Největší chyba Německa 2. sv. v.
|
|
|
|---|---|
|
Jedine co amiky ohrozilo bylo,ze hitler poslal 5 ponorek do oblasti karibiku a vychodniho pobrezi. Neslyseli jste neco o tom,ze japonske ponorky odstrelovali americke pobrezi protileteckymi kanony.Zni to divne,ale chci aspon vedet co je na tom pravda.Dik |
|
|
|
|
Špinavá atomová bomba je ta u které nedojde k atomové reakci. Je založena na následujícím principu: výbuch konvenční nálože rozptýlý do vzduchu a na určenou plochu radioaktivní materiál. Cílem je pak zasažení co největšího počtu lidí toto radiací. Důsledky radiace netřeba zmiňova, že. |
|
|
|
|
|
stc: Pochybovat je lidské. Nicméně co by bránilo vhodnému strategickému bombardéru (kromě jeho existence, samozřejmě) letět z Francie až nad New York, shodit překvapení a zase mazat domů? Let do států není let do Anglie, tj. nehrozilo by zaměření radarem již v okamžiku startu. A takový nízkoletící bombardér by se pak mohl objevit nad městem tak blízko pobřeží velice nečekaně, rozhodně rychleji než by byla reakce stíhací ochrany města. Jistě, ti by ho nejspíš rozstříleli po obratu zpět nad moře, ale jak známo bombardér je třeba sundat před shozem bomb... Řeč je o leteckém bombardování, nicméně ani možnost táhnout za ponorkou třídy IX již dříve zmíněné pouzdro s V-2... P.S. Co to je "špinavá atomová bomba"? Rozeznávám bombu atomovou a špinavou, každá pracuje na jiném principu. Ledaže bys myslel na sovětskou atomovou bombu, která je od přírody špinavá  |
|
|
|
|
Bombardovat USA se pokusili taky Japonci. Z ponorky odstartoval hydroplán a shodil několik zápalných bomb na západní pobřeží USA a doufali, že zapálí lesy a požár se rozšíří do měst čímž vyvolá paniku. Většina bomb, ale ani vevybuchla a oheň uhasili lesníci. Víckrát se o něco podobného už nepokusili. Němci plánovali bombardování vých. pobřeží USA tak, že ze základen v Norsku mělo vzlétnout několik plněnaložených Heinkelů 177 (s okřídlenými řiditelnými pumami Fritz X). Měli doletět nad americká města svrhnout pumy a obrátit se zpět. Protože palivo by jim na cestu tam a zpět nestačilo muse li by posádky stroje opustit a z moře je měli vylovit německé ponorky. Později ale od tohoto plánu upustili. www.mujweb.cz/Veda/airwar/muzeum/nemecko/he_... |
|
|
|
|
z některých mráčků nezaprší a tohle je jeden z nich..... |
|
|
|
|
to DuGalle: Dovol abych zapochyboval o tom ze by byla moznost ucine letecky bombardovat New York z letadly Evropy. Nezapomen ze to neni jako bombardovat Londyn nebo nejake jine mesto jizni Anglie. Na vzdalenost 6000 km se bombarduje dost tezko, kde by si vzal stihaci ochranu pro bombardery na takovou vzdalenost. nemecka letadlova lod by neunikla pozornosti ponorek spojenoho kralovstvi ani americkym a v rozsahu tech 2-4 dnu co by se pohybovala po mori by ji mohli klidne znicit jak z more tak ze vzduchu. Nerealne. Jedine ceho se USA mohli bat je je bud raketa A10 a nebo kombinace stroje Horten Ho XVIII A(B) a nemecke spinave atomove bomby. www.luft46.com/horten/horten.html www.luft46.com/armament/abomb.html |
|
|
|
|
|
|
Nicméně jak by řeklo rádio Jerevan, nebyl to Fw 200 Condor ale Ju 390, nebylo to na 90km od pobřeží ale prý 20km od samotného NY Veřím tomu, že takový New York by skopci vybombardovali festovně jak Anglii. V čem je ale problém: žádný německý stroj (ani nic z těch zázračných) nemělo na to dostat se do vnitrozemí. Do Detroitu apod. by nedoletěla ani myš, počítám že na těch pár možných příletových trasách by bylo záchytných stíhačů jak cikánů v Chánově |
|
|
|
| Nemci mali dotlačiť Japoncov k tomu aby zaútočili v roku 1941 na sssr. | |
|
|
|
|
|
K bombardování amerického průmylu by němci potřebovali letadlovou loď.Problém by byl čím by se bránila.Ale mohla to být velká vzpruha pro morálku německého národa. |
|
|
|
|
|
Kralik: Ani dálkový bombardér nemohl tuto vzdálenost překonat. |
|
|
|
|
|
FUJ06:A ještě něco. Němci neměli ustoupit od vývoje těžkého bombardéru. tím pádem nemohli úěině bombardovat spojenecké továrny (do USA a zpátky by asi nedoletěli) a ochromovat jejich průmysl. |
|
|
|
|
FUJ06: (165) Jde o to, ze kdyz zautocili Nemci na SSSR, tak si mysleli, ze maji dostatek letadel a tanku, proste, ze jsou na valku dobre pripraveni. to ze ne, se ukazalo az postupem casu. Takze vyrobeni vetsiho mnozstvi tanku, letadel atd. je problematicke. Uvedom si ze v Nemecku stale nebylo zavedeno valecne hospodarstvi. |
|
|
|
|
Fuj06: Otázku invázie do Británie rieši téma "Byla invaze do Británie ...". Je toho tam dosť. Rusko už pred vojnou vyrábalo niekoľkonásobne viac tankov a lietadiel ročne ako Nemecko. Dokedy by teda bolo vhodné čakať ? |
|
|
|
|
|
Hynek:Naprostý souhlas.Jak jsem to psal už dřív.Hitler měl obsadit jenom západní Evropu a Rusko měl nechat být do té doby,než německý průmysl vyrobí větší množství tanků,letadel.....Pro zlepšení podmínek v průmyslu by určitě stačilo obsadit Anglii a Francii.Hitler měl v plánu zaůtočit na Rusko až v roce 1945(nevím to jistě,ani nevím kde jsem to četl).Největší chybou Německa bylo tak trochu to,že Hitler nedal rozkaz k vylodění na Britských ostrovech.Tím by i zabránil otevření druhé fronty.Trochu to odbočuje z vaší diskuze,ale snad vám to nebude vadit. |
|
|
|
|
|
Johny (162): Nemecko obchodovalo s neutrálnymi štátmi ako napr. so Švédsko, Švajčiarsko, Španielsko, Tureckom a takisto so svojimi spojencami, takže nejaké devízy asi boli, ale súhlasím že ich ekonomika potrebovala výboje a rabovanie bohatstva iných krajín. |
|
|
|
|
Ty chyby byly tři: 1. Začínat válku. 2. Hitlerova hamižnost mít stále větší území. 3. Hitler byl nucen zahájit válku, jinak by se ekonomika Německa položila. Nejednalo se totiž o žádný zázrak, ale o tisk nových peněz. To může fungovat jen do určité doby a pak se to plně provalí. Tedy třetí chyba byla nadměrná emise peněz! |
|
|
|
|
|
pbradler napsal(a) v č. 161: "Nemecko malo nejaké devízové rezervy," Německo už žádné rezervy nemělo, to co měli bylo ukradeno jiným. Důvod proč byla válka zahájena už v roce 39 byl , že pokud by nevyrabovali jiné země, říše by ekonomicky zkrachovala už v roce 40-41. Jinak souhlasím, že v totalitním systému ekonomické poučky nefungují. |
|
|
|
|
|
DuGalle (159): Peniaze neznamenajú v takejto situácii o nič viac než samotný prídelový lístok. Môžeš za ne kúpiť aj tak len to čo je na prídel. Čo sa týka zahraničného obchodu s neutrálnymi krajinami, tak jednak Nemecko malo nejaké devízové rezervy, jednak ako protihodnotu ponúkalo zbrane či iné komodity. K ostatnému ešte poznámka v téme "Strategické bombardovanie". |
|
|
|
|
|
DuGalle: Par pripominek jsem ti k (159) dal do "Bombardování" |
|
|
|
|
|
pbradler napsal(a) v č. 158: "Dělníka „nakŕmiš“ lístkami na prídel a materiál nakúpiš inflačnými peniazmi. Aký skutočný kapitál k tomu potrebuješ?" Na lístky se dalo nakupovat, nikoliv s nimi platit jako s gastroturkama. Na lístky měl dělník možnost nakoupit (za peníze), bez lístků si mohl akorát tak políbit. Švédi také zajisté nedávali nedostatkový materiál výměnou za válečné dluhopisy etc. pbradler napsal(a) v č. 158: "Na konci vojny mali už aj Rusi problémy s doplňovaním vojska vojakmi." To sice ano, ale kolik lidí už v té době měli v armádě? Možná tolik, co celý západ i s Němci dohromady... pbradler napsal(a) v č. 158: "Jediné v čom sa líšia naše názory je, že ty tvrdíš že sa tak stalo vďaka strategickému bombardovaniu, kým ja zastávam názor že vykrvácali na východnej fronte." Né tak docela. Já tvrdím, že strategické bombardování v tom hraje podstatnou úlohu. Jednak nutí k nasazení více lidí doma a potom také důsledkem strategického bombardování jsou zmetky a další zhoršování situace na frontě. Bludný kruh z kterého není cesta ven, neustále se zhoršující situace... |
- Home
- > Diskuzní forum
- > WWII všeobecně
- > Největší chyba Německa 2. sv. v.