Vojenská muzea, výstavy, akce

  • Je možné zadat více jmen oddělených čárkou, nebo jen jejich části
Pro přidání nového příspěvku se přihlašte
1-20 z 360
1 2 3 4 >>
Po
Honza M. 4.10.2019 09:38 - č. 544
Honza M. Kdo je z okolí Kroměříže (Zlínský a Olomoucký kraj v to počítaje ), tak zítra, 5. října 2019, na letišti u Kroměříže (Kotojedy) se koná Den uniformovaných sborů:

Z druhoválečných lákadel tam má být kanon ZIS-3, tank T-34, Bren Carrier, Obrněný automobil PA-II „Želva“, letadlo Spitfire a samozřejmě spousta ručních zbraní, na které si můžete šáhnout
egli 2.9.2019 21:26 - č. 543
egli Pozvánka na "Odhalení pamětního kamene a uctění památky popravených obyvatel Vařákových pasek" v sobotu 21. září v 10 hodin.
Přiložené soubory jsou přístupné po přihlášení
egli 23.9.2017 13:30 - č. 542
egli V Moskvě odhalili Kalašnikovův pomník s malou chybičkou

echo24.cz/a/wNzBS/trapas-v-moskve-na-kalasni...
www.gazeta.ru/comments/2017/09/22_e_10902134...
www.gazeta.ru/science/2017/09/23_a_10902272.shtml
Krojc 18.9.2017 15:40 - č. 541
Krojc Přeposílám:
Vážení,
přijďte se podívat na jedinečnou výstavu o letcích RAF z období II. svět. války.
Celý projekt vytvořil a pořádá ÚSTAV K2001, z.ú, MUZEUM ČESKÉHO A SLOVENSKÉHO EXILU v Brně, za podpory mnoha význačných osobností.
Spolupracovala jsem na publikaci k této výstavě a proto si Vás tímto dovoluji pozvat. Pokud máte možnost přepošlete tuto informaci Všem , které zajímá historie našeho národa.
Děkuji. Hana Chmelová.
Dodávám jen. že výstava proběhne od 12. do 26. 10. v pavilonu Morava na BVV Brno.
mbbb 2.9.2017 17:48 - č. 540
mbbb taky si zde dovolím přihřáti polívčičku

I letos se koná již tradiční vzpomínka na příslušníky finanční stráže a Stráže obrany státu v Lužických horách. Všichni jste zváni. Datum vzpomínky letos připadlo na sobotu 23. září.

Program je již také tradiční:
10:00 hodin - Výstup na horu Luž ve stejnokrojích československých ozbrojených sborů, sraz účastníků na parkovišti v Horní Světlé na Myslivnách.

14:00 hodin - Pietní akt u Památníku padlých hraničářů na hraničním přechodu Dolní Světlá–Waltersdorf.

Pozvánka je kupříkladu zde:
dev.csol-mb.net/files/invites/pozvanka_Svetl...

U pomníku čsl. hraničářů bude malá výstava dobových fotografií se vztahem k finanční stráži v Dolní Světlé a hraničnímu přechodu, jakož i prodej publikací.
egli 4.7.2017 10:20 - č. 539
egli Reportáž OV ČSBS Hradec Králové z pietního aktu v Resslově ulici 18. 6. 2017

Dobrý den,

pokud budete mít v redakci Vašeho velmi zajímavého webu zájem na zveřejnění reportáže o proběhlém pietním aktu v Resslovce a významu československých odbojářů z Anthropoidu, tak jej posíláme.
Děkujeme a přejeme hezký den.

Český svaz bojovníků za svobodu okresu Hradec Králové
Přiložené soubory jsou přístupné po přihlášení
Honza M. 9.5.2017 14:29 - č. 538
Honza M. 4. prapor (úderný) při výročí osvobození Vsetína, 4. května
Krojc 5.4.2017 10:43 - č. 537
Krojc Ruská armáda uspořádala před cca deseti lety Kremelskou zarju - přehlídku vojenských hudeb na Rudém náměstí. Viz zde:
www.youtube.com/watch?v=C0IYnRQJas0&inde...
Je to zvláštní slyšet Preussens Gloria a další Kriegsliedy z takovéhoto prostředí a navíc s takovým ohlasem publika.
Algernon 18.9.2016 12:25 - č. 536
Honza M. (535):
Když koukám na ten ohořelý vrak, připadá mi neuvěřitelné, že něco takového po 7 letech znovu letělo vlastní silou!
No taky spíš předpokládám, že za těch sedm let (resp. „jen“ za čtyři — tři roky ležel vrak v hangáru v podstatě nedotčen) postavili prakticky novou mašinu — vcelku dozajista původní tam budou výrobní štítky…
Není pro nouzové přistání bezpečnější "sednout na břicho"?
Pravidlo sedat nouzák bez podvozku bychom nepochybně našli — ovšem pro přistání v neznámém terénu, mimo letiště. (Vysoká tráva či vzrostlé obilí mohou skrývat překážky — popřípadě také je možné přehlédnout strouhu či příkop někde uprostřed pole či na louce… Tam pak samozřejmě lze urazit podvozek vcelku bezpečně — a vzhledem třeba k ukotvení závěsů podvozku na křídelním nosníku lze předpokládat i možnost neopravitelného poškození křídla Hurricanu. Proto může být lépe — mimo bezpečnou letištní plochu, v „měkkém“ terénu — sedat na břicho, zvlášť pak u dolnoplošníků. Tam jsou síly rozloženy po větší ploše, byť ovšem zase opět hrozí poměrně rozsáhlé poškození draku.)

Ovšem právě při dosednutí bez podvozku hrozí daleko výraznější poškození letounu, než při (dobrém) dosednutí na podvozek… (Zde by to ovšem — vzhledem k výšce kde stroj ztratil rychlost — zase takovou extra roli nehrálo.) Ono přistání — v neznámém terénu — na břicho je hlavně bezpečnější pro osádku stroje, právě proto, že „přebytečná pohybová energie“ je spotřebována na konstrukci letounu… (Nikoli jen tak bych to třeba i přirovnal k deformačním zónám u osobních automobilů. Ostatně vezmi si tehdejší ceny strojů na straně jedné a osádek na straně druhé — osádky, zejména pak s bojovými zkušenostmi, byly nepochybně výrazně cennější.)
Při tvrdém dosednutí na podvozek se letoun může převrátit
Tak zrovna tohle bych s dosednutím na podvozek — byť tvrdým — moc nespojoval… Přeci jen, hlavní podvozek (u strojů s podvozem záďovým) je poměrně dost před těžištěm stroje… Vesměs se totiž i u strojů se záďovým podvozkem dokonce i nechalo použít brzd, aniž by přitom hrozilo převrácení letounu. :)) Při tvrdém dosednutí na podvozek spíš ten podvozek urazíš — a nebo, při tvrdém dosednutí bez podvozku, přesně stejně jako v tomhle případě, se třeba vylomí motor… (Značná hmota — je jasné, že když už, tak se potom urve právě tohle…)
nebo se některé kolo ulomí a letoun zatočí bůhvíkam.
I s „asymetrický podvozkem“ (pokud by se tedy urvalo jen kolo, a ještě jen na jedné straně) stroj spíše udělá hlavně hodiny… Jinak směr jaksi je dán setrvačností stroje — přece jen, i hurouš dosedá při rychlostech přes 100 km/h, a ty tři tuny hmoty („nějakým“ směrem se pohybující) také udělají své. (Totéž ovšem platí i pro dosednutí bez podvozku — zvlášť v terénu, kde stroj právě může zachytit o překážku, třeba jednou stranou křídla, a ta jej „nasměruje jinam“.) Jinak, pokud jde o dosednutí na letišti (zvlášť nějakém travnatém válečném), ale i třeba na poli, vesměs bývá dost prostoru i pro „stranové úchylky“ — problémem mohou být jen překážky poblíž, stromy, zdi a tak.
Honza M. (535):
- to píše, jako by na tom bylo něco špatného.
Unfortunately, the engine failed completely at a late stage of the approach; the Hurricane stalled and crashed onto the airfield with the undercarriage still retracted.
Sice si nejsem zcela jistý Tvým dojmem z onoho textu?

Selhání motoru právě v tomhle okamžiku samozřejmě nemohl ani ovlivnit, ani dopředu vědět. (Byť by jej snad mohl — předpokládat, či očekávat.) Sice to co vidím… Stroj už byl nad plochou, když ztratil rychlost — a dopadl z ještě poměrně značné výšky (skutečně postačovala na destrukci letounu). Nicméně ve skutečnosti okolnosti téhle havárie neznám — nevím jaká byla letová výška formace, z jaké vzdálenosti (jaké ještě zbývající vzdálenosti — od trasy onoho přeletu) se pokoušel na onom letišti přistát…

Nahlédnutí do manuálu je jasné (Hurricane II; stroj sice postrádá výzbroj aj., tudíž při nižší hmotnosti by nejspíše pro LF363 bezpečně platily i rychlosti platící pro Hurricane I, nicméně nešlo by tedy o rychlosti nižší o více než 5-10 mph), Approach speeds (IAS, mph):
Engine assisted 95 (105 — flaps up)
Glide 105 (115 — flaps up)

Tedy (platí to samozřejmě pro všechny letouny, nejde o specialitu hurouše): rychlosti na přiblížení jsou „bez motoru“ (s motorem na volnoběh) vždy vyšší. Tedy nejpomalejší stroj bude s vysunutými klapkami a podvozkem, pokud si „pomáhá“ motorem (= může mít vyšší úhel náběhu křídla — a tedy na křídle vyšší vztlak — pokud jej táhne motor, tudíž pro stejnou, „optimální“, rychlost klesání postačí nižší dopředná rychlost).

Tedy, v případě poruchy motoru by bylo optimální doklouzat — což ale vyžaduje vyšší rychlosti (potažmo tedy větší výšku, kterou lze „proměnit“ za rychlost). Přitom ve chvíli vysunutí podvozku (brzdí) a a vztlakových klapek je nutné mít opět nějakou rezervu (pro normální přistání platí, že při rychlostech 140-150 mph IAS se na Hurricanu vysunuje podvozek — ať jde o Mk.I či Mk.II; teprve poté klapky, při rychlosti nejvýše 120 mph IAS).

Nicméně, bohužel, jak už jsem zmínil, přesné okolnosti oné havárie neznáme, tudíž posoudit, jestli by mu třeba ta výška (nad prahem dráhy) byla ještě postačovala = mohl být rychlejší (čili byl by i níže), takže mašina by se nemusela propadnout… Prostě na správné přistání bez motoru (tedy aby s pomocí motoru musel stroj „dotahovat“ k letišti) by hlavně musel mít dostatečnou výšku. Nicméně právě ta okolnost, že po úplném vysazení motoru se mašina propadla, nejspíše napovídá, že postačující výšku neměl.

Každopádně právě fakt, že se pokusil dostat na letiště (nikoli přistát „v neznámém terénu“ — a bez podvozku) ukazuje, že chtěl především stroj zachránit.

Což sice nevyšlo, ale… Dnes asi žádný pilot neměl možnost s nějakým druhoválečným veteránem sednout vícekrát, než jednou (potažmo většina nemá ani ten jeden případ — naštěstí pro ně i pro letouny). Tudíž veškerá praktická zkušenost žádná… Takže z téhle havárie asi nelze nic usuzovat, a to ani o případných schopnostech pilota, či o zcela konkrétním způsobu řešení právě téhle situace — prostě ještě klika, že z toho vyvázl vcelku bez úhony, živý.
Honza M. 14.9.2016 07:03 - č. 535
Honza M. Když koukám na ten ohořelý vrak, připadá mi neuvěřitelné, že něco takového po 7 letech znovu letělo vlastní silou!
the Hurricane stalled and crashed onto the airfield with the undercarriage still retracted.
- to píše, jako by na tom bylo něco špatného. Není pro nouzové přistání bezpečnější "sednout na břicho"?? Při tvrdém dosednutí na podvozek se letoun může převrátit (a uvěznit pilota) nebo se některé kolo ulomí a letoun zatočí bůhvíkam.
Algernon 13.9.2016 17:50 - č. 534
Hurricane LF363 – 25 years on from disaster
www.memorialflightclub.com/blog/hurricane-lf...
Algernon 31.8.2016 12:59 - č. 533
Nevím, jestli to už někde u nás proběhlo třeba novinami či TV, Holanďani našli a postupně vyzdvihují vrak Wellingtonu ze Zuider Zee. Má jít o stroj s/n R1322, od polské squadrony.

www.defryskemarren.nl/publicaties/nieuwsberi...
www.defryskemarren.nl/document.php?m=88&...
www.defryskemarren.nl/document.php?m=88&...
www.defryskemarren.nl/publicaties/nieuwsberi...
www.defryskemarren.nl/publicaties/nieuwsberi...
www.defryskemarren.nl/publicaties/nieuwsberi...
JirkaD 28.6.2016 10:18 - č. 532
Honza M. napsal(a) v č. 531:
"Zarazila mě ta ráže, jenom 24 mm, myslel jsem, že všechny varianty LT (35, 38...) měly stejnou ráži 37 mm. "

Někde jsem zaznamelal, že Švýcaři osadili tank kanónem Oerlikon a nemá originální čs. kanón.
Honza M. 26.6.2016 19:53 - č. 531
Honza M. Zarazila mě ta ráže, jenom 24 mm, myslel jsem, že všechny varianty LT (35, 38...) měly stejnou ráži 37 mm.

Chtělo by to sem nějakou tabulku s porovnáním všech typů
egli 25.6.2016 11:24 - č. 530
egli Muzeum v Lešanech získalo ze Švýcarska lehký tank LTH:

www.novinky.cz/domaci/407509-vojensky-histor...

Vlastní tedy už LT vz. 35, LT vz. 38, Hetzer, Škoda MU-4 a exportní LTP (z Peru), LTH (ze Švýcarska), AH-IV-Sv (ze Švédska), věž licenčního TNH-Sv (Strv m/41 ze Švédska), útočné dělo SAV m/43 na podvozku TNH-Sv (ze Švédska)

Možná bude získán i exportní TNH-P z Iránu, kde mají dva.
egli 24.2.2016 19:33 - č. 529
egli Krnovsko 1938-1945 a německá branná moc
Přednáška L. Videckého
Flemmichova vila Krnov
23. března 2016 v 18 hod.
Přiložené soubory jsou přístupné po přihlášení
siglufjordur 17.2.2015 16:52 - č. 528
Jeden místní mi řekl,že ve městě Neuskapstadur žije ještě člověk,který jako chlapec nosil potraviny na německou ponorku,která tam zakotvila.Nevíte někdo,jestli na Islandu ponorky běžně doplňovaly zásoby,nebo to bylo jen náhodou.
Honza M. 17.2.2015 12:01 - č. 527
Honza M.
siglufjordur napsal(a) v č. 526:
"Takže celkem 6 německých a nespočet spojeneckých letadel šlo na Islandu k zemi."
Ne tak docela - když se líp podíváš, tak na seznamu jsou i letadla, která z Islandu odstartovala a už se nevrátila. Což se samozřejmě týká výhradně spojeneckých
siglufjordur 16.2.2015 21:45 - č. 526
karaya1 napsal(a) v č. 525:
" Byl tam na průzkumném letu (dolet na to z Norska měl), viz např. stridsminjar.is/1941/snfugl,reyarfjor.html"
To je moc dobrý odkaz,děkuji.Takže celkem 6 německých a nespočet spojeneckých letadel šlo na Islandu k zemi.Dobré je také to,že většina pádů je popsána jak se to stalo,včetně jmen posádek.Ještě jednou moc díky.
karaya1 16.2.2015 15:10 - č. 525
karaya1 Byl tam na průzkumném letu (dolet na to z Norska měl), viz např. stridsminjar.is/1941/snfugl,reyarfjor.html
1-20 z 360
1 2 3 4 >>
Po

Diskuzní forum