálně pro zajímavost to určitě stojí za to.
čet.Hrad 17.1.2011 12:19 - č. 465
čet.Hrad zpravy.idnes.cz/podzemni-dilo-nacistu-ceka-n...
Podzemní dílo nacistů čeká na otevření, továrna Richard si vyžádá obří investice
Richard, největší nacistická podzemní továrna na českém území, se možná otevře pro veřejnost. Zda se severočeským Litoměřicím podaří ambiciózní plán uskutečnit, ale záleží především na penězích. Rekonstrukce i malé části podzemního labyrintu totiž vyjde na stovky milionů korun.
čet.Hrad 2.1.2011 16:48 - č. 464
čet.Hrad Foto k dotazu níže je zde: www.fronta.cz/foto/bez-nazvu-42
he-111 2.1.2011 15:29 - č. 463
prosim vas mam taku dilemu na pametniku snp v banskej bystrici je vystaveny v parku stug a neviem ci to je 3 alebo 4 ma to podvozok z panzera 3 a napisane je ze je to stug 4 tak neviem...za odpoved dakujem
dead man 30.12.2010 22:10 - č. 462
dead man Jak sem čet ten článek - tam pude vo ty nemovitosti, na letadla sere pes.
Tom 12.12.2010 15:25 - č. 461
Tom Tak to jsem z toho jelen - Pavel Týc (autorita přes naše Líčka a Dakoty) tvrdí, že muzeum by mělo mít Li-2D "polosalónní" č.2710 s dřívější imatrikulací OK-BYP a druhý je opravdu Li-2F č.3002, původně od Fotoletecké skupiny z Hradčan a ještě před tím nosil značku OK-GAH.

Ony nakonec všechny líčka skončila v armádě a z ní je vyřazovali v druhé půli 60. let. Takže, které z těch dvou stojí na ploše a které je v hangáru po rekonstrukci, nevím.
61-80 z 359
<< 1 2 3 4 5 6 7 >>
Po

Diskuzní forum